METODOLOGIE A STATISTIKA II
np2019+nk2019
1.
Vyučující doc. RNDr. Jiří Zháněl, Dr.
garant předmětu
Doc. RNDr. Jiří Zháněl, Dr.
• Absolvent Přírodovědecké fakulty UP v
Olomouci, obor M-TV
• UP OL „Laboratoř vrcholového sportu“
• FTK UP Olomouc
• Výuka a výzkum v předmětech
Antropomotorika, Diagnostika,
Metodologie a statistika,
• Do 2016 předseda česko-slovenské sekce
Antropomotoriky, místopředseda ČKS
Doc. RNDr. Jiří Zháněl, Dr.
V letech 1993 a 1997 studium a výzkum
na Technische Universität München,
Fakultät für Sportwissenschaften
Prof. Dr. K.-H. Leist
Prof. Dr. J. Loibl
Doc. RNDr. Jiří Zháněl, Dr.
Aktivity v oblasti závodního sportu
• 1988-1992 člen realizačního týmu
reprezentačního družstva lyžařů
skokanů ČSSR
• Od 1998 člen, od roku 2002
předseda Metodické komise ČTS.
Garant školení tenisových
trenérů 1. a 2. třídy.
• Člen VMS Českého olympijského výboru
VÝUKOVÝ PROGRAM
I. METODOLOGIE
1 ÚVOD DO METODOLOGIE VĚDY
2 KVANTITATIVNÍ VÝZKUM
2.1 Varianty (typy, metody) výzkumu
2.2 Výzkumný problém, cíl výzkumu, výzkumná
otázka, hypotézy
2.3. Metodika (výzkumný soubor atd.)
2.4 Analýza dat (deskriptivní a analytická
statistika)
3 KVALITATIVNÍ VÝZKUM
3.1 Základní charakteristiky návrhu plán
kvalitativního výzkumu.
3.2 Projekt kvalitativní studie
3.3 Obecná struktura projektu kvalitativního
výzkumu
VÝUKOVÝ PROGRAM
II. STATISTIKA
1. DESKRIPTIVNÍ STATISTIKA
4.1 Statistické třídění dat, zpracování
a grafické znázornění
4.2 Míry polohy
4.3 Míry variability
4.4 Standardní skóre
4.5 Míry závislosti
VÝUKOVÝ PROGRAM
DOPORUČENÁ LITERATURA
Blahuš, P. (1988). K metodologii použití
statistických metod v psychologii. Praha:
Academia.
Blahuš, P. (1996). K systémovému pojetí
statistických metod v metodologii empirického
výzkumu chování. Praha: Karolinum.
Bortz, J. (2005). Statistik für Human – und
Sozialwissenschaftler. Berlin: Springer Verlag.
DOPORUČENÁ LITERATURA
Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie
psychologického výzkumu. Praha: Portál.
Haag, H. (2010). Research methodology for sport
and exercise science: a comprehensive introduction
for study and research. Berlin: Logos.
Hendl, J. (2012). Přehled statistických metod
zpracování dat. Analýza a metaanalýza dat.
Praha: Portál.
Hendl a kol. (2014). Statistika v aplikacích.
Praha: Portál.
DOPORUČENÁ LITERATURA
Chráska, M. (2007). Metody pedagogického
výzkumu. Základy kvantitativního výzkumu.
Praha: Grada Publishing.
Kerlinger, F. N. (1972). Základy výzkumu chování.
Praha: Academia.
Rockmann, U. & Bömermann, H. (2006).
Grundlagen der sportwissenschaftlichen
Forschungsmethoden und Statistik. Schorndorf:
Hofmann Verlag.
Zháněl, J., Hellebrandt, V., & Sebera, M.
(2014).
Dříve „Metodologie výzkumné práce“
Brno: MU, FSpS.
Nyní „Metodologie kvantitativního
výzkumu“
Nyní „Metodologie kvantitativního
výzkumu“
http://www.fsps.muni.cz/impact/portal/
jméno: visitor heslo: p1l0t
Zháněl, J., Hellebrandt, V., & Sebera, M. (2014).
„Metodologie výzkumné práce“ .
Brno: MU, FSpS.
Zháněl, J. (2017). Přednášky předmětu
np+np2019. https://is.muni.cz/
Hendl. J., Blahuš, P. (2016). Metodologie
výzkumné práce. Retrieved from
http://web.ftvs.cuni.cz/hendl/metodologie/
Citování a bibliografické citace podle ISO
690 (2016).
http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps
11/metodika/web/ebook_citace_2011.html#
iso_690.zasady_tvorby
https://inet.muni.cz/app/index.jsp?id=dok
um.enormy
Hendl. J., Blahuš, P. (2016). Metodologie
výzkumné práce. Retrieved from
http://web.ftvs.cuni.cz/hendl/metodologie/
Citování a bibliografické citace podle ISO
690 (2016). Retrieved from
http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps
11/metodika/web/ebook_citace_2011.html#
iso_690.zasady_tvorby
Video ze sportu (hokej, tenis, lyže)
Výzkumný problém
Co nás z výzkumného hlediska zajímá?
Např. Význam motorických schopností (pro)
Výzkumná otázka
Co chceme zjistit?
