Základní principy UZ a MR MUDr. Tomáš Kadlčík KDR FN Brno Přednosta: Doc. MUDr. Jarmila Skotáková, CSc. Základní principy ultrazvukového vyšetření Zvuk • Z fyzikálního hlediska jde o mechanické vlnění - slyšitelný zvuk 20 Hz - 20 kHz - infrazvuk 0 -16 Hz - ultrazvuk nad 20 kHz - v ultrazvukové diagnostice užíváme nejčastěji frekvence od 3,5-15 MHz Ultrazvuk • Podélné mechanické vlnění s frekvencí nad 20 kHz ■ Částice kmitají klem své rovnovážné osy v tomtéž směru, ve kterém se V /V / I / I V / sin cele vlněni V /V /IV/ / • / V I - V/V/ • ■ sirem vlněni není spojene s přenosem hmoty, prenasi se pouze energie ■ nositelem energie jsou samotné molekuly prostředí ■ může se šířit jen hmotou, nikdy ne ve vakuu • i •!•■/ I v ' ' v 1/ / / ■ v I' li ' v/v/ ■ jde o periodické zahustovani a zredovani prostredí, ve kterém se sin Rychlost šíření Závisí na hustotě prostředí - čím je hustota prostředí vyšší, tzn. čím těsnější jsou prostorové vztahy mezi jednotlivými částicemi, tím efektivněji a rychleji probíhá přenos kmitů vlnění, a tím je rychlost šíření ultrazvuku vyšší. Vzduch 330 m/s Voda (20°C) 1492 m/s Měkké tkáně 1540 m/s Kosti 3600 m/s Fyzikální vlastnosti UZ • Pro všechny druhy vlnění, a tedy i pro UZ platí následující fyzikální vlastnosti: > Odraz - na makroskopických rozhraních dvou prostředí, tím intenzivněji čím je hustota obou prostředí rozdílnější > Rozptyl - na mikroskopických rozhraních struktur, které jsou menší než je jeho vlnová délka > Ohyb, lom - na rozhraní dvou prostředí, nedopadá-li vlnění na toto rozhraní kolmo > Absorbce - ztráta energie při průchodu hmotným prosředím. Tuto energii předává UZ vlnění do okolí ve formě tepelné energie ( v případě interakce diagnostického UZ s tkáněmi zanedbazelné) Fyzikální vlastnosti UZ odraz rozpíyl nízká impedance Rozhraní prostředí vysoká impedance Lom absorpce Akustická impedance • Akustická impedance (Z) je veličina popisující interakci mezi UZ vlněním a prostředím - akustická impedance je daná součinem hustoty prostředí a rychlosti, kterou se ultrazvuk ve tkáni šíří Z = p x c - označuje odpor, který klade prostředí šíření ultrazvuku - při vysoké hustotě prostředí molekuly těsně vedle sebe způsobují, že jejich zahušťování a ředění je energeticky velice náročné a velká část energie se ztrácí ve formě tepla - Rozdíly v akustické impedanci různých tkání způsobují různé intenzity odrazů UZ vln a dávají podklad pro tvorbu dvourozměrného UZ obrazu Zdroj UZ vlnění Zdrojem UZ vlnění v radiodiagnostice je polykrystalický ultrazvukový měnič, který se působením vysokofrekvenčního napětí rozkmitá (piezoelektrický jev) - frekvence jeho kmitů určuje pracovní frekvenci sondy, např. 3,5 MHz Vznik dvourozměrného UZ zobrazení • Polykrystalický UZ měnič slouží nejen jako zdroj UZ vlnění ale i jako příjemce jeho odrazů (ech) • Odrazy UZ vlnění vznikají na každém rozhraní dvou různých tkáňových prostředí a liší se mezi sebou: > intenzitou - čím větší je rozdíl akustické impedance dvou různých prostředí tím intenzivnější odraz na jejich rozhraní vzniká > prostorovou orientací- směrem odkud přicházejí > časovým zpožděním mezi vysláním UZ impulzu a následnou registrací jeho odrazu • Po patřičném elektronickém zpracování je pak jednotlivý odraz prezentován na monitoru jako bod ve stupnici šedi, jehož poloha v horizontální rovině závisí na směru, ze kterého odraz přišel, ve vertikální rovině na zpoždění, se kterým byl odraz registrován a jeho jas je úměrný intenzitě odrazu • Na rozhraní dvou prostřední s velmi nízkou a velmi vysokou impedancí (např. měkké tkáně - kost, či měkké tkáně - vzduch dochází k téměř úplnému odrazu UZ vlnění, za toto rozhraní se již UZ vlnění nerozšíří - tudíž nelze vyšetřit tkáně za skeletem či