Komunitní péče
Mgr. Martina Pluháčková


Světová zdravotnická organizace (WHO)
nřídící a koordinující orgán pro mezinárodní spolupráci v oblasti péče o zdraví (www.who.cz,
www.who.int)
nzaložena dne 7. dubna 1948 v New Yorku (OSN)
ncílem činnosti organizace je dosažení co nejvyšší úrovně zdraví pro všechny
nhlavní směry činnosti:
qvypracování zdravotní politiky a konzultační činnost dle potřeb členských států
qodborná pomoc při vypracování národních zdravotnických strategií
qsledování indikátorů zdravotního stavu populace a ukazatelů hodnotících zdravotnické systémy
jednotlivých států
qrozvoj a testování nových technologií a postupů pro kontrolu nemocí a řízení zdravotní péče

Struktura WHO a hlavní orgány
nsvětové zdravotnické shromáždění (nejvyšší orgán) – schází se každoročně, sídlo má v Ženevě,
schvaluje programový rozpočet, řeší klíčové otázky politiky WHO
nvýkonný výbor – schází se 2x ročně, má 32 volených členů, hlavní fcí je uvádět do praxe rozhodnutí
a politiku shromáždění a koordinovat činnost WHO
nsekretariát – má přibližně 3500 zaměstnanců pracujících v Ústředí WHO v Ženevě a v šesti
regionálních úřadovnách WHO rozmístěných po světě, z nichž každá má program zaměřený na konkrétní
zdravotní problémy v zemích, pro které pracuje

Almaatská deklarace (1978)
nvýznamným mezníkem reforem zdravotnické péče
nspolečenské, skupinové a individuální potřeby jsou modifikovány:
qdemografickými změnami (populační stárnutí)
qzměnami struktury pacientů (nárůst chronicky nemocných)
qekonomickými faktory (drahá léčba na vysoké technologické úrovni)
qzměny v postojích a chování příjemců zdr. péče (náročnější a kritičtější veřejnost, informovaný
pacient)
qsignifikantním nárůstem onemocnění
ndefinováno nové pojetí zdravotní péče s důrazem na prevenci - primární péči jakožto součást
národní péče o zdraví ve spojení s dalšími resorty (životní prostředí, vzdělávání, dopravy apod.)

Almaatská deklarace (1978)
nprobíhající reformy postavené na zásadách primární zdravotní péče podněcující klienta a veřejnost
k odpovědnosti za své vlastní zdraví a za zdravý způsob života
nnikdy dříve v historii nebyl kladen tak vysoký důraz na podporu zdraví a prevenci chorob;
poskytování zdr. služeb se po více jak půl století institucionálně zaměřené péče vrací zpět do
komunit – blíže k místům, kde lidé žijí a pracují a kde je také snadnější dostupnost pro ohrožené
skupiny populace
n

Program Zdraví 21
nsoučasný strategický program Světové zdravotnické organizace (WHO) pro evropský region přijatý
shromážděním v květnu 1998
nzaložen na široké definici zdraví jako bio-psycho-sociální kategorii
nbere v úvahu široké spektrum determinant zdraví a zdůrazňuje širokou sociální podmíněnost zdraví i
péče o ně
njde o výsledek více než dvacetileté teoretické, metodické i organizační práce mezioborových týmů
(obory medicínské, sociomedicínské a socioekonomické) a výzkumných ústavů
nvýznamným koncepčním a koordinačním nástrojem

Program Zdraví 21
nvytyčuje 21 cílů pro 21. století:
qzdravý start do života
qzdraví mladých
qzdravé stárnutí
qzlepšení duševního zdraví
qsnížení výskytu infekčních onemocnění
qzdravé a bezpečné přírodní prostředí
qzdravější životní styl
qspolečná odpovědnost různých odvětví za zdraví
qpříprava zdravotnických pracovníků
q…
njednotlivé státy program konkretizují a aplikují na své podmínky dle lokální situace a svých
možností (sociální, politické, ekonomické aj.), definují konkrétní úkoly včetně odpovědnosti za
jejich plnění – vytvářejí tzv. národní akční plány (www.msmt.cz, www.mzcr.cz)
n

Systém zdravotní péče
nzdravotní politika státu = souhrn politických aktivit ovlivňujících zdraví a kvalitu života
jedinců, skupin a komunit
nsystém zdravotní péče je odvětvím produkujícím zdravotnické služby, představován soustavou
zdravotnických institucí
nzákladní prvky zdravotnického systému:
qpacient (příjemce péče)
qposkytovatel (lékaři a zdravotnická zařízení)
qplátce (ten, kdo provedenou zdravotní péči finančně hradí)
n
§
n

Základní typy zdr. systémů
nliberálně-tržní zdravotnictví založené převážně na dobrovolném pojištění – např. USA
npovinné zákonné veřejné pojištění – např. Německo, Francie, Holandsko, Belgie, Rakousko, od roku
1992 Česká Republika
nstátní zdravotnictví financované především z daní – např. Velká Británie, Kanada, Švédsko, Norsko,
Finsko, Nový Zéland
nsmíšené zdravotnické systémy – např. Irsko

