Živiny využívané při zátěži Iva Hrnčiříková Výživa ve sportu 1 Obecně •Každá zátěž způsobuje zvýšení en.nároků •Vždy, při tělesné zátěži, vznikne únava •Záleží na schopnosti člověka doplňovat energii •Při zátěži není intenzita konstantní Obecně •ATP → E •ATP → ADP→uvolnění skupiny PO4 •Význam tzv. iontová pumpa – iontový gradient na membráně svalových buněk •ATP zásoba malá – ve svalu 5 mmol/kg – 70 g ATP •ATP nelze považovat za zásobu E •CP – 3-4 x více •Resyntéza ADP na ATP – přenos P sk. z CP – enzym kreatinkináza Glykogen •Glykogenolýza – velká a variabilní zásoba •Oxidace pyruvátu – přes cyklickou k.trikarboxylovou, vzniká CO2 a H2O – mnohem více ATP •Zásoba gyl v játrech a ve svalech – 300-400 g •Krátkodobé lačnění – bez cvičení – malý vliv na obsah gly ve sv •12 h lačnění – vede ke ↓ gly.jaterního glykogen •Enzym glukozo -6-fosfátdehydrognáza – odštěpuje volnou glu •Netvoří se ve svalu – uvolňují se pouze fosforylované S – jsou vychytávány •Změny zásob glykogenu – z jater – glykogenolýza a glukoneogeneze – dlouhodobá zátěž • • Laktát •Glukoneogeneze •Oxidace laktátu – b.srdce, vlákna kosterních svalů • Oxidace tuků •vMK – štěpení TAG •Vázány na albumin •E získána oxidací T je méně než ox.S •T 19,7 kJú 1 l O2 •S 21,4 kJ/ 1 l O2 •Sice vyšší spotřeba O2, ale na gram máme více kJ • • Fyziologické faktory ovlivňující metabolismus pži fyz. zátěži •Tyto faktory rozlišují schopnost zvládat zátěž •Př.sprinter – velké množství sv.hmoty se silně vyvinutou kapacitou an.pr. •Vytrvalec – nejsou objemné, ale mají kapacitu, při aer.met. •Zásobování O2 není vyvinuté •Fyziol a vioch zátěž – trénovanost •Technika důležitá •Odlišení svalových vláken Využití živin v zátěži s vysokou intenzitou •Z klidu do max.zátěže se může en.obrat ↑ 1000x zásobování svalů O2 se ↑ pomalu •Max.množství E, které je sval schopný dodávat, není dostatečné •Max.aktivita enzymu kreatinkinázy – z CP na ADP za tvorby ATP je větší než aktivita ATPázy, která katalyzuje přeměnu ATP na ADP •Po 5-10 s – dojde ke snížení CP – není zdrojem E •Sv.vlákna typu II – vysoká kaacita pro glykogenolýzu – nenímožné sprintovat •Sprint – 1-2 s ATP z CP, pak už nestačí, ihned se zvyšuje glykogenolýza, alemax. Množství E je nižší •Hry – sprinty – E z CP – glykolýza v případě, že je běh delší •S prodlužující se dobou trvání zátěže se ↑ podíl glykolýzy na celkové produkci E •Cvičení 10 s – 3 min – hl.zdroj e anaerobní gylkolýza • •Po 2-3 min. – aerobní pochody pokrývají více než 50% celkové produkce E •pH – laktát odbouráván •Snížení pH – sníží se i množství E vytvářené glykolýzou, dochází k inhibici klíčového enzymu fosfofruktokinasy FA - Dlouhodobá zátěž •Stálá intenzita – oxidativní metabolismus – první minuty – anaerobní met – •Při soutěži – vždy přechází ox.met. Na an.met •Resyntéza – ATP a CP a odstranění laktátu – en.z oxidativního metabolismu •Hl.živiny – T, S •Poměr mezi využitými S a T je určen intenzitou a délkou trvání zátěže •Intenzita nepřesahující 50% VO2 max – více než polovina E – z T – zbytek z ox.glu a sv.gly •Intenzita 60-65 % VO2 max. – poměr mezi využitím S a T je stejný •70-75 % VO2 max. – 2-4 hod – dosahujjí rychlejší marat.běžci – S • Glykogen svalový •Fosfátová skupina je navázána – mohou přestupovat přes membránu do krve •Množství E se uvolňuje díky ox. MK •Při pokračující czátěži – zvyšuje se c vMK , zvyšuje se odbourávání TAG zvyšujese hladina cirkulujícíchc katecholaminů – stimulují lipolýzu a snižují hladinu inzulinu maraton •