terénní putování  krajinou  s  velmi  podrobnými  mapami
Výkladový slovník nenechá nikoho na pochy bách: free ride je buďto jízda zadarmo, anebi projížďka ve smyslu volném, neomezeném Odmyslíme-li si jízlivou poznámku o placen za vleky v bikeparcích, zbude nám zaujmou stanovisko k volnosti jízdy, jakou předváí Berrecloth a spol. Kolik z nás méně obdařenýcl se může takto volně prohánět nad konstruk cemi a útesy? (A zase: copak zbudované kon strukce jsou nějaký free ride?)
Naplnění významu volné jízdy tak stále nejlépi vyhovuje idylka Dennise Hoppera a Peter; Fondy ve filmu o motorkovém putování napři« Amerikou. Volné silnice, plná nádrž ajede si snadno, kam srdce ráčí. To je free ride. Jak by teď vypadala snová vize bikové Bezstarostné jízdy?
.    --. > / \/~-v~wrf\ )
Základním požadavkem jistě je prostá volnost pohybu krajinou. A hned tuto premisu nesplňuje značkový systém KCT - vede si vás jako pejska na špagátu - kdo by se odvážil vzít na rozcestí neocejchovanou stezku či pustit se sjízdným svahem nebo loukou? Plus: dobře víme, jak podivně je leckdy vykládána možnost vstupu na stezky s turistickým značením, jejich alespoň částečná eliminace z bikerskeho zřetele by tedy v lecčem pomohla. Atak hledáme alternativy - GPS, eho možnostem podlehnuvší Naviion... My jsme si jednoho dne řekli: dobrá, je doba endurová, kola máme jako traktory či spíše schopnější jeepy, zkusme tedy rezignovat na značenou síť i na ne u každého důvěru budící
elektronické přístroje na řídítkách, jsou tu přece podrobné mapy!
MTBO, orientační závody na terénních kolech, propojují navigační schopnosti s pilotními. Odehrávají se na malém prostoru, který je velmi podrobně zanesen do mapy. Z této planety si vypůjčíme jen samotné mapy a zkusíme - třeba i bláhově -, co mohou poskytnout jezdci hodlajícímu pročesat klidně i menší výseč terénu, zato s důrazem na bikový prožitek, nikoliv kilometráž.
Mapy pro cyklistické orientační závody mají zcela jiný systém zakreslování terénu. Nejde jen o symboliku orientačních bodů a předmětů,
ale především o barvy podkladu, tedy větších ploch. Zatímco třeba bílá značí v klasické turistické mapě louku, zde běží o průchodný les. Lesy a porosty jsou vůbec rozlišovány na několik typů - čemuž odpovídá i různé značení - pro informaci o možnostech prostupnosti. Vedle toho pak přibude širší paleta již vzpomínané symboliky předmětů: balvan, vývrat, strom, může se objevit i jáma, posed, krmelec, studna a další. Tomuto značení je třeba přivyknout, aby v něm šedé buňky mozkové dokázaly číst realitu stejně věrně a bystře, jako u zažitých turistických map.
Nezbytností pro použití MTBO map je pak tzv. mapník - stojánek na mapu umístěný na řídítkách. Mapa je a musí být stále na očích, protože korekce trasy v terénu jsou proti mapám menšího rozlišení prakticky neustálé. V podstatě tak vezete papírovou verzi nahrané GPS trasy.
Samotné mapy lze získat jednak od účastníků MTBO klání, anebo stažením z intemetu po zaplacení poplatku správci daného mapového úseku. Většinu potřebných informací naleznete na serveru MTB0.cz.
Červená hlína jinou optikou
Jsme dětí tohohle věku se štěstím. Kolegyně z redakce Cykloturistiky přinesla
MTBO mapy jsou specifické především detailním popisem porostu:
Otevřená krajina /obdělané pole, louka bez stromů. Snadno průchodné.

YELLOW   GREEN
íl'l'ľO.6
Otevřená krajina
s roztroušenými stromy,
travnatá.
Členitá otevřená krajina /čerstvá výsadba stromů, vysoká tráva, paseka, vřesoviště.
Členitá otevřená krajina s roztroušenými stromy.
Snadno průchodný les.
Hustý les, obtížně prostupný.
Neprostupný les.
Sad.
Vinice.

GPS je pro ty, kteří neumějí číst mapu
S Alešem Linhartem, odborným redaktoreir vydavatelství SHOCart a dlouholetým reprezentantem ČR v MTBO, jsme si povídali nejen o navigaci v terénu.
Mají podle vašeho soudu MTBO mapy nějak« využití při běžném bikování?
„Řekl bych, že se rozhodně nehodí pro výlety a delš vyjížďky. Spíše by mělo být cílem mít dobrou mapi 1:50 000 s co nejlépe zakreslenou cestní sítí."
Měřítko 1:50 OOO či 1:60 OOO tedy stačí pro běžnou jízdu i neznačenýn terénem?
