Vysokofrekvenční ohřev tkání Biofyzika Doc. Ing. Jana Kolářová, PhD. Ing. Vratislav Harabiš, (PhD.) Ústav biomedicínského inženýrství, VUT v Brně Využití elektromagnetického pole v terapii  elektromagnetické pole (do 1024 Hz) při interakcích se živými objekty biologicky aktivní,  mechanismus účinků však není v celém tomto frekvenčním pásmu stejný.  aplikace vysokofrekvenčních elektromagnetických polí,  v oboru KV, VKV i mikrovlnné diatermie,  vysokofrekvenční proud - k řezání tkání a koagulaci (srážení krve) při krvácení malých cév - elektrotomie 2 Elektromagnetické pole řazeno sestupně podle l:  gama záření  rentgenové záření o vlnových délkách 10 - 0,1 nm,  ultrafialové záření o vlnových délkách 400 - 10 nm,  viditelné světlo o vlnových délkách 400 - 800 nm,  infračervené záření 300 GHz - 400 THz,  rádiové vlny  centimetrové vlny a kratší,(mikrovlnné záření), 3 – 300 GHz,  ultra krátké vlny UKV (UHF), 0,3 - 3 GHz,  velmi krátké vlny VKV (VHF), 30 - 300 MHz, krátké vlny - KV (HF) 3 - 30 MHz,  střední vlny - SV (MW,AM) 0,3 - 3 MHz, dlouhé vlny – DV (LF) < 500 kHz,  velmi dlouhé vlny (VLF), 3 - 30 kHz, extrémně dlouhé vlny (ELF), 3 – 3000 Hz. 3 neionizující ionizující 4 Elektromagnetické spektrum elektromagnetické záření o vlnové délce λ (ve vakuu) má frekvenci f a jemu připisovaný foton má energii E. Vztah mezi nimi vyjadřují následující rovnice: l = c/f a E = h.f, kde c je rychlost světla (3×108 m/s), h = 6.65 × 10−34 J·s = 4.1 μeV/GHz Planckova konstanta. diatermie Využití elektromagnetického pole v terapii  za hraniční je považována frekvence 1012 Hz,  účinky ~ frekvence, energie aplikovaného vlnění,  minimální energie potřebná k ionizaci v přírodě je 10 ÷ 25 eV (ne záření laseru),  terapeutické aplikace elektromagnetická pole krátkých a velmi krátkých vln s výkony vyhovujícími hygienickým normám  „Nařízení vlády o ochraně zdraví před neionizujícím zářením č. 480/2000Sb“ nejvyšší přípustné hodnoty měrného absorbovaného výkonu (SAR) v pásmu frekvencí od 100kHz do 10GHz  pro zaměstnance 0,4W/kg  pro obyvatelstvo 0,08W/kg … uvedeno pro 6 minutové intervaly 5 Využití elektromagnetického pole v terapii elektromagnetické pole obecně třídíme podle nejrůznějších kritérií respektujících  způsob generování,  rozložení v prostoru,  časový průběh,  polarizaci,  vyzářený výkon, vlnovou délku. 6 Vlastnosti tkání v elektromagnetickém poli  dráždivost tkání organismu při aplikaci elektromagnetických polí buzených harmonickými signály je omezena frekvencí 100 kHz  při vyšších frekvencích nereaguje již žádná tkáň na podráždění elmg. polem ani při hustotách v A/cm²  předávaná energie se mění v teplo (Jouleův zákon). 7 Impedance tkáně  tkáň ~ vrstevnaté nehomogenní dielektrikum charakterizované  komplexní vodivostí  komplexní permitivitou  komplexní permeabilita 8  jk  )/(  jk  0 k Fyziologické účinky elektromagnetických polí  fyziologické účinky elmg. polí nejsou dosud plně objasněny. (aplikace experimentálně získaných dat pro potřeby klinické praxe),  bylo prokázáno, že závisí na řadě objektivních, ale i subjektivních faktorů  fyzikální parametry - pracovní frekvence, - velikost intenzit, - doba aplikace, - charakter pole (spektrum budícího signálu),  fyzikálně chemické vlastnosti organismů - velikost, hmotnost, charakter povrchu (oděv), - tloušťka ozařovaných vrstev,  okamžitý stav organismu, zdraví fyzické i psychické, … 9 Fyziologické účinky elektromagnetických polí  vlastní interakci elmg. polí s biologickými systémy však zásadně hodnotíme jako:  pasivní - λ << velikost objektu,  aktivní - λ ~ velikost objektu: inhibiční stimulační reverzibilní ireverzibilní 10 Citlivost organismu  hraniční práh citlivosti lidského organismu na energii elmg. pole byl stanoven výkonovou hustotou tkáně: 10-12 W/m² (10-10 µW/cm²), nervová centra: 1 mW/m²(0,1 µW/cm²), - experimentálně ověřeno studiem specifických receptorů - zrak a sluch,  lidský organismus však nemá receptory pro vnímání elektrického, magnetického, elektromagnetického ani ionizujícího záření 11 Citlivost organismu  účinky polí jsou vnímány tkáněmi organismu a regulačními