PEDAGOGIKA HRY * Vyučující • Mgr. Lenka Přikrylová • Katedra pedagogiky sportu • tel. č. 549494657 • Email : prikrylova@fsps.muni.cz • * Konání seminářů • 20.5. (11.00-12.20 hod.) -místnost 225 • 27.5. (11.00-13.00 hod.) -místnost 225 • Požadavky k zápočtu: * aktivní účast na seminářích * * prezentace na zadané téma z oblasti pedagogiky hry * * vytvoření zásobníku her Cíle předmětu PEDAGOGIKA HRY: nschopnost interpretace fenoménu hry a jeho souvislosti s vývojem dítěte či dospívajícího n ndokázat připravit a používat hru jako diagnostický, relaxační a zároveň edukační prostředek n nnavrhnout a připravit vhodné hry pro osobnostní rozvoj dítěte v praxi Náplň seminářů: 1.Teoretická část ( prezentace na zadané téma ) 2. 2. Praktická část ( hry zaměřené na určené téma ) TÉMATA PREZENTACÍ : 1.- pedagogika hry– vymezení pojmů Ø - nejčastější autoři, kteří se zabývají tématem „hry..“ - dělení her Ø - aktivizační metody ve výuce (učení hrou) Ø 2.- úloha hry ve vývoji jedince Ø - teambuilding, Ø - zážitková pedagogika Ø - neklid a agresivita u dětí, Ø 3.- psychomotorické hry, Ø - hračka jako prostředek osobnostního rozvoje, Ø - pohybové hry jako zábavný prostředek rozvoje dovedností, Ø - fyziologický účinek pohybových her u šk.mládeže 1. TÉMATA HER: 1.- iniciativní hry, seznamovací Ø - aktivizační a edukativní hry Ø Ø2. - hry zaměřené na rozvoj spolupráce Ø - skupinové hry Ø - hry pro zvládání agresivity a neklidu Ø Ø 3.- hry zaměřené na rozvoj emocí a komunikace Ø - hry pro posílení psychické odolnosti Ø - didaktické hry Ø LITERATURA: lSkupinové hry pro život 1 :zařazení do skupiny, kontakt, smyslové vnímání, přátelství, sebevědomí : pro děti od 6 do 12 let. Edited by Klaus W. Vopel, Translated by Dana Lisá - Alena Veselá. Vyd. 1. Praha : Portál, 2007. 138 s. ISBN 978-80-7367-286. info lPortmann, Rosemarie. Hry pro posílení psychické odolnosti. Vyd. 1. Praha : Portál, 1999. 103 s. ISBN 80-7178-331-5. info lAdamírová, Jiřina. Hravá a zábavná výchova pohybem : základy psychomotoriky. 2. vyd. Praha : Česká asociace Sport pro všechny, 2000. 68 s. : fo. info lŠimanovský, Zdeněk. Hry pro zvládání agresivity a neklidu. Vyd. 1. Praha : Portál, 2002. 175 s. ISBN 80-7178-689-6. info lHermochová, Soňa - Neuman, Jan. Hry do kapsy : sociálně psychologické, motorické a kreativní hry. IV. Vyd. 1. Praha : Portál, 2003. 1 sv. (nes. ISBN 80-7178-818-. info lSigmund, Erik. Pohybová aktivita dětí a jejich integrace prostřednictvím 60 pohybových her. 1. vyd. Olomouc : Hanex, 2007. 109 s., [2. ISBN 978-80-85783-74. info OBSAH SEMINÁŘE Č.1 : Ø Øpedagogika hry– vymezení pojmů Ønejčastější autoři, kteří se zabývají tématem „hry Ødělení her Øaktivizační metody ve výuce (učení hrou) Ø Øseznamovací hry- příklady j0438411 1.PEDAGOGIKA HRY ØPedagogika ØSlovo pedagogika pochází z antického Řecka. Zde byl slovem paidagógos (řecky: paidós: dítě, ágein: vést, doprovázet) označován otrok, který pečoval a doprovázel syna (dívky nebyly veřejně vzdělávány) svého pána na cvičení a do školy. Ø Ø Podle dochovaných řeckých a římských spisů, se v antické latině slovo paedagogus, již objevuje ve významu učitele a vychovatele. Ø PEDAGOGIKA Øje společenská věda, která zkoumá podstatu, strukturu a zákonitosti výchovy a vzdělávání jako záměrné, cílevědomé a soustavné činnosti formující osobnost člověka v nejrůznějších sférách života společnosti. ØVýchova je záměrné působení na osobnost jedince s cílem dosáhnout změn v různých složkách jeho osobnosti, pojem má eticko-normativní nádech, mluví se o výchově mravní, vlastenecké, estetické, citové, výchově k rodičovství a manželství, apod. Ø Vzdělávání je proces záměrného a organizovaného osvojování poznatků, dovedností, postojů aj., realizovaný prostřednictvím edukačního procesu. Výsledek tohoto procesu by mohl být označen výrazem "naučenost". Ø HRA Øhra je pro nás aktivita, prožitek, zábava, učení, volnost, radostná záležitost……….., Øvývojová psychologie považuje