SEMINÁŘ Č.2 ØTeoretická část Ø 1.nejčastější autoři, kteří se zabývají tématem„hry..“,dělení her (Jakub Nevrlý ) 2. 2.Aktivizační metody ve výuce Ø -učení hrou Ø (Iva Martínková) Ø Ø ØPraktická část Ø 1.seznamovací hry- ICE-BREAKER (Pavlína Kučerová ) 2. 2.Aktivizační a edukativní hry Ø 1.Nejčastější čeští autoři, kteří se zabývají tématem„hry..“ a jejich díla: * Eduard Bakalář –český psycholog,své hry zužuje do pojetí Psychoher (1.,2.Nové a Předposlední psychohry-2000), kterým se dlouhodobě věnuje a dělí je na: 1. Hry seznamovací a rozehřívací, 2. Hry didaktické (vzdělávací), 3. Hry pro rozvoj tvořivosti, 4. Hry sebepoznávací, 5. Hry s kombinovaným zaměřením. • (Hry jsou určeny pro dospívající a dospělé, jsou do místnosti a mají formu testů s netradičními otázkami a netradičním průběhem). • Dospělí si mohou stále hrát (2004) * Josef Valenta • Metody a techniky dramatické výchovy (2008) • Osobnostní a sociální výchova a její cesty k žákovi (2006) • Učíme se komunikovat: metodika komunikace v rámci osobnostní a sociální výchovy (2005) • * Ivo Jirásek, Jan Hrkal, Daniela Zounková • Zlatý fond her : hry a programy připravované pro kurzy Prázdninové školy Lipnice I., II., III. (2002, 2007, 2008) • Nejznámější a nejúspěšnější hry pro dospívající a dospělé, které vznikly na kurzech Prázdninové školy Lipnice během prvních dvaceti let trvání tohoto experimentálního střediska výchovy v přírodě. valenta * Miloš Zapletal (jeho dílo má opravdu úctyhodný rozměr a rozsah, dnes ho právem řadíme ke „klasice“ v oblasti her u nás). Je považován za pokračovatele Jaroslava Foglara, se kterým také na několika knihách spolupracoval. Vystudoval tělovýchovnou fakultu v Praze, v Pardubicích vedl skautský oddíl. Jeho kniha Encyklopedie her vyšla kromě češtiny také v němčině, japonštině, rumunštině a estonštině. * • Velká encyklopedie her 1.,2.,3.,4. 1986(velice rozsáhlá sbírka her ze všech kontinentů, vhodných hlavně pro menší dětské kolektivy. Spousta konkrétních her, většinou jednoduchých na uvedení) se dělí na: 1.Hry v přírodě, 2.Hry v klubovně,(1986) 3.Hry na hřišti a v tělocvičně, 4.Hry ve městě. • •V každé knize dále dělí hry (viz kniha Hry v přírodě) na: •Hry na louce, Hry v lese, Hry ve zvláštním prostředí • * Soňa Hermochová - Autorka vystudovala psychologii na Karlově Universitě v Praze. Již v průběhu studia se zajímala především o problematiku vztahu jedince a společnosti. Po ukončení studia nastoupila na katedru psychologie, kde postupně prosadila vznik oboru sociální psychologie (u nás systematizovala tzv. interakční hry a rozčlenila je do několika velkých skupin): • 1.Hry na představování a poznávání, 2.Hry komunikační a pro vytváření skupiny, 3.Hry na pozorování a vnímání, 4.Hry pro identifikaci a vcítění, 5.Hry na agrese a prosazování. • • Hry pro dospělé -2004 ( autorka se zabývá otázkou , zda je možné pomocí her záměrně ovlivňovat klima skupiny a do jaké míry lze zkušenosti ze hry přenést do reálných sociálních interakcí) 1.Interakční hry 2.Hry pro rozvoj skupiny 3.Téma jako základ interakce mezi členy skupiny • Teambuilding -2006 • * * Jan Neuman společně se Soňou Hermochovou napsali • Hry do kapsy I.,II.,III.,IV.,V.,VI.