Základní typy zdr. systémů
nevropské země při financování zdravotní péče vycházejí z principu sociální ekvity (rovnosti) =
solidarita bohatých s chudými, zdravých s nemocnými, mladých se staršími, jednotlivců s rodinami,
ekonomicky aktivních s ekonomicky neaktivními
nzákladní systémy organizace zdr. péče v Evropě:
qBeveridgeovský model: rozpracován po 2. sv. válce, zdr. péče financována ze státního rozpočtu, kam
obyvatelé odvádějí část svých příjmů v rámci daňového zatížení, v současnosti např. Velká Británie,
nordických zemích
qBismarckův model: realizován v zemích Rakouska-Uherska a do 2. sv. války existoval prakticky ve
všech vyspělých zemích Evropy, po válce rozvíjen především v německy hovořících zemích, ve Francii,
v zemích Beneluxu, od r. 1992 také v České Republice; zdr. péče financována z veřejného zdravotního
pojištění kam obyvatelé odvádějí účelové příspěvky

Veřejné zdravotní pojištění
nprincipem veřejného zdrav. pojištění je zajištění stejných podmínek k čerpání zdravotní péče pro
všechny občany bez ohledu na konrétní výši odváděného pojistného
nplátci zdravotního pojištění jsou pojištěnci, zaměstnavatelé a stát
nze všeobecného zdrav. pojištění je plně nebo částečně hrazena diagnostická péče, léčebná péče
ambulantní, ústavní péče včetně rehabilitace a péče o chronicky nemocné, prevence, léčiva a
prostředky zdravotnické techniky, doprava nemocných, dále lázeňská a zvláštní léčebná péče dle
doporučení lékaře
nv ČR je pojištění nemocenských dávek organizováno MPSV a je odtrženo od zdravotního pojištění,
které spadá pod rezort zdravotnictví; ve většině zemí EU je nemocenské a zdravotní pojištění
sloučeno v jedno tzv. nemocenské pojištění
n

Organizace zdrav. služeb
nRole státu:
noblast zdravotní situace a zdravotní péče (monitoring zdravotního stavu populace, vyhodnocování
dat, minimální zdravotní péče garantovaná státem, dostupnost zdravotní péče, řešení krizových
situací, hygienický dozor aj.)
noblast legislativy (zdravotní politika, legislativní rámec)
noblast zdravotního pojištění (postavení pojišťoven, úhrady léčebných postupů, poměr solidární a
individuální částí pojistného, přerozdělování vybraného pojistného jako výraz solidarity)
nčástečně oblast vzdělávání a výzkumu
nmezinárodní vztahy (podpora mezinárodní spolupráce, kontakty s mezinárodními organizacemi

Organizace zdrav. služeb
nRole krajů:
nkoncipování a uplatňování krajské zdravotní politiky (zřízení a provozování speciálních
zdravotnických zařízení, tvorba programů dotovaných regionem, registrace zdr. zařízení aj.)
nmonitoring a analýzy zdravotní situace v kraji
n
nRole obcí a měst:
npodpora a rozvoj komunitní péče
nzřizovatelská funkce u svých nestátních zdravotnických zařízení
ngarance dostupnosti zdravotní péče v obci pro její obyvatele
n

Formy zdravotní péče
nprimární zdravotní péče:
qpodle WHO je místem prvního kontaktu občana se zdrav. systémem - místem, které poskytuje opatření
ke zlepšení zdraví v komunitě
qkoordinovaná komplexní zdravotně-sociální péče poskytovaná zejména zdravotníky
qsoubor činností souvisejících s podporou zdraví, prevencí, vyšetřováním, léčením, rehabilitací a
ošetřováním poskytovaných co nejblíže sociálnímu prostředí klienta a respektující jeho
bio-psycho-sociální potřeby
qvšeobecné dostupná, kvalitní a odborná

Formy zdravotní péče
nposkytovatelé primární zdrav. péče v ČR:
qpraktičtí lékaři pro dospělé
qpraktiční lékaři pro děti a dorost
qagentury domácí péče
qambulantní gynekologové
qstomatologové
qlékařské služby první pomoci
qostatní zdravotničtí pracovníci v komunitě
n

Formy zdravotní péče
nsekundární zdravotní péče:
qposkytování specializované zdravotní péče prostřednictvím zdravotnických institucí (nemocnice a
specializované ambulance v nemocnicích) nebo prostřednictvím ambulantních specialistů (např.
diabetologická ambulance, kardiologická ambulance)
nterciární zdravotní péče:
qvysoce specializovaná a komplexní zdravotní péče (např. transplantační program, onkologická péče,
kardiochirurgie vrozených vad dětí apod.)
qfinančně nejnákladnější
q
n
n