Teoretická východiska versus praktické aplikace kondiční přípravy v tréninku basketbalistů. *Neustále stoupající mezinárodní výkonnost družstev basketbalu v Evropě musí vést trenéry k zamyšlení, jak koncipovat přípravu mužstva hrajícího evropské poháry tak, aby bylo konkurenceschopné či dokonce v dané soutěži nejlepší. *Otázka racionálně řízené kondiční přípravy mužstva se v dnešní době stává aktuální. Důvodem je zlepšující se ekonomická situace oddílů, které disponují prostředky na angažování kondičních trenérů. *Využití jednotlivých pohybových schopností v basketbalu (jejich rozvoj je primárním cílem kondičního tréninku) vyplývá ze zapojení hráčů do hry dle vymezených pozic a definovaných úkolů. *Základem fyzické připravenosti pro vlastní herní činnosti je vysoká úroveň: *rychlosti – reakční, startovní, akcelerační, odrazové a jednorázových pohybů (hody) *Rychlost reakční, startovní, akcelerační a odrazovou hráči využijí mnohokrát během utkání. Dominantně využívané metody pro rozvoj potřebných rychlostních schopností by měly být: *metody resistenční (se zátěží, běh do kopce, běh proti větru) *metody opakovací *metody intermitentní *metody asistenční (v případě stagnace akcelerační a maximální rychlosti *síly (explozivní, rychlé a statické) *Spektrum silových schopností využívají basketbalisté v utkání skoro kompletně. Přesto lze tvrdit, že nejdůležitější by měl být rozvoj síly explozivní a rychlé. *Velmi důležité budou pro samotný výkon následující metody: *metoda plyometrické *metoda kontrastní *metoda rychlostní *metoda kruhová a silově vytrvalostní – anaerobní charakter *metoda izometrická (z hlediska udržení určité pozice) *vytrvalosti (především anaerobní a aerobně anaerobní) Na základě analýzy literárních pramenů lze konstatovat, že vytrvalost je podmíněna především čtveřicí navzájem nezávislých faktorů: *výší maximální spotřeby kyslíku (dále jen VO2 max), * ekonomikou běhu, * % VO2 max na anaerobním prahu (dále jen ANP). *anaerobní kapacitou *koordinační schopnosti – především orientace v prostoru a rovnovážné schopnosti Při koncipování kondičního tréninku bychom také měli striktně vyžadovat individuální přístup trenéra ke sportovcům. Důvodů proč volit individuální přístup je však více. Může jím být: * rozdílnost úkolů jednotlivých herních postů (rozehrávač, křídelní hráč, podkošový hráč) *odlišné genetické dispozice jednotlivých hráčů *rozdílný biologický věk *rozdílné fungování adaptačních mechanismů (hledisko délky regenerace po konkrétním typu tréninku). Plánování kondiční přípravy *Nezbytnou součástí basketbalového tréninku je systematické plánování sportovní přípravy. V basketbalu zpravidla plánujeme kondiční přípravu na jednotlivé období, mezocykly či mikrocykly v rámci RTC. Koncepce přípravy BASKETBALOVÉHO DRUŽSTVA přípravné období I. (21. 5. – 30. 6.) 5 TJ týdně zaměřených na všeobecnou kondiční přípravu s dobou trvání 6 týdnů, důraz na: * silovou a obecnou vytrvalost *zařazení kruhových tréninků *posilovny (silová vytrvalost) *fartlekovou metodu (45-90 minut s kombinací odrazových cvičení a běhů do kopce) *jiné kolektivní sporty V přípravném období I. * model pětidenních cyklů *dva dny volna s rehabilitací po odpoledních jednotkách v úterý a v pátek (tab. 1) Tab. 1: Orientační plán přípravného období I. – ve sloupci je uvedena hodnota absolvovaná průměrně v jednom mikrocyklu přípravné období II. (1. 7. – 31. 7.) individuální tréninkový plán – hráči plní dle denního rozpisu a zapisují splněné dle pokynů zaměřen na: * maximální a opakované úsilí (posilovna), *fartleková metoda (45-90 minut s kombinací odrazových cvičení a běhů do kopce) *intervalová metoda (střednědobá a krátkodobá vytrvalost s úseky od 50 – 1500m), *intermitentní metoda (střídání intenzit a intervalů odpočinku a délek úseků) *resistenční metoda (běh do kopce do 7s trvání s intervalem odpočinku 1:15) Při individuálním tréninkovém plánu *model třídenních cyklů *den volna (případně rehabilitace). přípravné období III. (1. 8. – 1. 10.) 12 TJ za týden: * 5x atletická příprava *3x posilovna *2x hala *2x rehabilitace V průběhu období se snižuje počet jednotek zaměřených na rozvoj rychlosti a vytrvalosti na 3TJ a na rozvoj síly ze 3 TJ na 2 TJ. Přípravné období III společný tréninkový plán model: * pětidenních (měsíc srpen) *šestidenních cyklů (měsíc září) * 2 dny a později 1 den volna. Z hlediska kondiční přípravy by bylo vhodné do tohoto období zařadit větší množství TJ se smíšeným obsahem (tj. kondiční i herní složka v rámci jedné TJ) Tab. 2: Orientační plán přípravného období III. Měsíc srpen– ve sloupci je uvedena hodnota absolvovaná průměrně v jednom mikrocyklu rozložení tréninkového zatížení v mikrocyklu v přípravném období III. V měsíci září: * sobota přátelské utkání * neděle volno, případně individuálně fartlek, plavání, * pondělí dopoledne - kondiční trénink (kombinace hala – posilovna) odpoledne - basketbalový trénink večer – rehabilitace * úterý dopoledne - individuální a střelecký trénink, odpoledne - basketbalový týmový trénink * středa dopoledne – střelecký trénink odpoledne přátelské utkání nebo týmový trénink * čtvrtek dopoledne - kondiční trénink (kombinace hala – posilovna) odpoledne - basketbalový trénink večer – rehabilitace * pátek odpoledne - basketbalový týmový trénink hlavní období (3. 