plynem ve střevě atd. a je také důvodem používání kontaktního gelu Tento způsob dvourozměrného UZ zobrazení se nazývá B záznam (B mode, kde B = Brightness = jas) Echogenita • Tkáně nebo orgány, ve kterých dochází k mnoha impedančním změnám (obsahují mnoho impedančních rozhraní) produkují mnoho ech (odrazů) a v obraze jsou proto hyperechogenní = světlé • Tkáně s malým množstvím impedančních změn jsou naopak hypoechogenní = tmavé • Tkáně bez impedančních změn (UZ vlnění jimi prochází, nedochází k odrazu) jsou anechogenní = černé > Fyziologické tekutiny-krev, moč, žluč, likvor > Patologické tekutiny - pleurální či perikardiální výpotek, ascites, obsah Jiné typy zobrazení A - amplituda - nejjednodušší jednorozměrné zobrazení - registruje množství odražené energie jako výchylku (amplitudu) časové základny. V současnosti využití pouze v oftalmologii M - motion (Time Motion Scan - v ča pohyblivý záznam) - zachycuje pohyblivé struktury A zobrazením, přičemž došlo k nahrazení výchylek časové základny obrazovými body. Využití především v kardiológii. Dopplerovská ultrasonografie • Christian Doppler (1803-1853) • přibližuje-li se zdroj zvuku o konstantní výšce tónu (frekvenci) směrem k pozorovateli, vnímá pozorovatel výšku tónu vyšší než je výška skutečná (zdrojem vysílaná). Naopak vzdaluje-li se zdroj zvuku od pozorovatele, vnímá pozorovatel tón s frekvencí nižší, než je skutečná f p fv C + V fp - pozorovatelem přijímaná frekvence vlnění c - rychlost šíření vlnění v daném prostředí v - rychlost pohybu zdroje vůči pozorovateli fv - zdrojem vyslaná frekvence vlnění f p fv c-v Využití Dopplerova jevu v ultrasonografii • Dopplerův jev je základním principem, který umožňuje měřit rychlost pohybujících se předmětů in vivo • Podle Dopplerova principu se frekvence jakéhokoliv, a tedy i UZ vlnění mění při odrazu od pohybujícího se předmětu • V případě Dopplerovské ultrasonografie je tímto předmětem suspenze krvinek pohybujících se v luminu cévy. • Ze změny frekvence vlnění lze určit rychlost a směr pohybu krevního toku Typy dopplerovského záznamu Spektrální záznam - grafické vyjádření závislosti rychlosti krevního toku na čase Umožňuje přesnou kvantifikaci rychlosti krevního toku v cévě Typy dopplerovského záznamu • Barevný dopplerovský záznam (barevné mapování) - Umožňuje v reálném čase zakomponovat do morfologického B obrazu barevně kódovanou dopplerovskou informaci o krevním toku v cévách - Neumožňuje přesnou kvantifikaci rychlostí - Zobrazí toky i v cévách, kde již nelze použít spektrální křivku - malé cévy - Umožňuje určení směru toku v cévách - toky směrem k sondě se zobrazí červenou barvou, od sondy modrou. - Dává informaci o perfůzi různých tkání a orgánů či patologických ložisek Barevný dopplerovský záznam :45:25 Duplexní a triplexní sonografie Duplexní - kombinace dvojrozměrného dynamického zobrazení a spektrálního záznamu Triplexní - kombinace B zobrazení se spektral křivkou a barevným SIEMENS 5.3 MHz 5580 Hz Filter 167 Hz Update Off DR 55 dB Map C TintO Sweep 2 Gate 1.0 mm T/F Res F Angle 60 12 fps 12 mm 60 1 Common Carotid Artery Í I I I i záznamem □ Rl □ S ] Diastole PI ■ 1.85 PS - 92.0cm/s TAmn ■ 23.5cm;s Rl 1=0.74 1 ED = 23.5cm/s S/D = 3Í91 TAmx = 37.1 cm/s Color and Pulse Wave Doppler Popis UZ přístroje • zobrazovací jednotka • záznamové jednotky • sondy • ovládací panel + klávesnice • elektronické obvody Typy ultrazvukových sond • Sektorová - všechny měniče jsou uspořádána do krátké lineární řady a jsou buzeny součastně, ale s různou fází. Dochází k elektronickému vychylování svazku v sondě s úzkou základnou. Využití hlavně v echokardiografii • Konvexní - měniče jsou uspořádány do konvexně vyklenuté řady - zobrazení orgánů DB • Lineární - měniče