{ Vertebrogenní algický syndrom Lucie Cuberová Snímek obrazovky 2016-05-02 v 0.00.50.png ÑVAS = bolest lokalizovaná v různých úsecích páteře, s omezenímdynamiky v daném segmentu s neurolgickou symptomatikou nebo bez ní Ñmultifaktoriální etiologie Ñstrukturální X funkční příčina Ñbolest zad je symptom, ne diagnóza ÑVětšinou kombinace, 90% etiologie chronických zad bolestí se nepodaří určit Ñ Charakteristika ÑRailway spine – přelom 18. – 19.stol. ÑCultural spine – období po 2.světové válce ÑComputer spine - současnost Historie Snímek obrazovky 2016-05-02 v 0.00.29.png ÑPsychosociální faktory ÑKouření ÑSedavé zaměstnání ÑObezita ÑVěk 30 – 55 let Ñ Rizikové faktory Ñ70 – 80% obyvatel se min. 1x za život setkalo s bolestí zad ÑRoční incidence 5% Ñjedna z hlavních diagnóz vzniklých jako následek povolání Ñ1/3 všech pracovních neshopností ÑMaximální výskyt ve věku 45 – 60 let ÑInvalidní důchod 50% pacientů Ñ40-50% přetrvávající symptomy déle jak 3 měsíce, beze změny přetrvává do 1 roku Ñ Ñ Ñ Epidemiologie ČR 2011 ÑRoční incidence 10-28% ÑPrevalence 7 – 29% Ñ75% obyvatel zažije bolesti zad alespoň 1x za život Ñ26% ze všech bolestivých stavů trvajících min. 1 den v posledních 30 dnech ÑNejrizikovější skupina: ženy, věk nad 45 let, Americké Indiánky a původní obyvatelé Aljašky ÑNejnižší prevalence: Asijští američané Ñ Epidemiologie USA 2008 Ñ32% výskyt u obyvatel s maturitou Ñ28% výskyt u obyvatel s bakalářským titulem a vyšším ÑPrevalence klesá s rostoucím příjmem Epidemiologie v USA a socioekonomický status ÑPrvní zmínky 8-10 let, bolest trvá minimálně 30 dní v roce ÑMladí dospělí 12-22 let, 7% současně s výskytem astma a bolestmi hlavy ÑVe 12 letech 11,8% ÑV 15 letech 21,5% Epidemiologie v USA, děti a dospívající ÑVznik potíží se začátkem školní docházky ÑBolesti hlavy, blokáda AO (->SI posun, šikmá pánev -> skoliotické držení páteře) ÑPoruchy pozornosti Ñ(Poděbradský, 2009) Ñ Ñ Epidemiologie VAS v ČR - děti Snímek obrazovky 2016-05-01 v 23.58.46.png Pohybová aktivita při VAS - zahraniční studie Ñ228 probandů Ñ12 týdenní intervence ÑRozdělení do tří skupin (cvičení jógy, organizované lekce strečinku, samostatné cvičení) ÑHodnocení podle Roland Morris Disability Questionnaire v 6., 12., a 26. týdnu ÑNejlépe dopadla skupina praktikující strečink, následovaná těsně skupinou cvičící jógu. ÑSamostatné cvičení podle příručky nemělo žádný dlouhodobý efekt Ñ Srovnání jógy, strečinku a samostatného cvičení podle příručky při chronických bolestech zad (Sherman, 2011) Snímek obrazovky 2016-05-01 v 23.57.28.png ÑSrovnání studií zkoumající vliv PA při bolestech zad nespecifického původu ÑJako účinné se jeví: stabilizační cvičení, nácvik koordinace a odporový trénink na rozdíl od vytrvalostního tréninku ÑTerapie/tréninky by měly být zaměřeny výhradně na svaly trupu, ke znovu nabytí stability ÑJe vhodné zařadit cviky zapojující velké svalové skupiny ÑZjištěna insuficience m. transversus abdominis a mm. multifidi Metaanalýza studií zabývajících se pohybovou léčbou chronických bolestí zad (Searle, 2015) ÑRakousko, 96 pacientů Ñ6 měsíční odporový trénink a senzomotorické cvičení (celkem 40 tréninků) ÑOdporový