Motorická výkonnost a vývojové tendence výkonnosti populace Motorická výkonnost – odráží úroveň motorických schopností Motorická výkonnost je exaktně měřitelná od 3. roku až do pozdního stáří. Reprezentativní údaje dostatečně velkého souboru máme k dispozici jen pro populaci v rozmezí 6 až 60 let. Pro nejmladší kategorie jsou typické minimální bisexuální rozdíly. V období školního věku motorická výkonnost narůstá a v případe přirozeného vývoje graduje u dívek v postpubertálním období (16 let) a u chlapců okolo 19. roku. V období mecítma pak vývoj výkonnosti odráží životní styl a dochází jednak k nárůstu individuálních rozdílů (v závislosti na množství a intenzitě pohybové aktivity), ale všeobecně se začíná projevovat trend poklesu výkonnosti, právě v souvislosti s úbytkem pohybové aktivity, ale zejména pak s přirozeným procesem involuce (od 25 roku). Pokles výkonnosti je v období nižšího středního věku ( 30 – 45 let) je pozvolný, má lineární průběh, tento pokles je ale kompenzován rostoucí pohybovou zkušeností ( ve složitějších pohybových činnostech jako jso hry technické sporty a zejména pracovní činnost ke snižování výkonu téměř nedochází. Celoživotní longitudinální sledování jednotlivců, které by ukázalo celý průběh výkonových změn, dosud provedeno nebylo. Z pohledu antropomotoriky rozlišujeme výkonnost : · průměrné populace · vrcholových sportovců Z hlediska ontogenetického pak rozlišujeme výkonnost : · různých věkových kategorií (viz příklady) 1. výkonnost dětí a mládeže 2. výkonnost v období mecítma a středního věku 3. výkonnost v období staršího věku Výkonnost různých věkových skupin průměrné populace : Ø Rychlostní Ø Silová Ø Vytrvalostní Ø Koordinační Ø Sportovní 1. atletická 2. plavecká 3. herní . . . Rychlostní výkonnost - Test reakční rychlosti prokázal intenzivnější pokles výkonnosti mezi kategoriemi 31 – 40 let a 41 – 50 let Silová výkonnost - Testování staticko-silových schopností flexorů ruky naznačil výraznější pokles ve výkonnosti mezi kategoriemi 41 – 50 let a 51 – 60 a to jak u mužů, tak u žen Silová výkonnost - test explozivně silových schopností dolních končetin prokázal větší pokles ve výkonnosti mezi kategoriemi 41- 50 let a 51 a více a to jak u mužů, tak u žen Vytrvalostní výkonnost - Test vytrvalostních schopností naznačil plynulý pokles v průběhu života (od dosažení dospělosti) Vytrvalostní výkonnost - Test vytrvalostně-silových schopností břišního a bedrokyčlostehenního svalstva prokázal, že k většímu poklesu výkonnosti dochází mezi kategoriemi 31 – 40 let a 41 – 50 let Koordinační výkonnost – Test rovnováhy na kladince prokázal největší pokles rovnovážných schopností mezi kategoriemi 31 – 40 let a 41 – 50 let Kloubní pohyblivost - Testování ohebnosti páteře a zkrácení svalů zadní strany dolních končetin naznačil rozdílný vývoj mezi muži a ženami, u žen je patrný větší rozdíl mezi kaegoriemi 31-40 a 41-50, zatímco u mužů dochází k největšímu poklesu výkonnosti mezi kategoriemi 41-50 a 51-60 let. Shrnutí dosavadních výzkumných výsledků umožňuje stanovit typickou výkonnost průměrné populace pouze v činnostech lokomočního charakteru. Při běhu na krátkou vzdálenost (několik desítek metrů) vyvine muž průměrnou rychlost asi 7,9 m S-I, žena 6,4 m S-I. Delší vzdálenosti (2 až 3 km) probíhá muž průměrnou rychlostí 4 m S-I, žena rychlostí 3 m S-I. Rychlost plavecké lokomoce je ovšem mnohem menší, asi 