APKIN
Veronika Kulyková
Duben 2016

ATEROSKLERÓZA
ž
žAteroskleróza = dlouhodobě probíhající onemocnění cévní stěny, jejíž struktura je narušována
tvorbou plátů (ateromů).
žHlavní příčina KVO.
ž

Etiopatogeneze
žMultifaktoriální
žJiž v dětském věku
žVzniká jako specifická reakce na nespecifické poškození cévní stěny
žRizikové faktory
—Ovlivnitelné: kouření, dyslipidémie, hypertenze, DM, obezita, pohybová inaktivita
—Neovlivnitelné: věk, pohlaví, genetika
žDominantní postavení má mezi těmito rizikovými faktory zvýšená koncentrace LDL cholesterolu!!!
žDle současných znalostí jde o faktory, které poškozují cévní endotel a navozují její první stadium
– endoteliální dysfunkci.
ž
ž

Etiopatogeneze
žVe věku 45 let u mužů a 55 let u žen se může manifestovat jako ICHS (infarkt myokardu, angina
pectoris), ICHDKK, CMP
žDle Framinghamské studie je často (u 50 % mužů a 64 % žen) prvním příznakem aterosklerózy náhlá
smrt, bez známek klinicky zjistitelného koronárního onemocnění
žToto riziko lze eliminovat snížením RF

Epidemiologie
žÚmrtnost na kardiovaskulární onemocnění (KVO) je i přes současné vymoženosti moderní  medicíny
velice vysoká => lidé podceňují prevenci.
žČlověk sám na sobě nepozná, že aterosklerózou trpí
žV průmyslově vyspělých zemích (např. USA a Evropa) je ateroskleróza hlavní příčnou smrti
(zodpovídá až za 50 % úmrtí),
žRozvojové země Afriky a Střední a Jižní Ameriky jí nejsou téměř vůbec zasaženy.
žČeská republika se v úmrtnosti řadí mezi přední místa na světě.
žNejčastější příčinou KV morality je ICHS, která je způsobena koronární aterosklerózou.
ž

Epidemiologie
žV ČR zemře ročně na následky aterosklerotického procesu 50 – 60 000 osob
žV České republice mají ženy podobný profil rizikových faktorů jako muži, mezi lety 1985 –
2007/2008 dochází u žen k méně významnému poklesu kouření a zatímco u mužů je jasný trend vzestupu
tělesné hmotnosti, tento trend u žen patrný není. U žen v tomto období došlo i k většímu poklesu
prevalence hypertenze. Poměrně příznivý vývoj lipidových parametrů je stejný u mužů i u žen

Studie
žSoubor 205 osob se zvýšeným rizikem vzniku ICHS podstoupil vyšetření CT angiografie koronárních
tepen. Nálezy byly posuzovány z hlediska charakteru a stupně aterosklerotického postižení,
statisticky byl zhodnocen vliv přítomnosti rizikových faktorů na zjištěných změnách. Osoby souboru
byly sledovány v období průměrně 24 měsíců po vyšetření.
žCelkem 55 (26,8 %) osob ze souboru bylo zcela bez známek přítomnosti aterosklerózy. Naopak u 150
pacientů (73,2 %) byla nalezena nějaká forma aterosklerózy.
ž https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/105814
ž

Stupeň postižení
Ženy
Muži
Průměrný věk
Negativní nebo nevýznamný
85,5 %
72,1 %
63,7
Hraniční nebo významný
24,5 %
27,9 %
66,3
Tabulka 1 Pohlaví a průměrný věk vzhledem ke stupni postižení
Tabulka 2 Výskyt stupně postižení v závislosti na klinických symptomech.
Stupeň postižení
„Bolest“ na hrudi
Zátěžová dušnost
Zcela bez příznaků
Negativní nebo nevýznamný
71 %
38,5 %
85 %
Hraniční nebo významný
29 %
61,5 %
15 %
CELKEM
35,1 %
6,3 %
58,6 %
https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/105814

Porovnání významnosti stenotických změn a rizikových faktorů
Počet
Hypertenze
%
Dyslipidémie
%
Obezita
%
DM2
%
Negativní nebo nevýznamné
158
138
87,3
111
70,3
66
41,8
35
22,2
Hraniční nebo významné
47
43
91,5
33
70,2
25
53,2
21
44,7
Celkem
205
180
87,8
144
70,2
91
44,4
56
27,3
Tabulka 3 Výskyt stupně postižení v závislosti na klinických symptomech.
https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/105814

