Metody sběru dat
Jakou si vybereme metodu?
 Koho budeme zkoumat?
 Čí pohled budeme zkoumat?
 Jak to provedeme?
 Dovolí nám to?
Zkoumaný vzorek
 Nehledáme reprezentativní populaci
 Záměrný výběr
 S ohledem na náš problém
 Graduální konstrukce vzorku
 Teoretická nasycenost
 Sněhová koule
 Kompletní sběr
Vzorek
 Extrémní případ
 Typický případ
 Maximální variace
 Vhodný případ
Zajištění vstupu do terénu
 Role experta
 Role laika
 Role špióna
 Role přítele
Designy kvalitativního
výzkumu
Design kvalitativního výzkumu
 Design výzkumu znamená rámcové
uspořádání nebo plán výzkumu
 Design určuje základní podmínky, za
kterých se bude výzkum realizovat
 Design tedy není totožný ani s metodami
sběru dat ani s analýzou dat
Design kvalitativního výzkumu
 Etnografie
 Zakotvená teorie
 Případová studie
 Biografický design
 Akční výzkum
Etnografie
 Cílem je hustý popis jevu/ů
 Terénní výzkum, terénní deník
 Důraz na pozorování, sledování,
prozkoumávání
 Výzkum ve vězení, ve škole, v klubu, v
restauraci, podrobně popsat, co se tam děje
 Terén je střežen vrátnými (gatekeepers)
 Pochopení slov, jazyka
Etnografie
 Roy: Banana Time (1959)
 Výzkum skrytého kurikula školy
 McLaren: škola reprodukuje nerovnosti
(1983)
 Kaščák: Rituály mateřské školy
„Děti, kdo má dlouhé rukávy, ten si je
vyhrne, kdo potřebuje jít na záchod
a umyjeme si ruce.“
GT: principy
 Základním cílem výzkumu není popsat singulární jevy, ale
generovat novou teorii (co se vynoří)
 Má ambici směřovat k vyšším rovinám abstrakce
 Studujeme sociální procesy formující lidskou interakci
 Odpoutání se od teorie
 Sada systematických procedur, jež jsou používány jako nástroj
k analytické práci s daty
 Princip konstantní komparace: datové úryvky jsou
porovnávány mezi sebou, dále jsou porovnávány s koncepty,
jež jsou jim nadřazeny, a rovněž tyto nadřazené koncepty jsou
neustále porovnávány jeden s druhým
GT: ICT a moc ve škole
požadavky na
kompetence
surfaři ambivalentní obranáři
zpochybnění
expertní moci
zapojení
ICT do
výuky
zpochybnění
výkonné moci
strategie práce
s mocí
rozhodnutí používat
ICT
Případová studie
 detailní popis jednoho nebo několika případů
 objekt výzkumu, případ, by měl být analyzován ve
své komplexnosti
 přirozené prostředí
 získání velkého množství údajů z řady rozmanitých
zdrojů, mnoho metod, mnoho úhlů pohledu
 výběr případu není nikdy náhodný, je záměrný
 zachycují unikátní vlastnosti určitého jevu
 výsledky jsou obtížně zobecnitelné
 analýza může použít interpretační postupy GT
Případová studie
Sedláček Řízení a vedení školy
 předpokládat běžné a pro školy charakteristické
situace a problémy týkající se řízení
 typický případ
 zdroje: ČŠI, image školy, rozhovory s ředitelem učiteli,
žáky, školníkem, dotazníky učitelům, pozorování
hodin, porad, jednání na radnici, stínování ředitele,
rozhovory s učiteli mimo pracovní dobu a prostor
Strategie ředitele
 bezproblémový chod školy
 omezování rizik: zákaz školních výletů
Biografický design
 zachycení vývoje určitého jevu z pohledu
aktéra
 hledání životního příběhu určitých jedinců
 rekonstrukce určitých událostí
 vzpomínky, příběhy, historie
 soupeření dvou vypravěčů
 kritické incidenty, období
Biografický design
 opakovaný sběr dat – bílá místa
 velmi důvěrný vztah životní historie učitelek
v důchodu
 autobiografických záznamů učitelů
 předčasný odchod studentů ze vzdělávání
 profesní kariéra učitele
 životní příběh učitelů s lesbickou orientací
 životní historii nemají jenom učitelé a žáci, ale
také školy
Akční výzkum
Akční výzkum je sebe-reflexivní,
sebekritické a kritické zkoumání vedené
profesionály ke zlepšení logiky určitého
jednání, pochopení tohoto jednání a
širšího kontextu.
