Cévní onemocnění mozku aplikovaná patofyziologie a epidemiologie neinfekčních nemocí APKIN KATEŘINA DOLEŽELOVÁ DANIIL MATYUSHKO Cévní mozková příhoda (iktus) DEFINICE: Náhle se rozvíjející postižení určitého okrsku mozkové tkáně vzniklé poruchou jejího prokrvení. Způsob vzniku: Ucpání mozkové tepny (ischemické CMP) Krvácení z mozkové cévy (hemoragické CMP) Etiologie ISCHEMICKÉ CMP (80%) Obstrukční – ucpání cévy trombem nebo embolem Neobstrukční – hypoperfuze ◦Nízká dodávka krve ◦Nízká saturace krve kyslíkem ◦Krev obsahuje málo erytrocytů HEMORAGICKÉ CMP (20%) VÝRAZNĚ VYŠŠÍ MORTALITA ◦Intracerebrální hemoragie (15%) ◦Arteriální hypertenze ◦Arteriovenózní malformace ◦ krvácivost ◦Krvácení do mozkového tumoru ◦Antikoagulační léčba ◦Drogová závislost ◦Subarachnoidální hemoragie (5%) ◦Vrozené cévní anomálie ◦Krvácení do likvorových cest Mortalita a incidence 2. nejčastější příčina smrti (Evropa, USA) V mnoha zemích nejčastější příčina invalidity u dospělých nad 65 let Rozvojové země nevídaný vzestup (stárnutí populace ??) ČR patří k zemím s nejvyšší morbiditou (3 násobně incidence oproti ostatním státům Evropy) mortalita dosahuje 2 násobných hodnot ve srovnání s většinou vyspělých států území incidence celosvětová 4 mil. Evropa 0,5 mil. ČR 350 Prognóza onemocnění PROGNÓZA PACIENTA PO PRODĚLANÉ CMP ZÁVISÍ NA: •Typu příhody •Lokalizaci a velikosti poškození •Věku a přidružených onemocnění •Správném zajištění vitálních funkcí a poskytování intenzivní péče v akutním období •Včasném stanovení diagnózy a zahájení léčby ZHRUBA 20 % PACIENTŮ PO PRODĚLANÉ CMP UMÍRÁ DO 3 MĚSÍCŮ, 30-40% JE TĚŽCE INVALIDNÍCH A 40-50% SE ČÁSTEČNĚ NEBO ZCELA UZDRAVÍ. RIZIKO RECIDIVY JE MĚSÍC PO PŘÍHODĚ 10%, V NÁSLEDUJÍCÍM ROCE 5 %, ALE V NÁSLEDUJÍCÍCH 5 LETECH AŽ 25-30 %. DŮLEŽITOU ROLI ZDE PROTO HRAJE SEKUNDÁRNÍ PREVENCE A ELIMINACE RIZIKOVÝCH FAKTORŮ Rizikové faktory: • Hypertenze •Přítomnost ischemické choroby srdeční •Diabetes •Kombinace alkohol a kouření Možné komplikace po CMP Záleží především na rozsahu, tíži a trvání ISCHEMIE. •Hemiparéza, hemiplegie, parestezie •Poruchy zraku •Poruchy komunikace •Poruchy spánku, úzkost, deprese •Poruchy kognitivních funkcí, demence, neglect syndrom •Obstrukční spánková apnoe, dušnost •Inkontinence, retence moči a stolice •Spasticita •Poruchy polykání •Epileptické záchvaty •Atd. Léčba K obnově nezávislého, plnohodnotného tělesného a duševního života nebo alespoň zmírnění trvalých následků této nemoci pomáhá především rehabilitace. •léčebná rehabilitace – prováděná ve zdravotnických zařízeních •sociální rehabilitace – cílem je zajistit podmínky návratu do společnosti •pracovní rehabilitace – připravuje pacienta k pracovnímu uplatnění a pak zařazuje do pracovního procesu Pohybová aktivita Výrazná ztráta tělesné zdatnosti důležitá aerobní aktivita Doporučení (Stejskal, 2016): ◦aerobní trénink 3 –5krát týdně. ◦Zpočátku asi 20 minut (2x10 min), postupně prodlužovat ◦U pacientů se závažnou ztrátou zdatnosti by na začátku intenzita zatížení neměla přesáhnout 50 % VO2 peak, později i u tohoto ukazatele by mělo dojít k postupnému zvyšování. STUDIE 1 Effects of a 6-Week Aquatic Treadmill Exercise Program on Cardiorespiratory Fitness and Walking Endurance in Subacute Stroke Patients: A PILOT TRIAL. (Han Ey, Im Sh, 2017) Pilotní studie Zkoumá bezpečnost a účinnost