Kombinace vybraných rizikových faktorů v porovnání s významností nálezu
Celkem
Negativní nebo nevýznamné
Hraniční nebo významné
DM2
27,3 %
64,3 %
35,7 %
DM2 + dyslipidémie
20,5 %
64,3 %
35,7 %
DM2 + obezita
14,1 %
55,2 %
44,8 %
DM2 + dyslipidémie + obezita
13,2 %
52,0 %
48,0 %
Dyslipidémie + obezita
36,6 %
73,0 %
27,0 %
Tabulka 4 Vliv kombinace vybraných rizikových faktorů na výskyt aterosklerotických změn.
https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/105814

Prevalence kouření
statistiky z roku 2012
žKOUŘENÍ = NEJVÝZNAMNĚJŠÍ RF ATEROSKLERÓZY
http://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina/koureni-a-ateroskleroza-461284
žSVĚT
ž1,3 miliard kuřáků na světě
žpočet úmrtí v důsledku kouření za jeden rok vychází na 4.800.000 lidí (na Zemi tedy zemře na
následky kouření 560 lidí každou hodinu, 13 400 lidí každý den) a toto číslo se průměrně stále
zvyšuje
žpřes tři čtvrtiny z nich žijí v zemích s nízkými či nižšími středními příjmy
žprevalence kouření klesá v posledních dvou desetiletích v zemích s vysokými příjmy
žpokud se počty kuřáků budou zvyšovat současným tempem, zemře v roce 2020 na následky kouření 10
milionů lidí.
žČR
žpodle průzkumu Eurobarometr v ČR kouří asi 2.300.000 lidí
žkouří 26% populace nad 18 let, zbytek jsou děti a mladiství do 18 let
žv ČR zemře každý rok z nejrůznějších důvodů asi 100.000 lidí, z toho na nemoci spojené s kouřením
zemře v ČR každý rok asi 18.000 lidí (z toho 8.000 lidí na kardiovaskulární nemoci - nemoci srdce a
cév)
ž
ž
http://www.kurakova-plice.cz/koureni_cigaret/zajimavosti-a-statistiky/statistiky-tykajici-se-kouren
i/10-statistiky-tykajici-se-koureni-cigaret.html
ž
ž

Počet cigaret vykouřených v Evropské unii na osobu za rok
žhttp://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=530
http://www.demografie.info/user/img/article/graf1_1200248018.gif
http://www.demografie.info/user/img/article/tab1_1200248028.gif
Zdroj: European health for all database, 2007
Tečka namísto údaje v tabulce vyjadřuje, že údaj není dostupný
http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=530
Kouření v EU ve vybraných letech

Prevalence kouření v populaci v ČR
Pravidelní kuřáci (min. 1 cigareta denně)
24,2 %
Příležitostní kuřáci (méně než 1 cigareta denně)
4,9 %
Bývalý kuřáci, kteří v životě vykouřili více než 100 cigaret
10,1 %
Nekuřáci, kteří kdysi zkoušeli kouřit (vykouřili méně než 100 cigaret za život)
22,8 %
Nekuřáci, kteří niky nekouřili
38,0 %
Zanechání kouření: opuštění kuřáckého návyku (= překonání závislosti) znamená snížení rizika
rozvoje ICHS o cca 50 % za jeden rok, u již rozvinuté ICHS pak redukci mortality o asi 30 %
Již po krátké abstinenci kouření (4 týdny) je prokazatelný příznivý efekt a dochází k redukci
oxidace LDL.
Restrikce kouření: všeobecný zákaz kouření na veřejných místech vedl ve státě New York v roce 2004
k 8% redukci hospitalizací pro IM, což je 3800 případů. Zákaz kouření v restauracích v Torontu
snížil dokonce počty přijatých do nemocnice pro IM, anginu pectoris (AP) a CMP o 39 %.
http://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina/koureni-a-ateroskleroza-461284
http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/zavislosti/koureni/zprava-kuractvi-2011.pdf

