Kriminologie pro ASEBS Požadavky ke zkoušce •Vypracování zadaného úkolu do termínu testu – poslat na: cihounkova@fsps.muni.cz •Písemný orientační test •Ústní zkouška •Charakteristika kriminologie, předmět, pojem a význam •Stav, struktura a dynamika kriminality •Vznik kriminologie, historické směry •Kriminologické školy •Vznik čsl. Kriminologie •Faktory kriminality, příčiny a podmínky kriminality •Speciální a obecná prevence •Osobnost pachatele trestných činů, pojem a struktura osobnosti •Kriminogenní faktory formování pachatele, typologie pachatelů •Recidiva, pojem, vývoj názorů na recidivu •Příčiny recidivy, prevence •Viktimologie, pojem, předmět zkoumání •Význam viktimologie pro trestní právo •Proces viktimizace, pojem viktimnosti •Kriminalita mládeže, fenomenologie a etiologie kriminality mládeže •Prevence a profylaxe kriminality mládeže •Návykové látky, alkoholová a nealkoholová toxikománie •Organizovaná kriminalita, pojem, význam, druhy •Stav, prognosa a prevence organizované kriminality, mezinárodní aspekt Kriminologie •Věda o kriminalitě (zločinnosti), jejích pachatelích a obětech a o její kontrole •Samostatná, interdisciplinární věda, která zkoumá za pomocí teoretických postupů a empirických metod kriminalitu, její příčiny, projevy a latenci, pachatele, oběť a jejich vzájemný vztah, sankční systémy a jejich účinnost, formální sociální kontrolu kriminality uskutečňovanou prostřednictvím trestní justice, neformální sociální kontrolu, společenské procesy kriminalizace a viktimizace, prevenci a veřejné mínění o kriminalitě. Pojem kriminologie •z lat. crime (zločin) + logos (nauka) •Od 19. stol (1876 Topinard,1885 Garofalo) •Společenskovědní disciplína (poznat a ovlivňovat) •Předmětem je jedinec (pachatel, oběť), společnost jako celek i sociální skupiny, které ji tvoří. •Empirická věda – poznání příčin kriminality a vymezení účinných metod kontroly kriminality, negativní spol.jevy •Úkolem je poskytovat objektivní poznatky o podstatě kriminality, jejích příčinách, metodách prevence. Další pojmy •Kriminalita – souhrn trestných činů spáchaných v určitém časovém období ve sledované oblasti sankciovaných platným trestním právem. •Delikvence – kriminalita + trestné činy spáchané dětmi a osobami, které jsou zbaveny trestní zodpovědnosti pro nepříčetnost, demenci apod., + přestupky •Negativní společenské jevy – vesměs nekriminální povahy, které se negativně odlišují od norem a hodnot uznávaných společností. –Trvalost, masovost, často výchozí pro kriminální způsob života (např. drogová závislost, prostituce, gambling) Další pojmy •Protispolečenská činnost – kriminalita, delikvence, negativní společenské jevy •Kriminální trestní politika – souhrn opatření společnosti s cílem snížit počet trestných činů –Společenské strategie a taktiky s využitím výsledků kriminologických výzkumů, statistických analýz apod. –Aplikace norem trestního práva při kontrole kriminality státními orgány –Bezpečnostní doktrína státu – teoreticky zdůvodněný souhrn základních zásad a směrnic, z nichž má vycházet praktická činnost státních orgánů Další pojmy •Kontrola kriminality – součást sociální kontroly •Sociální kontrola –cílem dosáhnout konformity občanů v dané společnosti –Nejdůležitější subjekty: s. formální (např. policie, soudy), s. neformální (rodina, škola, veřejnost) Interdisciplinární charakter kriminologie •Trestní právo – vymezuje hl. předmět zkoumání •Kriminalistika – poznatky z vyšetřování využívané k charakteristice pachatele apod. •Penologie – poznatky o účinnosti trestů, vliv výkonu trestu na pachatele •Sociologie - poznatky pro teorii příčin kriminality, vliv sociálních procesů na kriminalitu •Psychologie – osobnost pachatele •Soudní (forenzní) psychiatrie – vliv psychických poruch při páchání trestné činnosti •Pedagogika – možnosti výchovného ovlivňování pachatele •Dále např. demografie, politologie, etika, genetika, mat. statistika, přírodní vědy Předmět kriminologie •Kriminalita (popis, struktura, formy, způsobené škody, stav,vývojové tendence), její pachatelé (také trestně nezodpovědní a potenciální, společenské vztahy, osobnost, klasifikace, typologie) a oběti (viktimologie), její kontrola (represivní a preventivní strategie). Předmět k. - kriminalita •Legální a sociologické pojetí, Garofalo (1885) přirozený zločin, „Labeling approach“ (etiketizační teorie – kriminalita je produktem trestního práva a trestní justice) •Pro společnost dysfunkční a společensky škodlivý jev narušující harmonický vývoj společnosti –narušuje základní pravidla společenského řádu a lidského soužití, – působí společnosti i státu materiální i imateriální škody, obětem fyzické, psychické a společenské škody, –vyvolává ve spol. strach, nejistotu a nedůvěru • Předmět k. – kriminalita (přínos) •Potlačování k. vede k posilování solidarity majority společnosti a většímu respektu ke společenským normám •Může být podnětem k sociálním změnám •Ekonomický přínos – rozvoj tzv. bezpečnostního průmyslu, pojišťovnictví, bezpečnostních služeb Předmět k. - oběti •Viktimologie •Viktimnost – souhrn dispozic člověka stát se obětí trestného činu •viktimizace - přeměna potenciální oběti v oběť skutečnou –Primární – poškození způsobené oběti bezprostředně trestným činem –Sekundární - poškození oběti reakcí státních orgánů, sociálního prostředí na trestný čin Předmět k. – kontrola kriminality •Úsilí státu i společnosti o udržení kriminality v určitých přijatelných mezích nebo o její omezování •Dříve boj s kriminalitou •Represivní s. – trestnou činnost potlačující, důsledky kriminogenního vývoje –Trestněprávní kontrola kriminality, penologie •Preventivní s. – trestné činnosti předcházející, kriminogenní faktory –Kriminální prevence – situační x viktimologická, primární x sekundární x terciální • Kriminologie a ostatní kriminální vědy •Kriminální společenská oblast : kriminalita, její pachatelé a oběti, její kontrola •různé úkoly, hlediska, metody •Kriminologie •Trestněprávní věda (věda o trestním právu hmotném a procesním) •Kriminalistika •Kriminální (trestní) politika Trestněprávní věda •Věda o trestním právu, jejímž předmětem je zkoumání normativního systému trestního práva –TP procesní (TŘ, exekuční/vykonávací) a hmotné (TZ), jejich systematické uspořádání, výklad a juristický rozvoj •Pracují především s normativními systémy •Analyzují delikt z hlediska normativních definic, dodržování procesních podmínek a stanovení možných trestněprávních následků •K tomu využívají hodnotících myšlenkových postupů a analýz Kriminologie a trestněprávní věda •Kriminologie •Empirická věda •Poznávání reálných jevů a okolností souvisejících s kriminalitou •S vyloučením vědomých hodnotících postupů a z nich odvozených závěrů •Účinnost trestního zákonodárství, trestního procesu, aplikovaných trestů a ochranných opatření •Vedena snahou poznaní pravdy •Trestněprávní věda •Normativní věda •Vychází z právně politických a právně filozofických principů •TČ zkoumá jako trestněprávní pojem •Použití juristických metod, výklad, systematické uspořádání a juristický rozvoj •Vedena snahou o spravedlivé rozhodování Kriminální (trestní) politika •Součást obecné politiky speciálně zaměřené