Např. Jaká je úroveň silových a
rychlostních schopností tenistů U14?MaS II_1
ZÁKLADNÍ POJMY
VĚDA – VĚDY O SPORTU
(SPORTOVNÍ VĚDY)
KINANTROPOLOGIE–KINEZIOLOGIE–
SPORT SCIENCE-SPORTWISSENSCHAFT
MaS II_1
SPORTOVNÍ VĚDY
(vědy o sportu)
Kinantropologie (CZ), Sportwissenschaft,
Bewegungswissenschaft (DE)
Sport Science, Kineziologie (USA, UK)
versus
Matematika resp. Fyzika
(Pythagorova věta, 6.s.př.n.l., Archimédův zákon, 1.s.př.n.l.)
„Motorická schopnost může být obecně vymezena
jako soubor předpokladů (úspěšné) pohybové
činnosti, jako souhrn či komplex vnitřních
integrovaných předpokladů organismu“ (Měkota &
Blahuš, 1983)
„Motorické schopnosti jsou komplexní
individuální předpoklady pohybového výkonu
člověka, které jsou primárně determinovány
fyziologickými a neurofyziologickými systémy a
znaky tělesné stavby“ (Carl, 1992).
Pythagorova věta (6. stol. př.n.l.)
Obsah čtverce nad přeponou pravoúhlého
trojúhelníka je roven součtu obsahů čtverců nad
jeho odvěsnami (c2 = a2 + b2)
VĚDA (obecné pojetí)
V 8.–6. století př.n.l., Řecko, Řím:
Demokrit, Aristoteles, Platon)
Věda je soustavná, kritická a metodická
snaha o pravdivé a obecné poznání v určité
vymezené oblasti skutečnosti (Encyklopedie
Diderot, 1999, 249).
Věda = ucelený systém informací získaný
nějakou vědeckou metodou (př. kondice).
VĚDECKÝ VÝZKUM <=> VĚDECKÁ PRÁCE
Věda jako poznání přírody: historie vědy
spojena s náboženstvím a astronomií.
Historie vědy spojena se jmény (př.n.l.):
Thales Milétský (6.) Pythagoras (6.),
Aristoteles (4.), Archimedes (3.)
(Encyclopaedia Britannica).
VĚDECKÝ VÝZKUM <=> VĚDECKÁ PRÁCE
Vědecký výzkum … zkoumání … výroků o …
vztazích mezi … jevy (Kerlinger, 1972).
Moderní věda: Koperník (1543.). O obězích
nebeských těles. Tycho de Brahe, Newton,
Einstein.
VĚDA
Vědní disciplíny (A až Z, Wikipedie)
Adiktologie – nauka o závislostech.
Adultopsychologie – psychologie dospělých.
…...
Kinantropologie = multidisciplinární
věda o pohybu člověka.
…..
Zoopsychologie – věda o chování a psychice
zvířat.
Zymologie – chemický obor zkoumající
kvašení.
Cílem vědy je vytvoření teorie, tj. najít
obecně platná vysvětlení přirozených jevů.
Teorie?
Teorie relativity (fyzika, Einstein).
Teorie chaosu (matematika, fyzika, Poincaré)
Evoluční teorie (biologie, Darwin)
Teorie her (matematika, Neumann,
Morgenstern)
Teorie struktury motorických schopností.
Motorické schopnostiMotorické schopnosti
Kondiční
Silové
Vytrvalostní
 Reakční
 Rytmická
 Rovnováhová
 Prostorová-orientační
 Kinestetická-diferenciační
Koordinační
Flexibilita
Rychlostní
Obrázek 1. Obecné schéma motorických schopností
(Měkota & Blahuš, 1983, 100; upraveno)
Teorie struktury motorických schopností
VĚDA
Dosažení základního cíle vědy, tedy
vytvoření teorie, se uskutečňuje
prostřednictvím vědeckého výzkumu.
Vědecký výzkum = systematické,
kontrolované, empirické a kritické
zkoumání hypotetických výroků o
předpokládaných vztazích mezi přirozenými
jevy (Kerlinger, 1972, 27). Př. Sport (síla x hmotnost).
KINANTROPOLOGIE
Vědecký výzkum v kinantropologii:
(1) pohybové činnosti z oblasti tělesných
cvičení, rekreační a školní tělesné výchovy,
tanečního pohybu,
(2) sportovních činností včetně sportu
handicapovaných, rehabilitačních technik,
různých forem pohybové rekreace,
hraničně i z oblasti ergonomie a pracovních
i dalších účelových sfér pohybových
činností (Blahuš, 1993).
Vědecká práce
se opírá o výsledky vědeckého výzkumu.
Typy vědeckých prací:
bakalářská, diplomová, dizertační práce,
monografie, vědecké publikace, atd.
Účel vědecké práce
prokázat schopnost řešit samostatně
odborný (BP) nebo vědecký problém (MP).
