PhDr. Jan Cacek, Ph.D. Historické kontexty žV posledních desetiletích ž —Rozvoj výkonnosti žen ž žDůvody ž —materiální zázemí, —vývojem techniky jednotlivých disciplín —zrovnoprávnění žen ve společnosti —zefektivnění tréninkového procesu ○přímo souvisí s rozvojem silových schopností. ž ž Pověry a mýty silové přípravy žbrání ž — koncepčnímu plánování —realizaci silové přípravy v průběhu jednotlivých tréninkových cyklů —maximalizaci funkčních předpokladů pro určitý výkon. ž žChybné představy ž žtradiční zobrazení ženy jako osobu křehké a slabé ž žX ž žsíla - slučována s mužskými rysy a projevy ž ždogmatické diferencování rolí muže a ženy ve společnosti = fixace stereotypních přístupů ž —Zabraňuje plnohodnotnému rozvoji výkonnostní předpokladů žen — žkacířská myšlenka ž ž„bez poctivého silového tréninku (a do této kolonky řadíme i cvičení s odpory v oblasti 90 – 100% jednorázového maxima /1RM/) nebudeme schopni vychovat špičkové, konkurenceschopné sportovkyně“ ž somatické a fyziologické (ne)rozdíly pohlaví ž žv průměru populace vykazují ženy: — —asi o 30 - 40% nižší schopnost produkovat sílu —výraznější rozdíl v produkci síly u horní a dolní poloviny těla —horní polovinu mají ženy slabší o 20 – 60% —dolní polovinu jen asi o 25 – 30% — — žskepse —rozdíly budou různé u různých svalových skupin a různých žen... Tělesná stavba a konstituce žŽeny (Ebben a Jensen, 1998) — —cca o 15 – 20 cm nižší tělesnou výšku —disponují většími zásobami tuku (o 3 – 6 kg) —nižší hodnota (cca o 18 – 22kg) ATH —průměrně nižší tělesná hmotnost (o cca 18 kg) — —nižší množství sv. vláken —menší průřez svalových vláken — —Faktory jež předurčují ženy k slabším silovým či na síle závisejícím výkonům — —X — —ženy stejnou škálu typů svalových vláken jako muži. ž žPomalá vlákna —kontrahována při výkonech s: ○primárně vytrvalostním charakterem, ○Silovým charakterem do cca 60% 1RM ž žRychlá vlákna —Kontrahována při výkonech: ○rychlostních ○silových (pokud je odpor vyšší jak cca 60% 1RM). — ž Atypický rys žPomalá vlákna mají u netrénovaných žen větší průřez než vlákna rychlá (oproti mužům) ž žPříčina - neobjasněna ž žspekulace žvliv absence stimulačních procesů v oblasti vysoce intenzivních silových či rychlostních výkonů ž žmenší průměrný průřez rychlých vláken není konstantního charakteru ž —zařazení silových tréninků do přípravy sportovkyň —systematická, celoroční (1 – 2x týdně) stimulace svalstva vysokými odpory (mezi 80 – 100% 1RM) —platí přímá úměra, tedy větší odpor = efektivnější stimul. ž Odlišnosti ve schopností produkovat sílu — —úhly pod kterými jsou svalová vlákna v tahu vzhledem ke směru síly potřebné pro generování pohybu — ○Lepší předpoklady —muži ○ ○X ○ —ženy (díky přirozeně větší flexibilitě) ○umí využívat větší část elastické energie uložené během činností ž Absolutní X relativní produkce síly žpromítnutí aktivní tělesné hmoty do silové rovnice zjistíme: —rozdíl mezi muži a ženami v relativních výkonech je menší ž žprodukce síly na 1cm2 příčného průřezu svalu: —shodná u mužů i žen ○ Například 15cm2 příčného průřezu flexorů paže mužů i žen dokáže podle Ikae a Fukunaga (1968) překonat stejný odpor rovnající se 19 kg. ž Hormonální rozdíly mezi muži a ženami žvýrazně ovlivňují růstové faktory (hypetrofii) ž žtrojice anabolických hormonů, které jsou zodpovědné za hypertrofii svalstva —Jedná se o: ○testosteron, ○inzulinu podobný růstový faktor I (IGF-I) ○růstový hormon (GH). ž žNejvětší rozdíly v reakci na zátěžový podnět i v klidovém stavu lze u testosteronu. ž žTestosteron —aktivuje androgenní receptory ve svalové buňce a tím stimuluje transkripci proteinů z DNA. Bazální hladinu testosteronu mají ženy asi 10 – 20x nižší (kolem 0,3ng/dl krve). žu dívek a chlapců před dosažením puberty — —rozdíly minimální, ○ ○Vysvětluje malé diference mezi výkony chlapců a dívek ž žreakce testosteronu na intenzivní silový podnět (posilování s odpory) —u mužů je zcela odlišná než reakce na obdobný podnět u žen ž ž mužů se výrazně zvyšuje jeho hladina žX u žen dochází pouze k nepatrným změnám ž žVyužitelnost testosteronu v těle pro svalové receptory —u mužů okolo 50% z celkového množství, —u žen pouze cca 10%. ž žObavy žnárůst hladiny testosteronu a s ním související maskulinizace vlivem posilování – neopodstatněné ž ž žhladiny testosteronu u žen jsou průměrně tak nízké, že radikální vliv na hypetrofii svalstva nemůžeme očekávat. ž Růstový hormon (GH) žstimuluje růst svalů ž žumožní efektivnější přepravu aminokyselin přes buněčné membrány —vede k zvýšení množství RNA a větší syntéze proteinů ž ž ž inzulínu podobný růstový faktor I (IGF-I) ž žsilný anabolický faktor ž žZvýšenou aktivitu anabolických tělesných hormonů vyvolává cvičení s velkými odpory při současném zapojení co možná nejvíce svalů ž žVylučování testosteronu (Kraemer a kol. In: Grasgruber, Cacek, 2008) —stimulováno prací s těžkou zátěží při nízkém počtu opakování i sérií (preference ATP-CP systému), žrůstový homor —vyžaduje k aktivaci vysoký objem vykonané práce (kulturistický trénink se submaximálními hmotnostmi 8 – 15 opakováními, vyšším počtem sérií a krátkými intervaly odpočinku) ž Optimální čas pro realizaci tréninku žz pohledu sekrece růstových faktorů — pohybuje mezi 30 – 60 min — —Oproti mužským kolegům je u většiny posilujících žen pozorovatelná pouze nízká schopnost svalstva hypetrofovat — —rozvoj síly, je krom hypertrofie záležitostí spektra neuromuskulárních faktorů ○počet aktivovaných motorických jednotek, ○ synchronizace svalstva, ○mezisvalová a vnitrosvalová koordinace, ○balistické pohyby, ○neurální inhibice... žpráce vykonaná v posilovně s lehkými odpory má jen velmi sporadický efekt z hlediska rozvoje síly ž žženy potřebují stejně jako muži pracovat s velkými odpory z 1RM, které zvyšují: žschopnost aktivovat velké množství svalové tkáně (motorických jednotek) ž žStimulace svalstva souvisí s motorickou jednotkou aktivace (nejmenší možná řízená svalová jednotka, sestávající z alfa-motoneuronu a jemu přidružených svalových vláken). —Znamená to, že motorická jednotka zapojená do cvičení musí být stimulována svalovou kontrakcí. Děkuji