0,8 m S-I (ženy: 0,6 m S-I). Průměrná délka skoku z místa mužů je 220 cm, z rozběhu dvojnásobek, tedy 440 cm. Odpovídající výkony žen: 165 a 325 cm. Kolem těchto hodnot kolísají průměry různých populačních skupin jednotlivých stá.tů; výkony jednotlivců se pro svou značnou variabilitu od uvedených hodnot výrazně odchylují. Uvedené hodnoty se týkají zdravých osob na vrcholu jejich motorického rozvoje. Rozdíly ve výkonnosti – § mezi městskou a venkovskou populací § mezi studenty vysokých škol, stř. škol a učni § mezi muži a ženami § mezi věkovými kategoriemi § mezi běžnou populací a vrcholovými sportovci Rozdíly mezi výkonností městské a venkovské populace U mládežnické populace v ČR na rozdíl od jiných států ( Bulharsko, Polsko, Rusko a republiky bývalé Jugoslávie, kde je patrný výkonnostní rozdíl v neprospěch venkovské populace) nejsou rozdíly ve výkonnosti. S vyjímkou vyššího počtu neplavců u venkovské mládeže. Důvod – vysoká úroveň životních podmínek. Rozdíl je patrný mezi výkonností středoškol. studentů a učňů. Důvod – vyšší hodinová dotace Tv. Rozdíly ve výkonnosti mužů a žen V ČR osmnáctileté ženy jsou asi o 12 až 13 cm menšího vzrůstu než stejně staří muži. Ženské tělo",má nejen jinou velikost, ale i stavbu a složeni. Relativně užší ramena, širší boky, kratší ,končetiny a níže uložené těžiště znamenají méně výhodné biomechanické předpok1ady pro mnohé pohybové činnosti (např. běh, skok). Průměrná tělesná, hmotnost osmnáctiletých žen je u nás nižší asi o 12 kg než hmotnost mužů, přitom podíl aktivní tělesné hmoty na tělesné hmotnosti je u žen také menší (80 % a 8.8 %). Nejen absolutně, ale i relativně má tedy žena menší množství svalové hmoty, .na,níž závisí velikost síly, kterou může vyvinout. V tomto ohledu jsou zřejmě rozdíly mezi pohlavími největší. Svalová síla (statická, dynamometricky měřená) jednotlivých svalových skupin se u ženy pohybuje v rozmezí 50 až 80 % síly muže (HETTINGER 1966). To je hlavní příčina rozdílné motorické výkonnosti. MenšÍ rozdíly jsou ve funkčních možnostech vnitřních orgánů zajišťujících dodávku kyslíku pracujícím svalům. Pro nižší koncentraci hemoglobinu v krvi, nižšípočet červených krvinek a menší výkonnost srdce jsou výkonové předpoklady u žen nižší asi o 12 až 15 % v těch sportech, kde energetický metabolismus je rozhodující (VINAŘIOKÝ 1967). Motorickou výkonnost rovněž významně ovlivňují psychické a sociální faktory. Obě pohlaví již od dětství jeví rozdílné zájmy; menší zájem díve1F o náročnou tělesnou aktivitu a soutěžení se odráží v jejich nižší motivaci. Příčinou nižší tělocvičné a sportovní aktivity2 ženské populace jsou menší pohybové zkušenosti. Výsledkem je pak větší procento neplavkyň a nižší výkony v testech. Na úrovni vrcholové výkonnosti můžeme předpoklá.dat působení takových činitelů, jako je relativně nižší úroveň ženského sportu v mnoha zemích světa, méně početný základní soubor vrcholových sportovkyň, kratší tradice sportovního soutěžení a mnoho činitelů dalších. tab. 1 Obrysový přehled motorické výkonnosti příslušníků obou pohlaví Ukazatel Muži Ženy % Běh na 50 m 7,26 8,68 83,6 Skok daleký z místa 225,4 178,3 79,1 Hod míčem 2kg 9,74 6,22 63,9 Výkon průměrné ženy můžeme vyjádřit v procentech výkonu průměrného' muže (vykon' ;muže je uvažován jako 100 %) Krátké běhy (30 až 60 m) 80-85 % Skok (z místa i z rozběhu) 70-80 % Hod obouruč 55-65 % Hod jednoruč 45-55 % Vrcholová výkonnost Věk vrcholné sportovní výkonnosti : Je ho rozpětí je od 15 – 60 let dle sportovní oblast Nejnižší prům. věk mají tradičně plavci 16 – 26let, pak gymnasté 13 – 28 let Naproti tomu nejvyšší prům. věk mají vzpěrači, parkuroví jezdci, střelci a šermíři, kde je nezbytná velká dávka zkušeností. 