na kontrolu kriminality a ji doprovázejících nebo jinak s ní souvisejících soc. pat. jevů, a to jak využíváním poznatků získaných vědeckými metodami a postupy, zejména kriminologickým výzkumem, tak přímým uplatňováním trestněprávních norem v praxi, včetně snah o sjednocení této aplikační praxe. •Souhrn veškerých státních opatření přijímaných k ochraně společnosti a jejích jednotlivých členů před kriminalitou a v boji s ní. •Bezpečnostní politika a bezpečnostní doktrína Kriminologie a trestní politika •Kriminologie •Empirická věda •Dává výzkumem ověřené kriminologické poznatky bez hodnocení a klasifikace •Objektivně zjišťuje výsledky trestně-politických rozhodnutí •Trestní politika •Normativní věda •Klasifikování k. poznatků (etické, právně-politické, ekonomické…) •Úkolem reforma trestního práva (kriminalizace, dekriminalizace) •Trestně-politická opatření (sankční systémy, věk.hranice odp., privil.sk.) Kriminalistika •Samostatná multidisciplinární empirická věda, oblast kriminality •Metody odhalování a vyšetřování trestné činnosti, které poskytuje zejména policejním a justičním orgánům a znalcům •Metody kriminalistické prevence •Objasňování zákonitostí vzniku, shromažďování a využívání stop aj. •Zvyšuje pravděpodobnost rychlého a účinného trestního postihu • Kriminologie a kriminalistika •Kriminologie •Zkoumá i příčiny zločinnosti •Využívá poznatky zjištěné při vyšetřování trestných činů (např. o kriminogenních faktorech) •Kriminalistika •Policejní odhalování kriminálních deliktů, dopadení jejich pachatelů a policejní prevence •Přejímá kriminologické poznatky pro vypracování kriminalistických metod Institucionalizace a mezinárodní spolupráce v oblasti kriminologie •OSN – Komise pro prevenci kriminality a trestní justici (Commission on Crime Prevention and Criminal Justice) –Úřad OSN pro kontrolu drog a prevenci kriminality (ODCCP) - Sídlo v rak. Vídni, součástí je Středisko pro mezinárodní prevenci kriminality (CICP) –Mezinárodní vědecká a odborná rada (ISPAC) se sídlem v Itálii : Miláno –Mezinárodní institut OSN pro výzkum kriminality a trestní justice se sídlem v Římě (UNICRI), 1968 •Evropa – Finsko: Helsinky (HEUINI), 1981 •Afrika – Uganda: Kampala (UNAFRI) •Asie a Dálný východ - Japonsko: Tokio (UNAFEI) •Latinská Amerika – Kostarika: San José (ILANUD) Komise pro prevenci kriminality a trestní justici •od r. 1950 •každých pět let příprava kongresů OSN o prevenci kriminality, zacházení s pachateli, prosazuje normy a pravidla OSN •další semináře apod. •připravuje mezinárodní legální instrumenty OSN Institucionalizace a mezinárodní spolupráce v oblasti kriminologie •Nestátní mezinárodní organizace –Mezinárodní kriminologická společnost (SIC) : Paříž (FR) –Evropská kriminologická společnost (ESC): Haag (NL), 2001, výzkum, výuka, spolupráce –Mezinárodní společnost sociální ochrany (ISSD): Miláno (I) –Mezinárodní společnost pro trestní právo (AIDP): Paříž (FR) –Světová viktimologická společnost: Atény (GR), zal. 1979 –Společnost pro reformu trestní justice (PRI): Haag (NL) –Stálá evropská konference pro probaci a postpeniterciální péči (CEP): Londýn (GB) – – Institucionalizace a mezinárodní spolupráce v oblasti kriminologie •Rada Evropy (RE) –Evropský výbor pro otázky kriminality (CDPC): Štrasburk (FR), zal. 1956 – příprava a projednání úmluv, rezolucí, pravidel, doporučení aj dokumentů slaďující evr. politiku v oblasti trestního práva a kriminologie před schválením Radou ministrů aj.org RE •Kriminologická vědecká rada (SCS) – příprava podkladů, konference, sled.trestně-politického vývoje čl.zemí