Nejčastější komplikace aterosklerózy
ICHS => ANGINA PECTORIS
ž
žAngina pectoris je nejčastějším projevem ischemické choroby srdeční v důsledku aterosklerózy a
jako její první příznak se objevuje u 37 % mužů a až 65 % žen.
žŽeny v premenopauze jsou do jisté míry před ischemickou nemocí chráněny. Po menopauze prevalence
stoupá.
ž
C:\Users\Veronika\Desktop\Moje\ŠKOLA APKIN\Aplikovaná patofyziologie a epidemiologie neinfekčních
onemocnění\Seminář\Ateroskleróza\Tabulky, grafy\image (9).jpeg
https://www.heart.org/idc/groups/heart-public/@wcm/@sop/@smd/documents/downloadable/ucm_449846.pdf

Nejčastější komplikace aterosklerózy
ICHS => INFARKT MYOKARDU
žVe více než 95% je příčinou koronární ateroskleróza s rupturou intimy a trombózou v místě plátu.
ž http://is.muni.cz/th/67376/lf_m/
ž
C:\Users\Veronika\Desktop\Moje\ŠKOLA APKIN\Aplikovaná patofyziologie a epidemiologie neinfekčních
onemocnění\Seminář\Ateroskleróza\Tabulky, grafy\image (10).jpeg
C:\Users\Veronika\Desktop\Moje\ŠKOLA APKIN\Aplikovaná patofyziologie a epidemiologie neinfekčních
onemocnění\Seminář\Ateroskleróza\Tabulky, grafy\image (14).jpeg
https://www.heart.org/idc/groups/heart-public/@wcm/@sop/@smd/documents/downloadable/ucm_449846.pdf

Pohybová aktivita
žU osob s větším rizikem by mělo být zásadně provedeno zátěžové vyšetření, a to na začátku programu
a dál vždy, když dojde k negativní změně zdravotního stavu.
žDoporučuje se každý den (minimálně však 5 dnů v týdnu) absolvovat 30 – 60 minut zátěže střední
intenzity, kterou by kromě volnočasových aktivit měla rovněž tvořit zvýšená habituální aktivita.
žV prvních týdnech programu se jako prevence zranění pohybového systému doporučují vytrvalostní
aktivity nižší intenzity, v průběhu dalších měsíců se intenzita zatížení zvyšuje.
žPři vytrvalostním (aerobním) cvičení, které by mělo trvat 30 – 60 minut a mělo by být realizováno
3 – 5krát týdně, by se intenzita měla postupně zvyšovat z 50 – 60 % na 70 – 85 % MTR.
žKontinuální i intervalový typ tréninku.
ž
ž STEJSKAL, Pavel. Patofyziologie tělesné zátěže. Brno: Masarykova univerzita, 2014.
s. nestránkováno, 200 s. ISBN 978-80-210-7384-5.

Pohybová aktivita
žOdporový trénink 2 – 3krát týdně
žMěl by procvičit většinu velkých svalových skupin končetin i trupu
ž8 – 10 cvičení různých svalových skupin v jedné sérii
žCvik by se v jednom cvičení měl opakovat 10 – 15 krát
žNení-li možné cvik minimálně 10krát zopakovat, je třeba snížit odpor (závaží); a obráceně – vyšší
počet opakování by měl vést ke zvýšení hmotnosti závaží nebo přemáhaného odporu. Zpočátku se
doporučuje absolvovat jednu sérii, později se počet sérií může zvýšit až na tři.
žSnižuje výskyt rizikových faktorů spojených s rozvojem aterosklerózy a jejich komplikací
ž STEJSKAL, Pavel. Patofyziologie tělesné zátěže. Brno: Masarykova univerzita, 2014.
s. nestránkováno, 200 s. ISBN 978-80-210-7384-5.

Závěr
žSnížení RF => snížení rozvoje aterosklerózy a s ní spojených komplikací => pokles úmrtnosti


Zdroje
žhttps://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/105814
žhttp://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina/koureni-a-ateroskleroza-461284
žhttp://www.kurakova-plice.cz/koureni_cigaret/zajimavosti-a-statistiky/statistiky-tykajici-se-koure
ni/10-statistiky-tykajici-se-koureni-cigaret.html
žhttp://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=530
žhttp://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/zavislosti/koureni/zprava-kuractvi-2011.pdf
žhttps://www.heart.org/idc/groups/heart-public/@wcm/@sop/@smd/documents/downloadable/ucm_449846.pdf
žSTEJSKAL, Pavel. Patofyziologie tělesné zátěže. Brno: Masarykova univerzita, 2014.
s. nestránkováno, 200 s. ISBN 978-80-210-7384-5.
ž
ž
ž
ž
ž
ž