jsou uspořádány v jedné řadě - zobrazení povrchových struktur (štítná žláza, varlata, cévy, svaly atd.) Čím vyšší je pracovní frekvence sondy, tím lepší je prostorové rozlišení, ale menší dosah do hloubky a naopak. Sektorová sonda: 2-3 MHz Konvexní sonda: 2,5-5 MHz Lineární sonda: 5-10 MHz Jiné typy ultrazvukových sond • Transvaginální, transrektální, esofageální Biologické účinky ultrazvuku • Tepelné - V důsledku absorpce akustické energie - V intenzitách používaných v radiodiagnostice zanedbatelné • Kavitační - Rychlé změny v objemu mikroskopických partikulí plynů a par ve tkáních a tělesných tekutinách - jde vlastně o mechanické působení, neboť navozené objemové oscilace mohou vyvolat poškození membránových a cytoplazmatických buněčných struktur. Výhody UZ vyšetření • Neinvazivní • Rychlé • Snadno proveditelné, opakovatelné • Dostupné • Relativně levné • V intenzitách používaných v diagnostice nemá prokazatelné nežádoucí účinky na organizmus ani na plod. • Lze provést i u lůžka pacienta Nevýhody UZ vyšetření • Zkušenost vyšetřujícího • Nelze vyšetřit všechny struktury • Limitace u obézních pacientů • Spolupráce pacientů - zejména v dětském věku • Množství artefaktů • Špatná přehlednost DB při zvýšené plynatosti GIT • Pro maximální výtěžnost nutná správně a dostatečně vyplněná žádanka Na co je UZ vyšetření vhodné • Vyšetření parenchymatózních orgánů, měkkých tkání a tekutinových útvarů. • Ideální metoda pro rozlišení útvarů měkkotkáňových (solidních) od tekutinových (cystických). • V dětství jsou indikace rozsáhlé, postupně s probíhající osifikací skeletu se omezují. Na co je UZ vyš. nevhodné • Plíce a mediastinum • Skelet • Páteř a páteřní kánal • Mozek po uzávěru velké fontanely • Omezená vyšetřitelnost trubicových orgánů DB (žaludek, střeva) - obsahují množství plynu Co vyšetřujeme • Břicho, retroperitoneum a malou pánev • Krk včetně štítné žlázy a slinných žláz • Uzlinové oblasti • Měkké tkáně • Prsní žlázy • Muskuloskeletální systém • Mozek přes velkou fontanelu • Hrudník - pleurální výpotky • Skrotum • Cévy - dopplerovská vyšetření UZ břicha, retroperitonea a MP • Důvod vyšetření: - bolesti břicha akutní i chronické, nauzea, zvracení, průjem, dyspepsie, úbytek váhy, horečky, hmatný útvar v DB, zvětšené orgány, dysurie (potíže s močením), abnormní laboratorní hodnoty - krev a moč, trauma, vyšetření v rámci jiných patologií, infekcí, vyloučení anomálií • Nutno vyloučit NPB UZ břicha, retroperitonea a MP • Játra, žlučník, žlučové cesty • Slezina • Pankreas (přehlednost, zvláště u malých dětí omezena pneumatózou GIT • Urotrakt - ledviny, moč. cesty, moč. Měchýř • Nadledviny • Orgány MP - Děloha, vaječníky, prostata • CD (Cavum Duglasi) - volná tekutina • Střevní kličky, Appendix • LU - mezenteriální, periportální, retroperitoneální • Dopplerovská vyšetření - aorta, renální tepny, ilické tepny, VCI, pánevní žíly, portálnía lienálnížíla (portální hypertenze. Játra, žlučník a žluč. cesty • Játra - Velikost - Difusní změny - steatóza, cirhóza (u dětí vzácné), metabolické vady - Wilsonova choroba atd. - Ložiskové změny - tumory (benigní, maligní), metastázy, záněty (absces), cysty atd. - Traumata - lacerace, kontuze, subkapsulární hematom - Hodnocení evakuační schopnosti zátěžovým testem • Žlučník - Velikost a tvar - Obsah ve žlučníku (normálně anechogenní - čirý) - konkrementy, polypy - Stěna žlučníku - norma do 2,5mm, rozšířena při zánětech, infiltrace TU atd. • Žlučové cesty - Šíře - intrahepatické za normálních okolností téměř nediferencovatelné - extrahepatické do 4mm ( ductus choledochus) Urotrakt • Uložení ledvin, velikost, tvar • Struktura a echogenita parenchymu - ložiskové změny • Koro-dřeňová diferenciace • Dilatace DS (pánvička, kalichy) • Konkrementy • Urétery - dilatace, obsah - konkrementy • Moč. měch. - tvar, velikost, obsah, šíře stěny, okolí Normální ledvina SE:l|fj^:í UZ dolni poloviny břicha,, Wilmsův tumor (nefroblastom) Nadledviny - hodnotíme velikost, tvar, ložiskové změny - normální nadledviny jsou na UZ prakticky nediferencovatelné, výjimku tvoří malé děti, u kterých je můžeme vidět lineární sondou UZ žaludku a střev • může být obtížné kvůli přítomnosti plynu ve střevních kličkách • jejunum, ileum, tračník • šíře stěny, řasy, sekrece • vaskularizace stěny • oblast Bauhinské chlopně a TEI • appendix • mesenterium - tuk, LU, cévy • kardie na přítomnost GER • pylorus - hypertrofická stenóza pyloru Appendicitis RIG UZ kardie k vyloučení GER Hypertrofická stenóza pyloru UZ malé pánve • děloha- velikost, endometrium, myometrium (předčasná puberta) • vaječníky - velikost, cysty, vaskularizace ( zánětlivé změny,TU léze, torze) • prostata • močový měchýř a jeho okolí, CD - volná tekutina • Vyloučení gravidity, event, určení délky gravidity UZ skrota • Varlata - velikost, struktura, vaskularizace -záněty, tumory, torze, traumata • nadvarlata • Obaly, obsah skrota - hydrokéla, skrotální kýla • Funiculus spermaticus - cysty • Dopplerovská vyšetření - absence vaskularizace u torze, varikokéla. UZ krku • Štítná žláza - objem laloků, šíře isthmu, struktura, echogenita a vaskularizace parenchymu, ložiskové změny • LU • Slinné žlázy - gl. parotis, submandibularis • měkké tkáně • velké krční cévy UZ muskuloskeletálního systému a měkkých tkání • Klouby, šlachy, vazy - zhodnocení měkkých komponent kloubů, odrazů od kostních povrchů, výpotků, synovialitidy, bursitidy, změny rotátorové manžety, hemarthros • Svaly - traumata, ložiskové léze, TU • Kůže a podkoží - zejména hmatné rezistence (lipomy, fibromy, hemangiomy atd..) • Prsa - u dětí zbytnění základu mléčné žlázy (předčasná puberta, ložiskové změny - cysty, TU.. • UZ odrazy od periostu Intramuskulární hematom Bakerova pseudocysta KI\C IM, . m UZ hrudníku k posouzení prítomnosti a velikosti pleurálních výpotků UZ mozku přes velkou fontanelu • Posuzujeme šíři a obsah komorového systému a zevních likvorových prostorů, strukturu a echogenitu mozkové tkáně, ložiskové změny, přesun středočarových struktur • Mezi nejčastější indikace patří: > Hydrocephalus > Vrozené anomálie > Hypoxické poškození > Krvácení > Úrazy > Vyklenutí VF - intrakraniální hypertenze Hydrocephalus Anaplasticky astrocytom Intervence pod UZ kontrolou • Diagnostické punkce zejména ledvin a ŠŽ za účelem odběru vzorku tkáně k histologickému vyš. (biopsie) • Nefrostomie, drenáže patologických tekutinových kolekcí (cysty, abscesy) • Pleurální punkce - drenáž výpotků • Na sále využití UZ peroperačně např. u neurochirurg. operací • Hydrostatická desinvaginace na sále pod UZ kontrolou Základní principy magnetické resonance Základní principy magnetické resonance • Zobrazování magnetickou resonancí je založeno na principu zjišťovaní změn magnetických momentů souborů jader prvků s lichým protonovým číslem uložených v silném statickém magnetickém poli po aplikaci radiofrekvenčních pulzů • Magnetická resonance tedy nevyužívá k zobrazení RTG záření!!! • Okolo každé elektricky nabité částice, která je v pohybu, vzniká magnetické pole • Protony v atomovém jádře rotují okolo své osy = spin a jako každá pohybující se nabitá částice vytvářejí ve svém okolí magnetické pole, které lze charakterizovat magnetickým momentem - lze si je představit jako miniaturní magnety. • Atomová jádra se sudým protonovým číslem se nechovají magneticky - tyto malé magnety se spojí ve dvojicích opačnými póly k sobě. • Jádra s lichým počtem protonů mají vždy jeden nepárový, vykazují magnetický moment, k