„Určitě. Jde spíše o schopnost umět mapu číst. Z vlastní i cizích zkušeností mohu potvrdit že naše nové cyklomapy 1:60 000 jsou spolehlivými průvodci neznámým terénem. GPS je podlí mne v našich podmínkách k ničemu. Zdržuje víc, než pomůže, spotřebovává baterky a data d< GPS budou vždy o krok pozadu za tištěnými mapami. Je to logické, protože prodejci map do GP! nakupují data u kartografických firem, musí je zpracovat a dostat k zákazníkovi. V každé map< sice naleznete chyby a nepřesnosti, my se jen snažíme, aby jich bylo co nejméně, a myslím, že si nám to daří. Na mapovém díle neustále pracuje tým kartografů a zpracovává podklady z různýcl zdrojů a terénu (podněty od místních bikerů nejsou výjimkou). Toto prodejci map do GPS nedělají V loňském roce jsme například provedli rozsáhlé mapovaní sjízdnosti cest pro cyklisty na územ celé ČR. Výsledek naleznete v cyklomapách třetí generace, kde jsou zakresleny povrchy značenýcl cyklotras, turistických značek a také jiných neznačených cest."
Ve spolupráci s vydavatelstvím MCU vznikly mapy 1:25 OOO. Proč nenabíz SHOCart sám tento typ map?
„Já to vidím tak, zeje lépe se orientovat na aktualizaci a zkvalitňování celého území ČR 1:50 00C než plýtvat kapacitami na ostrůvky map 1:25 000, které mají opodstatnění jen v některýcl turisticky přecpaných lokalitách (Moravský Kras, Český ráj apod.), a to zejména pro pěší turisty Uvědomte si, že při zachování formátu je území zpracované v měřítku 1:25 000 čtvrtinová ploch; v reálu oproti zobrazení 1:50 000. Tak malé území musíte vydat v minimálním nákladu a ten vy prodat, znovu aktualizovat atd. Odpovězte si sami na otázku, zda je lépe vydávat častěji aktuáln mapu 1:50 000, nebo vydat 1:25 000 a pět let čekat na rozebrání nákladu a následnou reedici A to myslím z hlediska uživatele!"
Jedním z důvodů, proč hledat jistou navigaci v cizím terénu, jsou občasné zá kazy, vyčleňující cyklisty ze značeného systému KCT.
„Pokud vím, tak KCTjako zájmová organizace žádné zákazy svévolně neumisťuje a ani nemůže Zákaz jízdy na kole po určité cestě se řídí zákony a ty musejí dodržovat jak bikeři, tak majiteli lesů, ochranáři nebo KCT."
Kam se bude ubírat navigace pro bikery v budoucnosti?
„GPS je moderní, ale domnívám se, že má význam jen při vzájemné výměně tras (internet a následném znovuprojetí někým jiným. Až opadne moderní vlna, bikeři se stejně zase vrátí k to mu, že budou jezdit buďto po známých trasách anebo budou využívat klasické mapy. Je celken jedno, zda si je koupí v tištěné podobě v knihkupectví, nebo vytisknou doma z intemetu. Valní většina uživatelů bude stále jezdit po značených trasách (cyklotrasy, turistické značení, značeni MTB maratóny, místní značení apod.), protože věnovat se navigaci odvádí většinu bikerů od toho proč na kolo vyrazili - kochání se okolím či samotnou jízdou. Bez ohledu na to, že obrovský podí bikerů prostě číst mapu neumí a ani umět nechce. Tady jsem zapomněl ještě na jednu možnost jízda s průvodcem. Jenže s průvodcem nikdy nejste na kole sám..."
80   I  VELO 6/2007
stoh MTBO map, chápeme se obojživelných, všeprostupujících bicyklů a v prospektově kýčovitém dni míříme do Všenor. Lokalitu okolo Červené hlíny dobře známe, a tak je s čím srovnávat a kde uplatnit nový pohled na jízdu. Mise skutečného freeridingu začíná.
Přivyknutí a automatizace čtení z jinak značené mapy je stěžejní. Využití detailního zákresu terénu je zkrátka v počátcích jen částečné. Záhy se také ukazuje, že pro takto detailní mapu je častá aktualizace nutností. Nejde totiž jen o postupné čtení trasy, ale také o zorientování se v momentu pobloudění.
Do kopce je orientace překvapivě jistá, přesně se navigujeme na vršek, z něhož si hodláme zkusit prvosjezd. Svižnější jízdě z dobyté kóty ale brání nutnost neustále kontrolovat, kteráže cesta je která, a nakonec stejně bloudíme. Opakování procesu vlastně potvrzuje první zkušenost: cesta vzhůru
Grafický návrh vojenské kamufláže? Omyl, to jen zákres MTBO mapy ctí zcela jiné barevné rozlišení porostu, stejně jako se od turistických map liší v nejednom detailu. Znázorněná oblast brdského hřebene mezi Černolicemi a Všenory pak v porovnání s podrobným popisem MTBO plánku připomíná na turistické mapě 1:50 000 jednoduchostí kartografická díla raného novověku.
