Oslabení dýchacího systému 1 / 6 e-kurz Zdravotní tělesná výchova, Fakulta sportovních studií MU, 2006 Obsah ˇ OSLABENÍ DÝCHACÍHO SYSTÉMU - ASTHMA.............................................................................................2 PROJEVY .........................................................................................................................................................................2 ETIOLOGIE A PŘÍČINY VZNIKU ..............................................................................................................................3 Faktory podmiňující vznik astmatu.............................................................................................................................3 Rozdělení astmatu.......................................................................................................................................................4 Klasifikace tíže astmatu ..............................................................................................................................................4 Léčba ..........................................................................................................................................................................4 Astma a sport..............................................................................................................................................................5 ZÁSADY ZTV PROVÁDĚNÍ POHYBOVÉ AKTIVITY PŘI ASTMATU................................................................5 Oslabení dýchacího systému 2 / 6 e-kurz Zdravotní tělesná výchova, Fakulta sportovních studií MU, 2006 www.ur.sewww.ur.se Oslabení dýchacího systému 2 / 6 e-kurz Zdravotní tělesná výchova, Fakulta sportovních studií MU, 2006 Oslabení dýchacího systému - asthma Astma bronchiale. Definici podle WHO, která je zakotvena i v Mezinárodní dohodě o diagnostice a léčbě astmatu z roku 1992: Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Hlavními buňkami, které se zúčastní tohoto zánětu, jsou eosinofily a mastocyty, méně se pak uplatňují neutrofily a bazofily. Tento zánět zvyšuje hyperreaktivitu průdušek, jejímž důsledkem je bronchiální obstrukce, reverzibilní buď spontánně, nebo pod vlivem léčby. Podle definice dle standardu 207-62/1997 který vychází z dokumentu ,,Strategie diagnostiky, prevence a léčby průduškového astmatu v České republice" (1996), projednaným a schváleným výbory České pneumologické a ftizeologické společnosti, Společnosti alergologie a klinické imunologie, České společnosti fyziologie a patologie dýchání pod koordinací České pediatrické společnosti a České iniciativy pro astma (ČIPA) je astma bronchiale chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Hlavními buňkami, které se při zánětu účastní, jsou TH2 lymfocyty, eozinofilní granulocyty a žírné buňky. Tento zánět zvyšuje reaktivitu průdušek, jejíž důsledkem jsou projevy reverzibilní obstrukce dýchacích cest a způsobuje postupnou remodelaci bronchiální stěny. Projevy Projevy astmatu záleží nejen na tíži onemocnění, ale také na věku pacienta a jeho celkovém způsobu života. Astmatický záchvat vzniká neočekávaně. Na začátku dráždění ke kašli, prodloužený výdech, neklid, strach, pocení, pocit tísně na prsou. Akutní záchvat je doprovázen výraznou úzkostí. K hlavním příznakům patří dušnost (astmatická dušnost je většinou typicky výdechová) způsobená neostatečnou průchodností dýchacích cest při stažení průduškového hladkého svalstva, otoku sliznice a nadprodukci hlenu. Při dalším zhoršování stavu se objevuje cyanosa, celková slabost. Záchvat může trvat několik minut až několik dnů. Pokud již trvá 6 ­ 12 hodin mluvíme o tzv. status astmaticus. Jedná se o stav, který je charakterizován dlouhým trváním těžkým průběhem a ohrožením vnitřního prostředí organismu. Typickým projevem průduškového