STRUKTURA VĚDECKÉ PRÁCE
Pojem: struktura vědecké práce
Google (2.3.2017) = 439 000 odkazů (CZ)
Hendl. J., Blahuš, P. (2016). Metodologie
výzkumné práce. Retrieved from
http://web.ftvs.cuni.cz/hendl/metodologie/
STRUKTURA VĚDECKÉ PRÁCE
MaS II_1
VĚDECKÁ PRÁCE - OBECNÁ STRUKTURA
1. Úvod
2. Syntéza poznatků (přehled lit.).
(Výzkumný problém)
3. Cíle výzkumu, výzkumná otázka, hypotézy
4. Metodika
Výzkumný soubor, výzkumné metody, design.
5. Výsledky
6. Diskuse, důsledky a doporučení
7. Závěry
Referenční seznam (ISO 690 resp. APA)
ÚKOL NA PŘÍŠTĚ
Promyslet vlastní návrh projektu
Formulovat:
1. Vlastní výzkumný problém (sport, …)
2. Formulovat výzkumnou otázku/-y
3. Promyslet výzkumné metody (design
výzkumu, výzkumný soubor tzn.
populace/výběr, měřící procedury)
STRUKTURA VĚDECKÉ PRÁCE (PROCES)
VÝZKUMNÝ PROCES
FÁZE VÝZKUMNÉHO PROCESU
1. Formulace výzkumného problému
a výzkumné otázky
2. Plánování výzkumu
3. Provedení výzkumu
4. Vyhodnocení výzkumu
5. Zveřejnění výsledků výzkumu
(Rockmann & Bömermann, 2006)
VĚDECKÁ PRÁCE - OBECNÁ STRUKTURA
1. Úvod
2. Syntéza poznatků (přehled lit.).
(Výzkumný problém)
3. Cíle výzkumu, výzkumná otázka, hypotézy
4. Metodika
Výzkumný soubor, výzkumné metody, design.
5. Výsledky
6. Diskuse, důsledky a doporučení
7. Závěry
Referenční seznam (ISO 690 resp. APA)
Jak je dobrý projekt, tak je kvalitní
i závěrečná práce (Punch, 2008).
PROJEKT ZÁVĚREČNÉ PRÁCE
Zásady dobrého projektu:
 je přímočarý, říká, co chcete dělat a proč to
chcete dělat,
 je napsán jasně a bez zbytečného popisu
vedlejších fakt,
 je jasně organizován (Robson, 1993).
Návrh projektu má obsahovat tři
základní prvky:
1. určení výzkumného problému a cíle
výzkumu,
2. kritický přehled literatury (výsledků a
metodologických postupů),
3. předpokládanou metodologii s ohledem
na paradigma vědní disciplíny (FY x KIN)
PROJEKT ZÁVĚREČNÉ PRÁCE
PARADIGMA
 znamená zásadní pojetí určité vědní
disciplíny, které je považováno za
vzorové,
 je v souladu s názory většiny vědců a
výzkumníků v určité historické etapě,
 vymezuje, co má být zkoumáno, jakými
přístupy a metodami, podle jakých
pravidel a konvencí (např. teorie MSch.).
Motorické schopnostiMotorické schopnosti
Kondiční
Silové
Vytrvalostní
 Reakční
 Rytmická
 Rovnováhová
 Prostorová-orientační
 Kinestetická-diferenciační
Koordinační
Flexibilita
Rychlostní
Obrázek 1. Obecné schéma motorických schopností
(Měkota & Blahuš, 1983, 100; upraveno)
TEORIE MOTORICKÝCH SCHOPNOSTÍ
VĚDECKÝ VÝZKUM
KVANTITATIVNÍ – KVALITATIVNÍ - SMÍŠENÝ
Vědecký výzkum používá univerzální
teoretické metody:
analýza, syntéza, indukce, dedukce,
analogie, porovnávání, specifikace,
modelování, generalizace, abstrakce
(viz Ochrana, 2009, Zháněl et al., 2014).
STATICKÉ ZNAKY
Vyjádření hodnot statistických znaků
(proměnných) slovy nebo čísly.
Klasifikace:
1. Slovní proměnné = alfabetické
(kategoriální)
se nazývají kvalitativní znaky.
2. Číselné proměnné = numerické
se nazývají kvantitativními znaky.
STATICKÝ ZNAK
je společná vlastnost jednotek statistického souboru
Statistické znaky vyjadřují vlastnosti statistických
jednotek.
1. KVALITATIVNÍ
(vyjádřeny slovně)
Např. plavec či neplavec, zdravý či nemocný,
barva očí: zelené, modré, hnědé,
herní kategorie: žáci mladší, starší, junioři.
 alternativní (binární):
nabývá-li znak pouze dvou
variant (muž-žena)
 množné:
nabývá-li znak více
než dvou variant
(držitel zlaté, stříbrné či
bronzové medaile).
1. KVALITATIVNÍ ZNAKY
2. KVANTITATIVNÍ (vyjádřeny číselně, např. věk
37 let, tělesná výška 183 cm, hmotnost, čas, …)
2. KVANTITATIVNÍ ZNAKY
 spojité neboli kontinuální
(nabývají libovolných reálných číselných
hodnot např. výsledek v běhu na 100 m, ve
skoku vysokém, atd.),
2. KVANTITATIVNÍ ZNAKY
 nespojité neboli diskrétní
(nabývají pouze některých číselných hodnot,
nejčastěji z oboru celých nezáporných čísel.
např. počet úspěšných hodů na koš, leh-sedy, …).
