Filosofická kinantropologie Vratislav Moudr A33, 315 moudr@mail.muni.cz LITERATURA qHodaň Bohuslav: Tělesná kultura - sociokulturní fenomén: východiska a vztahy. Olomouc: Univerzita Palackého, 2000. n qJirásek Ivo: Filosofická kinantropologie: setkání filosofie, těla a pohybu, Olomouc, 2005. n • Olympismus. Edited by Josef Dovalil. 1. vyd. Praha : Olympia, 2004. • Pohyb a tělo :výběr filosofických textů. Edited by Anna Hogenová. vyd. Praha : Karolinum, 2000. 236 s. • Šmajs Josef: Filosofie – obrat k Zemi. Evolučněontologická reflexe přírody, kultury, techniky a lidského poznání. Praha: Academia, 2008. • Šmajs Josef, Krob Josef: Evoluční ontologie. Brno: MU, 2003. • Šmajs Josef: Ohrožená kultura. Praha, Hynek 1977. Co je Filosofická kinantropologie? Ø ØJirásek: „Filosofická kinantropologie se ptá po smyslu lidského způsobu bytí, odkrývajícího se prostřednictvím pohybu a jeho kultivace v prostředí pohybové kultury.“ n n ØFilosofické zkoumání pohybujícího se člověka… n--- odlišnost od Sociokulturní kinantropologie… n?? nFilosofická kinantropologie nemá zkoumat pohybovou (tělesnou) kulturu..její jednotlivé subsystémy…ale smysl lidského bytí n …usiluje o celkovost pohledu, o holistický přístup k člověku i k pohybu…personální způsob porozumění pohybujícího se člověka n nTémata: tělo, pohyb, hodnoty, hra, olympismus, doping aj. Odkud „Filosofická kinantropolgie“ nAntropologie jako multidisciplinární zkoumání člověka n..člověk reflektuje sám sebe... n..antropologie je produktem novověké a modernistické úvahy…neomezená svoboda a důstojnost člověka n - odvrat od tradiční metafyziky, přírodní filosofie a filosofie dějin – příklon ke světu člověka (přirozenému světu)..nedostatek poznatků experimentálně-přírodovědných výzkumů člověka n..od 2. pol. 19. stol. jako výraz pro samostatný obor (rozvoj biologie)..empirická antropologie..vznikají dílčí disciplíny n nDnes: §fyzická antropologie (biologie člověka) §paleoantropologie, antropogeneze (vývoj a vznik člověka..lidského rodu) §etnická antropologie (rozmanitost lidských ras a kmenů) §kulturní antropologie (způsob života v různých kulturních kontextech) §sociální antropologie (vztahy lidí ve společnosti..jejích systémech) §filosofická antropologie (zkoumá člověka v celkové komplexnosti vztahů) § n qKinantropologie (Kanada, Belgie, ČR) n....je antropologickým oborem, který zkoumá jevy záměrné pohybové činnosti člověka v prostředí pohybové (tělesné) kultury n--- má být podle Jiráska součástí antropologie…člověk jako střed a centrum úvah (to není běžně rozšířené pojetí..kinantropologie jako samostatný obor – důsledek nedávného vzniku) n nNěkterá alternativní označení „naší vědy“ n üVědy o sportu (sport sciences).. ale sport není jediným představitelem pohybové aktivity člověka (tělesná / pohybová výchova, tělocvičná / poh. rekreace, poh. terapie, poh. umění) üVědy o tělesné kultuře.. podle Jiráska příliš široké (hygiena, etiketa..) üPhysical education.. praktický obor i teoretická disciplína..odtud: üKinesiology.. má označovat vědeckou disciplínu.. ale etymologicky by se měla zabývat pohybem obecně Kinantropologie n n--- od roku 1993 z původní teorie tělesné výchovy a věd o tělesné kultuře n n--- pohyb – člověk – nauka …zastřešující název pro interdisciplinární zkoumání, název napovídá že vědy zabývající se lidským pohybem jsou součástí antropologie (člověk v centru..ničím jiným se nemá zabývat..člověkem a kultivací jeho pohybu) n …společný předmět bádání, různé metody jednotlivých disciplín n …je aplikovanou vědou věd základních (anatomie, historie, psychologie, sociologie..) i samostatnou vědou (zkoumá určitý fenomén pomocí různých přístupů) n …problém koheze ØVztah kinantropologie k antropologii využit Jiráskem pro členění jejích disciplín: Členění kinantropologie nEtnická kinantropologie.. Nepěstuje se..mohla by se zabývat rasovou či kmenovou růzností (i ve fyzických předpokladech a schopnostech) nFyzická kinantropologie.. Biomedicínské obory (funkční anatomie, fyziologie, antropomotorika, biomechanika) nKulturní a sociální kinantropologie (Předmět sociokulturní kinantropologie..prof. Hodaň..teorie, historie, sociologie TK)..systém tělesné kultury, vztahy s ostatními systémy, životní styl, právo, globalizace v TK atd. nFilosofická kinantropologie..