Reakce a adaptace oběhového systému na zátěž Srdeční frekvence (SF) •Hodnoty klidové srdeční frekvence se u běžné populace středního věku pohybují okolo 70 tepů za minutu (s přibývajícím věkem hodnoty SF klesají) • •Reakce: Při zátěži se srdeční frekvence zvyšuje • •Při neměnící se intenzitě zatížení SF prudce roste a pak se ustálí. •Při zvyšující se intenzitě zatížení SF roste se zátěží •Pokud jedinec provádí pohybovou aktivitu maximální intenzitou, dosáhne hodnot SFmax • •Hodnoty SFmax se dají odhadnout: 220 - věk •Adaptace: U vytrvalostně trénovaných jedinců dochází k tzv. srdeční vagotonii – snížení hodnot klidové SF pod 50 tepů/min. • •Např. elitní vytrvalci (běžci, cyklisté, běžkaři) mají hodnoty okolo 30 tepů/min • •Je to dáno hypertrofií srdce • •U těchto jedinců se po skončení zátěže také SF vrací na své výchozí hodnoty rychleji Krevní tlak (TK) •Hodnoty ideálního krevního tlaku se udávají 120/80 mmHg •Hypertenze (zvýšený TK) TK = 140/90, •Hypotenze (nižší TK) TK = 100/65 • •Reakce: Krevní tlak se při zátěží mění, záleží na druhu a intenzitě zatížení •Při dynamické zátěži se zvyšuje tlak systolický • •Maximální hodnoty systolického tlaku jsou naměřeny při submaximální intenzitě zatížení, kdy hodnoty se dostávají i přes 200 mmHg •Při submaximální intenzitě může dojít naopak ke snížení diastolického tlaku • •Při statické zátěži obvykle roste jak tlak systolický tak diastolický Minutový srdeční objem (Q) •Klidové hodnoty minutového srdečního objemu se pohybují okolo 5 litrů, u žen méně • •Reakce: Při zátěži se hodnoty zvyšují se zvyšující se intenzitou zatížení. Při maximální intenzitě u běžné populace můžeme naměřit hodnoty přes 25 l/min • •Adaptace: U vytrvalostně trénovaných dochází ke zvyšování hodnot až na 35 l/min. Je to dáno opět díky hypertrofii srdce. Následující obrázek (obr. 21) ukazuje redistribuci krve v klidu a při zátěži vysokou intenzitou. Systolický objem (Qs) •Klidové hodnoty systolického objemu se u průměrného člověka pohybují okolo 70 ml • •Reakce: Při zátěži se hodnoty zvyšují, opět záleží na intenzitě zatížení. Maximální hodnoty se mohou vyšplhat na 130 ml • •Adaptace: U vytrvalostně trénovaných jedinců se klidové hodnoty pohybují okolo 100 ml. •K tomuto zvýšení objemu došlo díky tzv. excentrické hypertrofii srdce, při které se zvětšují především srdeční komory a srdce je schopno vypudit více krve najednou. •To umožňuje i dosažení vyšších hodnot při zátěži, až k 200 ml Reakce a adaptace dýchacího systému na zátěž Dechová frekvence (DF) • •Hodnoty klidové dechové frekvence se u běžné populace pohybují okolo 16 dechů/min • •Reakce: Při zátěži se hodnoty DF zvyšují, závisí především na intenzitě zatížení. •Maximální hodnoty se pohybují až okolo 40 dechů/min • •Adaptace: Díky zvýšení objemu plic, resp. zvýšení dechového objemu u trénujících dochází ke snížení klidových hodnot DF, hodnoty se mohou pohybovat pod 10 dechů/min. Maximální hodnoty se mohou šplhat až na 60 dechů/min. Dechový objem (DO) •Hodnoty klidového dechového objemu u průměrné populace naměříme okolo 0,5 l •Reakce: Při zátěži hodnoty DO rostou, mohou se pohybovat až okolo 2,5 l. •Adaptace: U vytrvalostně trénovaných dochází k navýšení hodnoty klidového dechového objemu na 1 l, u některých jedinců to může být i přes litr. Při zátěži se můžeme dostat na hodnoty okolo 60% z VC, tedy i přes 4 l. Minutová ventilace (VE) •Minutová ventilace = dechová frekvence X dechový objem (VE=DF*DO) • •Klidové hodnoty - okolo 8-10 l (nesportující i sportující populace) • •Reakce: Při zatížení minutová ventilace roste, její maximální hodnoty mohou jít až ke 120 l/min •Při VE nad 40-50 l dýchá člověk většinou s otevřenými ústy •Adaptace: Vlivem tréninku se hodnoty maximální MV mohou ještě zvýšit, až na hodnoty okolo 180 l/min Příjem (spotřeba) kyslíku (VO2) •Klidové hodnoty příjmu kyslíku se pohybují okolo 3,5 ml/min/kg • •Reakce: Se zvyšující se intenzitou zatížení příjem kyslíku stoupá •Maximální hodnoty u žen se pohybují okolo 35 ml/min/kg u mužů okolo 45 ml/min/kg •Adaptace: Adaptací na vytrvalostní trénink dochází ke zvýšení maximálních hodnot •U světových běžkařů hodnoty až 90 ml/min/kg • •Vlivem vytrvalostního tréninku také dochází ke snížení příjmu kyslíku v určitých rychlostech, tzv. ekonomika běhu. Tepový kyslík (VO2/SF) •Klidové hodnoty se pohybují okolo 5ml. •Reakce: U netrénovaných osob jsou maximální hodnoty u mužů 15-16 ml a u žen 10-11 ml. •Adaptace: U vytrvalostních sportovců dosahuje tepový kyslík hodnot 30-35 ml. Laktát •Laktát jako sůl kyseliny mléčné představuje významný ukazatel zatížení • •Na rozdíl od srdeční frekvence jej nelze měřit tak jednoduše v průběhu tréninku, jako srdeční frekvenci - lze diagnostikovat v laboratorních podmínkách •Laktát se v lidském těle vyskytuje neustále v koncentraci 0,5-2,2 mmol/L • •Tvorba laktátu je vždy známkou přetížení aerobního získávání energie a nástupu anaerobního metabolismu •Nadbytek vzniká při pohybové činnosti maximální nebo submaximální intenzity • •Zvýšená úroveň laktátu se začíná projevovat: •Netrénovaní jedinci: na úrovni 50% až 60% maximální spotřeby kyslíku (VO2max) •Trénovaní sportovci: 70% až 80% •Podle množství laktátu v krvi v závislosti na intenzitě pohybové činnosti lze orientačně odhadnout převládající systém úhrady energie: •< 2 mmol/l aerobní (pomalá glykolýza, oxidativní systém) •3 – 7 mmol/l aerobně-anaerobní (pomalá glykolýza, rychlá glykolýza) •> 7 mmol/l anaerobní (rychlá glykolýza, glykogenový systém) • •Koncentrace laktátu v krvi není maximální hned po ukončení pohybové činnosti, ale dále vzrůstá • • Maximálních hodnot laktátu v krvi bývá zpravidla dosaženo mezi 3. až 10. minutou odpočinku.