Kvantitativní výzkum se opírá o dedukci:
Teorie – formulace hypotéz – pozorování
– testování hypotéz – interpretace a
zevšeobecnění.
Předpokládá se projekt výzkumu.
Vychází z teorie (např. intersexuální rozdíly v
úrovni MSch u chlapců a dívek v průběhu
ontogeneze).
KVANTITATIVNÍ VÝZKUM
KVANTITATIVNÍ VÝZKUM
Hlavní typy kvantitativního výzkumu:
a. Popisný (deskriptivní)
b. Příčinně komparativní
c. Korelační
d. Experimentální
e. Retrospektivní
Kvalitativní výzkum se opírá o indukci:
Pozorování – zjišťování pravidelnosti –
závěry – teorie.
Cíl – popis významu získaných informací.
Jedná se většinou o nenumerické výzkumy
a jejich interpretaci.
Např. case study (případová studie). Studium
jednoho případu – tedy jedné situace,
jednoho člověka, jednoho problému.
KVALITATIVNÍ VÝZKUM
KVALITATIVNÍ VÝZKUM
Hlavní typy kvalitativního výzkumu:
a. Případové studie (case study)
b. Analýza dokumentů
c. Zúčastněné pozorování
d. Terénní výzkum
e. Rozhovor (strukturovaný, nes., polos.)
SMÍŠENÝ VÝZKUM
Smíšený výzkum vychází z propojení
přístupu kvantitativního a kvalitativního.
Používá vědeckou metodu deduktivní i
induktivní.
Je zaměřen na více perspektiv, zkoumá
chování ve více kontextech.
Výzkumná zpráva eklektická, pragmatická.
Zháněl, J., Hellebrandt, V., & Sebera, M.
(2014). Metodologie výzkumné práce. FSpS.
K nastudování: KVALITATIVNÍ VÝZKUM
Charakteristiky kvantitativního výzkumu
Charakteristiky kvalitativního výzkumu
Rozdíly mezi kvantitativním a kvalitativním
typem výzkumu
Komparace předností a nevýhod kvantitativního
výzkumu
Komparace předností a nevýhod kvalitativního
výzkumu
Struktura vědecké práce
(výzkumný proces)
VĚDECKÁ PRÁCE - OBECNÁ STRUKTURA
1. Úvod
2. Syntéza poznatků (přehled lit.).
(Výzkumný problém)
3. Cíle výzkumu, výzkumná otázka, hypotézy
4. Metodika
Výzkumný soubor, výzkumné metody, design.
5. Výsledky
6. Diskuse, důsledky a doporučení
7. Závěry
Referenční seznam (ISO 690 resp. APA)
„Název práce má sdělit co nejvíce informací
co nejmenším počtem slov“ (Punch, 2008).
Má být stručný, přesný a výstižný,
má obsahovat hlavní pojmy charakterizující
práci a postup řešení (možno i podtitul),
má obsahovat funkční vztahy, indikující
nezávislé a závislé proměnné,
informuje o výzkumném problému a cílech.
NÁZEV PRÁCE
NÁZEV PRÁCE – KOMENTÁŘ
Obecné názvy-vztahy-výzkumný problém:
 Postoje (koho?) k TV a sportu (?) a jejich
souvislost se známkou z TV.
 Biopotraviny ve výživě člověka. (kdo? vztah?)
 Adaptační kurz pohledem studentů (jakých?)
 Pohybová aktivita u onkologických
onemocnění. (kdo? vztah?)
(100 projektů ZP/rok)
Abstrakt (angl. abstract) – stručný výtah
vědeckého článku, vědecké práce, referátu atd.
slouží pro rychlou orientaci v dané práci.
Rozsah 50 – 500 slov (optimum 300 – 400)
Obvyklá struktura abstraktu:
1. Úvod do problematiky (Introduction)
2. Výzkumné metody (Methods)
3. Výsledky (Results)
4. Závěry (Conclusion)
ABSTRAKT
Příklady struktury vědeckých článků
Journal of Sports
Science and
Medicine (IF 1,0)
Journal of Sports
Sciences (IF 2,1)
Scandinavian
Journal of
Medicine &
Science in Sports
(IF 3,2)
European Journal
of Sport Science
(IF 1,2)
Abstract Abstract Abstract Abstract
Keywords Keywords Key words Keywords
Introduction Introduction Introduction (volně
včetně hypotéz)
Introduction
Methods
(podrobně)
Methods (podrobně) Methods (včetně
Data collection,
Data analysis)
Materials and
Methods (včetně
Data collection,
Data analysis)
Results Results Results Results
Discussion Discussion Discussion Discussion
Conclusion Conclusion Perspectives Conclusion
References References References References
Abstrakt – př. RAE (Relativ Age Effect)
Úvod do problematiky (Introduction)
Problematika RAE (vliv relativního věku) se v
sportovních vědách objevuje od osmdesátých let
minulého století.
Teorie RAE vychází z předpokladu, že sportovci
narození na začátku kalendářního roku jsou
hlavně v žákovském a juniorském věku úspěšnější
oproti sportovcům narozeným koncem roku.
Tato skutečnost je prokázaná výzkumy hlavně v
hokeji, fotbale, tenise ale i v jiných sportech.