(je oborem filosofickým) n n nAplikované obory: •Pedagogická kinantropologie..osvojené označení oboru •Ekonomická kinantropologie •Psychologická kinantropologie… nOznačení oboru a předmětu jeho studia n n n nObor: nkinantropologie (jinde také kinesiologie, vědy o sportu, vědy o tělesné kultuře, gymnologie..) n nPředmět (prostředí): n pohybová kultura / tělesná kultura (také ale sport, tělesná výchova, lidský pohyb..) n Filosofická antropologie a filosofická kinantropologie n nFilosofická antropologie (fil. obor) – předmětem je nejobecnější otázka po podstatě člověka, jeho místě ve světě a po jeho určení (přirozenosti).. n n--- do plné podoby filosofické teorie krystalizuje až v první třetině 20. století...19./20. stol…rozvoj přír. věd – hledání univerzální vlastnosti člověka (antropologická konstanta) – jak vzniká a působí.. (otevřenost ke světu, excentricita, nedostatek) n n--- antropologizace filosofie i redukcionismus (spekulativně předjímané „podstaty“).. současný kulturní pluralismus („postmoderna“) n ..zakotvení člověka v určitém systému kulturních významů n nFilosofická kinantropologie (Jirásek..spíše fenomenologická antropologie) n– se ptá po smyslu lidského způsobu bytí (f. antropologie..podstatě, místě, určení) vyjevovaného prostřednictvím fenoménů lidského pohybu především v prostředí jeho kultivace n n…lidský způsob bytí jako holistický antropologický koncept (osobnost)..onticky jediná podstata projevující se v různých fenoménech v oblastech: §Materiálního těla §Ideální duše §Individualizační duch §Relační sociální zakotvenost n--- jednota ontologická n--- jednota těla-duše-ducha-sociálního života ØPohyb není jen otázkou těla, ale celé osobnosti.. (existence, lidského způsobu bytí) ØFormy pohybové aktivity mohou být vhodnou formou hledání smyslu a tím i způsobem, jak poznávat lidskou přirozenost (?) n nPozn.: n …odtud větší role pro hermeneutické a fenomenologické přístupy n ...nemůže odkrýt ontickou opozici přírodní a kulturní evoluce a pozici člověka v těchto konfliktních vztazích…otázka přirozenosti… Odlišná pojmenování oboru n n nFilosofie sportu.. International Association for the Philosophy of Sport, Journal of the Philosofhy of Sport n …ale sport je jen částí pohybových aktivit (výkonovost a soutěživost).. úzké nFilosofie tělesné kultury.. Olomouc, Varšava..ale.. hygiena, estetické úpravy těla, politika, etiketa apod…podle Jiráska široké n nPřipomínky: n n nJiráskova Filosofická kinantropologie je fenomenologickou kinantropologií..bytí vyjevované prostřednictvím introspektivních fenoménů. nFilosofie v oblasti tělesné/pohybové kultury by vedle introspektivních výpovědí mohla být otevřena poznatkům ostatních věd a využívat je k syntéze..v pohledu na člověka, pohyb, tělo, či pohybovou/tělesnou kulturu… nZ vyhraněného pohledu na filosofii jako fenomenologii vyplývá i odsunutí témat jako globalizace, vývoj pohybové kultury, vztah s přírodou.. mimo oblast takto chápané filosofie (do „sociokulturní kinantropologie“) nAntropologický rozvrh by měl být zasazen hlouběji do ontologie systémů přírody a kultury..není možné hledat smysl bytí člověka, naplnění autentického modu či seberealizace nezávisle na pochopení vztahu přírody a kultury a vliv těchto systémů na konstruování organismu či osobnosti (včetně jeho potřeb a motivů) nNa čem se autoři (Jirásek/Hodaň) shodují: n nPokus o přesnější zakotvení filosofických analýz pohybu člověka a jeho kultivace v prostředí pohybové/tělesné kultury n--- Přesnější než „filosofie sportu“ či „filosofie tělesné kultury“ (ale i: „kinefilosofie“, „kinantroposofie“, „philokinesics“…) nMá přinést větší skloubení kinantropologie a filosofie n--- Je filosofickou, ne kinantropologickou disciplínou (na rozdíl od Sociokulturní kinantropologie...?) n--- Má přispět filosofii novými tématy qVazba na antropologii..