-2003 (hry rozvíjejí sebepoznání a mezilidské vztahy, komunikaci a podněcují tvořivost,mohou být inspirací pro vedoucí skupin dětí a mládeže, trenéry a učitele tělesné výchovy). * Jan Neuman- přednáší problematiku dobrodružných her, sportů v přírodě a turistiky na FTVS UK v Praze. • Dobrodružné hry a cvičení v přírodě -2007 (výborný soubor drobných her, zaměřený zejmána na spolupráci, komunikaci a důvěru, obsahuje také ekohry, seznamovací a zakončovací hry). • Zimní hry na sněhu i bez něj -2003 (metodologie pořádání zimních kurzů, obsahuje rady týkající se celkové organizace kurzu a výuky lyžování a spoustu konkrétních her na sněhu). • Hry do kapsy VII.,VIII.,IX.,X. -2005(obsahuje kromě sociálních a pohybových her také kreativní část, ve které jsou představeny rozmanité výtvarné techniky, je připravena jako postupně rozšiřovaná kartotéka námětů a návodů na listech z tvrdšího papíru ). • Dobrodružné hry a cvičení v přírodě -2000(souhrn metodických rad a praktických zkušeností pro vedení akcí v přírodě). * Zdeněk Šimanovský- Vystudoval dramaturgii divadla na pražské DAMU, později psychologii na FF UFP. Absolvoval výcviky v psychoterapii, voice dialogu a důvěry.V současné době je externím lektorem PeDF UK a má soukromou psychologickou praxi. •Hry pro rozvoj zdravé osobnosti (2005) •Hry pro zvládání agresivity a neklidu (2002) • ( knihy jsou bohatým zásobníkem informací, her a metod, které mohou účinně pomáhat při vytváření zdravé osobnosti dětí, zlepšují komunikaci,vztahy ve skupině a zvyšují vzájemné pochopení a schopnost obrany proti manipulaci). • •Hry s hudbou a techniky muzikoterapie ve výchově… 2007 (Manuál her a metodických postupů, ve kterých dominuje hudba. Uváděné techniky a hry lze využít nejen k hudební a dramatické výchově, ale i k prevenci či terapii problémových jevů a sociální patologie). • * Dušan Bartůněk • Kniha her a činností v klubovně i venku (2002) • (sbírka konkrétních námětů vhodná zejména pro začínající instruktory dětských oddílů, na jednom místě tu lze najít soubor her, popisy tvořivostních programů, náměty pro činnosti v přírodě ) * bartůněk * Ferdinand Mazal (docent na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci) •Pohybové hry a hraní (2000)– kniha stručně seznamuje s významem hry v životě člověka, nabízí asi 300 pohybových her pro různé věkové kategorie. •Hry a hraní pohledem ŠVP (2007) •Soubor pohybových her pro děti mladšího školního věku (1994) * Jiří Němec- vedoucí Katedry sociální pedagogiky a proděkan Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Bohaté praktické zkušenosti z volnočasových aktivit s dětmi dále rozvíjí v teoretické i praktické výuce a ve výzkumné práci. • •S hrou na cestě za tvořivostí • Publikace pojednává o rozvoji tvořivosti prostřednictvím her. Obsahuje teoretické i empirické postřehy ze studia literatury, z drobných kvantitativně i kvalitativně orientovaných výzkumů. * • Zahraniční autoři * Rosemarie Portmannová ( německá psycholožka) •Hry pro posílení psychické odolnosti -1998 (soubor her a cvičení pro rozvoj sebedůvěry, komunikačních dovedností a hry,které prohlubují sebepoznání dospívajících, posilují psychickou odolnost, zvyšují sebevědomí, a tak omezují agresivitu a projevy bezohledného jednání s druhými lidmi). •Hry pro tvořivé myšlení (soubor her rozvíjející paměť, fantazii,sebepoznání a tvořivé myšlení •Hry zaměřené na zvýšení koncentrace a uvolnění •Jak zacházet s agresivitou -1996 • Zahraniční autoři * Klaus W. Vopel •Skupinové hry pro život 1.,2.,3.,4. -2007 •( soubor her,které vedou děti k překonávání konfliktů ve skupině) * skupinové hry-vopel Dělení her z pedagogického hlediska ØFunkční hry – kojenecké období ØManipulační hry – skládání kostky ØKonstruktivní hry – stavebnice ØNapodobovací hry – napodobování zvířat ØÚlohové hry – hra na maminku ØReceptivní hry – pohádky ØIntelektové hry – přiřazování barev