Abstrakt - příklad RAE
Výzkumné metody (Methods)
Předložený příspěvek se zabývá ověřením RAE v
juniorském tenisu.
Cílem výzkumu bylo zjistit rozložení četností
narození souboru tenistů v jednotlivých měsících,
čtvrtrocích a půlrocích v období let 2007-2011 a
ověřit významnost rozdílů.
Výzkum byl realizován u tenistů ve veku 13–14 let
(n=239), účastníků World Junior Tennis Finals
(WJTF).
Abstrakt - příklad RAE
Výsledky (Results)
Testování hypotézy o významnosti rozdílů v
rozložení četností mezi jednotlivými čtvrtroky
(Q1–Q4) prokázalo statisticky významné rozdíly
mezi Q1 a Q3, Q1 a Q4, Q2 a Q3 a Q2 a Q4.
Statisticky významný rozdíl byl zjištěn rovněž v
rozložení četností mezi prvním a druhým
půlrokem.
Abstrakt - příklad RAE
Závěry (Conclusion)
Na základě výsledků realizovaného výzkumu
u souboru juniorských tenistů lze považovat vliv
relativního věku (RAE) za významný.
Z uvedených závěrů vyplývá pro sportovní praxi
nutnost reflektovat vliv RAE, neboť zejména v
juniorském věku může ovlivňovat sportovní
výkonnost.
Klíčová slova (CZ, ENG)
Obvykle 3-5 slov, které vyjadřují obsah práce.
Slova nemají být shodná s názvem práce.
Název práce: Komparace pravděpodobnostního
a fuzzy přístupu k hodnocení úrovně
výkonnostních předpokladů v tenisu.
(Kinesiologia Slovenica, 21/1, 26-36).
Klíčová slova: diagnostika, fuzzy teorie, teorie
pravděpodobnosti, testová baterie, tenis
Komentář …
Schéma logického myšlenkového
postupu vědecké práce
VÝZKUMNÝ ZÁMĚR
VÝZKUMNÝ PROBLÉM
CÍL VÝZKUMU
VÝZKUMNÁ OTÁZKA
(HYPOTÉZA)
VÝZKUMNÝ ZÁMĚR => VÝZKUMNÝ PROBLÉM
Zdroje výzkumných záměrů (námětů)
- podněty z praxe (video – tenis 1960 - 2014?)
- individuální zkušenost (sportovec, trenér)
- odborné publikace (knihy a časopisy)
- krásná literatura (náměty, inspirace)
- publicistika (články, komentáře)
- osobní rozhovory (experti, trenéři, sportovci)
- výsledky předchozích výzkumů
- teorie (výzkumný problém je odvozován ze
souhrnu tvrzení této teorie např. teorie MSch).
VÝZKUMNÝ ZÁMĚR => VÝZKUMNÝ PROBLÉM
Výzkumný záměr (námět) = nápad, nejasná
situace, pochybnost, nesnáz, vlastní zkušenost.
Postup
– orientovat v řešené problematice,
– vyhledat odbornou literaturu,
– prostudovat výsledky obdobných výzkumů,
– vést diskuse s odborníky, se znalci prostředí a
problematiky zkoumané oblasti.
VĚDECKÁ PRÁCE - OBECNÁ STRUKTURA
1. Úvod
2. Syntéza poznatků (přehled lit.).
(Výzkumný problém)
3. Cíle výzkumu, výzkumná otázka, hypotézy
4. Metodika
Výzkumný soubor, výzkumné metody, design.
5. Výsledky
6. Diskuse, důsledky a doporučení
7. Závěry
Referenční seznam (ISO 690 resp. APA)
ÚVOD
Objasňuje zvolené téma a stručně je
zasazuje do souvislostí.
Odpovídá na otázku, proč bylo toto
téma zvoleno, zdůvodňuje motivaci.
Může být sloučen s přehledem literatury
(syntézou poznatků), zejména v článcích.
SYNTÉZA POZNATKŮ
„Nic jsem nenašel,
nikdo se tím nezabýval“
1. Identifikace klíčových slov
2. Vyhledání literatury z různých zdrojů
(knihovna, katalogy, databáze, internet, …)
3. Kritické posouzení a výběr relev. literatury
4. Organizace nalezených dokumentů
5. Sestavení přehledu, hodnocení a shrnutí
SYNTÉZA POZNATKŮ – VÝSLEDEK
ZPŘESNĚNÍ VÝZKUMNÉHO ZÁMĚRU
A FORMULACE VÝZKUMNÉHO
PROBLÉMU.
„Výzkumný problém je tázací věta nebo
výrok, který se ptá, jaký vztah existuje mezi
dvěma nebo více proměnnými„.
(Kerlinger 1972, 32).
CÍL VÝZKUM
Cíl výzkumu formuluje explicitní (jasný) záměr,
jak shromáždit data tak, aby bylo možno
zodpovědět výzkumný problém.
Obvykle formulujeme více resp. dílčí cíle.
Příklady formulace cíle výzkumu:
Cílem výzkumu je …
1. zjištění výkonnostní úrovně souboru tenistů
13-14 let (např. žebříčkové pořadí, testy, …),
2. zjištění vlivu data narození (RAE, Q1 – Q4),
3. zjištění vztahu RAE a výkonnostní úrovně.
