Volný čas prožitek a zážitková pedagogika



                                          ČAS A VOLNÝ ČAS

…odmítnutí pojímat čas klasické fyziky (mechanický materialismus) ..odmítnutí času jako absolutní
entity, homogenní, objektivně měřitelné

   (ovšem to není jediné fyzikální pojetí času..v dnešní fyzice šipky času..čas totožný s hmotou a
prostorem..nevratný proces vývoje..čas jako absolutní entita neexistuje)

…Jirásek chápe čas jen jako čas antropologický, psychologický (čas jako časové vědomí, měření
dojmu) čas jako minulost, přítomnost, budoucnost (Augustýn, Bergson, Husserl..) časovost jako
primární charakteristika při analýze lidské existence (Heidegger)

    (Augustýn ovšem uvažoval moderně i o fyzikálním, kosmologickém čase…svět nevznikl v čase, ale s
časem..současně)

---čas není totožný s vlastním měřítkem času (hodiny, obíhání planet kolem slunce, otáčení planet
kolem své osy, ani kmitání částic..)..

    (takovým měřítkem je ovšem i subjektivní vnímání procesuální skutečnosti…čas v podstatě
neexistuje.. Krob..čas je nevratnost procesuální skutečnosti)









Jirásek mluví pouze o antropologickém čase (vnímání nevratné procesuálnosti člověkem)…Heidegger –
vrženost (minulost) – rozvrh (budoucnost)..člověk je obrácen kupředu, žije z budoucnosti (rozvrhuje
svoje možnosti)..budoucnost je možností prožívat existenci autenticky..s důrazem na bytí



    …musíme přestat uvažovat o čase jako o nějaké entitě nezávislé na nás a našem vědomí, na našem
prožívání

    (to je jen čas antropologický, psychologický..můžeme ale uvažovat o čase jako procesuálnosti
světa..čas fyzikální)



 ---čas prožívaný je proměnlivý a různorodý..není homogenní ale vnitřně bohatě
strukturovaný..vstupují do něj (např. zrychlování-zpomalování) prvky fyziologické (dýchání,
zdraví-nemoc, věk..), psychologické (temperament, úzkost, strach..), vnější (sezónní cykly)

     ---vliv kulturního kontextu a civilizačních hodnot





                                             VOLNÝ ČAS

…na důležitosti získalo téma především v novověku

…dvojí chápání volného času:

•                    čas zbytkový (celkový čas bez času k práci, spánku, hygieně atd…čas prázdna,
volna..)

•                    čas disponibilní (čas, který můžeme využít pro osobnostní růst, kultivaci)

Klíčem k chápání disponibilního času je pojem scholé (odpočinek, oddech, prázdná chvíle..ale také
přednáška, rozhovor, škola)

    …scholadzein – trávit volný čas..využít pro duchovní činnost

---smysluplnost disponibility volného času tkví podle Jiráska v možnosti zdůraznění tematiky
holistického pojetí vlastního života, autenticity existence, nalézání smyslu lidského bytí..

    …konzum povrchních prožitků není autentickým způsobem prožívání, chybí mu rozměr
holismu..poskytovat docelení..

    (není hlavní funkce v harmonizaci biologických, přírodních a kulturně-společenských
determinant..v adaptaci na přírodní a kulturní vlivy?..nebylo by vhodnější mluvit spíše o
harmonizaci lidského prožívání než o holismu obecně…?)

---prostředí ušlechtilého trávení volného času ve významu scholé je podle Jiráska v zážitkové
pedagogice (orientace na celkový kontext zážitku..vyvolání, zacílení a zpracování)



                                  PROŽITEK A ZÁŽITKOVÁ PEDAGOGIKA



…téma zážitkové pedagogiky je založeno na pojmu prožitek a propojeno s antickým pedagogickým
ideálem kalokagathie

...prožitek je důležitým tématem dneška..postmoderna..hodnotový relativismus, existenční vakuum,
pociťovaná absence smyslu – odtud i výběr a charakteristika činností a situací, které člověk volí
pro své prožívání (autentický – neautentický modus)

…důležitý je autotelický charakter prožitku..je cílem sám o sobě..motivace

   - tím je charakterizován flow (Csikszentmihaly)..koncentrace na přítomnost..vede k navození
mimořádného stavu vědomí, kdy dochází k celostnému propojení prožívajícího, činnosti a okolí, k
integraci se světem, k holistickému zcelostnění, nediferencujícím mezi „Já“ a „Ne-Já“

    (není to důsledkem přirozeného..přírodou určeného způsobu pro-žívání..?..)

   …to je podle Jiráska umožněno vztahem k vlastní smrti, vědomím vlastní konečnosti, které zakládá
autentický způsob existence..významnost přítomnosti

    (..spíše než otázkou autenticity, vědomí konečnosti..? Př.. Jste si při mimořádném
prožitku..flow..při pohybové aktivitě vědomi smrti? Musíte mít takové vědomí, když si volíte
pohybovou činnost, která přináší takový prožitek?)







§   prožitek – je akcentována spíše aktivita prožívání a přítomnostní charakter..intenzivní,
důkladný, nepřenositelný způsob žití, působí svojí intenzitou..odtud výchova prožitkem

§   zážitek – minulý prožitek..jeho reflexe v přítomnosti (ve vzpomínce, analýze..)..odtud
zážitková pedagogika jako označení pro obor

§   zkušenosti – zpracované zážitky převedené do vědomí.. jsou cílem výchovy prožitkem,
přenositelné na jiné situace (nenabývají se jen prožitkem)



                                       ZÁŽITKOVÁ PEDAGOGIKA

…jako pedagogický obor není dosud zcela akceptovaná..rozvijí se v praxi (Prázdninová škola Lipnice,
časopis Gymnasion)

…příbuzné termíny:



►     Pedagogika volného času – společný je akcent na smysluplnost prožívání..pedagogika volného
času je vymezena otázkou KDY?..ponechává stranou působení školy



►     Výchova v přírodě – odlišení především prostředím, KDE?