astmatu je i variabilita obtíží. Intenzita obtíží kolísá nejen v průběhu delšího období, ale typicky i v průběhu dne. Vlivem řady běžných fyziologických pochodů mívají i astmatické obtíže typické časové rozložení. Dušnost se často objevuje v nočních hodinách, zejména mezi 1-3 hodinou ranní. Další rizikové období bývá ráno po probuzení. Před typickým astmatickým záchvatem se mohou vyskytovat tzv. prodromální příznaky, které se projevují celkovou únavou, zvýšenou dráždivostí, Oslabení dýchacího systému 3 / 6 e-kurz Zdravotní tělesná výchova, Fakulta sportovních studií MU, 2006 depresemi, bolestmi hlavy, zíváním, někdy i svěděním kůže zejména na hrudníku. Tyto prodromální příznaky bývají individuálně různé, ale mají stejný charakter. Jsou důleži proto, že si pacient vča té s uvědomí možnost vzniku záchvatu a má příležitost záchvat ovlivni ká, nastává nedos í těla, deformity hrudníku, snížená vitální kapacita plic a s ní i snížení celkové výkonnosti. t použitím léků. Dlouhotrvající dušnost nemocného vyčerpává, takže nemůže vyvíjet úsilí, aby zvýšený dýchací odpor překonal. Dýchání je velmi povrchní, ventilace plic níz tatek kyslíku v tkáních a v organizmu se naopak hromadí oxid uhličitý. Komplikacemi u astmatu bývá vadné držen Etiologie a příčiny vzniku Hlavní rizikovou skupinou jsou atopici. Vedle atopické dispozice (druh alergie, při němž je alergická reakce zprostředkována imunoglobulinem E a vyplavením některých látek (např. histaminu)) je prvním předpokladem kontakt s alergenem. Proces senzibilizace může nastávat u plodu již od 22. týdne těhotenství. Mimořádně rizikový je první rok živ K senzibilizaci ota. může však dojít kdykoliv v průběhu života. Nejrizikovější jsou alergeny vdechované. Faktory podmiňující vznik astmatu Fak predispozice tivita dýchacích cest d v Faktor bi, plísně) vočišného původu) ředí, tabákový kouř cké postavení ky tory hostitele: genetické atopie hyperreak pohlaví rasa, etnický půvo psychický sta y prostředí: alergeny obytných budov(prach, roztoči, kočky, psi, hlodavci, švá alergeny vnějšího prostředí (rostlinného či ži znečištěné životní prost infekce dýchacích cest socioekonomi výživa a lé obezita Oslabení dýchacího systému 4 / 6 e-kurz Zdravotní tělesná výchova, Fakulta sportovních studií MU, 2006 ž se mohou podílet na zniku dušnosti u některých astmatiků stres, rozčílení, smích, pláč a jiné emoce. Mezi další faktory, je patří fyzická zátěž, počasí, Rozdělení astmatu Klinicky lze rozlišit několik forem astmatu: m projevuje se během pobytu v suchém a chladném prostředí sahující kyselinu acetylsalicilovou alergeny z pracovního prostředí atopické, alergické astma ­ je často sdruženo s alergickou rinitidou či atopický ekzémem. Má genetický základ. endogenní astma ­ senzibilizace na bakteriální antigeny v dýchacích cestách pozátěžové astma ­ záchvaty dušnosti vznikají po tělesné námaze. chladové astma ­ aspirinové astma ­ vyvolávajícím činitelem jsou preparáty ob profesní astma ­ vyvoláno Klasifikace tíže astmatu 1. Intermitentní astma ­ ojedinělé záchvaty (m než 1× týdně), mezi kterými nemocný nemá žádné obtíže, noční záchvaty méně než 2× měsíčně. Plicní funkce mezi at éně akami jsou normální, PEF či FEV1 je před léčbou nad 80 % náležité hodnoty, variabilita PEF je pod 20 %. (PEF - peak expiratory flow.) www.ordinace.cz 2. Lehké perzistující astma ­ frekvence záchvatů nejméně týdně a nejvíce jedenkrát denně, noční příznaky se vyskytují více než 2× měsíčně, PEF je nad 80 %, variabilita 20­30 %. 3. Středně těžké perzistující astma ­ každodenní ataky záchvatovité dušnosti či noční záchvaty častěji než jedenkrát týdně, PEF mezi 60­80 %, variabilita 20­30 %. 