Cíle výzkumu (k VO intersex. rozdíly)
1. Pomocí statistické analýzy výzkumných dat
zjistit úroveň maximální síly tenistů a tenistek a
porovnat je s publikovanými údaji. (Deskripce)
2. Zjistit intersexuální rozdíly mezi souborem
tenistů a tenistek stejného věku. (Diference)
3. Posoudit významnost vztahu mezi silou a
základními antropometrickými znaky. (Závislost)
VÝZKUMNÝ PROBLÉM => VÝZKUMNÁ OTÁZKA
VÝZKUMNÉ OTÁZKY
 Otázky, na které výzkumník hledá odpovědi.
 Obvykle více výzkumných otázek.
 Otázky se týkají určitých
vlastností nebo charakteristik
jedinců nebo nějakých objektů.
VÝZKUMNÉ OTÁZKY
Příklady
Existuje vztah mezi …?
Má datum narození (RAE) vliv na …?
Jaký je vztah mezi …?
Jaký je nejlepší postup k ...?
Co se stane, když ...?
Příklad
Výzkumný problém:
tělesná výška x sportovní výkon
(basketbal, volejbal, tenis, gymnastika, …)
Výzkumná otázka:
Ovlivňuje tělesná výška výkonnost v
tenisu?
MUŽI ATP
Murray (No. 1) 191 cm
Djokovic (No. 2) 188 cm
Wawrinka (No. 3) 183 cm
Raonic (No. 4) 196 cm
Isner (No. 22) 208 cm, Ferrer (No. 32) 175 cm
ŽENY WTA
Williams S. (No. 1) 175 cm
Kerber (No. 2) 173 cm
Plíšková (No. 3) 186 cm
Halep (No. 2) 168 cm, Suárez N. (No. 24) 162 cm
TENIS?
Diference 33 resp. 24 cm
VÝZKUMNÉ OTÁZKY
VP = intersexuální rozdíly H x D tenis => VO
1. Jaká je úroveň síly a základních
antropometrických znaků tenistů a tenistek ve
věku 11-12 let?
2. Existují významné intersexuální rozdíly
v úrovni síly a základních antropometrických
znaků?
3. Lze prokázat významnou závislost mezi úrovní
síly a základních antropometrických znaků?
HYPOTÉZY
Hypotéza (H) = důležitý nástroj vědeckého
výzkumu.
Hypotéza (H) je alternativou výzkumné otázky
(VO), je-li formulována VO, není nutné (ale
možné) formulovat H.
Domníváme-li se, že existuje nějaký
předpokládaný vztah, který má být ověřen
(verifikován), je hypotéza nejlepší způsob.
Hypotézy na základě pilotního výzkumu.
Hypotéza (na rozdíl od domněnky) musí být
podložena řadou faktů vytyčujícími zaměření
výzkumu. Vzniká, když hledáme nutné
souvislosti mezi fakty.
Hypotéza formuluje předpoklad vztahu mezi
výzkumnými proměnnými, který se výzkumem
zamítá nebo jej nelze zamítnout.
V nejobecnějším pojetí je hypotéza chápána jako
„podmíněný výrok o vztahu mezi dvěma nebo
více proměnnými“ (Kerlinger, 1972).
HYPOTÉZY
Hypotézy by měly:
 být jasně, pregnantně a dobře formulované,
 používat jednoduchý sloh jazyka,
 vyhovovat tzv. kritériím dobrých hypotéz.
Kritéria dobrých hypotéz:
1. hypotézy jsou to výroky o vztazích mezi
proměnnými,
2. hypotézy obsahují jasné implikace (např.
jestliže nebude pršet, pak nezmokneme) pro
ověřování vytčených vztahů.
Druhy hypotéz (Röthig, 1992):
1. pracovní - jsou relativně všeobecně tvořeny,
jsou subjektivními domněnkami o problému,
2. výzkumné - jsou zpřesněné výpovědi k
předmětu výzkumu odvozené z existujícího
skutečného materiálu,
3. statistické - jsou výpovědi sestavené s pomocí
statistických modelů o formě a parametrech
rozdělení četností.
HYPOTÉZY
Druhy hypotéz (Rockmann & Bömermann, 2006)
Hypotézy rozdílové (HR)
Ověřujeme významnost rozdílů (např.
intersexuálních)
Hypotézy vztahové (HV)
Ověřujeme významnost závislosti (např. mezi
hmotností a maximální silou HK u tenistů)
Hypotézy změnové (HZ)
Ověřujeme významnost změn v čase (např. vliv
intervence na změnu výkonu ve skoku dalekém)
Příklady hypotéz
(1) Tréninkové metody A a B vedou k rozdílným
výsledkům ve skoku vysokém (HR).
(2) Existuje vztah mezi výkonem v
Jump and Reach testu a
výkonností ve skoku na lyžích (HV).
(3) Realizací osmitýdenní intervence (3 x 2h týdně
posilování DK) dojde ke zlepšení úrovně
explozivní síly DK volejbalistů HZ).
