Pro zobrazení videa vyberte položku z pravého menu.
Ó goši je jednou ze základních technik hodů, patří do skupiny bočních technik (goši waza). Volně přeloženo znamená ó goši „hod přes velký bok“. Díky možnosti dobré kontroly pádu je vysoce bezpečná a svou biomechanickou strukturou předurčená jako pohybový základ pro ostatní techniky goši waza.
Tori a uke stojí proti sobě čelem ve stoji mírně rozkročném, nohy asi na šíři ramen a drží pravý úchop (migi kumi kata). Tori zahajuje techniku vykročením pravou nohou ke špičce ukeho pravé nohy. Současně s vykročením táhne levou rukou mírně vzhůru za své levé rameno. Tímto pohybem se snaží vychýlit ukeho vpravo vpřed (bráno z pohledu ukeho) a není vyjímkou, že se uke díky kvalitnímu vychýlení dostane až na špičky. Poté tori dokončuje nástup zakročením levé nohy, přičemž pouští pravou rukou límec ukeho a umísťuje ji dlaní na jeho bedra. Touto rukou tori přitahuje ukeho ke svému boku a pevně ho k němu fixuje. Těmito dvěma kroky tori učinil obrat cca o 180 ° a dostal se tak do postavení přímo před uke (do kontaktu záda-břicho). Důležité při nástupu je, aby tori umístil své těžiště níže než se nachází těžiště ukeho, čehož dosáhne mírným pokrčením v kolenou. Techniku tori dokončuje prudkým napnutím kolen, tahem levou paží vpřed a následným předklonem hází ukeho vpřed přes svůj pravý bok. Tori končí techniku ve vzpřímeném postoji s rovnými zády a úchopem levé ruky za ukeho pravý rukáv, čímž ho při pádu kontroluje povytažením vzhůru.
Nácvik můžeme zahájit úpolovou hrou, která se odehrává v prostoru tělocvičny v počtu 5 – 20 cvičenců. Ti se rozdělí na dvě nestejně početné skupiny. Přibližně 2/3 z nich zaujmou sed pokrčmo a čekají na pomoc při zvednutí. Zbylá 1/3 studentů má za úkol volně se pohybovat po tělocvičně a libovolně si vybírat ze sedících cvičenců vždy jednoho, kterému pomohou vstát. Sedícího partnera pak uchopí nesouhlasnou rukou za paži v oblasti lokte (jako při provádění ó goši) a tahem směrem vzhůru mu pomůže přejít do stoje. Sám se potom posadí a hráči si tak vymění role. Hra nemá vítěze, jde o rušné cvičení, jehož konec určí učitel.
Cvičení rozvíjí správné provedení vychýlení za současného procvičení techniky pádu vpřed s převratem bez zaražení. Oba cvičenci se drží za předloktí nesouhlasnou rukou (tori levou, uke pravou). Z tohoto úchopu v přímém postavení čelem k sobě tori provede mírný výkrok pravou nohou ke špičce ukeho levé nohy a současně levou nohou mírně zanoží. Při tomto pohybu dolními končetinami tori provádí levou rukou nácvik správného vychýlení. Tori takto vychýleného ukeho přivede až do pozice na špičky a poté úplně sníží těžiště tím, že provede klek na levém koleni. Položí ukeho předloktí na tatami a tahem vpřed ho vede do pádu vpřed s převratem bez zaražení. Uke po pádu vstává a oba cvičenci si vymění role.
Pro zjednodušení nácviku se začátečníci učí nástup nejdříve bez úchopu a vychylování. Tori provádí opakované nástupy (uči komi) do techniky bez práce paží, kontroluje si pouze správné postavení nohou. Ty by měly směřovat vpřed, tedy stejným směrem jako nohy ukeho. Při nástupu se partneři dostávají do kontaktu tělem. Po několika nástupech si cvičenci vymění role.
Cvičení slouží k rozvoji pohyblivosti kyčelních kloubů a správné práce boků. Cvičení je vhodné zařadit již do rozcvičení. Cvičenci jsou v kontaktu zády a hýžděmi k sobě, střídavě vysazují boky vpravo a vlevo. Oba cvičenci se snaží vnímat partnera a následovat jeho pohyb. Při správném provedené nedochází k předklonu trupu, který je při provádění ó goši chybou!
V tomto cvičení se spojuje práce nohou a boků. Tori provádí opakované nástupy do techniky (uči komi) s vysazením boku do strany.
Spojením předchozích třech cvičení a přidáním práce paží začínáme nacvičovat kompletní nástupy do techniky. Pohyb začíná vychýlením ukeho šikmo vpřed, následuje přemístění nohou, vysazení boku do strany a mírné zvednutí ukeho ze země. Pozor: ještě neprovádíme hod, tori musí pohyb ukeho dobře kontrolovat!
Z důvodů bezpečnosti nácviku je vhodné ještě před provedením celé techniky ó goši procvičit pádovou techniku. Pád vpřed s převratem se zaražením zařadíme již do rozcvičení v úvodní části hodiny. Nyní studenti vyzkouší pád vykonat přes překážku, kterou představuje tori. V tomto cvičení zaujme tori vzpor klečmo (parter), uke se přes něho předkloní a partneři se vzájemně uchopí nesouhlasnou rukou. Uke provádí pád vpřed, tori kontroluje jeho pohyb mírným zatažením za paži směrem k sobě a nahoru. Uke si tak přivykne vykonávat pád z větší výšky a přes překážku.