Institucionalizace a mezinárodní spolupráce v oblasti kriminologie •Evropská unie EU – organizovaný zločin a terorismus –EUROPOL –OLAF –EUROJUST – EUROPOL •Policejní spolupráce •Sídlo v Haagu (NL) •Poč. založení prac. sk. TREVI (70.léta) –Od r.1994 Europien Drugs Unit (EDU) •Právní báze: 7.2.1992 Maastrichtská smlouva, 1995 Úmluva o zřízení evropského policejního úřadu Europol •Jeden nebo více st.důstojníků z každého čl. sátu •Cíle: zlepšovat efektivnost a spolupráci v oblasti prevence a boji se závažnými formami nadnárodního organizovaného zločinu –Nelegální obchod s drogami, nukleární a radioaktivní materiál, nelegální migrace, obchod s lidmi a motorovými vozidly, padělání peněz, terorismus, praní špinavých peněz. • OLAF •Úřad pro potírání podvodných jednání •Zřízen 28.4.1999 •dle ustavujícího Rozhodnutí Evropské komise má disponovat administrativními vyšetřovacími pravomocemi v oblasti finančních zájmů EU EUROJUST •Evropská jednotka pro soudní spolupráci •Vznik z Rozhodnutí Rady 28.2.2002 k posílení boje proti závažné trestné činnosti (hl. koordinační fce s důrazem na justiční spolupráci) •Národní zástupci podněty k zahájení trestního stíhání a vytvoření společného vyšetřovacího týmu Odborné kriminologické společnosti •Mezinárodní kriminologická společnost (ISC) – 1938, 1 za 3-5let setkání •Evropská kriminologická společnost (ESC) – 2000, každoroční konference •Světová viktimologická společnost (WSV) – 1973 •Britská kriminologická společnost •Americký institut pro trestní právo a kriminologii – Chicago, 1911 •Americká kriminologická společnost (American Society of Criminology) •Nová kriminologická společnost (Neue Kriminologische Gesellschaft/NKG) - 1988/SRN Kriminologie v ČR •Institut pro kriminologii a sociální prevenci (IKSP) –1960 Vědeckovýzkumný ústav kriminalistiky (Generální prokuratura, MS, MV) –1966 Výzkumný ústav kriminologický - výlučná orientace na kriminologii, správa GP –1990 IKSP –1994 řízen Ministerstvem spravedlnosti –Kriminalita mládeže, oběti trestné činnosti, prevence, alternativní tresty, organizovaný zločin, drogová kriminalita Kriminologické časopisy a specializovaná vydavatelství •British Journal of Criminology – 1950 (BJD) •Criminology – am. •Sage, Routledge, Open University Press, Blackwell Publishing •Willan Publishing – spec. •Čes.dílčí čas.:Kriminalistika, Trerstněprávní revue, Trestní právo, Státní zastupitelství, Adiktologie, České vězeňství, Psychologie dnes, Sociální práce Vybrané internetové odkazy •Institut pro kriminologii a soc. prevenci •ISC •ESC •WSV •UNICRI •ISPAC •HEUNI •Britská kriminologická spol. •Americká kriminologická spol. •Institut pro kriminologii (Cambridge) •Centrum pro kriminologii (Oxford) •http://www.kriminologie.cz •http://www.pagesperso-orange.fr/societe. internationale.de.criminologie •http://www.esc-eurocrim.org •http://www.worldsocietyofvictimology.org •http://www.unicri.it •http://www.ispac-italy.org •http://www.heuni.fi •http://www.britsoccrim.org • •http://www.asc41.com • •http://www.crim.cam.ac.uk • •http://www.crim.ox.ac.uk • Doporučená literatura •NOVOTNÝ,O., ZAPLETAL, J. a kol. Kriminologie. Praha : ASPI Publishing, 2004. 452s. ISBN 80-7357-026-2 •KUCHTA, J., VÁLKOVÁ, H. a kol. Základy kriminologie a trestní politiky. Praha : C.H. Beck, 2005. 544s. ISBN 80-7179-813-4 •TOMÁŠEK, J. Úvod do kriminologie : Jak studovat zločin. Praha : Grada, 2010. 224 s. ISBN 978-80-247-2982 Úkol •Nestátní mezinárodní organizace, odborné kriminologické společnosti – vybranou stručně popsat, seznámit ostatní s její činností, hlavními úkoly, prostředky apod. •