Formulace: nulová (H0) resp. alternativní H1, HA
Příklad 1
H01: intersexuální rozdíly somatických a
motorických předpokladů mezi tenisty a tenistkami
ve věkové kategorii 10 -12 let jsou nevýznamné.
Soubor/SC
H
Tenisté Tenistky Cohen´s d,
hodnocení
efektu
M SD M SD
Výška (cm) 155,10 7,62 154,60 6,94 0,07 (žádný)
Hmotnost
(kg)
43,50 6,68 43,49 7,17 0,00 (žádný)
MS (kp) 25,14 4,60 23,08 4,61 0,45 (malý)
RS 0,58 0,09 0,53 0,09 0,56
(střední)
Formulace: nulová (H0) resp. alternativní H1, HA
Příklad 2
HA1: intersexuální rozdíly somatických a
motorických předpokladů mezi tenisty a tenistkami
ve věkové kategorii 13 -14 let jsou významné.
Category M (male) SD M (female) SD Cohen´s d
Height
(cm)
169.79 9.27 164.93 5.80 0.63 (med)
Weight
(kg)
57.05 9.26 53.57 6.31 0.44
(small)
MHSL (kp) 34.64 7.53 29.09 3.84 0.94
(large)
RHSL 0.61 0.10 0.55 0.06 0.73 (med)
VÝZKUMNÉ METODY
Výzkumná metodologie
V této části identifikujeme použité výzkumné
metody (varianty, typy výzkumu):
metodologická studie, případová studie, komparace,
korelačně-prediktivní studie, experiment, evaluace,
vývojové studie, analýza trendů, dotazování na
postoje, stav (status), explorace, historická studie,
modelování, návrh a demonstrace, meta-analýza,
review a syntéza, teoretické studie, analytická práce,
kvalitativní studie, kvasiexperiment, a další.
Výzkumné metody v empirickém výzkumu
Dle Hendla a Blahuše (2012) se používají k
získání dat nejčastěji tyto výzkumné metody:
1. testy (motorické testy a testové baterie),
2. biomedicínská a fyzikální měření,
3. dotazník a rozhovor,
4. ohnisková skupina,
5. pozorování,
6. sběr sekundárních dat.
VÝZKUMNÉ METODY VE SPORTU
(Rockmann & Bömermann, 2006)
dotazník a interview,
pozorování (vizuální, z videozáznamu atd.),
motorické testy a testové baterie,
psychologické metody,
lékařské metody (fyziologické, biochemické, atd.),
funkčně-anatomické metody,
biomechanické metody (kinematické,
dynamografické, EMG).
Výzkumné (diagnostické, kontrolní) metody
Diagnostické metody různých vědních oborů (Schnabel et al. 1994, 58)
TYPY VÝZKUMU
(nejčastější v kinantropologii)
1 DOTAZNÍK
 Metoda sběru dat, vyplňuje zkoumaná osoba.
 Slouží k získávání informací o myšlení,
zkušenostech, pocitech, postojích, názorech a
znalostech, hodnotách a intencích.
 Otázky se mohou týkat dotazované osoby nebo
externích objektů.
 Dotazníky obvykle obsahují otázky a tvrzení
označované jako položky.
 Otázky se mohou týkat minulosti, přítomnosti
a budoucnosti. STANDARDIZOVANÝ x NEST.
2 ROZHOVOR (INTERVIEW)
 Metoda sběru dat, ve které tazatel (výzkumník
nebo pověřená osoba) klade otázky
informantovi (účastníku výzkumu).
 Tazatel shromažďuje data od informanta,
který data poskytuje.
 Rozhovory mohou probíhat tváří v tvář,
pomocí telefonu nebo interaktivně po
internetu.
 Síla rozhovoru spočívá v tom, že výzkumník
může klást dodatečné otázky, aby si upřesnil
získané informace.
3 TESTOVÁNÍ (testy a testové baterie)
 Používají se pro zachycení postojů,
osobnostních rysů, schopností a dovedností.
 Nejobvyklejším typem testu je
standardizovaný test, který je vyvinut pomocí
psychometrických zásad.
 Kvalita a vhodnost takového testu je popsána
informacemi o jeho validitě, reliabilitě,
objektivitě a skupinovými normami.
 Problematika teorie měření a testování.
4 BIOMEDICÍNSKÁ A FYZIKÁLNÍ MĚŘENÍ
Měření se týkají biomedicínských vlastností
sledovaného jedince.
K měření se obvykle používají speciální
technická zařízení a vybavení.
Je obvykle nutné speciální zaškolení pro
provedení měření a interpretaci výsledků.
Tato měření mají obvykle výhodu, že jsou
relativně objektivní.
5 POZOROVÁNÍ
V určitých situacích si všímáme vzorců chování
jedinců za účelem získání informací o nějakém
fenoménu.
Rozlišujeme laboratorní pozorování (odehrává se
v umělém prostředí laboratoře) a naturalistické
pozorování (provádí se v reálné situaci).
Dále rozlišujeme kvantitativní a kvalitativní
pozorování.
Může mít mnoho podob (trenér, s pomocí
dokumentace, videa, počítače).
6 SBĚR SEKUNDÁRNÍCH DAT
Výzkum může být založený na zpracování
primárních dat (pozorování, testování, měření),
nebo sekundárních dat, nebo na jejich
kombinaci.
