Vyšetření pohybových stereotypů (dle Jandy)

Při hodnocení funkčních, algických syndromů, je důležité zjistit kvalitu a stupeň zapojování
jednotlivých svalů do pohybu.

1.       Vzorec - extenze v kyčelním kloubu

·         Zapojuje se m.gluteus max., ischiokrurální svaly, paravertebrální zádové svaly =>
sledujeme stupeň jejich aktivace a koordinace.

·         Vyšetřovaná osoba leží na břiše a pomalu elevuje DK

·         Ideální časová posloupnost: m.glureus max., ischiokrurální svaly, kontralat.
paravertebrální v L páteři, pak homolat. A posléze se aktivační vlna šíří do segmentů Th páteře.

·         Nejčastější přestavby hybného stereotypu: m.gluteus max. se zapíná pozdě nebo vůbec=>1.
se zapínají ischiokrurální svaly, vyšetřovaný provádí souhyby – ZR, ABD DK, při insuficienci v
křížové oblasti se jako první zapínají homolat. Vzpřimovače v Th páteři a vlna se šíří kaudálně.
Nutné sledovat pletenec ramenní – při patologických stereotypech v oblasti horní poloviny těla,
dochází k hyperaktivitě svalů ramenního pletence.


2.       Vzorec – abdukce v kyčelním kloubu

·         Správný stereotyp: nutná čistá abdukce ve frontální rovině a poměr mezi stupňem aktivace
m. gluteus med. a m.tensor je 1:1 nebo aktivita m. glut med. je větší.

·         Patologický stereotyp:

 1) při útlumu m. glut.med. je v převaze m.tenzor, m. iliopsoas, m. rectus femoris => není čistá
abdukce, ale ZR, FLEXE v kyčelním kloubu – „Tenzorová abdukce“.

2) převaha m. quadratus lumborum + další dorzální svaly.Pohyb začíná elevací pánve => m.glut med.
et min. jsou v útlumu => abdukce pokračuje většinou tenzorovým mechanismem.


3.       Vzorec – stereotyp flexe trupu

·         Posuzujeme interakci mezi břišními svaly a flexory kyčelního kloubu => nerovnováha
představuje výraznou poruchu statiky i kinetiky mezi páteří, pánví a kyčelním kloubem.

·         Břišní svaly zajišťují flexi jednotlivých segmentů páteře. => nemají přímý vliv na flexi
v kyčelních kloubech. Výsledná kyfotizace „flexe trupu“ má být prováděna bez spoluúčasti pohybu
pánve.

·          DKK jsou v extenzi a hlezenní klouby v plantární flexi. Při opačné poloze je m.
iliopsoas aktivován

·         Neměly by se aktivovat zádové svaly.


4.       Vzorec – stereotyp flexe šíje

·         Ke změně stereotypu dochází pravidelně u některých druhů cervikálních bolestí hlavy a
závrati.

·         Správný stereotyp: pohyb je zajišťován hlubokými flexory šíje a to hlavně mm. scaleni.
Jestliže má vyšetřovaný snahu flektovat šíji předsunem, svědčí to pro převahu m.
sternocleidomastoideus, a je-li přítomná rotace pak k jednostranné akci.

·         Patologický stereotyp vede: k přetížení thorakolumbálního přechodu a cervikokraniálního
přechodu.

·         Jemnější zkouška: zkouška výdrže. Dostatečně silné hluboké šíjové flexory jsou s to hlavu
bez tremoru nebo nejistoty udržet alespoň 20 s


5.       Vzorec – stereotyp abdukce v ramenním kloubu

·         Podá nám dobré informace o celkovém charakteru hybných stereotypů v oblasti pletence
ramenního.

·         Provádí se vsedě

·         Sledujeme hlavně souhru těchto svalů: m. deltoideus, horní vlákna m. trapezius, dolní
fixátory lopatky.

·         Dobrý stereotyp: pohyb začíná m. deltoideus, m. teres minor. Aktivace horních vláken m.
trapezius působí pouze stabilizačně.

·         Existují dvě nejčastější varianty vedoucí k přetížení: 1) pohyb začíná elevací celého
pletence ramenního => nedostatečná stabilizace lopatky (norma 1° rotace lopatky na 10° abdukce v
rameni) => Scapula alata  2) pohyb začíná vlastně úklonem trupu =>aktivací m. quadratus lumborum.
Stoupají nároky na stabilizační funkci páteře a dá se předpokládat její přetížení.


6.       Vzorec - klik