okolí se chovají magneticky • Atom vodíku H obsahuje v jádru jediný proton, je hojně obsažen ve tkáních, proto se využívá v MR diagnostice. • Vložíme-li zkoumanou tkáň do silného zevního magnetického pole dojde k uspořádání magnetických momentů protonů do jednoho směru (ve skutečnosti jde o dva opačné směry z nichž jeden převažuje) Orientace vektoru magnet, momentu může být tzv. paralelní nebo antiparalelní. Paralelní orientace je energeticky méně náročný stav -► nepatrně převažuje -► zvolený okrsek tkáně proto vykazuje určitý vlastní celkový magnetický moment M0 V takovémto stavu vykonávají protony kromě pohybu kolem své osy (spinu) ještě pohyb, který označujeme precese - pohyb po plášti pomyslného kužele. Frekvenci precesního pohybu udává tzv Larmorova rovnice: Úhlová frekvence co = y • B( Intenzita vnějšího magnetického polel Gyromagnetický poměr Např. pro vodík H1 je gyromatický poměr = 42,58MHz/T (269,2T-1), tzn., že v poli B0 = 1,5T budou mít vodíková jádra frekvenci precesního pohybu f0 = cca 64MHz • Směr magnetického momentu každého jednotlivého precedujícího protonu se v čase mění a precedující protony se pohybují v různých fázích (jsou nakloněny v daném čase různým směrem), čímž dochází ke vzájemnému vyrušení jejich vlivu na úhrnný vektor magnetizace tkáně v rovině os x a y. • Vektor výsledné tkáňové magnetizace M0 má tedy směr totožný se směrem vnějšího magnetického pole B0 - podélná magnetizace Vektor podélné složky tkáňové magnetizace nelze měřit. K tomu, abychom jej "zviditelnili" a mohli změřit, se snažíme dosáhnout jeho vychýlení ze směru osy z do roviny xy Toho lze dosáhnout dodáním energie vhodnou formou, např. elektromagnetickými impulsy, označovanými také jako radiofrekvenční impulsy (RF impulsy) • Jestliže je nyní aplikován radiofrekvenční pulz o takové frekvenci, která je totožná s frekvencí precese protonu (Larmorova frekvence), dojde na principu resonance ke sjednocení fáze všech precedujících protonů a vzniku příčné složky vektoru tkáňové magnetizace ve směru osy x, y • Po skončení RF pulzu dochází postupně k návratu do původního stavu • Čas, za který k tomu dojde se označuje jako relaxační čas • Čas nutný k návratu vychýleného magnetického momentu je označován jako relaxační čas TI • Čas nutný k rozsynchronizovaní precese protonů jako relaxační čas T2 • Oba jsou závislé především na složení hmoty v okolí zkoumaných protonů • Signál, který získáme po sérii různých RF impulzů má stejný charakter-jde o elektromagnetické vlnění, který lze registrovat pomocí přídavných cívek (v podstatě antén) a měřit jeho velikost. • Série RF impulzů nutná k získání měřitelného signálu je označována jako sekvence • K vysílání a přijímání signálů se používá buď stejná nebo různé cívky • Abychom získali co nejkvalitnější obrazy, musí být především přijímací cívka uložena co nejblíže k vyšetřované oblasti -proto se pro vyš. Různých částí těla používají různé přijímací cívky. i/ • Při vyšetření zhotovujeme vrstvové obrazy pomocí různých typů sekvencí, které nás informují o rozdílech v relaxačních časech TI nebo T2 - TI vážená sekvence, T2 vážená sekvence (základní sekvence) • Pro získání úplné informace je třeba porovnat intenzitu signálu stejného místa při různých typech sekvencí, proto se prakticky vždy zhotovuje větší počet různých typů sekvencí a využívá se možnosti získat vrstvové obrazy v libovolné rovině • Délka vyšetření se pohybuje řádově v desítkách minut, v závislosti na rychlosti přístroje a počtu zhotovených sekvencí. Intenzita signálu • Při popisu MRI vyšetření využíváme termíny vyjadřující intenzitu signálu - Hyperintenzivní (hypersignální) - s vysokou intenzitou signálu - na obrazech světlý - Hypointenzivní (hypersignální) - s