10. – 30. 4.) *Při počtu dvě utkání týdně (režim středa – sobota) je volným dnem neděle a hráči mají devět tréninkových jednotek týdně. *4 x týmový trénink hala, 2x smíšený kondiční a herní trénink, 2x posilovna, 1x individuální a 1x dobrovolný střelecký trénink a 2x rehabilitace Se zaměřením na: *udržení úrovně potřebných pohybových schopností *v tomto období se nejvíce střetává rovina teoretická s praktickými aplikacemi kondičního tréninku. Vzhledem k vytíženosti hráčů v utkáních (2x týdně a nutné regeneraci po utkání) zbývá minimum prostoru pro racionálně a systematicky řízenou stimulaci pohybových schopností. Přesto považujeme za velmi důležité, aby trenéři v hlavním období respektovali adaptační zákonitosti (hledisko regresu úrovně pohybových schopností při absenci stimulačních podnětů) a věnovali kondiční přípravě minimálně část tréninkové jednotky každý den. přechodné období (1. 5. – 20.5. *Regenerační procedury - po 3 týdnech volna zvolit nespecifické sportovní činnosti (jiné kolektivní i individuální sporty dle zájmu). počet odehraných utkání v sezóně: *přípravné období - celkem 10 - 20 utkání (utkání systémem doma – venku a turnaje) *hlavní období : liga: min. 44 utkání v základní části 4x s každým soupeřem 2x doma, venku, pak play off evropský pohár – celkem 8 utkání (6 utkání v základní skupině a 2 utkání o umístění Český pohár – 1-5 utkání *celkem min. 53 utkání v celé sezóně Pro týdenní tréninkový mikrocyklus přípravného období doporučujeme stanovit: * Konkrétní náplň a frekvenci jednotlivých tréninkových jednotek - objem a intenzitu tréninkového zatížení (přiklad v tab. 4) * rozehřátí organizmu 5-15 min (čas stanovit dle obsahu hlavní fáze a potřeb sportovců) * rozcvičení: Příprava kloubů na zátěž (krouživá a rotační cvičení) Statický strečink (dle aktuálních poznatků ho vynecháme, pokud budeme stimulovat silové schopnosti – má negativní vliv na produkci síly, naopak před rychlostními cvičeními ho zařadíme – umožňuje větší rozsah pohybu) Dynamický a švihový strečink *zapracování – zařadit sem prostředky rychlostního a rychlostně silového (před silová cvičení) charakteru a dále průpravná cvičení pro hlavní část tréninku *hlavní část – rozvoj vybrané pohybové schopnosti. V přípravném období I a II tréninkovou jednotku zaměřit monotematicky (rychlost a koordinace nebo síla nebo vytrvalost), na konci přípravného období a v hlavním období koncipovat TJ jako smíšené. Pro hlavní období zvolit následující režim: *So – utkání *Ne – individuálně regenerační běh *Po - Rozvoj rychlostních a koordinačních schopností – zařadit před trénink herních *Út - dovedností trénink herních dovedností - rozvoj rychlé nebo pomalé síly *St – utkání *Čt – trénink herních dovedností - regenerační běh (stimulace obecné vytrvalosti) *Pá – Rozvoj explozivní síly popř. akcelerační rychlosti - zařadit před herní trénink Pro přechodné období (3 týdny) - květen - doporučujeme zaměření na: *Regenerační procedury *Po 2 – 3 týdnech volna zvolit nespecifické sportovní činnosti (jiné kolektivní i individuální sporty dle zájmu). Závěry * Při plánování kondiční přípravy basketbalových týmů v ČR se velmi často dostává do střetu rovina teoretických východisek plánování a řízení tréninku s rovinou praktické aplikace. Tento stav je dle nás způsoben: • absencí kvalifikovaných kondičních trenérů u ligových týmů • podceňování kondiční přípravy jako nezastupitelné součásti sportovní přípravy v basketbalu. * Další problém spočívá v nedodržování zásad adaptačních mechanismů – vyplývá ze struktury herního období (utkání 2x týdně plus jeden den volno), v níž není příliš prostoru pro systematický rozvoj pohybových schopností. Seznam literatury: • Basset, D. R, - Howley, E. T. Limiting factors for maximum oxygen uptáme and determinants of endurance performance. In: Med Sci Exerc. 2000, roč. 32, č. 1, s. 70 – 84. • Cacek, J - Grasgruber, P. Trénink rychlosti (úvod do problematiky). Atletika, Praha 4 : Česká atletika s.r.o., 60, 4, od s. 21-24, 32 s. ISSN 0323-1364. 2008. • Grasgruber, P. - Cacek, J.. Sportovní geny. Brno: Computerpress (bude publikováno v květnu 2008) • Moravec, R. et al. Teória a didaktika športu. Bratislava: FTVŠ UK Bratislava a SVSPTVŠ, 2004. 212. s. ISBN 80-89075-22-3