4. Těžké perzistující astma ­ kontinuální příznaky s omezením životních aktivit, PEF pod 60 %, PEF je nad 30 %. Léčba Léčba astmatika je individuální a řídí se dle stavu a fáze, ve které se nemocný vě nachází. Zdali je v období záchvatu, pozáchvatovém stavu či období klidovém á se především: prá . Využív Oslabení dýchacího systému 5 / 6 e-kurz Zdravotní tělesná výchova, Fakulta sportovních studií MU, 2006 Farmakoterapie ­ bronchodilatancia, mukolytika, sedativa, oxygenoterapie, imunoprofylaktika, antihistaminika, antibiotika. ře vná Vyrovnávací cvičení, psychoterapie, relaxace ­ uvolňování svalového napětí uševního klidu Sport pro udržení a zlepšení celkového stavu organismu ­ zlepšení kondice, Klimatoterapie a speleoterapie (Ostrov u Macochy, Moravský kras), pobyt na horách a u mo Lázeňská léčba ­ využívání přírodních podmínek, minerální vody (Vincentka), rehabilitace Úprava prostředí ­ převážně domácího ­ vyvarování se styku s alergeny, sprá životospráva a navození d podpora kardiovaskulárního systému a plicních funkcí. Astma a sport Tělesná námaha je velmi častým faktorem, vyvolávajícím zhoršení astmatických obtíží. Často je také faktorem jediným, zvláště u dětí dospívajících. Přesto nesmíme tvrd že by se astmatici měli vyhnout veškeré tělesné aktivitě, ba právě naopak. Pohybová aktivita by měla být součástí léčebného režimu každého astmatika. Pravidelný fyzický trénink vede ke zlepšení nejen dýchacího, ale i oběhového ústrojí a má příz slune.plavacek.net it, nivý vliv na ohybový aparát i na psychiku. Zvláště pro děti je pohybová aktivita velmi důležitá a dětem , zároveň i vyřazené z kolektivu zdravých dětí, což má špatný vliv na psychický a následně i zdravotní stav dítěte. K aktivnímu sportování by k vybrat především vhodné sportovní odvětví. Výběr sportovního odvětví je o litou venkovního a vnitřního prostředí, kde sport probíhá. Mezi vhodné sporty pro astmatiky patří: intervalové zátěže při tenisu, volejbale, basketbal p vlastní. Bez ní se dítě cítí velmi omezené si měl astmati vlivňován kva plavání turistika jízda na kole sprinty Zásady ZTV provádění pohybové aktivity při astmatu Cílem ZTV je pomocí vhodně zvolené pohybové aktivity zlepšit stav dýchacích fun í, těla, fyzickou zdatnost, výkonnost a c o ě i zlepšit psychický stav cvičenc kc funkčního stavu svalového systému, držení elk vou adaptaci organismu na tělesnou zátěž a současn ů. Oslabení dýchacího systému 6 / 6 e-kurz Zdravotní tělesná výchova, Fakulta sportovních studií MU, 2006 Během cvičení s astmatiky je třeba dodržet následující zásady: seznámit se s lékařskou zprávou astmatika zjistit jak silné reakce u cvičenců zpravidla nastávají www.geravy.compřed hodinou uvolnit dýchací cesty, hrudník a břicho ­ stažení v pase je překážkou první pomoc pří encům význam cvičení. nou e lů hrudníku a páteře. prohlubováním výdechové fáze a zapojením břišních svalů postupně zvyšujeme intenzitu cvičení ­ vhodné jsou dynamické činnosti prováděné intervalově v závěrečné části hodiny by mělo dojít k celkovému uvolnění, k snížení srdeční frekvence a teploty těla. několikaměsíční cvičení má za následek zlepšení pružnosti hrudníku, zvýšení dechové šíře a zvýšení vitální kapacity plic. na jaké podněty je astmatický záchvat zpravidla vyvolán ujistit se zda mají cvičenci u sebe léky pro záchvatu hned od začátku vysvětlit cvič cvičební jednotka trvá 45 minut, přičemž časová dotace na úvodní a závěreč část je cca. 7-8 min. a hlaví část 30 min. v hlavní části se spolu s vyrovnávací gymnastikou věnujeme nácviku bráničního dýchání-po dobu asi 20 min. cvičení zaměřujeme na uvolnění hrudníku a ramen, odstranění svalové dysbalanc v rámci horního zkříženého syndromu, na posílení mezižeberních a břišních sva a na zmírnění případných deformit dbáme na správnou koordinaci dechu s pohybem. Důraz na dýchání nosem s postupným při cvičení dodržujeme hygienické zásady-bezprašné prostředí bez přítomnosti alergenů stupeň fyzické zdatnosti oslabených je nám vodítkem při vypracovávání náplně hodiny a určování tempa cvičení.