MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sportovních studií Aplikovaná sportovní edukace bezpečnostních složek Seminární práce Teorie sebeobrany DEFENDU - William Ewart Fairbairn Bc. Richard Kozák učo: 343732 Brno, 2012 DEFENDU Anotace Defendu je moderní, vysoce efektivní bojový systém, jež vyniká zejména svou jednoduchostí a účinností. Jinými slovy můžeme systém charakterizovat jako vhodný, rázný, dostatečně drastický systém boje beze zbraně, který je možné použít proti zvláště nebezpečným zločincům. Velkou předností uvedeného systému je rychlost zažití jednotlivých sebeobranných technik a jejich poměrně snadná aplikace ve stresových situacích. Charakteristickým znakem tohoto systému jsou údery dlaní. HistorieIn the beginning of the Second World War, the Allies were in need of every advantage to get their soldiers and force a winning edge and this advantage they found in Fairbairn's Defendu system. Původ uvedeného systému můžeme hledat v bojových systémech britských Commandos ve 2. světové válce. Jeho vznik se datuje k 20. letům 20. století. Zakladatelem je zástupce vrchního policejního komisaře v Shangaji, podplukovník William Ewart Fairbairn. Během jeho dlouhé kariéry, ve sboru byl 34 let, se zúčastnil více jak 800 incidentů, které byly jak ozbrojené tak neozbrojené. Všechny tyto konflikty se odehrály v Shanghaji. Toto město se řadí mezi nejnebezpečnější na světě. Fairbairn se zpočátku jeho kariéry věnoval výcviku bojového umění Jiu Jitsu. V roce 1912 začal také studovat Pa Kua a Hsing I kung fu pod vedením Tsai Ching Tunga, bývalého osobního strážce čínského císaře. Pravděpodobně zde se naučil údery dlaní, které se poté staly charakteristickým znakem jeho systému. A pravděpodobně byl také prvním "ne-Číňanem“, který začal studovat kung fu. Poté studoval také Judo, Cornish wresling, Savate a box. Z těchto stylů vytvořil nový styl, který pojmenoval Defendu, systém, který je založen na jednoduchosti a efektivitě. (www.defendo.com/videos/defendo-history/the-defendo-com-system) Jeho systém se vyučuje v mnoha amerických policejních jednotkách, stejně tak jako v US Marine Corps. Během války trénoval mnoho spojeneckých vojáků a speciálních oddílů v Anglii, Americe (elitní vojenské složky), Kanadě (policie RCMP), Skotsku. První komplexně vycvičená brigáda byla SOE (Velitelství speciálních operací, také známá pod názvem „The Devil‘s Brigade“). Bohužel v České republice je stále jen velmi malé podvědomí o existenci tohoto bojového systému. V minimalistické formě se systém cvičí v Plzni v Combactives RBSD. Lze se s ním setkat také u pana Martina Mikoláška v RBSD Olomouc. Jeho poslední host, Lee Morrison z Velké Británie (Urban Combatives), vedl v únoru letošního roku v Olomouci seminář reálné sebeobrany. Zde podrobně představil základní prvky bojového systému Defendu. Některé prvky systému, zejména údery dlaní, se snažím zakomponovat do svých kurzů sebeobrany pro ženy. Zakladatel William Ewart Fairbairn (1885–1960). Pracoval jako řezač kůže v továrně, což ho nenaplňovalo. Proto jako nezletilý narukoval k britské armádě. V roce 1904 byl jako člen Královského námořnictva umístěn v Koreji na britské ambasádě. V roce 1908 začal pracovat v Shanghajské policii. Jeho zájem o boj vznikl díky dvěma zkušenostem v mládí. První se odehrála na britské ambasádě v Koreji. Královští mariňáci byli tehdy vyzváni protějšky z japonské ambasády k přátelskému utkání s bajonety. Britský přístup byl podobný šermířským drilům, zatímco ten japonský zahrnoval křik, údery lokty, kopy koleny a podmety. Japonci byli úspěšnější. Tato zkušenost vedla ke kompletní změně tréninkových postupů dle japonského vzoru a poté požádali o odvetu. Vyhráli a Japonci již o další odvetu nepožádali. Rozdíl mezi britským a japonským přístupem k tréninkům byl hlavně ve faktu, že Japonci se v té době připravovali na válku s Ruskem a proto jejich trénink byl podřízen celkové přípravě. Britové však trénovali jen z hlediska sportu a pro zábavu. (www.jujutsu.cz/clanky/cross-trenink-rana-leta) Fairbairn si z toho vzal ponaučení: a. drily mají své místo ve výcviku, nejde však o reálný boj b. ochota