hru za hlavní hnací sílu hledání sebe sama v raném dětství a při pozdější socializaci člověka, zvláště při seznamování. Člověk začíná poznávat, prozkoumávat a reflektovat svět nejprve v dětské hře, Øje nenahraditelným edukačním prostředkem, Øhra je hrou, pokud v ní převažují kreativní prvky, tedy rozvíjení zúčastněných osobností a jejich společenských vztahů. Ø Starověcí filozofové zabývající se hrou : Ø Platón (427-347 př.n.l.) - řecký filosof, Ø (založil athénskou Akademii, jež pak byla vzorem evropským univerzitám a vědeckým institucím, téměř celé jeho dílo jsou dialogy jeho učitele Sókrata, převzal od Sokrata metodu učení v rozhovorech ) 180px-Plato_Silanio_Louvre_Ma3654 Plötinos (205-270 př.n.l.) Øřecký filosof Ø Ø( založil v Římě filosofickou školu , snažil se uspořádat platónovu filosofii do ucelené soustavy, přičemž se mu ve skutečnosti podařilo vytvořit originální filosofický systém ) Ø Ø 180px-Plotinus_LXXIIIIv Aristoteles (384-322 př.n.l.) Øbyl filosof vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského. Jeho rozsáhlé encyklopedické dílo položilo základy mnoha věd, studoval a pak i vyučoval v Platónově Akadémii v Athénách. Ø Ø Založil také vlastní filosofickou školu zvanou peripatetická škola (od slovesa peripatein (procházet se), neboť Aristotelés se prý se svými žáky při výuce procházel). Ø ØBěhem 13 let, které strávil v Athénách, vznikla většina jeho spisů. V jednom ze svých spisů vyjádřil myšlenku,“ že tělesná cvičení by měla ve výchově předcházet intelektový rozvoj“. Ø aristoteles Novověcí autoři, kteří odhalili význam hry : ØJean Jacques Rousseau (své názory na výchovu vyjádřil v polorománu Emil aneb o výchově) , Ø Jan Amos Komenský-zakladatel moderní pedagogiky, (Orbis pictus -propagoval zde princip, že učení by mělo být založeno na hře , Velká didaktika-jedná se o spis o vyučovacích metodách) , Ø Johann Heinrich Pestalozzi (kniha Jak Gertruda učí své děti -zřetel kladl na základní vzdělávání dětí, které by mělo započít již před začátkem školní docházky v samotné rodině) , Ø Johann Friedrich Fröbel- zaměřoval se na předškolní výchovu (v roce 1840 otevřel komplex zařízení, kde byly herny pro děti a ústav pro vzdělávání opatrovnic,je také tvůrcem didaktických her a souboru pohybových her s hudebním doprovodem ). Nizozemský historik Johan Huizing ve svém stěžejním díle Homo ludens hru definuje takto (1938): ØHra je svobodné jednání či zaměstnání, které v rámci určitého jasně vymezeného času a prostoru, které se koná podle svobodně přijatých, ale přitom bezpodmínečně závazných pravidel, má svůj cíl samo v sobě a nese sebou pocit napětí a radosti a zároveň vědomí odlišnosti od všedního života. j0438552 Vymezení pojmu hra v 7 aspesktech podle Johana Huizinga : ØHra je svobodná – nikdo nemůže účastníka nutit, aby si hrál. ØHra je vystoupením z „obyčejného“ nebo „vlastního“ života do dočasné sféry aktivity, která je mimo proces uspokojování nezbytných potřeb jedince. ØHra má prostorovou i časovou složitost. Hra začne a v určitém okamžiku skončí. Odehraje se. ØLze ji opakovat (jedna z nejpodstatnějších vlastností hry). ØHra vytváří řád, hra je řád a vnáší do zmateného světa určitou dokonalost. ØHra spojuje a rozlučuje. ØHra obsahuje prvek napětí (časté je střídání uvolnění a napětí). Ø Ø * Ø Ø ØHOLANDSKÝ FILOZOF J. HUIZINGA (1872-1945), říká: „Hra je dobrovolná činnost, která je vykonávána uvnitř pevně stanovených časových a prostorových hranic, podle dobrovolně přijatých, ale bezpodmínečně závazných pravidel, která má svůj cíl v sobě samé a je provázena pocitem napětí a radosti a vědomím „jiného bytí“ než je „všední život“. ØPODLE MAŇÁKA, (2003): „Hra je jedna ze základních forem činností, pro niž je charakteristické , že je svobodně volená aktivita, která nesplňuje žádný zvláštní účel“. Hodnota hry spočívá především v tom, že přináší dítěti citové uspokojení ze hry, hra má hodnotu sama o sobě. Dítě si neumí hrát jinak než zcela