ØSenzorické hry – najdi 5 rozdílů ØSlovní hry – rozvoj slovní zásoby ØRytmicko hudební hry – vytleskej … ØDramatické hry – divadlo … ØPsychomotorické hry – slepá bába Ø podle výchovných cílů ( co rozvíjíme ): ØJazykovou inteligenci – srozumitelné vyjadřování, schopnost vysvětlovat a vyprávět souvislé příběhy ØHudební inteligenci – schopnost vnímat tón a rytmus, zapamatovat si melodii,aktivní provozování hudby. ØMatematicko logickou inteligenci – výroková logika, práce s čísly, kombinační schopnosti. ØProstorovou inteligenci – schopnost představivosti originálních, nových objektů,obrazů a tvarů. ØPohybovou inteligenci – tance, zvládnutí technik různých sportů, pohyblivost,manuální zručnost a šikovnost při zacházení s předměty. ØIntrapersonální inteligenci – vyznat se sám v sobě, být v kontaktu se svými pocity a emocemi. ØInterpersonální inteligenci – schopnost všimnout si a porozumět potřebám a záměrům jiných jedinců, sledovat jejich náladu a temperament. ØVztah k přírodě - k všemu živému, schopnost vnímání celku. ØHry kombinované - při těchto hrách se uplatňuje a prověřuje celá osobnost. ØPomocné hry - jsou hry určené na rozehřátí, navození atmosféry, pobavení, Ø uvolnění. podle formy a rysu hry ØIniciativní hra - je jasně definovaný fyzický nebo duševní úkol, který má jedinec, skupina, tým splnit. Je to tedy problémový přístup, ve kterém je položena otázka a není dána odpověď. Tým musí najít společným aktivním úsilím všech členů řešení, aby byl úkol splněn. ØSimulační hra- využívá simulovaného prostředí a atmosféry k vstupu účastníka do určité sociální role. Ta je určena především k tréninku specifických dovedností, které vedou k řešení dané situace v reálném prostředí. Setkáváme se tu nikoliv s přijímáním role někoho jiného, ale s přijímáním možné vlastní sociální role. ØInscenační hra - v tomto typu her jsou účastníci stavěni do situací, ve kterých je soupeřem každý jen sám sobě. Nejde o vyřešení dané situace, ale o proces řešení a jeho dopad na účastníka. Jsou to hry, v nichž účastník rozvíjí svou vlastní osobnost a zároveň poznává své vlastní limity a možnosti. ØDramatická hra - je založená na mezilidském kontaktu, komunikaci, setkávání jedinců, skupin v nejrůznějších situacích. Skupiny a jedinci se zde střetávají ve svých motivech, potřebách, přáních, cílech a vytvářejí tak děj, do kterého každý účastník různou měrou vstupuje a taktéž různou měrou vstupuje do konkrétní role. Námětem dramatické hry může být historický příběh,literární předloha, myšlenka, idea, nebo nápad instruktorů, učitelů, ale i účastníků či studentů. Ø Ø ØSociodrama - „Je hraní rolí v situacích, které zahrnují normy dvou nebo více skupin nebo kultur s cílem porozumět jim, vcítit se do nich, pochopit je.“ ØCvičení - Zde prakticky učíme, získáváme a rozvíjíme, procvičujeme a prověřujeme, případně upevňujeme dovednosti, vědomosti nebo návyky účastníků. ØTest - Ověřování dovedností, vědomostí a schopností, obvykle z určitého oboru lidské činnosti. ØZávod, utkání, turnaj, soutěž - Jde o dosažení výkonu podle pravidel určitého sportu či disciplíny. ØPořad - Autorsky koncipovaný program, účastník je posluchačem či divákem (dle použitých prostředků se jedná o pořad poslechový, audiovizuální, podle žánru dělíme na hudební, poetické aj.). ØDílna, ateliér - Tématicky zaměřený program nebo programový celek stimulující k tvořivým a tvůrčím přístupům, při kterých jsou účastníci v roli tvůrců. (může jít o ateliér či dílnu hudební, výtvarnou, fotografickou, atd.). Ø ØMiniškola - Celek zaměřený