improvizovat a adaptovat jiné techniky je známkou bojového systému Druhá jeho zkušenost se odehrála na počátku jeho vstupu k Shanghajské policii. Jedné noci jej obklíčil a zmlátil místní gang do bezvědomí. Jak později vzpomíná: „když jsem ležel v nemocnici po mé poslední obchůzce ve čtvrti Brothel, zaujal mne nápis – Profesor Okuda – Instruktor Jiu jitsu a chiropraktik“. Profesor Okuda byl instruktorem Shinnoshindo Jiu jitsu. (www.jujutsu.cz/clanky/cross-trenink-rana-leta) Eric Anthony Sykes (1883 – 1945) – inspektor, jež se spolupodílel na vybudování systému Defendu. Společně s Fairbairnem vyučovali systém během války v britské škole commandos ve Skotsku Fairbairn časem navázal přátelství s poručíkem Samem Traxisem a učil jej vše, co věděl. Traxis poté předával znalosti svému instruktorovi – rezervnímu důstojníkovi poručíku A.J. Drexell-Biddleovi (1884–1948). Biddle svůj volný čas trávil studiem boxu, šermu, boje nožem, Savate a Jiu jitsu od mnoha instruktorů ve Spojených Státech, Anglii. V roce 1911 se stal Vrchním velitelem Marine Corps. Restruktualizovat tréninkový program mariňáků tak, aby lépe odpovídal bojovým podmínkám. Kromě jiu jitsu, učil Biddle mariňáky boj nožem, šerm a box. V roce 1937 napsal manuál Do or Die, kde popsal všechny výše uvedené disciplíny. Děkoval v něm také Fairbairnovi a Traxisovi za jejich přínos do výcvikového programu mariňáků. (www.jujutsu.cz/clanky/cross-trenink-rana-leta) V součastné době je nejvyšším představitelem sytému Bill Wolve, žák Harolda Stairna. Wolve systém zmodernizoval a zasloužil se o jeho rozšíření nejen v kanadské armádě, ale také jako náčelník skupiny Swat. (www.whwolfe.com /events.htm) Stěžejní k vytvoření vlastního funkčního systému Defendu, byl dobrý vědomostní základ, zejména v Jiu jitsu. Modifikací postoje, pohybu, načasováním rychlosti se učil nejen samotnou techniku, ale i jak ji použít na velmi krátkou vzdálenost. Neustále hledal ve všech technikách slabé místa. Zkoušením a vylučováním toho, co již nefunguje. Krátce řečeno, každý pohyb analyzoval, než vytvořil vlastní systém. I poté stále zkoušel a neustále dále vylepšoval. Uvedený systém Fairbain vytvořil na základě získaných zkušeností v reálném prostředí. Tyto nabyl během služby u mariňáků. Poté jako policista, v ulicích jednoho z nejnebezpečnějších míst na světě, Shangaji. Jeho zkušenosti ovlivnilo nejen to, co cvičil, ale i to, co učil. Akceptoval to, co je rychlé a co skutečně funguje. Ve své výuce zdůrazňovat údery otevřenou dlaní. Některé z prvků jeho systému můžeme vidět v součastných zápasech MMA. (www.jujutsu.cz/clanky/cross-trenink-rana-leta) Struktura kurzů Tento bojový systém je učený primárně pro policejní či jiné ozbrojené složky. Učí efektivní osobní obranu a zajištění protivníka, bez ohledu na jeho či naši výzbroj a výstroj. Jedná se o velmi drsný a přímý systém, který si nebere servítek. Mimo praktického fyzického tréninku je výcvik zaměřen rovněž i na psychický výcvik a psychologickou přípravu, kde se jednotlivec učí tzv. „BRICK“ systém (reálný boj, následná reakce, instinkt, kontrola nebo zabití). Druhým důležitým principem Defendo je trénink pomocí využití „mezery v realitě“, kdy člověk musí maximálně využít svých dovedností k zastavení útočníka a k jeho eliminaci využít mezeru v jeho pohybech, myšlení a jednání. Rozdělení systému z hlediska instruktorů Z výše uvedeného hlediska je systém rozdělen do čtyř úrovní: 1. Hard target (level I.) - přímé, jasné techniky reálného boje a likvidace protivníka 2. Combat tech (level II.) - rozvíjí více psychický trénink a zaměřuje se na výcvik taktiky použití bojových technik 3. Advance combat tech (level III.) - vyšší zaměření na moderní tréninkové postupy a metody výcviku bojových technik 4. S. T. A. R. - Special Tactic and Response (level IV.) - program pro další rozvoj instruktorů (www.specialista.info/view.php?cisloclanku=2007030004) Bill Wolve pořádá intenzivní, čtrnáctidenní instruktorské kurzy Defendu. Součástí kurzů mimo praktických cvičení jsou i video prezentace. Po ukončení kurzu získává absolvent certifikát. Dále pořádá dvoudenní semináře - taktika boje na ulici. (www.whwolfe.com /events.htm) Na internetu lze shlédnou online ukázky kurzu uvedeného bojového systému, konkrétně na stránkách www.whwolfe.com, www.youtube.com (The Gutter Fighting - films made in 1944 by William Ewart Fairbairn while he was on secondment to the US Office of Strategic Services). Metodika Cíle v systému jsou dosahovány pravidelným tréninkem a drilem technik. Systém vyniká zejména svou jednoduchostí, vysokou účinností a využívá přirozených reakcí člověka. Správně provedená technika může způsobit protivníkovi vážná zranění, která jsou mnohdy i smrtelná. I když zákon klade důraz na setření zdraví útočníka, uvedené následky, s ohledem na cílové skupiny, které Defendu cvičí, tento systém moc neřeší. Metody výcviků jsou upraveny dle cílové skupiny, vychází z kurzů instruktorů (level I. – IV.). K výcvikům se používají různé didaktické pomůcky. Například odražeče, lapy, úderové aparáty, chrániče holení a jiné. Defendu využívá také hodně improvizovaných zbraní. A to cvičné pistole, nože či tyče. V rámci taktiky se cvičenci učí nejen techniky, ale především principy užívání těchto zbraní pro reálnou sebeobranu a možnosti, které nabízejí. (www.magazin.specialista.info/view.php?cisloclanku=2007030004) Výuka uvedeného systému probíhá jak v tělocvičně, tak v reálném prostředí. Policisté, vojáci, ale i další lidé umožnili díky otevřené mysli a přístupu vytvořit systémy, které přetrvaly dodnes, protože fungují. (www.jujutsu.cz/clanky/cross-trenink-rana-leta) Další informace http://www.defendo.com http://www.rbsd.cz http://www.combatives.cz http://www.sebeobrana-zeny.cz Peter Robins. The Legend of W. E. Fairbairn, Gentleman and Warrior: The Shanghai Years by, edited by Paul Child. 2005. ISBN 0-9549494-0-4. Fairbairn W. E., Sykes E. A. Shooting to Live with the One-Hand Gun by Captain William E. Fairbairn and Captain Eric Anthony Sykes. first published in 1942. Oliver and Boyd London England. 96 pages. ISBN 0-87364-027-6. Groz Ch., Janich M., Contemporary Knife Targeting - Modern Science vs. W. E. Fairbairn's Timetable of Death. Fairbairn W. E. Defendu, first published in 1926 in Shanghai. Daily News & Herald. 171 pages. Fairbairn W. E. Scientific Self-Defence, first published in 1931. Appleton and Company New York & London. 165 pages. Fairbairn W. E. All-In Fighting, first published in 1942. Faber and Faber Limited London. 132 pages. Fairbairn W. E. Get Tough, first published in 1942. Appleton-Century Company New York & London. 121 pages. Fairbairn W. E. Self Defence for Women and Girls, first published in 1942 by Faber and Faber London. 48 pages. Fairbairn W. E. Hands Off! Self Defence for Women and Girls, first published in 1942. Appleton-Century Company New York & London. 41 pages. Internetové zdroje: The DEFENDO.COM System. [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.defendo.com/videos/defendo-history/the-defendo-com-system Intermartialarts: Defendu. [online]. [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.intermartialarts.com/legents/defendu Specialista-military portál: Bojový systém Defendu. [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://magazin.specialista.info/view.php?cisloclanku=2007030004 Col. William E. Fairbairn, The Father Of Modern Hand - To - Hand Combat. [online]. [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.themartialartsreporter.com/col-william-e-fairbairn-the-father-of-modern-hand-to-hand-com bat/ Wolfes combactives. [online]. [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: www.whwolfe.com /events.htm GET TOUGH!: How to win in hand-to-hand fighting. [online]. [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.tsroadmap.com/early/tough.pdf CQB services: W. E. Fairbairn - The legendary Instructor. By Phil Matthews. [online]. [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.cqbservices.com/?page_id=59 URBAN COMBATIVES - Lee Morrison. [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.aegisteam.cz/blog/urban_combatives/ Cross trenink - Raná léta (Fairbairn, Biddle, Dempsey). [online]. [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.jujutsu.cz/clanky/cross-trenink-rana-leta