zaujatě a naplno. ØPODLE V. MIŠURCOVÉ (2001) se hrou rozvíjejí všechny stránky lidské osobnosti (tělesná, duševní i duchovní). Hra je tedy významným pedagogickým prostředkem a funguje i jako socializační prostředek. Pomáhá dítěti začlenit se do společnosti, prostřednictvím hry dítě přijímá určité role, které v běžném životě plní dospělí, rozvíjí sociální vztahy a učí dítě žít s druhými lidmi. Ø Ø HRA Øje výchovný prostředek, který hrál významnou roli během celého historického vývoje pedagogického myšlení( avšak co autor, to jiná definice ) Øje zdrojem zábavy i poučení Øje prostředkem osvojování sociálních rolí (prostřednictvím simulačních her si mohou vyzkoušet role, do kterých se v pozdějším věku účastníci dostanou) Øje prostředek prožívání (v rámci hry řadu činností účastník prožívá „přímo“ a nezprostředkovaně) Øje smysluplnou činností( v předškolním období bývá hra jedinou činností, která je nezbytná pro harmonický rozvoj osobnosti) Øsimuluje různé situace ( simulace je vytvoření určitého modulu, který ve hře prezentuje reálnou skutečnost)-SIMULAČNÍ HRY Øje prostředek k poznání a sebepoznání ( v průběhu hry sledujeme hráče jak mezi sebou komunikují, spolupracují- hra má diagnostický význam pro pedagoga, dítěti otevírá prostor pro sebepoznání) Øje morální výzvou ( dítě se učí osvojovat si pravidla, jež mohou být užitečná i pro praktický život ) DEFINICE HRY (na základě předchozích poznatků): ØHra je časově ohraničená svobodná činnost skupiny nebo jednotlivce, která vychází ze zájmu subjektu a její smysl je obsažen v činnosti samé a je tedy prostředkem získávání různých potřeb nebo naplňování různých cílů. ØHráči obvykle hra přináší uspokojení potřeby, zábavu, poučení, prožitek apod. ØJe ideálním prostředkem pro rozvoj tvořivosti a dalších vlastností osobnosti (mravní,společenské, výkonové) CÍL HRY: ( jaký dopad a vliv má hra na člověka) Ømusí být jasně a přesně definovatelný Ømusí být dosažitelný a uskutečnitelný Ømusí být pochopitelný pro všechny Øměl by maximální měrou vést a přispívat k růstu a rozvoji osobnosti jedince ( rozvoj psychické odolnosti, spolupráce, tvořivosti, komunikace, …..) DĚLENÍ HER : Ø1. podle výchovných cílů ( co rozvíjíme ): ØJazykovou inteligenci – srozumitelné vyjadřování, schopnost vysvětlovat a vyprávět souvislé příběhy ØHudební inteligenci – schopnost vnímat tón a rytmus, zapamatovat si melodii,aktivní provozování hudby. ØMatematicko logickou inteligenci – výroková logika, práce s čísly, kombinační schopnosti. ØProstorovou inteligenci – schopnost představivosti originálních, nových objektů,obrazů a tvarů. ØPohybovou inteligenci – tance, zvládnutí technik různých sportů, pohyblivost,manuální zručnost a šikovnost při zacházení s předměty. ØIntrapersonální inteligenci – vyznat se sám v sobě, být v kontaktu se svými pocity a emocemi. ØInterpersonální inteligenci – schopnost všimnout si a porozumět potřebám a záměrům jiných jedinců, sledovat jejich náladu a temperament. ØVztah k přírodě - k všemu živému, schopnost vnímání celku. ØHry kombinované - při těchto hrách se uplatňuje a prověřuje celá osobnost. ØPomocné hry - jsou hry určené na rozehřátí, navození atmosféry, pobavení, Ø uvolnění. 2.Dělení her z pedagogického hlediska ØFunkční hry – kojenecké období ØManipulační hry – skládání kostky ØKonstruktivní hry – stavebnice ØNapodobovací hry – napodobování zvířat ØÚlohové hry – hra na maminku ØReceptivní hry – pohádky ØIntelektové hry – přiřazování barev ØSenzorické hry – najdi 5 rozdílů ØSlovní hry – rozvoj slovní zásoby ØRytmicko hudební hry – vytleskej … ØDramatické hry – divadlo … ØPsychomotorické hry – slepá bába Třídění her ØPodle obsahu Ø -funkcionální (zakládají se na pohybech částí těla) Ø -fikcionální- úlohové, hry na něco, na někoho Ø -konstruktivní – manipulace s materiálem ØPodle věku -kojenecké, batolecí, předškolního a ml.a st. věku, škol.věku, adolescence ØPodle prostředí -v místnosti, venku ( hřiště, les, voda…) ØZ hlediska sociálního- individuální, párové,skupinové ØPodle aktivity – námětové, konstruktivní, dramatizující, Ø pohybové, didaktické Ø 3. podle formy a rysu hry ØIniciativní hra - je jasně definovaný fyzický nebo duševní úkol, který má jedinec, skupina, tým splnit. Je to tedy problémový přístup, ve kterém je položena otázka a není dána odpověď. Tým musí najít společným aktivním úsilím všech členů řešení, aby byl úkol splněn. ØSimulační hra- využívá simulovaného prostředí a atmosféry k vstupu účastníka do určité sociální role. Ta je určena především k tréninku specifických dovedností, které vedou k řešení dané situace v reálném prostředí. Setkáváme se tu nikoliv s přijímáním role někoho jiného, ale s přijímáním možné vlastní sociální role. ØInscenační hra - v tomto typu her jsou účastníci stavěni do situací, ve kterých je soupeřem každý jen sám sobě. Nejde o vyřešení dané situace, ale o proces řešení a jeho dopad na účastníka. Jsou to hry, v nichž účastník rozvíjí svou vlastní osobnost a zároveň poznává své vlastní limity a možnosti. ØDramatická hra - je založená na mezilidském kontaktu, komunikaci, setkávání jedinců, skupin v nejrůznějších situacích. Skupiny a jedinci se zde střetávají ve svých motivech, potřebách, přáních, cílech a vytvářejí tak děj, do kterého každý účastník různou měrou vstupuje a taktéž různou měrou vstupuje do konkrétní role. Námětem dramatické hry může být historický příběh,literární předloha, myšlenka, idea, nebo nápad instruktorů, učitelů, ale i účastníků či studentů. Ø Ø ØSociodrama - „Je hraní rolí v situacích, které zahrnují normy dvou nebo více skupin nebo kultur s cílem porozumět jim, vcítit se do nich, pochopit je.“ ØCvičení - Zde prakticky učíme, získáváme a rozvíjíme, procvičujeme a prověřujeme, případně upevňujeme dovednosti, vědomosti nebo návyky účastníků. ØTest - Ověřování dovedností, vědomostí a schopností, obvykle z určitého oboru lidské činnosti. ØZávod, utkání, turnaj, soutěž - Jde o dosažení výkonu podle pravidel určitého sportu či disciplíny. ØPořad - Autorsky koncipovaný program, účastník je posluchačem či divákem (dle použitých prostředků se jedná o pořad poslechový, audiovizuální, podle žánru dělíme na hudební, poetické aj.). ØDílna, ateliér - Tématicky zaměřený program nebo programový celek stimulující k tvořivým a tvůrčím přístupům, při kterých jsou účastníci v roli tvůrců (může jít o ateliér či dílnu hudební, výtvarnou, fotografickou, atd.). Ø Ø ØMinikurs - Věnovaný rozvoji určité dovednosti, nebo nabízející seznámení s některým z oborů lidské činnosti (řemesel, vědy,aj.), spojený obvykle s možností praktického vyzkoušení. ØVýstava, vernisáž - Obvykle prezentace výsledků uměleckého usilování účastníků,často doplněna o specifické prvky (hostina, aukce, koncert,aj.). ØPředstavení - Opět forma uměleckého prezentování výsledků usilování účastníků kursu s tím, že účastníci aktivně vstupují do rolí, které si připravili (divadelní, literární,hudební). ØPřednáška - Odborník na dané vybrané téma monologickým způsobem hovoří k účastníkům. ØBeseda, diskuse - Všichni účastníci hovoří na zvolené téma, obvykle pod řízením moderátora a za určitých specificky daných pravidel. ØSeminář, symposion - Komponovaný programový celek vzdělávacího charakteru . Ø Ø 2.Nejčastější čeští autoři, kteří se zabývají tématem„hry..“ a jejich díla: * Eduard Bakalář své hry zužuje do pojetí Psychoher (1.,2.Nové a Předposlední psychohry-2000), kterým se dlouhodobě věnuje a dělí je na: 1. Hry seznamovací a rozehřívací, 2. Hry didaktické (vzdělávací), 3. Hry pro rozvoj tvořivosti, 4. Hry sebepoznávací, 5. Hry s kombinovaným zaměřením. • (Hry jsou určeny pro dospívající a dospělé, jsou do místnosti a mají formu testů s netradičními otázkami a netradičním průběhem). • Dospělí si mohou stále hrát (2004) * Miloš Zapletal (jeho dílo má opravdu úctyhodný rozměr a rozsah, dnes ho právem řadíme ke „klasice“ v oblasti her u nás). Je považován za pokračovatele Jaroslava Foglara, se kterým také na několika knihách spolupracoval. Vystudoval tělovýchovnou fakultu v Praze, v Pardubicích vedl skautský oddíl. Jeho kniha Encyklopedie her vyšla kromě češtiny také v němčině, japonštině, rumunštině a estonštině. * • Velká encyklopedie her 1.,2.,3.,4. 