        - výchova pro přírodu

        - výchova o přírodě

        - výchova přírodou (je kulisou i pedagogickým činitelem)



►     Výchova dobrodružstvím, výzvou – v rovině subjektivního rizika či nebezpečí, JAK?

    …míra dobrodružství programu je velmi individuální záležitostí (zóna komfortu a pohodlí – zóna
učení)

    …blíží se výchově prožitkem





►     Zážitková pedagogika – zkušenosti prostřednictvím prožitku, JAK?..ale nemusí být přítomné jen
riziko či nebezpečí ale i různorodější prožitkové stavy

     …zakotvení prožitku do širších souvislostí – jeho vyvolání, znalost cílů, navozování situací,
zpracování prožitku a jeho převedení do zkušenosti



    ---teoretické postižení a analýza výchovných procesů, které pracují s navozováním, rozborem a
reflexí prožitkových událostí za účelem získání zkušeností přenositelných do dalšího
života..různorodé prostředí, sociální skupiny a prostředky



    …prožitek vždy pouhým prostředkem, nikoliv cílem..cílem je všestranný rozvoj k harmonii
směřující osobnosti..



    (k harmonii směřující osobnost ano..ne holismus..jestliže je příroda a kultura onticky
opoziční…v různé míře kulturou a přírodou determinované složky osobnosti jsou v různém stupni
harmonie..)



Proč je pobyt v přírodě tak silným prožitkovým fenoménem?..Jirásek uvádí fenomenologii živlů,
estetické prožívání přírody prostřednictvím něhož  docházíme k axiologickým (týkající se hodnot)
rovinám

    …pobyt v přírodě překonává společenské odcizení soudobé společnosti, reifikaci..

    …hypertrofie vymezených složek osobnosti (racionalita), atrofie jiných (emocionalita),
jednorozměrná zátěž, stoupající tlak na výkon, přizpůsobení bez ohledu na biologické dispozice,
technizace života a omezení pohybových činností, rozpad přirozených sociálních struktur, prostorové
oddělení jednotlivých životních projevů (práce, bydlení, zábava)..

    (kompenzace důsledků nepřirozeného prostředí a z toho plynoucích deformací..tělesných,
psychických, sociálně psychologických..přiblížením k přirozenějšímu prožívání v přirozenějším
prostředí..přírodním, sociálním..)

    …dochází k vnitřnímu očištění, obnově bytostného a přirozeného vztahu k sobě, ostatním lidem a
světu

    …sebepřekonání a sebenalézání , maximalizace intenzity života a prožívání může vést až na samou
hranici smrti..dobrodružství, výzva

   ---vyšší hodnoty v rovině duchovní tak i ekologické..kinantropologie vstupuje do souvislostí s
ekologickou kulturou, s ochranou přírody ..jemná rovnováha systémových vztahů
člověk-společnost-příroda nesmí být prostředky pohybové kultury narušována (ekologická kritéria)
--- ekosofie sportu (Loland)



                                        ARETÉ, KALOKAGATHIA



Zážitková pedagogika má nejblíže ke starořeckým ideálům scholé, areté a kalokagathie..

Areté – zdatnost, schopnost, výkonnost, statečnost ale i ctnost a spravedlnost, velkorysost,
ušlechtilost, vzdělanost, dobro

     ---později (renezance) virtu – převažuje síla, zdatnost, moc

   …areté je dokonalostí, dobrem, celkem, plností..soběstačnost v ideálech i životě

   …areté má i řeč, činnost, jednání..je morálním charakterem, úsilím fyzickým i duchovním

   …ve starověku je předmětem pedagogiky dostupné každému..věděním i darem boha

   …areté duše (zákonodárství a soudnictví) a těla (gymnastika, lékařství)

   ---Gymnasion jako místo péče o duši i tělo..harmonický rozvoj osobnosti..ideál kalokagathie



Ideál kalokagathie propojuje duchovní prvky kultury s kulturou fyzickou

…kalos – krása, kai – a, agathos – dobro, urozenost (Afrodíté – Hefaistos, Ares)

…původně pro aristokratický ideál paideie (agathos jako urozený původ)

…jedna z nejvyšších idejí starověku..ovšem není přesný výklad, kritéria

…ideál aktualizace lidských možností (optimum potentiae)..je ideálem plného zapojení všech složek
osobnosti v jakékoliv činnosti



---ideály areté a kalokagathie šířeny prostřednictvím paideie (praktické výchovy).. v prostředí
gymnasion (tělesná cvičení a filosofické rozpravy..muzika a gymnastika)



---ideál kalogagathie má v soudobém světě nástupce v zážitkové pedagogice…promyšlené  střídání
pohybových, tvořivostních, herních i komunikativních aktivit, besed a rozhovorů (holos
paidagogos)..etika, svědomí, dobrovolnictví

    …poznávání sebe sama, druhých lidí v přímém kontaktu s nimi, bezprostřední zakoušení přírody a
světa, porovnávání se s druhými v rozmanitých situacích…dialog, schopnost otevřít se, brát na sebe
riziko odmítnutí…časopis Prázdninové školy Lipnice – Gymnasion (holistické pojímání člověka a
výchovy)