Obměnou předchozího cvičení je pád vpřed přes toriho v parteru v náročnějším provedení. Uke uchopí toriho oběma rukama podhmatem přes hrudník, zapře se lokty o své zpevněné břicho, přenese váhu vpřed a zaujme stoj na rukou. Uke musí dobře zpevnit celé tělo, v poloze krátce setrvat a připravit se na pád. Poté otáčí hlavu směrem k hlavě toriho a vykoná pád vpřed s převratem se zaražením paží bližší k ukeho hlavě.
V tomto cvičení již nacvičujeme pád ze stoje. Tori uchopí ukeho souhlasnou rukou za zápěstí a uke provádí pomalu pád stranou. Toriho dopomoc spočívá v jištění ukeho pohybu. Mírným zatažením paže nahoru zajistí dopad partnera na bok.
Obdobou předchozího cvičení je pád provedený s letovou fází. Uke se odrazí a skáče tak, aby se obě nohy dostaly minimálně do úrovně toriho pasu.Tori pohyb ukeho kontroluje a v případě hrozícího pádu na záda dotáčí partnera na bok zatažením paže nahoru.
Pád je možné nacvičovat také z polohy kdy uke stojí za torim. Tori uchopí nesouhlasnou (přední) ruku ukeho, který vykročí vpřed vzdálenější nohou od toriho. Uke provádí pád vpřed s převratem se zaražením obdobně jako v ó goši.
S ohledem na ukeho bezpečnost je možné první provedení hodu vykonat do měkké žíněnky. Uke se tak při prvním pokusu zbaví strachu z pádu a dále už mu nečiní problémy techniky hodů přijímat. V závislosti na věku a schopnostech cvičenců je možné tuto část nácviku vynechat.
V tomto cvičení provádíme ó goši na obvyklém povrchu vhodném pro úpoly. Tori vykonává hod pomalu a plynule. Ukemu navíc poskytuje dopomoc tím, že jeho pohyb stále kontroluje držením za pas a přetočením přes svůj bok ukeho na zem spíše pokládá.
Další pokusy tori provádí pomalu, ale již bez dopomoci držením za pas. Ukeho plynule přetáčí přes bok a nechává hod dopadnout z větší výšky. Pokud se při nácviku neprojeví u cvičenců vážné chyby, je možné pokračovat v procvičování techniky ó goši dynamičtěji.
Jestliže tori nedostatečně vysadí svůj bok stranou, alespoň do pozice, ve které bok přesahuje přes ukeho trup, není možné techniku provést a uke může toriho jednoduše obkročit. Při správném vysazení boku vytváří tori překážku, přes kterou bude uke padat. Uke pak nemůže toriho obkročit a překazit nasazení techniky.
Při nástupu se musí toriho těžiště nacházet pod těžištěm ukeho. Jestliže stojí tori vzpřímeně, bez pokrčení v kolenou, ztrácí stabilitu a uke má možnost překazit nasazení techniky. Při správném provedení ó goši se toriho těžiště nachází tak nízko, aby bylo možné ukeho bokem jakoby podebrat.
Tori musí rukou umístěnou dlaní na ukeho bedrech dostatečně přitlačit partnera na svá bedra. Při malém tlaku a špatném kontaktu nebude tori tvořit s partnerem kompaktní celek a techniku nebude možné dokončit.
Tori špatně kontroluje ukeho tahem paže vpřed a vzhůru. Výsledkem je malé vychýlení ukeho a nízká kontrola nad jeho pohybem.
Tori během nástupu umístí paži jinam než na bedra a není možné pokračovat v technice ó goši.
Tori provede špatně nástup a neotočí se zcela k ukemu zády, zadní noha nedokročí před ukeho. Výsledkem je špatný kontakt a nedostatečná poloha boků pro provedení hodu.
Tori při nástupu přenese váhu příliš vzad. Výsledkem je nestabilní poloha s tlakem na paty místo na špičky toriho chodidel. Uke může snadno přerušit techniku a vychýlit ukeho vzad.
Oba cvičenci provádí opakované nástupy do techniky tak, že uke vždy opětuje nástup do ó goši stejnou technikou. Tori nastoupí ó goši a uke jej v okamžiku dokončení nástupu obchází kolem pravého boku, stává se torim a kontruje znovu ó goši na levou stranu (nedojde ke změně úchopu). Rozvíjíme tak práci boků v ó goši a současně se učíme rozpoznávat za jakých okolností je možné překazit partnerovi nástup do techniky a kontrovat stejnou nebo jinou technikou.
Zvedání, nošení a pokládání živého břemene patří v systematice úpolů do základní úpolové techniky. Zde pomocí přenášení ukeho procvičujeme fází jeho nadzvednutí a udržení kontaktu na bedrech. Současně se jedná o kondiční cvičení pro posílení dolních končetin, což je důležitý předpoklad pro ó goši.
Automatizaci správného nástupu a jeho rychlost nacvičujeme opakovanými nástupy (uči komi). Tori a uke se opakovaně střídají v provedení kompletního nástupu do techniky. Po několika opakováních mohou postupně zrychlovat tempo cvičení.