1986(velice rozsáhlá sbírka her ze všech kontinentů, vhodných hlavně pro menší dětské kolektivy. Spousta konkrétních her, většinou jednoduchých na uvedení) se dělí na: 1.Hry v přírodě, 2.Hry v klubovně,(1986) 3.Hry na hřišti a v tělocvičně, 4.Hry ve městě. • •V každé knize dále dělí hry (viz kniha Hry v přírodě) na: •Hry na louce, Hry v lese, Hry ve zvláštním prostředí * * Soňa Hermochová - Autorka vystudovala psychologii na Karlově Universitě v Praze. Již v průběhu studia se zajímala především o problematiku vztahu jedince a společnosti. Po ukončení studia nastoupila na katedru psychologie, kde postupně prosadila vznik oboru sociální psychologie (u nás systematizovala tzv. interakční hry a rozčlenila je do několika velkých skupin): • 1.Hry na představování a poznávání, 2.Hry komunikační a pro vytváření skupiny, 3.Hry na pozorování a vnímání, 4.Hry pro identifikaci a vcítění, 5.Hry na agrese a prosazování. • • Hry pro dospělé -2004 ( autorka se zabývá otázkou , zda je možné pomocí her záměrně ovlivňovat klima skupiny a do jaké míry lze zkušenosti ze hry přenést do reálných sociálních interakcí) 1.Interakční hry 2.Hry pro rozvoj skupiny 3.Téma jako základ interakce mezi členy skupiny • Teambuilding -2006 * * Jan Neuman společně s Hermochovou napsali • Hry do kapsy I.,II.,III.,IV.,V.,VI.-2003 (hry rozvíjejí sebepoznání a mezilidské vztahy, komunikaci a podněcují tvořivost,mohou být inspirací pro vedoucí skupin dětí a mládeže, trenéry a učitele tělesné výchovy). * Jan Neuman- přednáší problematiku dobrodružných her, sportů v přírodě a turistiky na FTVS UK v Praze. • Dobrodružné hry a cvičení v přírodě -2007 (výborný soubor drobných her, zaměřený zejména na spolupráci, komunikaci a důvěru, obsahuje také ekohry, seznamovací a zakončovací hry). • Zimní hry na sněhu i bez něj -2003 (metodologie pořádání zimních kurzů, obsahuje rady týkající se celkové organizace kurzu a výuky lyžování a spoustu konkrétních her na sněhu). • Hry do kapsy VII.,VIII.,IX.,X. -2005(obsahuje kromě sociálních a pohybových her také kreativní část, ve které jsou představeny rozmanité výtvarné techniky, je připravena jako postupně rozšiřovaná kartotéka námětů a návodů na listech z tvrdšího papíru ). • Dobrodružné hry v tělocvičně 2006 (souhrn metodických rad a praktických zkušeností pro vedení dobrodružných cvičení v tělocvičně) * Josef Valenta • Metody a techniky dramatické výchovy (2008) • Osobnostní a sociální výchova a její cesty k žákovi (2006) • Učíme se komunikovat: metodika komunikace v rámci osobnostní a sociální výchovy (2005) • * Ivo Jirásek, Jan Hrkal, Daniela Zounková • Zlatý fond her : hry a programy připravované pro kurzy Prázdninové školy Lipnice I., II., III. (2002, 2007, 2008) • Nejznámější a nejúspěšnější hry pro dospívající a dospělé, které vznikly na kurzech Prázdninové školy Lipnice během prvních dvaceti let trvání tohoto experimentálního střediska výchovy v přírodě. * valenta * Zdeněk Šimanovský- Vystudoval dramaturgii divadla na pražské DAMU, později psychologii na FF UFP. Absolvoval výcviky v psychoterapii, voice dialogu. důvěry.V současné době je externím lektorem PeDF UK a má soukromou psychologickou praxi. •Hry pro rozvoj zdravé osobnosti (2005) •Hry pro zvládání agresivity a neklidu (2002) • ( knihy jsou bohatým zásobníkem informací, her a metod, které mohou účinně pomáhat při vytváření zdravé osobnosti dětí, zlepšují komunikaci,vztahy ve skupině a zvyšují vzájemné pochopení a schopnost obrany proti manipulaci). • •Hry s hudbou a techniky muzikoterapie ve výchově… 2007 (Manuál her a metodických postupů, ve kterých dominuje hudba. Uváděné techniky a hry lze