na výuku tělocvičných aktivit a sportů s propracovanou metodickou řadou, rozdělenou do několika dílčích, logicky na sebe navazujících částí. ØMinikurs - Věnovaný rozvoji určité dovednosti, nebo nabízející seznámení s některým z oborů lidské činnosti (řemesel, vědy,aj.), spojený obvykle s možností praktického vyzkoušení. ØVýstava, vernisáž - Obvykle prezentace výsledků uměleckého usilování účastníků,často doplněna o specifické prvky (hostina, aukce, koncert,aj.). ØPředstavení - Opět forma uměleckého prezentování výsledků usilování účastníků kursu s tím, že účastníci aktivně vstupují do rolí, které si připravili (divadelní, literární,hudební). ØPřednáška - Odborník na dané vybrané téma monologickým způsobem hovoří k účastníkům. ØBeseda, diskuse - Všichni účastníci hovoří na zvolené téma, obvykle pod řízením moderátora a za určitých specificky daných pravidel. ØSeminář, symposion - Komponovaný programový celek vzdělávacího charakteru . Ø Třídění her nPodle obsahu n -funkcionální (zakládají se na pohybech částí těla) n -fikcionální- úlohové, hry na něco, na někoho n -konstruktivní – manipulace s materiálem nPodle věku -kojenecké, batolecí, předškolního a ml.a st. věku, škol.věku, adolescence nPodle prostředí -v místnosti, venku ( hřiště, les, voda…) nZ hlediska sociálního- individuální, párové,skupinové nPodle aktivity – námětové, konstruktivní, dramatizující, n pohybové, didaktické 2. Aktivizační metody ve výuce (učení hrou) ØJsou to praktické metody výuky, které se snaží: Øposilovat schopnost žáků „kriticky myslet“ a uvažovat Øpřevzít zodpovědnost za vlastní učení Øvytvářet si nezávislé názory (obhajovat je a současně brát ohled na názory druhých) Ø rozvíjet schopnost logického uvažování a řešení problémů ØSnaží se využít třífázového modelu učení, EVOKACE- UVĚDOMĚNÍ SI VÝZNAMU -REFLEXE Ørozvíjet tzv. klíčové kompetence KLÍČOVÉ KOMPETENCE ØRozumí se tím „souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti“. Økompetence k učení Økompetence k řešení problému Økompetence komunikativní Økompetence sociální a personální Økompetence občanské Økompetence pracovní Ø Ø Všechny kompetence se vzájemně prolínají a mají komplexní povahu. Ø KRITICKÉ MYŠLENÍ ØJe především aktivní a samostatné uvažování podmíněné těmito schopnostmi : Øporozumění informaci Øporovnáním myšlenky s jinými názory Øvidění faktů v souvislostech Ølogicky uvažovat a rozhodnout, čemu věřit a čemu ne Øřešit problémy Øzhodnotit a analyzovat celý myšlenkový proces ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY KRITICKÉHO MYŠLENÍ: 1.Je to nezávislé myšlení- každý by si měl vytvářet své vlastní názory, hodnoty a přesvědčení (nikdo nemůže kriticky myslet za nás). 2.Základní informace je východiskem a nikoli cílem kritického myšlení- abychom mohli vést složité úvahy, potřebujeme znát „fakta“. 3.Začíná otázkami a problémy, které se mají řešit- důležité je studentovo zapojení do problému. 4.Pídí se po rozumných argumentech- vytváření vlastního řešení problému (nutno mít dobré argumenty a přesvědčivé důvody). 