25 – 45 let. . Věkové rozpětí vrcholových sportovců : Nejmenší věkové rozpětí mají odvětví – plavci, gymnasté, boxeři, a sprinteři. Největší rozpětí mají střelci, vytrvalci, a některé kolektivní sporty ( Basketbal, volejbal, tenis) Vrcholné výkony : Sportovní výkony na nejvýznamnějších světových soutěžích vymezují vlastně současné hranice pohybových možností člověka. Dosažitelná rychlost lokomočního pohybu při běhu v rovině přesahuje 11 m S-I, při použití náčiní (bruslí) stoupá nad 13 ms-I. Světový rekord na 100 m – muži -9,79s, ženy -10,49s. 1500m muži 3,26s , ženy -3,50s. Lokomoce na vodě nebo ve vodě je vzhledem k odporu prostředí mnohem pomalejší; např. v plavání nejvýše 2 m S-I. Světový rekord – muži- 48,32s , ženy 53,52s. Při lokomoci na delší vzdálenost průměrná rychlost pohybu pochopitelně klesá (asi na 6 m S-I při běhu na vzdálenost 5 až 10 km). Pohyb rychlobruslaře i na dlouhé trati je tak rychlý, že dosahuje rychlosti sprintera'při atletickém běhu. Ženy dosahují výkony asi o 10 až 20 % nižší. Maximální vzdálenosti, které může člověk určitým typem lokpmoce (chůzí, během, jízdou na lyžích,. . .) překonat za 24 h, nejsou tak snadno zjistitelné. Během je možno urazit více než 300 km. Kanál La Manche široký 33 km byl přeplaván poprvé již v roce 1875, současní plavečtí vytrvalci jej přeplavou třikrát. Člověk dosáhl krajní hranice při zdolávání velkých nadmořských výšek vlastní silou (horolezectví) již v r. 1953, kdy byl dostoupen nejvyšší vrchol světa. S pohyby translokačními, př nichž jde o překonávání hmotnosti a přemísťování nějakého předmětu, se setkáváme především v pewer liftinku a ve vzpírání, ve vrzích a hodech. Člověk dokáže zvednout břemeno vážící až 400kg (mrtvý tah), udělá dřep s činkou ještě větší hmotnosti. Ve vrhu kouli je nejvýznamnějšími atlety překonávána hranice 22 m, ( 23,12cm), v hodu oštěpem byla překonána hranice 100 m. Skok daleký Lewis 895cm, ženy- 752cm, výška muži – 245cm, ženy – 209cm Uvedené výkony představují obrys možností současných, nikoli budoucích. K těmto výkonům přispívají i teclmické prostředky (dokonalý povrch běžec kých tratí, speciální obuv) a podněcující prostředí vrcholových světových soutěží. Mimořádné výkony člověka nejsou mimořádné u některých zvířat. Chrt dokáže běžet dvakrát a gazela dokonce třikrát rychleji než nejrychlejší člověk. Shrnutí: Studiem limitních sportovních výkonů zjišťujeme hranice pohybových možností člověka, které jsou od limitu normální populace začně vzdáleny. V běhu již byla překonána hranice rychlosti 11 m S-I, vzdálenost delší než 8,5 m překoná člověk skokem, vzepře břemeno vážící více než 220 kg. Vrcholové výkony. jsou ovšem dostupné pouze vybraným jedincům s mimořádnými předpoklady, kteří se na podáváni specializovaného sportovního výkonu dlouhodobě připravují. Vrcholoví sportovci bývají i motoricky zdatnější, což se projevuje zvýšenými výkony i v testech obecnější.povahy. Nicméně v pohybových činnostech závodní disciplíně vzdálených jsou výsledky vrcholových sportovců jen o málo lepší než u normální populace, eventuálně jsou stejné. .