HLAVNÍ RYSY CARVINGU
 jízda po vnitřních (souhlasných) hranách s minimálním podílem smyku
 nová éra sjezdového lyžování
 jednodušší ovládání lyží
 snadnější a rychlejší učení a výuka
 jízda podél hran jako po kolejích
 hra s odstředivou silou
 zrychlení jízdy v oblouku
 kontakt se sněhem během jízdy
ROZDÍLY MEZI „KLASICKOU“ TECHNIKOU
A CARVINGEM
„klasická“ technika
 užší stopa
 vertikální pohyb
 složité pohyby (vertikální pohyb,
vzpříčení lyží, rotace a protirotace
trupu)
 variabilní poloměr oblouků
 větší podíl smyku, řezaný oblouk
technicky náročný
 výrazná práce paží s pícháním holí.
carving
 širší stopa
 minimální vertikální pohyb
 jednoduché pohyby (vklonění,
přehranění)
 poloměr oblouku je ovlivněn lyžemi
(zmenšení poloměru oblouku
dosáhneme zvýšeným tlakem)
 jízda po hraně (řezaný oblouk) je
snadnější
 hole jako stabilizační pomůcka
ZÁSADY CARVINGOVÉHO OBLOUKU
 Vhodné vybavení – lyže, boty
 Postavení lyží na hranách
 Pohled směřuje do směru jízdy – „Dívej se, kam jedeš“
 Frontální postavení těla
 Zatížení vnější lyže v její přední části – tlak do palce
 Zatížení vnitřní lyže v její přední části – tlak do malíku
 Široká stopa
 Dolní končetiny v paralelním postavení
 Využívání obou lyží
 Dodržování zásad bezpečnosti