Právní aspekty projektového řízení Mgr. Ing. Jiří Jaroš Zákonné mantinely projektového řízení •Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů; •Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů; •Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů •Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů Projektové financování jako součást veřejných financí •Co je to projekt? • •Historický vývoj správy veřejných financí – stát; jeho základní úloha a jeho kontrola • Projektové financování jako součást veřejných financí •Zákon o finanční kontrole definuje: •„veřejné výdaje vynaložené ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, z jiných peněžních fondů státu, územního samosprávného celku nebo jiných právnických osob uvedených v písmenu a), z prostředků soustředěných v Národním fondu a z jiných prostředků ze zahraničí poskytnutých na základě mezinárodních smluv nebo poskytnutých k plnění úkolů veřejné správy.“ • •Projektové financování je součástí veřejných financí. • •Projekty jako výjimka z pravidel formujících se od francouzské revoluce. • •Jak je to možné? • Metoda 3E •Vychází ze zákona o finanční kontrole • •Hospodárnost (economy - použití veřejných prostředků k zajištění stanovených úkolů s co nejnižším vynaložením těchto prostředků, a to při dodržení odpovídající kvality plněných úkolů) •Účelnost (efficiency – způsob vynaložení prostředků při zajištění stanovených cílů) •Efektivita (effectiveness - použití veřejných prostředků, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění) Zařazení v systému práva •Projektové financování patří do oblasti veřejného práva (samozřejmě implikace do práva soukromého) •V rámci veřejného práva patří specificky do finančního práva. •Přesahy se správním právem. • •Úprava trpí roztříštěností úpravy a takřka nulovou kodifikací oblasti. Zákonodárce doposud nereflektoval změnu paradigma v oblasti veřejných financí. Aspekty typických poskytovatelů dotací •GAČR – upraveno zákonem, poté vlastní pravidla •TAČR - dtto •Rezortní granty ministerstev – zákon, poté vlastní pravidla •Dotace krajů, obcí – dtto – podzákonná pravidla •Strukturální fondy (Operační programy) - příručky •Granty EU – 7.RP; Horizont 2020 •A mnoho jiných • •Co to znamená? PENÍZE! •Znamená to ale v důsledku peněz více, či méně? • • Strukturální fondy •Obrovský objem prostředky – 2007-2013 cca 700 mld. Kč • •Takřka nulové zákonné vymezení • •Tzv. příručky (Příručka pro žadatele, příručka pro příjemce) často stavěna nad sílu zákona. Právo však pojem příručka jako nositele regulativů nezná a nepracuje s ním • •Z příruček se stala duplicitní „zákonná“ větev (3E postačující, spolu s výše uvedenými zákony, zák. o účetnictví apod. – nutná je však změna paradigma) – kontrola i od NKÚ, FÚ, EU, auditor •Častá rozpornost mezi zákonem a příručkou •Touto „dobrou praxí“ se začínají řídit i další poskytovatelé Správní a soudní přezkum •Základním pravidlem práva a státu je možnost přezkumu • •Ve strukturálních fondech se snaží poskytovatelé dotace vnutit dojem, že jejich rozhodnutí o snížení či odebrání dotace je nepřezkoumatelné a nezvratitelné •Stále se však jedná o veřejné finance – tj. teze je irelevantní (byť je uváděna ve smlouvách apod.) • Správní a soudní přezkum •Správní řád se nepoužije pro akt rozhodnutí •To však nesmí znamenat popření základů práva; a také neznamená •Začíná doba velkých soudních sporů o projekty •Poskytovatelé nemají možnost tyto spory vyhrát – důsledky projektového boomu díky vadné implementaci na státní rozpočet…? • • Problémy •Fluktuace personálu (úředníků i vedení) u poskytovatelů dotace – nulová možnost strategického rozhodování a řešení problémů – na stejný problém se přichází s příchodem nového ředitele, nikdo jej však nestihne vyřešit – rozpor s právem stanovenými principy dobré veřejné správy •Administrativní náročnost – důraz na výkaz, namísto na výstup a jeho kvalitu •Nízká efektivita vynaložených výdajů díky administrativě (z jednoho EURa účelně vynaloženo 20 centů?) • Problémy •Popření principu veřejného práva „soukromá osoba smí činit cokoliv jí není zakázáno; veřejný subjekt nesmí činit nic, co mu není přikázáno“ •Protiprávní popření závaznosti výroků osoby jednající za veřejný orgán – co povolí jeden projektový manažer, může druhý zakázat a odebrat tak část vynaložené dotace (viz odbor PAS MŠMT) – judikatura Nejvyššího správního soudu jasně stanovila, že tento postup je nezákonný •Systém veřejných zakázek jdoucí proti mezinárodními smlouvami garantovanému volnému trhu v EU a proti vlastně komukoliv (lhůty, požadavky) Problémy •Popření principu právní jistoty – změny stanovisek poskytovatelů; časté změny pravidel čerpání = nejistota, zda daný výdaj bude uznaný a zda za něj nezaplatím 3x., i když byl schválena (1x výdaj, 1x pokuta, 1x penále FÚ) – judikát NSS z února 2014 tento postup staví mimo zákon - za opatřením o krácení/pozastavení dotace musí následovat správní úkon •Netransparentnost – nezveřejnění metodických dopisů poskytovatelů, při tom zákon umožňuje zatajovat některé informace pouze u bezpečnostních Složek apod. Problémy •Současná pravidla zkazila mladou generaci projektových manažerů •Open Access •Licenční smlouvy •Prezenční listiny •Ochrana osobních údajů (mzdy, r.č. atd.) •Pracovní smlouvy – zařazení na projektu často X účelu a smyslu zákona • Závěr •Stojí to za to? • •Ano, ale …. DISKUZE Děkuji za pozornost! •