člověk (a jeho pohyb) východiskem, ústředním bodem FK ale také tělesné či pohybové kultury (východiskem nemá být pohybová/tělesná kultura či sport –Sociokulturní kinantropologie) qČlenění kinantropologických disciplín vychází z členění oborů disciplín antropologických n--- Proto F. kinantropologie analogicky k F. antropologii n nV čem se rozcházejí: n qOtázka terminologie, rozsahu a obsahu FK n--- Systém tělesné / pohybové kultury n--- Jeho subsystémy – sport, TV, tělocvičná rekreace / sport, pohybová výchova, pohybová rekreace, pohybová terapie, pohybové umění n--- Činnost – pohybová aktivita / tělocvičná aktivita qFenomenologický přístup / systémový přístup n--- Fenomenologie vychází a „podstaty“ hledá prostřednictvím lidského zažívání, zkušenosti n--- Systémový přístup vychází z proměnlivých vztahů mezi „reálně“ existujícími procesuálními strukturami (systémy) nOdtud i rozdílná potřeba zasadit zažívajícího člověka do kontextu, prostředí (přírody-kultury) nPřevažující fenomenologický přístup k filosofii u obou autorů hraje roli v omezení témat i přístupů, které do úzce fenomenologické kinantropologie patří Evoluční ontologie (Josef Šmajs) nSkutečnost (bytí) rozděluje na bytí přírodní (přírodu) a bytí kulturní (kulturu)…dva ontické řády, dvě evoluce tvarů (systémů, uspořádaností, řádů, pamětí) nDůležitá otázka..co je P a K a jaký je jejich vztah..důležitá i z hlediska rozumění tělesné či pohybové kultuře a člověku (bytost jak přírodní, tak kulturní) n nCo je příroda? nCo je kultura? n nPříroda..kosmos i biosféra..vyvíjející se struktura (systém) vesmírných i pozemských struktur (informací) - organismů, nerostů, plynů (živé i neživé přírody) a jejich vztahů…autoregulující se, sebetvořící planetární systém života (Gaia) nKultura vyvíjející se systém nepřírodních uspořádaností (struktur, tvarů, subsystémů - informací)..materiální a duchovní kultura n nKultura je pozdější řád..jehož evoluci umožňuje člověk (duchovní kultura) nOntická různost spočívá na různé konstituční informaci nDvě základní možné odpovědi na otázku po vztahu P a K.. nKultura jako povýšení přírody..kultivace, zlepšování..člověk se stává „člověkem“ – jazyk, dovednosti, znalosti, kultivace uspokojování potřeb, mravy..humanizace (x animalizaci), seberealizace, umění.. n--- zlepšování pro koho..antropocentrismus n--- příroda jako (věčné) prostředí seberealizujícího se člověka n nKultura při všech svých přínosech pro člověka a jeho druh je protipřírodním umělým řádem…evolucí, která je založena na druhově sobecké ofenzivní adaptační strategii člověka…a přírodní řád (evoluci) rozvrací, narušuje n …regionální i globalizovaná kultura (v různé míře) n nDruhá odpověď je odpověď evoluční ontologie (Šmajs, Krob)…není možné nadále pěstovat tradiční filosofii zabývající se mnohdy pseudoproblémy..hledáním věčných podstat (substancí) světa i člověka…nerozlišující ontickou různost P a K, ani filosofii zaměřenou jen na poznávání a jazyk (metody) …zvláště v době ekologické krize n n EO…důraz na tvořivost, procesuálnost skutečnosti (ne bytí, stálost-ale stávání, dění) nVývoj živé přírody je tvořen vývojem npřirozené strukturní genetické informace (vestavěná v genotypu a rozvinutá ve fenotypu organismu)…je dána mechanismem selekce a mutace (neovlivňuje ji zkušenost jedince)..taková informace je odpovídající prostředí (pravdou je přežití..adekvátnost) npřirozené sémantické neuronální informace (zkušenostní, behaviorální)..umožňuje učení a životní sebezáchovnou aktivitu geneticky naprogramovaných živých systémů n …je více selektivní a souhrnná..méně adekvátní jemné struktuře prostředí (poznávání chemických a