Sekundární data: osobní dokumenty (zápisníky,
deníky, rodinné fotografie), úřední dokumenty
(výroční zprávy, zápisy ze schůzí, vyhlášky),
archivované údaje (záznamy nebo množiny
záznamů), výstupy masových médií (noviny,
časopisy, televizní záznamy) a virtuální data
(internetové stránky, internetová pošta).
A PŘÍŠTĚ?
ZKOUMANÁ POPULACE A/NEBO VÝBĚR
KVANTITATIVNÍ VÝZKUM
Práce na výzkumném úkolu (výzkumný cyklus)
ZKOUMANÁ POPULACE NEBO VÝBĚR?
VÝZKUMNÉ METODY (METODIKA)
ZÁKLADNÍ resp. VÝBĚROVÝ SOUBOR
ZÁKLADNÍ SOUBOR
(generální soubor, Grundgesamtkeit,
Population)
= soubor všech jedinců, u/na kterých
bychom teoreticky měli šetření
provádět.
Jedinci s požadovanou vlastností. Obvykle nelze,
nemožné, časově a ekonomicky náročné.
Např. studenti TV, nositelé Nobelovy ceny.
VÝBĚROVÝ SOUBOR
(náhodný výběr, vzorek, Stichprobe, sample)
= náhodná podmnožina prvků
základního souboru, která jej
reprezentuje.
Z výsledků zkoumání VS činíme
závěry platné pro základní soubor.
Nejedná-li se o náhodný výběr, nelze závěry
zobecňovat, platné jen pro zkoumaný soubor.
VÝBĚROVÝ SOUBOR
Může jít o osoby, ale také o objekty
(školy, třídy, v meta-analýze jde o
provedené studie).
Zdůvodňujeme výběr z populace nebo
subpopulace a vhodný počet jedinců.
Popisujeme způsob, jak získáme přístup
k podmnožině populace.
Výběrový soubor získáváme tzv.
náhodným výběrem, kdy každý prvek
základního souboru má stejnou
možnost být vybrán.
O vybrání/nevybrání rozhoduje náhoda.
Metody náhodného výběru
I. Losování
losování statistických jednotek s jejich
vracením do osudí (u malých souborů),
losování statistických jednotek bez
vracení do osudí (u velkých souborů),
II. tabulka náhodných čísel, nebo
generátor náhodných čísel (počítačový
program generující náhodná čísla).
Postup pomocí tabulky náhodných čísel
1. V tabulce zvolíme libovolné číslo, od něj
čteme uvedená čísla s potřebným počtem míst
(např. N=540 => trojmístná čísla)
2. Do výběru zahrnujeme ty jednotky
základního souboru, jejichž přiřazená čísla jsou
ta, která čteme v tabulce.
3. Čísla vyšší než rozsah základního souboru
vynecháme.
4. Pokračujeme tak dlouho, než dosáhneme
požadovaného rozsahu výběrového souboru.
Př. ze základního souboru N=540 máme vybrat n=12
N=540
n=12
III. Skupinový výběr
… užívá se, je-li základní soubor uspořádán
do skupin (třídy ve škole), z nichž vybíráme –
nutný je dostatečný počet skupin.
IV. Stratifikovaný výběr
… vychází z rozdělení základního souboru
na skupiny („stráty“) z nichž se pak dělá
náhodný výběr. Např.„vysokoškoláci“
(studující techniky, univerzity, uměleckých
vysokých škol, atd.).
V. Záměrný výběr
O zařazení do výběrového souboru
nerozhoduje náhoda, vybíráme sami
jedince, které považujeme za typické
(subjektivní výběr) podle určitého kritéria.
Příklady: IQ přes 130b, tenisté ATP 100,
hráči fotbalového oddílu U14, atd. IQ?
Další podrobnosti např. Chrástka, M.
(2007). Metody pedagogického výzkumu.
Inteligenční kvocient (IQ) = index inteligence, který
má normální rozložení s průměrem 100 b a s=15 b.
VÝZKUMNÉ METODY (METODIKA)
další kroky při řešení výzkumného problému
Měřící procedury (výzkumné metody)
Popis měřících a jiných procedur
(např. testování, plantografie,
bioimpedance, atd.) pro získávání dat.
Uvedení údajů o validitě, reliabilitě a
objektivitě s ohledem na typ výzkumu.
VÝZKUMNÉ METODY (METODIKA)
Pilotní studie (doporučuje se)
Pokud je provedena, pak se v této části
popisují zkušenosti získané z pilotní studie.
Pilotní studie může vést k modifikaci celého
plánu výzkumu popř. ke změně či úpravě
výzkumných metod.
VÝZKUMNÉ METODY (METODIKA)
Sběr dat
Popis způsobu získávání dat pro konkrétní
soubor a typ výzkumu (např. test,
rozhovor, atd.). Časový harmonogram.
Analýza dat
Popis statistických nebo jiných procedur
pro analýzu dat.
Popis konkrétních statistických metod a
měřících stupnic.
PŘÍŠTĚ: ZÁKLADY STATISTIKY
Deskriptivní (popisná)
a analytická (srovnávací) statistika