využít nejen nejen k hudební a dramatické výchově, ale i k prevenci či terapii problémových jevů a sociální patologie). * Dušan Bartůněk • Kniha her a činností v klubovně i venku (2002) • (sbírka konkrétních námětů vhodná zejména pro začínající instruktory dětských oddílů, na jednom místě tu lze najít soubor her, popisy tvořivostních programů, náměty pro činnosti v přírodě ) * * bartůněk * Ferdinand Mazal (učitel na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci) •Pohybové hry a hraní (2000)– kniha stručně seznamuje s významem hry v životě člověka, nabízí asi 300 pohybových her pro různé věkové kategorie. •Hry a hraní pohledem ŠVP (2007) •Soubor pohybových her pro děti mladšího školního věku (1994) • * * Jiří Němec- vedoucí Katedry sociální pedagogiky a proděkan Pedagogické fakulty MU. Bohaté praktické zkušenosti z volnočasových aktivit s dětmi dále rozvíjí v teoretické i praktické výuce a ve výzkumné práci. • •S hrou na cestě za tvořivostí • Publikace pojednává o rozvoji tvořivosti prostřednictvím her. Obsahuje teoretické i empirické postřehy ze studia literatury, z drobných kvantitativně i kvalitativně orientovaných výzkumů. Zahraniční autoři * Rosemarie Portmannová ( německá psycholožka) •Hry pro posílení psychické odolnosti -1998 (soubor her a cvičení pro rozvoj sebedůvěry, komunikačních dovedností a hry,které prohlubují sebepoznání dospívajících, posilují psychickou odolnost, zvyšují sebevědomí, a tak omezují agresivitu a projevy bezohledného jednání s druhými lidmi). •Hry pro tvořivé myšlení (soubor her rozvíjející paměť, fantazii,sebepoznání a tvořivé myšlení •Hry zaměřené na zvýšení koncentrace a uvolnění •Jak zacházet s agresivitou -1996 * * Klaus W. Vopel •Skupinové hry pro život 1.,2.,3.,4. -2007 •( soubor her,které vedou děti k překonávání konfliktů ve skupině) * * skupinové hry-vopel PĚTILÍSTEK Ø1.řádek – téma (podstatné jméno) HRA Ø2.řádek-popis tématu ( 2 nejdůležitější vlastnosti) Ø -používají se k popisu přídavná jména Ø3.řádek – uvádí se děj ( 3 slovesa ) Ø4.řádek – uveďte čtyřslovný výraz (různé slovní druhy) Ø5.řádek – uveďte podstatu tématu 1 slovem (podstatné jméno) Ø 3.Aktivizační metody ve výuce (učení hrou) ØJsou to praktické metody výuky, které se snaží: Øposilovat schopnost žáků „kriticky myslet“ a uvažovat Øpřevzít zodpovědnost za vlastní učení Øvytvářet si nezávislé názory (obhajovat je a současně brát ohled na názory druhých) Ørozvíjet schopnost logického uvažování a řešení problémů Øsnaží se využít třífázového modelu učení, EVOKACE- UVĚDOMĚNÍ SI VÝZNAMU -REFLEXE Ørozvíjet tzv. klíčové kompetence KLÍČOVÉ KOMPETENCE ØRozumí se tím „souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti“. Økompetence k učení Økompetence k řešení problému Økompetence komunikativní Økompetence sociální a personální Økompetence občanské Økompetence pracovní Ø Ø Všechny kompetence se vzájemně prolínají a mají komplexní povahu. KRITICKÉ MYŠLENÍ ØJe především aktivní a samostatné uvažování podmíněné těmito schopnostmi : Øporozumění informaci Øporovnáním myšlenky s jinými názory Øvidění faktů v souvislostech Ølogicky uvažovat a rozhodnout, čemu věřit a čemu ne Øřešit problémy Øzhodnotit a analyzovat celý myšlenkový proces Ø ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY KRITICKÉHO MYŠLENÍ: 1.Je to nezávislé myšlení- každý by si měl vytvářet své vlastní názory, hodnoty a přesvědčení (nikdo nemůže kriticky myslet za nás). 2.Základní informace je východiskem a nikoli cílem kritického myšlení- abychom mohli vést složité úvahy, potřebujeme znát „fakta“. 3.Začíná otázkami a problémy, které se mají řešit- důležité je studentovo zapojení do problému. 4.Pídí se po rozumných argumentech- vytváření vlastního řešení problému (nutno mít dobré argumenty a přesvědčivé důvody). 