pohybové aktivity (chůze na pásu pod vodou) u pacientů po infarktu 20 pacientů bylo rozděleno náhodně do 2 skupin. Jedna skupina cvičila na pásu pod vodou a druhá cvičila na bicykovém ergometru. Program: aerobní cvičení po dobu 30 min. / 5x týdně / 6 týdnů Sledované ukazatele: test vytrvalosti chůze 6 min., spotřeba kyslíku Vo2 peak, srdeční frekvence, modifikovaný Barthel index pro každodenní činnosti Závěr: 1. skupina vykazovala významné zlepšení ve všech ukazatelích pohybové aktivity, proto pohybová aktivita ve vodním prostředí má větší vliv na zlepšení aerobní kondice u pacientů po infarktu. STUDIE 2 Factors Influencing the Efficacy of Aerobic Exercise for Improving Fitness and Walking Capacity After Stroke: A Meta-Analysis With Meta-Regression (Boyne P, Welge J, Kissela B, Dunning K, 2016) Metaanalýza Zkoumá jak účinná je aerobní aktivita u pacientů po infarktu Zahrnuje studie, kde se porovnává aerobní aktivita s kontrolní skupinou bez aerobní aktivity Zkoumaná data: Vo2peak, vytrvalost, rychlost, intenzita a celkový objem Závěr: aerobní aktivita výrazně zlepšuje aerobní kapacitu u pacientů po iktu, ale je nutné ovlivnit intenzitu. Vyšší intenzita prokazuje lepší výsledky. STUDIE 3 The use of aerobic exercise training in improving aerobic capacity in individuals with stroke: a meta-analysis. (Pang MY, Eng JJ, Dawson AS, Gylfadótir S, 2006) Metaanalýza – zařazeny randomizované kontrolované studie Zjišťuje, zda aerobní cvičení zlepšuje aerobní kapacitu u jedinců s CMP 9 studií - celkově zahrnuto 480 subjektů Intenzita cvičení 50%- 80% max.srdeční frekvence, doba cvičení 20-40 min, 3-5 dní v týdnu Pozitivní vliv aerobního cvičení prokázáno u všech studií – zlepšení Vo2max, vytrvalost a rychlost chůze Závěr: aerobní cvičení by mělo být důležitou součástí rehabilitace po CMP Použité zdroje AMBLER, Z. Základy neurologie: [učebnice pro lékařské fakulty]. 6., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Galén, c2006. ISBN 80-246-1258-5. BOYONE, P; WELGE, J; KISSELA, B; DUNNING, K. Factors Influencing the Efficacy of Aerobic Exercise for Improving Fitness and Walking Capacity After Stroke: A Meta-Analysis With Meta-Regression.2017. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27744025 HAN, Ey; IM Sh. Effects of a 6-Week Aquatic Treadmill Exercise Program on Cardiorespiratory Fitness and Walking Endurance in Subacute Stroke Patients: A PILOT TRIAL. 2017. Dostupné z : https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/28306685 KALITA, Z. Akutní cévní mozkové příhody: diagnostika, patofyziologie, management.Praha: Maxdorf, 2006, 623 s. ISBN 80-859-1226-0. KALVACH, P. Mozkové ischemie a hemoragie. Praha: Grada, 2010, 456 s. ISBN 978-80-247-2765-3. MERVARTOVÁ I. Peče o pacienty s cerebrovaskularnim onemocněním v České republice. Věstník. 2010. ročník 2010, číslo 2. ISSN 1211-0868. MYSLIVEČEK, J. Základy neurověd. Praha: Triton, 2003. ISBN 80-7254-234-6. PANG, My; ENG, JJ; DAWSON, AS; GYLFADOTIR, S. The use of aerobic exercise training in improving aerobic capacity in individuals with stroke: a meta-analysis. 2006. dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16541930 PAPOUŠEK, J. Rehabilitace po cévní mozkové příhodě. Kapitoly z kardiologie pro praktické lékaře. 2010. ročník 3, číslo 4, s. 145-149. ISSN 1803-7542. Děkujeme za pozornost