Slaňování n Použité zdroje: - Metodika HO Šakal - www.lezec.cz - www.petzl.com Co je to slanění n Ve většině případů se slaňuje na dvojitém laně n n Slaňování je pohyb lezce po laně dolů pomocí slaňovací pomůcky. Používá se k sestupu ve skalnatém či jiném neschůdném terénu. n Slaňovat můžeme na jednom prameni Svázání polovičního/dvojitého lana n VŮDCOVSKÝ UZEL (krejčík, dvojité očko ) Pro spojení dvou lan (stejných průměrů) při slaňování je tento uzel nejvhodnější. Díky své konstrukci se při stahování převalí přes skalní hrany, na kterých by se jiné uzly mohly zachytit – MOŽNO VÁZAT DVA ZA SEBOU TAK, ABY SE O SEBE NEOPÍRALY Jak dolů? - Nechat se spustit přes borhák. Tato varianta však není k borháku šetrná. - Slanit - Těmto dvěma způsobům předchází sebezajištění ve vratném bodu, odvázání se z lana (pozor aby nespadlo), nachystání si slanění a vlastní slanění. n Pozor - někdy je vratný bod tvořen takovým jištěním, které vůbec neumožňuje spouštění, protože by při něm docházelo k ničení buď jištění (např. smyčka - při současném tření a tlaku vzniká mezi lanem a smyčkou značné teplo, které může smyčku roztavit!, nebo ničení lana (např. povrchově velmi rezavý kruh). n V těchto případech musíme vždy slanit n Na smyčce je možno slanit bez problémů – nesmí se spouštět!!! (použití 6mm prusíku) Vlastní slanění n Slaňování s osmou – osma je nejčastější slaňovací pomůcka n Na obrázku je znázorněn finální stav, takto lano musí procházet Osmou, aby bylo slanění funkční. n Je-li slaňováno na dvojitém laně, jsou oba prameny vedeny Osmou stejně, jakoby to byl jeden pramen lana. n Slaňování s poloviční lodní smyčkou - je dobré mít karabinu HMS, a ta musí být vybavena pojistkou zámku. Během slaňování nutno dávat pozor na to, aby se třením lana nepovolila pojistka a následně nedošlo k otevření zámku a vypadnutí lana z karabiny - viz.obrázek. Karabina by měla být proto zámkem orientována na opačnou stranu, než jí prochází lano - viz.obrázek. n Slaňování s reversem – výborná universální pomůcka n Slaňování se sebejištěním n Sebejištění při slaňování se provádí pomocí prusíku, který si lezec připojí k lanu. Během slaňování si rukou stahovat prusík dolů - prusík je neutažen. Slaňující lezec pak může kdykoliv slaňování zastavit tím, že pustí z ruky prusík, a nechá jej zadrhnout. Poté se může oběma rukama pustit slaňující pomůcky i prusíku, aniž pojede dolů. Rovněž sebejištění prusíkem zastaví skluz po laně dolů, je-li slaňující lezec např. zraněn padajícím kamenem a upadne do bezvědomí – prusík dáváme pod slaňovací pomůcku!!! n Používané prusíky při slaňování Machardův prusík Dvojitý prusík n Synchronní slaňování – např. z věže, kde není slaňovací stanoviště Historické – nouzové slaňování: Dülferův sed n Pozor u slanění!!! - Aby nám neprojel jeden konec lana při slanění slaňovací pomůckou – vážeme na konec lana uzly, nebo lana svazujeme. Slaňovací stanoviště n Na slaňovací stanoviště nejsou kladeny tak velké nároky jako na štand. Je totiž zatěžováno jen jedním směrem – dolů. n slaňovací stanoviště můžeme na čtyři druhy: 1. Trvale osazené (pevné, fixní, s jedním nebo dvěma kotevními body) 2. Zanechané ( buď námi nebo předchozími lezci) 3. Přírodní (využijeme, co mamka nabídne, ale tak, abychom ji trvale nepoškodili) 4. Stahovatelné (stanoviště nebo jeho část stáhneme společně s lanem) • Trvale osazené – i zde je nutná kontrola!!! Případně dojistíme svým jištěním - Jedná se o pískovcové kruhy, borháky, speciální slaňovací skoby, řetězy. 2) Zanechané (vícebodové) slaňovací stanoviště Většinou se jedná o spojení více kotevních bodů – skoby, nýty, boráky - pomocí smyček Pokud využíváte stávající staré smyce ve slanění zkontrolujte jestli nejsou propálené nebo nařízlé!!! 3) Přírodní slaňovací stanoviště s tímhle opatrně ! Možné poškození přírody – využití stromu, skalního hrotu, hodin (v mnoha případech zde necháme smyci, ALE JE TO MOC??? Použití tohoto způsobu je ospravedlnitelné, nemáte-li slaňovací smyce 4) Stahované slaňovací stanoviště s tímhle opatrně ! POZOR NEBEZPEČNÉ