mechanismy,  živé tkáně reagují nejvýrazněji v mikrovlnné oblasti pole,  spojitá ani impulsová pole do hustot 10 W/m² (1mW/cm²) organismy nepoškozují, dochází dokonce k částečné adaptaci organismu bez výrazných tepelných projevů 12 Citlivost organismu 13  velikost elmg. pole  fyzikální jevy absorpce a indukce. netepelné účinky tepelné účinky 0,1÷1W/m2 (10÷100 µW/cm2) 2W/m2(200µW/cm2) rizikové hustoty výkonu nebezpečné hustoty výkonu 100W/m2(10mW/cm2) Projevy účinků elektromagnetického pole I tepelné účinky teplota ozařované tkáně závisí  na velikosti pohlcené energie,  na hloubce, ve které se záření absorbuje.  fpracovní -  hloubka vniku vlnění do tkáně výsledný tepelný efekt je závislý na  rozměru,  tvaru biologických struktur,  na možnostech jejich ochlazování protékající krví či odvodu tepla z povrchu těla, (termoregulační mechanismus organismu) 14 Projevy účinků elektromagnetického pole průběh změn teploty typických tkání při ozáření elmg. polem adaptační schopnost organismu =termoregulace 15 - oteplení tkání v závislosti na expozici Projevy účinků elektromagnetického pole z fyziologického hlediska rozlišujeme konstituční typy:  tepelně sytý typ, což je organismus, který na teplo rychle reaguje, ale špatně ho snáší,  tepelně hladový typ, který má těžší reakce, ale větší tepelnou toleranci. 16 - závislost absorbovaného výkonu na frekvenci Projevy účinků elektromagnetického pole II netepelné účinky  elmg. pole (vyšší frekvence )  ionizující záření  záření, jehož kvanta mají natolik vysokou energii, že jsou schopna vyrážet elektrony z atomového obalu a tím látku ionizovat,  změna vlastností buněčných membrán - permeabilita a dráždivost,  indukční jevy se uplatňují na vodivých částech organismu: centrální a autonomní nervový systém, kardiovaskulární systém, sekretorický (vyměšující) aparát a endokrinní soustava 17 Vliv ionizujícího záření na organismus  pro všechny typy záření platí, že poškození tkáně může vyvolat jen ta část energie záření, která je tkání pohlcena,  právě ionizující účinky záření se podílejí na poškození organismu. poškození tkáně závisí na :  druhu záření,  velikosti pohlcené dávky a jejím rozložení v organismu,  na době ozařování,  na individuální citlivosti ozářené osoby.   radioterapie 18 Biologické účinky elektromagnetického pole  dlouhodobé ozařování elmg. polem o malých výkonových hustotách se projevuje především na stavu CNS.  subjektivní stesky astenického typu (tělesné slabosti): vyčerpanost, únava, pokles koncentrace pozornosti, poruchy spánku, bolesti hlavy ap.  objektivně se zjistí třes prstů v předpažení, zvýšená potivost, lámání nehtů, padání vlasů.  biologické účinky elmg. polí i podprahových hustot absorbovaného výkonu jsou kumulativní  poškození očí po přímém ozáření,  poruchy krevního oběhu se projevují zvýšeným průtokem, snížením tlaku krve, změnou tepové frekvence. 19 Krátkovlnná diatermie  diatermie - vysokofrekvenční ohřev tkání  podle aplikovaných frekvencí rozdělujeme diatermii  krátkovlnnou - 13,56 – 27,12 – 40,68 MHz  vkv – 433,92 MHz  mikrovlnnou - 0,915 – 2,45 – 5,80 GHz - tolerance pro frekvence ± 0,05 %,  aplikované výkony u jednotlivých zařízení bývají v rozmezí 20 ÷ 300 (400) W,  terapeutická dávka: součin výkonu a doby ozařování,  doba aplikace se pohybuje od 2 do 15 minut. 20 FCC - Federal Communication Council Krátkovlnná diatermie  biologická tkáň - vrstevnaté, nehomogenní dielektrikum.  použité metody:  kapacitní - klouby a podkoží  indukční - více prokrvené tkáně, (svaly),  hloubka vniku do tkání se výrazně uplatňuje u vkv diatermie. srovnání účinků diatermií a ultrazvuku 21 Kapacitní metoda  dvě elektrody ~ desky kondenzátoru  tkáň ~ dialektrikum 22 vliv asymetrie velikostí elektrod na hustotu siločar el. pole  ohřev pod menší elektrodou  „elektrický skalpel“ možnost tepelného poškození prominujících částí následkem nestejné vzdálenosti od elektrody Kapacitní metoda  vliv různé vzdálenosti a velikosti elektrod  elektrody blízko kůže – účinek povrchní  elektrody vzdálené (kryt elektrody je přímo na kůži) – účinek v hloubce  lokalizace účinků pod menší