5.Je myšlením ve společnosti- myšlenky jsou ověřovány a zdokonalovány tím, jak se o ně dělíme s ostatními. ØRozdat minutový test Ø VYBRANÉ AKTIVIZAČNÍ METODY 1.PRÁCE S TEXTEM ØŘízené čtení- kolektivní čtení odborné textu s kladením otázek (větší koncentrace na obsah, rozvíjí se fantazie, tvořivost) ØPoslední slovo patří mně - každý student vybere z textu jednu myšlenku, která ho zaujala, následuje diskuse k tématu a každý vypracuje k vybrané myšlence písemný komentář,ten student co začíná i končí (rozvíjí schopnost vyhledávat důležité myšlenky) ØDvojité zápisníky- přečíst text a do 2 sloupců zaznamenat: 1-myšlenky z textu, 2-osobní poznámky ØZpřeházené věty- poskládat rozstříhaný odborný text (informace analyzují, srovnávají, hledají souvislosti) ØČtení s otázkami- 2 studenti pročítají odborný text, za odstavci si kladou střídavě otázky k danému textu (snadnější pochopení textu) ØI.N.S.E.R.T.-znaménkování (značení textu)-známé myšlenky(ˇ),nové inf.(+),čemu nerozumí a chtějí znát víc (?),s čím nesouhlasí (-), (vyhodnocují, třídí a systematizují vědomosti) 2.TECHNIKY ZALOŽENÉ NA TVORBĚ PSANÉHO TEXTU ØBrainstorming- napsat vše co studenty napadne k danému tématu (na tabuli, na papír), nakonec se vytřídí vše nevhodné ØVolné psaní- 5minut psaní na dané téma, prezentace textu ØKostka- POPIŠ,POROVNEJ,ASOCIUJ,ANALYZUJ,APLIKUJ, Ø ARGUMENTUJ, studenti pracují metodou volného psaní, následuje čtení ve dvojicích a pak před celou třídou ØMyšlenková mapa- psaní asociací k danému pojmu (prostorově uspořádaný brainstorming) ØKlíčové pojmy- ze zadaných pojmů se vytváří smysluplná věta ØVím - chci vědět – dozvěděl(a) jsme se (3 sloupce), Ø nejprve vypíšeme 2 sloupce na dané téma,následuje výklad nebo hledání informací a doplnění 3 sloupce ØNedokončené věty- studenti doplní nedokončené věty…. Ø( v dnešní hodině mě nejvíce zaujalo…, potřeboval bych ještě vysvětlit…) ØPětilístek (5 řádků) -1x podstatné jméno, 2x přídavné jméno,3x sloveso, 4slový výraz, 1x podstatné jméno- asociace k tématu Ø Úkol na seminář č. 2 ( 20.5. 2011 ) ØPříprava prezentace na zadané téma Ø teambuilding, úloha hry ve vývoji jedince, zážitková pedagogika, neklid a agresivita u dětí – vybraní studenti ØPříprava a následné vedení her Ø (hry zaměřené na rozvoj spolupráce,skupinové hry, Ø hry pro zvládání agresivity a neklidu - vybraní studenti) j0439524 Obsah hry: ØNázev : Pavučina (měl by být rozhodně zajímavý a přitažlivý) Ø ØČas na hru : 15 – 20 minut ØCíl : seznámení, zlepšení komunikace, spolupráce ØPomůcky : klubko příze ØProstředí : místnost ( hřiště ) ØPočet hráčů : 4 -15 (neomezen, sudý počet) ØPopis : ………………………………… ØReflexe hry : chybí někomu pavučina? Ø (vyhodnocení) jak se teď cítíš ? ØZdroj : (SKUPINOVÉ HRY PRO ŽIVOT, Vopel, 2007) ØNázev : PAVUČINA ØČas na hru : 15 – 20 minut ØCíl : seznámení, zlepšení komunikace, spolupráce ØPomůcky : klubko příze ØProstředí : místnost ( hřiště ) ØPočet hráčů : 4 a více ØPopis : Účastníci si stoupnou do kruhu. Za 1 minutu si každý promyslí, co by o sobě chtěl říct ostatním. Následně jeden z účastníků začíná hru (buď učitel sám nebo dá do ruky jednomu z účastníků klubko příze a ten začne) tím, že se představí a řekne krátce něco o sobě. Potom předá klubko někomu dalšímu (nejlépe hodí na protější stranu).Po krátké diskusi se pavučina zase rozplete : Dítě, které drží klubko, ho odkutálí(hodí) tomu, kdo mu ho poslal, a opakuje přitom jeho jméno a i to, co o sobě dotyčný řekl. ØReflexe hry : chybí někomu pavučina? Ø (vyhodnocení) jak se teď cítíš ? bylo těžké zapamatovat si jména? Ø které vyprávění tě zvlášť zajímalo? ØZdroj : SKUPINOVÉ HRY PRO ŽIVOT, Klaus W. Vopel, 2007 ØNázev : SEZNAMOVÁNÍ ØČas na hru : 15 – 20 minut ØCíl : seznámení, zlepšení komunikace (hrát v počátcích fungování skupiny) ØPomůcky : tužka, papír ØProstředí : místnost ( hřiště ) ØPočet hráčů :6 a více (nejlépe sudý počet) ØPopis : Je to partnerská hra, při které každý člen skupiny představuje někoho jiného. Účastníky hry rozdělíme do dvojic (buď je rozdělí učitel nebo to udělají žáci sami). Jeden z dvojice se ptá toho druhého (asi 5 minut) na důležité