trénink na přístrojích MedX ÑPosuzován především účinek izolovaného posilování extensorů páteře ÑHodnocení ROM, SS, dotazník Roland Morris Disability Questionnaire, vizuální analogová škála bolesti Ñměření na začátku RHB, v 6. a 18. měsíci Ñnavýšení SS a snížení bolesti již po 10 týdnech Ñ Ñ Dlouhodobý efekt rehabilitace u pacientů s chronickou bolestí bederní částí zad (Pieber, 2014) Snímek obrazovky 2016-05-01 v 21.21.07.png Snímek obrazovky 2016-05-01 v 21.23.03.png ÑSrovnání 23 studií, vždy 50 a více osob ÑPohybová aktivita min. 8 týdnů, 2x týdně ÑDiagnózy různé ÑSrovnání ILEX x žádná PA ÑSrovnání ILEX x fyzioterapie Ñ64 – 62% probandů značný pokles bolesti Ñ14 -17% pokles Ñ6% mírný pokles Ñ12 – 13% žádná změna Ñ3 – 2% zhoršení stavu Ñ?? Je stav bederních extensorů zodpovědný za změny klinického stavu?? Ñ Metaanalýza studií zabývajících se izolovaným odporovým tréninkem extensorů bederní části zad (Steele, 2015) ÑVěk nad 65 let, subakutní nespecifická bolest zad Ñ6 týdnová terapie ÑSrovnání 9 studií (3 randomizované, 6 pozorovacích) ÑSmíšené rehabilitační postupy + silový trénink, vytrvalostní aktivity, kooordinační cvičení Ñ1,silový trénink, měření SS extensorů Lp, po 6t. 32% ustoupení bolesti Ñ2, chůze s nízkou intenzitou – snížení bolesti, zlepšení výsledků 6MWT Ñ3, fyzioterapie – 2x týdně, včetně strečinku, sledování dvouletého dodržování navrhovaných postupů -> snížení bolesti a invalidity u 72% ÑNejlepší výstupní hodnoty Hispánci, nejhorší Černošská populace Ñnevýhody výzkumu: malý počet studií, malé zatížení seniorů, z vybraných pohybových aktivit nelze vybrat jednu, která by svým příznivým účinkem ostatní převyšovala Ñ Modality PA u starších jedinců s chronickou bolestí zad (Kuss, 2015) ÑMetoda McKenzie = diagnostický a terapeutický systém ÑSlovensko, 2011 Ñ55 probandů ve věku 30 – 55 let, s chron. Bolestí zad delší 3 měsíce Ñ1. skupina léčena podle metody McKenzie, Ñ2. skupina klasicky fyzioterapeutický přístup (měkké techniky, PIR) Ñ3. kontrolní skupina zdravých jedinců Hodnocení metody McKenzie u pacientů s chronickou bolestí krční páteře (Hagovská, 2013) Ñ1. Neck disability index (bolest Cp při ADL) Ñ2.meření tonu mm.trapezii (dobrá dostupnost, při poruše dynamiky Cp zvýšený tonus) Ñ3. hodnocení fenoménu centralizace dle Robina McKenzieho (4 stupně) Ñ Ñ Hodnocení metody McKenzie u pacientů s chronickou bolestí krční páteře (Hagovská, 2013) Snímek obrazovky 2016-05-01 v 12.27.13.png ÑPo 1 měsíci došlo u obou výzkumný skupin ke snížení výskytu bolesti hlavy, snížení bolesti Cp u ADL , zlepšení koncentrace a zlepšení formy fenoménu centralizace Ñ Ñ Ñ Ñ Ñ Ñ ÑStav tonu mm. trapezii a psychogenní faktory ÑPotřeba udržovat pohybové návyky dlouhodobě Ñ Výsledky intervence pomocí metody McKenzie (Hagovská, 2013) Snímek obrazovky 2016-05-01 v 12.27.23.png Snímek obrazovky 2016-05-01 v 23.54.59.png Pohybová aktivita při VAS – česká studie ÑEtiologie VAS je multifaktoriální, klinické projevy jsou velmi pestré ÑSnaha o hodnocení izolované aktivity svalů X fyziologická aktivace stabilizačního systému ÑŠpatný pohybový vzorec -> přetěžování a opotřebení určitých oblastí Ñ ÑStudie