—Charakteristika kriminologie, předmět, pojem a význam —Stav, struktura a dynamika kriminality —Vznik kriminologie, historické směry —Uveďte jednotlivé kriminologické školy, jejich charakteristiku —Vznik čsl. Kriminologie, prameny —Faktory kriminality, příčiny a podmínky kriminality —Speciální a obecná prevence —Osobnost pachatele trestných činů, pojem a struktura osobnosti —Kriminogenní faktory formování pachatele, typologie pachatelů —Recidiva, pojem, vývoj názorů na recidivu —Příčiny recidivy, prevence —Viktimologie, pojem, předmět zkoumání —Význam viktimologie pro trestní právo —Proces viktimizace, pojem viktimnosti —Kriminalita mládeže, fenomenologie a etiologie kriminality mládeže —Prevence a profylaxe kriminality mládeže —Návykové látky, alkoholová a nealkoholová toxikománie —Organizovaná kriminalita, pojem, význam, druhy —Stav, prognosa a prevence organizované kriminality, mezinárodní aspekt — —Popis kriminality jako sociálně patologického jevu —(x k.etimologie – vznik a vývoj k.) —Kvantitativně – legální pojetí kriminality —Rozsah kriminality – počet trestných činů na určitém území, v celých číslech nebo v procentech při porovnání —Intenzita (úroveň) kriminality – rozsah kriminality v přepočtu na počet obyvatel na vymezeném území, vyjádřena indexem —Struktura kriminality – rozložení kriminality podle různých hledisek (geograficky, druh kriminality, věk a pohlaví pachatele, recidivisté aj.) —Dynamika kriminality – změny v rozsahu, intenzitě a struktuře kriminality během delšího časového období —Prognózy – předpověď budoucího vývoje kriminality —Rozdíl mezi kriminalitou skutečnou a registrovanou —Umělá latence — scan1.jpg —Temné číslo kriminality —Rozdíl v počtu skutečně páchaných trestných činů a počtu trestných činů, které jsou evidovány v kriminálních statistikách —Poměr mezi zjištěnou a registrovanou kriminalitou —Celková kriminalita ve společnosti (reg.+nereg.) —Počet trestných činů, které nejsou v kriminálních statistikách protože nebyly policii oznámeny ani zjištěny jiným způsobem —Trestné činy, které byly policií registrovány, ale nebyl zjištěn pachatel —Případy, ve kterých jsou pachatelé trestných činů stíháni pouze za některé trestné činy, kterých se dopustili — —Šedé číslo kriminality —Případy, kdy byl pachatel trestně stíhán, ale nebyl odsouzen —Počet trestných činů, o kterých se orgány činné v trestním řízení dozvěděli, ale nebyl zjištěn jejich pachatel —Výzkumy latentní kriminality —Viktimizační výzkum —Selfreport —Případně, zda se respondent dozvěděl o trestném činu jiným způsobem —U všech druhů kriminality je vyšší než registrovaná —Míra l.t. se liší podle jednotlivých druhů kriminality (více u domácího násilí, sexuálních motivů mezi rodinnými příslušníky, zneužívání dětí, drogová k., organizovaný zločin, hospodářská k.) —Míra latence je zpravidla vyšší u méně závažných majetkových trestných činů —S vyšší četností trestní činnosti se zvyšuje pravděpodobnost policejní registrace —Ženy se dopouštějí trestné činnosti méně často než muži —Existuje vysoká míra l.k. u dětí a mládeže —Neměnný poměr —Sčítací vztah —Žádný zvláštní poměr — scan1.jpg —2-10% registrovaných trestných činů zjistí policie vlastní činností => veliký vliv má ochota obětí případně jiných osob trestný čin oznamovat* —Objasněnost registrované kriminality —Důvěra obyvatel v policii —Představa pachatele o tom, jak vysoké je riziko neúspěchu (oznámení a dopadení) V USA, GB, Austrálii oznámeno cca 35% trestných činů Důvody neoznámení: osobní záležitost, konkrétní jednání oběť nepociťuje jako přílišný zásah do svých práv, ve strachu z budoucí odplaty pachatele, nedůvěra v kompetentnost policie, obavy z nešetrného přístupu —Počet zjištěných (registrovaných) trestných činů, u kterých byl policií odhalen pachatel, bez ohledu na to, zda byl trestně stíhán —Míra objasněnosti se udává v procentech a liší se demograficky a podle druhů kriminality —U velmi závažných trestných činů zpravidla vyšší než u bagatelních —Ovlivňuje důvěru obyvatelstva v efektivitu orgánů činných v trestním řízení… —Registrovaná kriminalita – kriminální statistiky získávané a zpracovávané orgány činnými v trestním řízení (policie, státní zastupitelství, soudy) —První statistiky z 20. let 19. století ve Francii —V ČR zejména (Bez koordinace ale s jednotnou metodikou): —MV ČR, resp. Policejní prezídium ČR (policejní statistiky) – nejpřesnější, neprojevuje se proces filtrace, údaje o TČ, pachatelích i obětech. Ročenka Statistika kriminality na území ČR, web MVČR —MS ČR (statistiky státních zastupitelství a soudů) – Statistická ročenka kriminality —Soukromé statistiky (např. Bílý kruh bezpečí) —Statistiky pomocných orgánů v trestním řízení (probační a mediační služby, vězeňské služby, MPSV, MZ, ČSÚ) —Latentní kriminalita —Viktimizační výzkum —Selfreport —Výzkum třetích osob —Expertní šetření —Experimenty —Zúčastněné pozorování —Odhady latence pomocí matematického modelování — —Do roku 1993 prudký nárůst, do pol. 90.let 20. st. stabilizace, od roku 2000 mírný pokles a stagnace —Míra objasněnosti výrazně klesla, 1992 minimum (31,4%), dále pozvolný nárůst do cca 40% —1999 cca 4,1 tis. tr. činů na 100 000 obyvatel ČR.V roce 2007 to bylo již jen cca 3,5 tis. tr. činů na 100 000 obyvatel. —Přes 60% majetková trestná činnost —Cca čtvrtina tr. činů v Praze, cca 20% objasněnost —Dle krajů: Praha (87 na 1000 obyv) x Vysočina (17 na 1000 obyv.) 1989, 1990, 1993 amnestie prezidenta republiky —Nejnižší kriminalita arabské státy a země Z Evropy – střed: V Evropa a S Amerika, nejvyšší: Lat. Amerika a Afrika —Ve většině zemí světa byl 1990-1994 zaznamenán nárůst kriminality —Cca 70% kriminality tvoří krádeže (z toho 20% vloupání) —Častěji ve velkých městech než na venkově — —Vybraný druh statistiky pro rok 2010, 2011