informace, aby z nich mohl sestavit krátkou zprávu. Následně se vymění. Po 10 minutách si sedneme všichni do kruhu a každý představí partnera, se kterým vedl rozhovor. Postaví se za něj a všem řekne, co si o něm zapamatoval ( na konci představování se zeptejte, zda byla informace správná, nebo jestli představovaný nechce něco dodat). ØReflexe hry : Tato hra zdůrazňuje individualitu hráčů. Nikdo nezůstane stranou a každý má příjemný pocit, že ho představuje někdo jiný. Ø Jak se ti líbily otázky partnera? Ø Co pro tebe bylo příjemnější- ptát se, nebo odpovídat? Ø Co ses dozvěděl zajímavého o jiných kamarádech? ØZdroj : SKUPINOVÉ HRY PRO ŽIVOT, Klaus W. Vopel, 2007 ØNázev : STATISTIKA I. ØČas na hru : 15 minut ØCíl : seznámení se, zběhlost v komunikaci, soudržnost (hrát v počátcích fungování skupiny) ØPomůcky : ------- ØProstředí : místnost ( hřiště ) ØPočet hráčů : 6 a více ØPopis : Podle počtu zúčastněných se všichni postaví buď do 1 řady nebo 2 řad vedle sebe (mohou soupeřit o to, která řada bude dříve seřazena). Učitel stanoví kritéria, podle kterých se účastníci seřadí. Mohou se seřadit sestupně nebo vzestupně např. : 1.podle abecedy (křestní jména) 2.podle počtu písmen v křestním jméně (příjmení) 3.podle velikosti 4.podle délky vlasů 5.podle měsíců nebo dní, kdy se narodili 6.podle počtu sourozenců 7.podle barvy oblečení (od nejsvětlejšího po nejtmavší) Ø Na závěr každého seřazení je nutná kontrola (hodnocení správnosti)- každý se představí….. Ø ØReflexe hry : Usnadňuje zapamatování si jmen. Nutí hráče, aby se rychle dohadovali a dohodli. ØZdroj : HRY NA SEMINÁŘE A WORKSHOPY, Susanne Beermann, Monika Schubach, 2009 ØNázev : ČILÁ STATISTIKA ØČas na hru : 10 minut ØCíl : uvolnění, vzájemné poznání, pohotová reakce ØPomůcky : ------- ØProstředí : místnost ( hřiště ) ØPočet hráčů : 6 a více ØPopis : Vedoucí hry si připraví otázky směřující k tomu, co by se hráči mohli zajímavého o sobě dozvědět. Hráči pak podle ohlášeného klíče vždy přeběhnou a vytvoří dva zástupy, jeden napravo a druhý nalevo.Tedy: Ø Napravo jde nalevo jde Ø kdo rád zpívá kdo nerad zpívá Ø kdo na něco hraje kdo na nic nehraje Ø kdo umí plavat kdo neumí plavat Ø kdo byl v zahraničí na studijním pobytu kdo nebyl v zahraničí na s. pobytu Ø kdo se rád učí kdo se nerad učí ØReflexe hry : Hra musí mít spád, aby nebyl čas na řeči. V debatě po hře si povídáme o tom, co kdo zjistil nového, co koho překvapilo nebo zaujalo na někom jiném. ØZdroj : HRY NA PRO ZVLÁDÁNÍ AGRESIVITY A NEKLIDU, Zdeněk Šimanovský, 2002 ØNázev : KROKY VPŘED ØČas na hru : 10-20 minut ØCíl : seznámení, (hrát v počátcích fungování skupiny) ØPomůcky : seznam otázek ØProstředí : místnost ( hřiště ) ØPočet hráčů : 5 a více ØPopis : Hráči stojí v půlkruhu a na otázky vedoucího vždy vystoupí ti, jichž se otázka týká. Zůstane zde stát, dokud vedoucí nedá pokyn k návratu. Než se hráči vrátí na svá místa, může vedoucí komentovat například počet hráčů, kteří vystoupili, může požádat o bližší konkretizaci některého z hráčů. ØSOUBOR OTÁZEK : Ø Kdo rád sportuje? (Jaký sport provozujete?) Ø Kdo má doma psa? (Jaká je to rasa?) Ø Kdo hraje na nějaký hudební nástroj? (Na jaký? Máte i nějaká veřejná vystoupení?) Ø Kdo dobře hovoří nějakou cizí řečí? ( Kde jste se ji naučil(a)?) Ø Kdo byl někdy v Americe? (Kde a na jak dlouho?Jací jsou tam lidé?) Ø Kdo rád tančí? (Jak často se vám to podaří?) Ø Kdo už někdy učil nebo trénoval děti nebo mládež? (S jakou skupinou dětí jste pracoval(a)?) Ø Kdo má rád moderní umění?(Který směr vás oslovil,který umělec? Ø Kdo se raději napije vína než piva? (U koho je to naopak?) Ø Kdo nikdy nebyl členem politické strany? (Litujete?) Ø Kdo vystoupil z řady nejčastěji? (Kdo nevystoupil vůbec?) Ø Komu hra KROKY VPŘED pomohla poznat ostatní? (Kdo ji někdy taky zkusí jako vedoucí, další krok vpřed.) ØReflexe hry : Hráči vidí, kdo má jaké zájmy, zkušenosti apod. ØZdroj : PŘEDPOSLEDNÍ PSYCHOHRY, Eduard Bakalář, 2000