Akční výzkum
 Výzkumník je plnou součástí zkoumaného
jevu
 Perspektiva více lidí
 Analýza jevu
 Zaměřené na změnu jevu
 Hodnocení efektivity změny
 Spojení praxe a teorie – zlepšení obou
Analýza dat
Části analýzy dat
Sběr
dat
Zobraze
ní dat
Nákresy
Závěry
Redukce
dat
Miles, Huberman, 1994
Paradigmatický model
Karla zvažuje kromě svých zájmů též náplň
povolání, úspěšnost absolventů gymnázia, ale
především náročnost přijímacích zkoušek a
pravděpodobnost přijetí na školu. Po dnech
otevřených dveří Karla zvažuje další fakt, kterým
je subjektivní dojem ze školy: „Křenová je hezčí,
modernější, ale zároveň působí chladně. Na
Elgartce jsem se cítila líp. (…) Důležitější je pro mě
spíš škola útulná. Budu tam chodit čtyři roky, tak
bych tam měla chodit rána, ne?“.
Příliš mnoho faktorů
Kultura, nebo systém vzdělávání?
Je zřejmé, že do hry vstupují dvě hlavní charakteristiky
podniku – organizační kultura a klima a systém podnikového
vzdělávání. Poměrně jasně se také rozdělil jejich vliv na
informální učení a neformální vzdělávání, přestože některé
vlivy působí na obě formy učení, př. změny v podniku.
Organizační kultura a klima, jak je uvedeno výše, se odráží
především v informálním učení. Naopak neformální vzdělávání
je silně ovlivňováno vzdělávacím systémem podniku. Dále se
zaměřím na analýzu a interpretaci následujících témat, která
se ukázala jako stěžejní: sdílení zkušeností, organizace práce,
neformální vztahy, být odborník spadající pod organizační
kulturu a klima a povinná školení, financování vzdělávání,
úroveň kurzů a lektorů a podpora od zaměstnavatele patřící
pod systém vzdělávání.
Pozor na brzké teorie
Co se týče informálního učení, pozitivně působí
neformální vztahy, kdy nadřízený může bez obav ze
ztráty autority požádat svého podřízeného o radu či
pomoc. Sám Luděk přiznává, že jsou pro něj dobré
vztahy na pracovišti velmi důležité a také se svými
kolegy má vztah spíše kolegiální: „jinak já jakoby
kolegů nebo podřízenejch, i když podřízení… tady na
to moc nehráme, mám vlastně šest […] Já bych
nemohl dělat někde, kde… nebo takhle, pro mě je
důležitější být v dobrým kolektivu, než abych měl víc
peněz nebo lepší prácu […] to ostatní nevím, jak se
cítí, ale já se cítím dobře.“
Hluboká data
Hlavní výzkumná otázka: Jaké důvody vedou studenty
k tomu, že nastupují na určitý typ VŠ?
Analytický příběh:
Při rozhodování o studiu na vysoké škole a výběru
konkrétního oboru hraje roli několik podstatných
faktorů. Jedná se v prvé řadě o budoucí uplatnění a
získané informace o studiu. Nelze však opominout i
jiné rozmanité okolnosti a důvody ovlivňující výběr
vysoké školy a oboru (dojezdnost, zájem atd.).
Často se na školu přichází s určitými představami a
očekáváními, které pak bývají konfrontovány
s realitou.
Přinášíme informace?
Analýza dat
systematické nenumerické organizování dat s
cílem odhalit témata, pravidelnosti, kvality a
vztahy. Termín nenumerický se zde vztahuje
jednak na data, jednak na práci s nimi (Hendl,
2005)
Realistický přístup
Narativní přístup
Rozbít a slepit
Organizace dat
Systematické uspořádání
Dvě techniky
- redukce datového korpusu
- rozkrytí významů
Cirkularita výzkumu
Otevřené kódování
Otevřené kódování je technika, která byla vyvinuta
v rámci analytického aparátu zakotvené teorie, avšak
díky své jednoduchosti a zároveň účinnosti je
používaná a použitelná ve velmi široké škále
kvalitativních projektů.
Kódování obecně představuje operace, pomocí
nichž jsou údaje rozebrány, konceptualizovány a
složeny novým způsobem. Při otevřeném kódování je
text jako sekvence rozbit na jednotky, těmto
jednotkám jsou přidělena jména a s takto nově
pojmenovanými (označenými) fragmenty textu
potom výzkumník dále pracuje.