Sjezd od rozhledny Kopanina přes Frýdštejn až do Malé Skály je bikerským Eldorádem. Odlišnosti v zakreslení úseku na mapě 1:25 000 a 1:50 000 jsou zřetelné, dvakrát větší detailnost je však bláhové očekávat.
náročným terénem je dobře sledovatelná, jakmile se však stromy začnou míhat rychle kolem, je nutno buďto přibrzdit, aby bylo možno jistě číst mapu, anebo následují další zmatky a chyby v navigaci.
I tak je ale den s MTBO mapou a způsobem orientace v lese vítaným zpestřením. S klidným svědomím a s chutí bychom hlasovali pro kratší výlet terénem do určité, takovouto mapou popsané lokality, a zde si zkusili zajezdit křížem krážem. Připojení mnohem častějšího čtení mapy - vlastně decentní vykradení MTBO principů - obohatí jízdu o nový prvek a k tomu jsme (leckdy dokonce i díky mapě!) objevili leccos nového.
Otevřená mapa 1:50 000 se následně jeví chudbunká na informace, nicméně na pěšiny bohatý terén, jako třeba ten nad Všenory, zabraňuje plynulé jízdě - nutnost neustále číst mapu na řídítkách je úmorná. Zde jsou turistické značky jednoznačně výhodnější. Na druhou stranu - nejedeme přece závod, ale projížďku. Jako velice přijatelné se jeví využití MTBO mapy do kopce s následným rámcovým nasměrováním pro sjezd a (v případě aktuální verze mapy) eventuálním určením pozice po pobloudění či pod kopcem podle podrobného značení předmětů.
První vlaštovky čili 1:25 OOO vs. 1:50 000
Do rukou se nám dostala i další alternativa navigace v krajině, se snad ještě vlhkou tiskařskou barvou: mapy v měřítku 1:25 000. Narazili jsme na edici turistických map nakladatelství Rosy s mapovým dílem CUZK, která
obsahuje několik vybraných populárních lokalit, a potom je tu informační systém pro jižní Cechy s minisérií map od vydavetelství MCU, stojící na mapových podkladech SHOCartu.
Porovnávání výseků, jako třeba proježděného Českého ráje anebo map SHOCart Šumavy a Pošumaví 1:50 000 s podrobnějším měřítkem 1:25 000, ukazuje lepší možnosti četby například charakteru cest a stezek: dvojnásobné měřítko - především u map vydavatelství Rosy - přece jen napoví více, zda-li se jedná o pěšinku či menší nezpevněnou cestu, leckterá stezka se objeví jen ve verzi 1:25 000. Pokud však hodláte obsáhnout veliký kus krajiny, můžete z mapy vyjet a zatím rozhodně není pokryta celá republika. Nenechte se také mýlit a nečekejte dvojnásobnou podrobnost zákre-su. Jako doplněk ke kolekci 1:50 000 jsou však tyto detailnější produkty každopádně vítané a mají v rukávu esa, kterými tradiční parametr přebijí. Určite doporučujeme věnovat jim pozornost. Jen nezbytné, lehké upozornění -jejich využití se musí krýt s regulérní té které oblasti. A v některých není vstup na jiné než značené stezky dovolen.
Volnost s mravenčí, veverčí, nebo aviatickou perspektivou?
Již z logiky věci vyplývá, že čím menší měřítko mapy, tím větší věrnost realitě, na druhou stranu jde o to, najít míru použitelnosti a neutopit se v podrobnostech. MTBO mapy jsou hodně specifické jak počátečními nároky na čtení, tak především
způsobem práce s nimi. Dynamičtější jízda je komplikovaná, využití se nabízí hlavně pro technické jezdce, hodlající detailně prokřižovat ne zcela známou oblast.
Přínosnější se jeví řady turistických map 1:25 000. A to jak pro známé značení, tak i pro optimální poměr rozsahu oblasti a podrobnosti zákresu. „Mezilokality" pak hladce doplní edice 1:50 000 anebo 1:60 000 - ani pětadvacítky totiž nejsou vydávány komplexně.
Tahle mise za hledáním nových obzorů v navigaci tedy nekončí kdovíjakým sukcesem. I takové může být poznání. Koneckonců je tu ještě internet se spoustou stránek klubů a nadšenců, kteří prezentují okruhy a trasy ve své domovině. A kolikrát organizují i vyjížďky, na něž nemá přístup jen elitní společnost. Poradit s trasami jistě neodmítne ani bike-shop fungující ve vybrané destinaci.
...a neuniká tu něco?
Captain America Wyatt a Billy sice na svých chopperech vrčeli po asfaltu s cílem zúčastnit se karnevalového Mardi Gras v New Orleans, jejich bezstarostná jízda ale neměla žádný extra itinerář a harmonogram. A tady jako bychom my s neustálou snahou po přesné navigaci něco ztráceli. Má přece cosi do sebe, vydat se pěšinou s jen přibližným směrem v naději, že se za houštím skrývá pohádkový singletrack. A že skončí po kilometru slepě u polorozpadlého mlýna? Není tohle free ride?
Tomáš Ta ich Foto: Robyn Trnka, Miroslav Rygl
82   I   VEIO 6/?007