elektrodou, blízko kůže (diferentní elektroda), indiferentní elektroda je větší a dál od kůže 23 Kapacitní metoda vzdálenost indikace 1 – 2 cm povrchové vrstvy a podkoží 3 – 5 cm hlubší vrstvy při rovném povrchu 6 – 10 cm hlubší vrstvy při nerovném povrchu 24 nastavení vhodné vzdálenosti elektrod do kůže vzájemná poloha elektrod významně ovlivňuje účinek Kapacitní metoda způsoby aplikace: a. příčná lateromediální b. příčná transabdomální s podložkou c. komplanární na segment d. podélná paravertebrální 25 Kapacitní metoda průběhy siločar: příčná, podélná (t-tuk,s-sval,k-kost) 26 př. aplikace na obě kolena a. lokální přehřátí v místě dotyku – nebezpečná koncentrace siločar b. použití podložky Kapacitní metoda Aplikace:  elektrody (kapacitní metoda) - nejbližší dovolená vzdálenost elektrod od kůže – povrchu ohřívaného objektu je 1,5 cm (popálení).  konstrukční řešení - elektrody ve skleněném či plastovém obalu,  změna tvaru pole prostupujícího do tkáně:  velikostí elektrod diskové (průměr 40, 85, 130, 170 mm), speciální (vaginální, rektální), polštářkové v pryžové izolaci (80x140, 120x180, 180x270mm),  náklonem,  vzdáleností od kůže 27 Indukční metoda Elektrody:  kazetové  cívkové cívka (několik smyček) umístěna v plastové kazetě kruhového tvaru, elektroda bývá používaná samostatně (monoda) proud je indukován nejvíce pod závitem smyčky, nikoliv jejím středem, umístění – dále než 1cm  žlabové (flexiploda) – maximální přípustná intenzita je nižší než u kruhových elektrod 28 Indukční metoda  indukční kabel  mnohonásobně izolovaný vf kabel délky ~3m,  jednotlivé smyčky jsou asi 15 cm od sebe, je nutno dbát na případné zatížení krevního oběhu zaškrcením 29 Dávkování  velikost dávek - subjektivní podle pocitů pacienta při nastavování výkonu zařízení,  účinky aplikace se mohou projevit zpožděně  existuje riziko poškození ozařovaných tkání či celého organismu,  pro ozáření biologických tkání elmg. polem vyšších výkonů již také platí podmínky 1. fáze akutní nemoci z ozáření: nevolnost, zvýšená teplota, bolest hlavy případně krvácení. 30 Konstrukční řešení  Požadavky (kv nebo vkv diatermie):  pracovní frekvence,  požadované výkony při aplikacích,  komfort pacienta i obsluhy 31 Krátkovlnná diatermie: BTL-13  kontinuální a pulzní krátkovlnná diatermie.  nabízí uživateli jednoduchým způsobem aplikaci bezkontaktní krátkovlnné terapie s frekvencí 27,12 MHz  pracuje v kontinuálním a pulzním režimu, s frekvencí od 20 do 200 Hz, s délkou pulzu 500 us  vysokofrekvenční proud se aplikuje pomocí dvou elektrod o průměru 150 mm  VYUŽITÍ DIATERMIE: rehabilitace, neurologie, vnitřní lékařství, dermatologie, ORL, gynekologie  parametry  frekvence výstupu 27,12 MHz  režim výstupu kontinuální, pulzní  frekvence pulzů 20 -- 200 Hz, krok 20 Hz  časovač terapie 5 - 30 min., krok 5min  elektrody kapacitní  průměr elektrod 150 mm  příkon max. 600 VA, výkon max. 300 W  rozměry 440 x 425 x 440 mm, hmotnost 28 kg 32 Krátkovlnná diatermie: BTL-20  hlavní vlastnosti  výkonný generátor  kontinuální a pulzní provoz (pro termické a specifické - netermické účinky)  kapacitní i induktivní elektrody  vysoký, plynule regulovatelný výstupní výkon  snadná výměna aplikátorů  vestavěný časovač  volitelné aplikátory  induktivní elektrody (circuplody) s průměrem 80 a 140 mm  kapacitní elektrody s průměrem 42, 85, a 130 mm  plošné - gumové elektrody 80x140 a 120x180 mm  flexiploda s přednastavitelnými zářícími plochami 33 Vkv a mikrovlnná diatermie  Vkv a kv diatermie:  vkv diatermie - 433,92 MHz (69cm), využití vzdáleného pole šířící se elmg. vlny,  kv diatermie, využití blízké pole šířící se elmg. vlny,  impulsní provoz, u kterého se předpokládá pronikání do hloubky tkání či orgánů,  mikrovlnná diatermie:  frekvence 2,45 GHz (12,25 cm) pro pro ohřev vodivých tkání – svalů, poloviční hloubka vniku je 10 ÷ 12 mm,  výkonový vf generátor je osazen magnetronem, aplikátor je tvořen zářičem - anténou v reflektoru (plastový),  rozměry zářičů mohou být: kuželové o průměrech 10 ÷ 20 cm, obdélníkové s výstupním oknem 10 x 30 cm, velkoplošné (lomené odrazové zrcadlo) 5÷15cm od těla. 34