Návodné otázky pro kódování podle Flicka (2006)
Co? Co je tématem promluvy?
O jakém fenoménu se vypovídá?
Kdo? O koho jde? V jakých rolích vystupují?
Jak? Které vlastnosti jevu jsou zmiňované
nebo naopak zamlčované?
Kdy? Jak dlouho? Jaký je čas a trvání?
Kde? V jakém prostoru je dění lokalizováno?
Jak moc? Jak silně? Jaká je intenzita jevů?
Proč? Jaké jsou příčiny?
Kvůli čemu? S jakým záměrem aktéři jednají?
Pomocí čeho? Jaké jsou strategie k dosažení cíle?
In vivo kódy
„Máme napsanej nějakej ŠVP. My ho jedeme v prvních,
šestejch třídách, ostatní jakoby dobíhají. Ale když začínám
chemii v osmičce, tak ignoruji současný osnovy a myslím, že
bych si to před inspekcí obhájil, a už jedu podle toho, co
máme napsaný, a narážím na to, když jsem to psal, tak člověk
byl v nějakým rozpoložení, nějak jsme to tvořili s partou lidí
dohromady, mysleli jsme si, že to bude fungovat. V praxi se
zjišťuje, že je to ze 30%-40% špatně, je to třeba předělat,
přepracovávat. Takže souběžně s tím měním ty kritéria, je s
tím hrozně moc práce. Je to takovej pokus omyl.“ (učitel Petr)
Kód Pokus, omyl
Chyby při kódování 1
T: Co si myslíte obecně o vzájemné spolupráci muzeí se školami? Je potřebná
a v jaké podobě? Na jakém místě pomyslného žebříčku (z hlediska
důležitosti) jednotlivých muzejních činností ji vidíte Vy?
J. A. Komenský názornost vnímavost žák
R: Už Komenský věděl, že názornými ukázkami je podporována vnímavost
žáků i
zpestření škola stereotyp hodnocení muzea
studentů. Každé zpestření školního stereotypu je tedy skutečně žádoucí.
muzeum prostředky muzea
Domnívám se, že muzea…a nejen ty…jsou velice vhodnými prostředky pro
lepší
názornost zájem žák
názornost a dozajista mohou zvýšit i zájem žáků, studentů, o danou
problematiku
Chyby při kódování 2
T: Tak začněme první otázkou... Odpovídejte prosím podle toho co Vás
napadne, nejsou v tom žádné chytáky ani nezkoumám vaše
vědomosti (úsměv)... Proč jste si vybral tento obor, toto studium?
R: Taková těžká otázka pro mě... Protože já jsem chtěl původně po
maturitě dělat programátora, takže jsem vyrazil na Vyšší odbornou
školu do Jihlavy, počítačové systémy, ale tam jsem měl docela
hodně problémy s elektrotechnikou, protože tam byli hodně kluci ze
středních škol, kde měli elektrotechniku, takže já jsem tam šel kvůli
programování, ale díky tý elektrotechnice, která mě vůbec nebavil a
matika, ja jsem na to... nevěděl jsem proč tam studovat, tak jsem se
na to vykašlal po dvou letech a že to doženu praxí, protože chci
pracovat v Evropský unii nebo na pár let a vydělat si jenom peníze...
Jenomže práci jsem nesehnal... A moje máma učí na druhým stupni,
takže mi nadhodila, jestli bych třeba nechtěl dělat učitele na prvním
stupni, protože mám tak nějak kladný vztah k dětem... VÝBĚR
OBORU STUDIA
Chyby při kódování 3
T: To už jsi předtím věděl, že to bude
nějakým způsobem tak náročný, že se
budeš muset nějak překonávat?
Informace o kurzu
R: Ano, ano ... poslal mě tam můj skautský
vedoucí.
Chyby při kódování 4
kvalifikovanost učitelů
R: No, co se týče specifik, tak asi to, že učitelé………. Nikdo z učitelů
angličtiny nemá aprobaci nebo i fakt, že většině z nich je věk učitelů
věk učitelů profesní činnosti učitelů
profesní činnosti učitelů přes čtyřicet a neumí pracovat s počítačovou
technikou, ani zapnout počítač. Co dál? Myslím, že
vnímání kultury školy
jestliže mluvíme o vyučování angličtiny, tak to je velmi tradiční
vnímaný profesní přínos klinické praxe
škola, takže je tu velmi těžké přiučit se něco nového, což se ovšem týká
vyučování angličtiny a ne dalších technik nebo kázně a jak tu tady řeší
nebo nějakých jiných věcí