potvrzující tuto hypotézu Ñ250 pacientů, průměrný věk 59,34 let Ñ3 týdenní intervence dle Jandy (na začátku kineziologický rozbor, fyziologicé nastavení kloubů, měkké a mobilizační techniky, senzomotorická stimulace, reflexní lokomoce) ÑHodnocení dle subjektivních pocitů pacienta ÑPo 3 týdnech, velké zlepšení u všech pacientů Ñ ÑDle ostatních konceptů je důležitá SS, rychlost, koordinace, správné načasování aktivity při ADL, není ale prokázat, že je svalová rekondice jednoznačnou příčinou snížení bolesti ÑDá se akceptovat, že zlepšením stabilizační funkce zvyšujeme ochranu nestabilních segmentů páteře i končetin Ñ Ñ Statistické zhodnocení léčby bolesti zad (Vacek, 2008) ÑVýsledek intervence dán mnoha faktory, neexistuje jednoznačný návod jak pracovat s VAS ÑZkušenosti, vzdělání, empatie, placebo… Ñ Shrnutí Snímek obrazovky 2016-05-01 v 23.55.57.png ÑHagovská, M., Takáč, P., & Petrovičová, J. (2013). McKenzie metóda ako súčasť klasickej fyzioterapie u pacientov s chronickou bolesťou cervikálnej chrbtice. Rehabilitation & Physical Medicine/Rehabilitace a Fyzikalni Lekarstvi, 20(2). ÑKuss, K., Becker, A., Quint, S., & Leonhardt, C. (2015). Activating therapy modalities in older individuals with chronic non-specific low back pain: a systematic review. Physiotherapy, 101(4), 310-318. ÑMajid, K., & Truumees, E. (2008, June). Epidemiology and natural history of low back pain. In Seminars in Spine Surgery (Vol. 20, No. 2, pp. 87-92). WB Saunders. ÑMüller, I. (2015). Kinezioterapie. Masarykova univerzita. ÑPieber, K., Herceg, M., Quittan, M., Csapo, R., Müller, R., & Wiesinger, G. F. (2014). Long-term effects of an outpatient rehabilitation program in patients with chronic recurrent low back pain. European Spine Journal, 23(4), 779-785. ÑPoděbradský, J. (2014). Klinická kineziologie III. Masarykova univerzita. ÑSearle, A., Spink, M., Ho, A., & Chuter, V. (2015). Exercise interventions for the treatment of chronic low back pain: A systematic review and meta-analysis of randomised controlled trials. Clinical rehabilitation, 29(12), 1155-1167. ÑSherman, K. J., Cherkin, D. C., Wellman, R. D., Cook, A. J., Hawkes, R. J., Delaney, K., & Deyo, R. A. (2011). A randomized trial comparing yoga, stretching, and a self-care book for chronic low back pain. Archives of internal medicine, 171(22), 2019-2026. ÑSkála, B., Effler, J., Herle, P., & Fila, P. (2011). Bolesti zad - vertebrogenní algický syndrom 2011 (Roč. 2011). Praha: Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP. ÑSteele, J., Bruce-Low, S., & Smith, D. (2015). A Review of the Clinical Value of Isolated Lumbar Extension Resistance Training for Chronic Low Back Pain. PM & R: the journal of injury, function, and rehabilitation, 7(2), 169. ÑŘíha, M.: Epidemiologie onemocnění pohybového aparátu - analýza, problematika léčebně preventivních opatření. Rehabil. fyz. Lék, 2008, 4, s. 143-149. ÑÚZIS ČR. (2014). Zdravotnická ročenka České republiky 2013. ÚZIS ČR. ÑVacek, J.;Pohanka. Statistické zhodnocení efektivity léčby bolestivých stavů lumbosakrální oblasti.Rehabilitation [online]. 2011, 18(3), 111-119 [cit. 2016-04-30]. ISSN 12112658. Ñ Ñ Ñ Ñ Zdroje