nízkou intenzitou signálu - na obrazech tmavý - Asignální- bez signálu - na obrazech černý • Podobně jako u ostatních zobrazovacích metod jsou termíny hyper a hyposignální relativní vztahované k intenzitě normální tkáně • Je třeba zdůraznit, že stejné struktury mají na různých typech sekvencí různou intenzitu signálu - např. tekutina je na T2 vážené sekvenci hypersignální, na TI vážené sekvenci hyposignální. T1 vážená sekvence T2 vážená sekvence Výhody MR • Neinvazivní vyšetření • Nepřekonatelný měkkotkáňový kontrast • Možnost zhotovení jakékoliv roviny řezu • MR angiografie, ERCP bez nutnosti podání k.l. • K.l. pro MR na bázi gadolinia mají minimální riziko vzniku alergické reakce. Nevýhody MR • Silné magnetické pole • Vysoká cena vyšetření • Délka vyšetření (až 60 min) • Nízká dostupnost - dlouhé čekací doby • Omezený vyšetřovací prostor (klaustrofobie) Absolutní kontraindikace MR vyš • Kardiostimulátor • ICD - implantabilní kardiovertor - defibrilátor • Aneuryzmatické cévní svorky (klipy), pokud není písemně doložena jejich MR kompatibilita • Elektronické implantáty (kochleární, inzulínová pumpa atd.), pokud není písemně doložena MR kompatibilita • Kovová cizí tělesa z jiného než prokazatelně nemagnetického kovu : - intrakraniálně - intraorbitálně Relativní kontraindikace • Klaustrofobie - strach z uzavřených prostor • První 3. měsíce těhotenství - pouze úzus, není přesně zjištěn vliv na plod • Piercing, tetování = kovové partikule • Kloubní náhrady, osteosyntetický materiál a dentální implantáty méně než 6 týdnů po implantaci, pokud není písemně doložena jejich MR kompatibilita • Stenty (cévní výztuže), žilní filtry, kovový embolizační materiál méně než 6 týdnů po implantaci, pokud není písemně doložena jejich MR kompatibilita Co hrozí pacientovi s kovovým implantátem obecně • pohyb nebo dislokace • ohřátí (zejména velké náhrady kloubů) -nebezpečí termického traumatu • Nekvalitní vyšetření zatížené artefakty Indikace k vyšetření MR • MR mozku > nádorová onemocnění > zánětlivá onemocnění - zvláště pak demyelinizační onemocnění bílé hmoty (roztroušená skleróza) > Epilepsie > cévní onemocnění (malformace, aneuryzmata) > neurodegenerativní onemocnění > vrozené vady > hydrocephalus všech typů > bolesti hlavy > onemocnění hypofýzy a mozkových nervů > následky úrazů hlavy, zvláště se zaměřením na difusní axonální poranění PNET • MR páteře > degenerativní onemocnění (ploténky, vazy, mícha, míšní nervy) > metoda volby u nádorových a zánětlivých onemocnění míchy > spinální traumata - akutní vyšetření • MR muskuloskeletálního aparátu > vyšetření ramenního, kolenního, kyčelního, zápěstního, hlezenného kloubu, dále malých kloubů, jako jsou klouby ruky > MR je suverénní při vyšetření menisků, vazů, chrupavek, svalů > MR dokonce zobrazí zlomeniny, které nejsou viditelné při běžném rentgenovém vyšetření nebo na CT(což je umožněno zejména identifikací edému) > průkaz infekcí kostní tkáně (osteomyelitida) a nádorů (metastázy do kostí a kloubů Kompresivní fraktura Th obratlů Herniace meziobratlového disku L4/5 • MR v břišní a pánevní oblasti > dif. dg. jaterních lésí > dif. dg. tumorů pankreatu > dif. dg. tumorů ledvin > staging tumorů děložního čípku a endometria > MR enterografie (u Crohnovy choroby) > cholangiopankreatografie, tzv. MRCP (neinvazivní obdoba ERCP) > MRU (obdoba klasické IVU bez nutnosti podání k.l) • Diagnostika chorob srdce a cév > zobrazení srdečního svalu, srdečních chlopní, stanovení funkčních parametrů >viabilita myokardu u srdečních infarktů a hypertrofické kardiomyopatie > MRA-výhoda oproti klasické DSAje neinvazivita, není nutnost aplikace k.L, odpadá požití RTG záření - nevýhoda je nižší rozlišovací schopnost AVM Děkuji za pozornost!