5.Je myšlením ve společnosti- myšlenky jsou ověřovány a zdokonalovány tím, jak se o ně dělíme s ostatními. Ø Základní rozdělení aktivizačních metod ØProblémové vyučování ØMetody diskusní ØMetody situační ØMetody inscenační ØDidaktické hry ØSpeciální metody Problémové vyučování Øtvoří základ všech aktivizačních metod Ø Øv každé se řeší určitý problém, který je pomocí akt. metody různě pojat, zpracován a řešen Ø ØUčitel klade problémové otázky,např.: Ø Jak bys vysvětlil….? Ø Jaký je rozdíl mezi….? Ø Které společné znaky…..? Ø Co je příčinou…..? Metody diskusní ØHlavním cílem této metody je osvojit si základní komunikační kompetence, umět vnímat ostatní a dokázat naslouchat ostatním ØÚčastníci diskuse si navzájem vyměňují názory na dané téma, uvádějí různé argumenty a tím společně nacházejí řešení daného problému Metody situační ØJsou založeny na vhodné modelové situaci, kterou se žáci snaží řešit (vychází z reálných událostí) ØMetoda využívá znalostí nejen z daného oboru, kde se provádí, ale využívá znalosti žáka komplexně. ØDanou situaci studentům předkládáme v textové podobě, pomocí audioukázky, videoukázky a fotografie. ØCílem je vypracovat alternativní řešení. Metody inscenační ØTyto metody také nazýváme „metody hraní sociálních rolí“ ØPodstata inscenačních metod spočívá v hraní a případně ve ztotožnění se s přidělenými rolemi ØVychází z přímé zkušenosti ØStudenti získají prostřednictvím inscenací emotivní zážitek a zkušenost Didaktické hry ØHra je soubor seberealizačních aktivit, které jsou vázány danými pravidly jejichž cílem je prožitek ØJsou založeny na řešení problémových úloh (křížovky, kvízy, otázkové hry atd.) 1.NEINTERAKČNÍ HRY -každý hráč hraje sám za sebe 2.INTERAKČNÍ HRY -hráči na sebe vzájemně působí, komunikují a ovlivňují se 3. ØRozdat minutový test VYBRANÉ AKTIVIZAČNÍ METODY 1.PRÁCE S TEXTEM ØŘízené čtení- kolektivní čtení odborné textu s kladením otázek (větší koncentrace na obsah, rozvíjí se fantazie, tvořivost) ØPoslední slovo patří mně - každý student vybere z textu jednu myšlenku, která ho zaujala, následuje diskuse k tématu a každý vypracuje k vybrané myšlence písemný komentář,ten student co začíná i končí (rozvíjí schopnost vyhledávat důležité myšlenky) ØDvojité zápisníky- přečíst text a do 2 sloupců zaznamenat: 1-myšlenky z textu, 2-osobní poznámky ØZpřeházené věty- poskládat rozstříhaný odborný text (informace analyzují, srovnávají, hledají souvislosti) ØČtení s otázkami- 2 studenti pročítají odborný text, za odstavci si kladou střídavě otázky k danému textu (snadnější pochopení textu) ØI.N.S.E.R.T.-znaménkování (značení textu)-známé myšlenky(ˇ),nové inf.(+),čemu nerozumí a chtějí znát víc (?),s čím nesouhlasí (-), (vyhodnocují, třídí a systematizují vědomosti) 2.TECHNIKY ZALOŽENÉ NA TVORBĚ PSANÉHO TEXTU ØBrainstorming- napsat vše co studenty napadne k danému tématu (na tabuli, na papír), nakonec se vytřídí vše nevhodné ØVolné psaní- 5minut psaní na dané téma, prezentace textu ØKostka- POPIŠ,POROVNEJ,ASOCIUJ,ANALYZUJ,APLIKUJ, Ø ARGUMENTUJ, studenti pracují metodou volného psaní, následuje čtení ve dvojicích a pak před celou třídou ØMyšlenková mapa- psaní asociací k danému pojmu (prostorově uspořádaný brainstorming) ØKlíčové pojmy- ze zadaných pojmů se vytváří smysluplná věta ØVím - chci vědět – dozvěděl(a) jsme se (3 sloupce), Ø nejprve vypíšeme 2 sloupce na dané téma,následuje výklad nebo hledání informací a doplnění 3 sloupce ØNedokončené věty- studenti doplní nedokončené věty…. Ø( v dnešní hodině mě nejvíce zaujalo…, potřeboval bych ještě vysvětlit…) ØPětilístek (5 řádků) -1x podstatné jméno, 2x přídavné jméno,3x sloveso, 4slový výraz, 1x podstatné jméno- asociace k tématu Úkol na seminář č. 3 ( 20.3. a 26.3. 2012 ) nPříprava prezentace na zadané téma n ( teambuilding- Michala Válová,Tereza Kyszková, n úloha hry ve vývoji jedince – Vladimír Bodeček ) n nPříprava a následné vedení her n (hry zaměřené na rozvoj spolupráce- Eva Niebauerová, Zuzana Pýchová n a skupinové hry – Michala Válová, Tereza Kyszková)