fyzikálních vlastností živého a neživého makroskopického prostředí smysly příslušného živého systému) – adaptace, uspokojení potřeb n n---Člověku se podařilo smyslově neuronální informaci zakódovat etnickým jazykem…“třetí čtení skutečnosti“ a tak zažehnout kulturu n …neuronální informace se stává biologickým základem sémantické i strukturní informace sociokulturní nVývoj kultury tedy umožňuje a zároveň je jejím produktem nsémantická sociokulturní informace …slouží běžné komunikaci a interpretaci nstrukturní sociokulturní informace …teoretická, výrazně kulturně konstitutivní (teoretické poznání a na něm stojící technické aplikace) n nJde o zvláštní účelovou konstitutivní informaci, pro přírodu neznámou..neprodukuje ji evoluce přirozená ale evoluce kulturní nUmožnila pozoruhodný kulturní vzestup, ale také nebezpečně onticky rozdělila svět na přírodu a kulturu n nTeprve v kultuře se uplatnila selektivní, generačně nespojitá, účelově zabarvená, neadekvátní adaptivní informace novým způsobem: n nikoli jen behaviorálně, komunikativně, ale také interpretačně, teoreticky a tak strukturně konstitutivně – onticky (vytváření nových..přírodě neznámých věcí) n nV důsledku založení kultury na takto přírodě neadekvátní informaci (chybném čtení) člověk narušuje rovnováhu přírodního systému, mění podmínky, na které jsou živočišné druhy (vymírání) i on sám adaptován biologicky (genetická strukturální informace)..klimatické změny, složení atmosféry, záření.. n nGlobalizovaná samotvořící se kultura navíc představuje čím dál komplexnější, složitější prostředí pro nalézání smyslu a orientace v životě (relativismus, subjektivismus)..jsme vystaveni i chaotickým jevům systému kultury (globální hosp. krize, přesuny výrobních míst..) n nDůsledkem: ekologická – demografická, surovinová, ekonomická aj. krize n n …ohrožuje člověka..fyzické i psychické zdraví.. n …oslabená příroda tak ohrožuje prostřednictvím ohrožení člověka existenci kultury.. n …není ohrožena příroda, ale kultura nZ odpovědi na otázku vztahu přírody a kultury se odvíjí i porozumění tělesné (pohybové) kultuře jako kulturnímu subsystému: nTK jako návaznost, rozvíjení, humanizace přírodních činností člověka, rozvíjení všech dimenzí lidského organismu (psychická, sociální, tělesná..) a kultury n…odtud je krize v TK (zejména sportu) nahlížena jako odklon od univerzálních, humanistických, holistických, mravních norem n …představa o všespásnosti idealizované..“holisticky“ člověka rozvíjející TK n …přehlížení T kultuře vlastních negativních rysů samotného subsystému kultury..jeho zapojenost do evoluce protipřírodně orientované kultury (obchod..) nV případě že přijmeme ontickou diferenci mezi P a K pak: n to co z TK kompenzuje kulturou (i přírodou) způsobené deformace přírodou vystavěného organismu (fyzické, psychické, sociální).. je kladné n to co je příliš integrované do sebetvorby protipřírodní globalizované kultury je negativní..a podílí se na těchto deformacích n ….? nSeberealizace a autentický modus existence prožívajícího člověka (hledání smyslu apod.) musí podléhat tomuto ontickému rozlišení a etickému rozhodnutí... n…Antropologický rozvrh pro FK ano, ale pozice člověka musí být nahlížena v kontextu konfliktu přírody a kultury n nPříčina krize není v personálním odhlížení od holismu a v nedostatečném seberozvíjení člověka jako celku..v instrumentalismu tělesna (přehlížení rozvoje psychické a sociální dimenze lidského organismu) n..to vše je naopak důsledkem autonomního růstu, evoluce globalizované kultury... n…holismus platí jen v případě člověka v přírodě…člověk v konečném důsledku není „svobodný“ a nemůže se absolutně svobodně rozhodovat a seberealizovat, protože podléhá jak kulturním..tak především přírodním zpětným vazbám (systém všech organismů, plynů, nerostů aj.) n--- aktuální „svoboda“ člověka pochází z žití „na dluh“ – přírodní kapitál redukujeme a používáme k růstu kapitálu kulturního…