Aplikovaná patofyziologie a epidemiologie neinfekčních nemocí Crhová, Fuchsová Výsledek obrázku pro hypertenze ⦿1.Primární (esenciální) hypertenze – 90 (Perušičová,c2012) - 95% (Widimský,2008), známe patogenetické mechanismy, neznáme vlastní vyvolávající příčinu. Na vzniku se podílí genetické vlivy i nezdravý životní návyky (vysokoenergetická strava bohatá na sodík a chudá na draslík, hořčík a vápník, nedostatek pohybu, nadváha a obezita, dlouhodobý stres) (Perušičová,c2012) ⦿2. Sekundární hypertenze – 5%, zvýšení tlaku je v důsledku jiného onemocnění, které je přesně definováno. ⦿3 vývojová stádia hypertenze (Perušičová,c2012): ⦿1. Pouhé ↑ hypertenze bez orgánového poškození. ⦿2. Hypertenze s orgánovými změnami (hypertrofie ⦿levé komory, ztluštění arteriální karotické stěny, ⦿zjištění sklerotického plátu, mírný vzestup ⦿koncentrace kreatininu). ⦿3. Hypertenze s těžkými orgánovými změnami a ⦿jejich selhávání (selhání levé komory srdeční, ⦿renální insuficience až selhání ledvin, CMP, ICHS). Renální onemocnění Endokrinní onemocnění Hypertenze v těhotenství Hypertenze u syndromu spánkové apnoe Hypertenze po transplantaci orgánů Hypertenze u koarktace (zúžení) aorty Hypertenze u onemocnění CNS Iatrogenní (poléková) hypertenze ⦿Definice je arbitrární, mění se podle výsledků epidemiologických studií.(Perušičová,c2012) ⦿Opakovaně naměřený klidový systolický TK v ordinaci lékaře vsedě, po 3-5 minutách sezení (Táborský,2015), 140 mmHg a vyšší anebo diastolický TK 90 mmHg a vyšší, zjištěné alespoň ve 2 ze 3 měření TK, s odstupem 1-2 minut(Táborský,2015). (Widimský,2015) ⦿Hodnoty naměřené sestrami jsou nižší – syndrom bílého pláště je menší (Táborský,2015). Systolický TK (mmHg) Diastolický TK (mmHg) Optimální TK < 120 a < 80 Normální TK 120-129 a 80-84 Vysoký normální tlak 130-139 a/nebo 85-89 Hypertenze Stupeň 1 (mírná) Stupeň 2 (středně závažná) Stupeň3 (těžká) Izolovaná systolická hypertenze 140-159 a/nebo 90-99 160-179 a/nebo 100-109 ≥ 180 a/nebo ≥ 110 ≥ 140 a/nebo < 90 ⦿3. nejčastější KV nemoc a zároveň jeden z hlavních rizikových faktorů pro aterosklerózu a vaskulární aterosklerotické nemoci (ICHS, CMP, ICHDK), pro hemoragické CMP, pro srdeční selhání a ledvinné selhání (Widimský, 2014;Perušičová,c2012) ⦿Vyskytuje se cca u 35% dospělé populace a její výskyt stoupá s věkem.(Peruščiková,c2012) ⦿V roce 2000 – 972 milionů (26,4%) dospělých (M:26,6%, Ž:26,1%). Předpokládá se, že do roku 2026 vzroste počet na 1,6 miliardy (29%).(Smetanová,2011) ⦿Dvakrát častěji se hypertenze vyskytuje u nemocných s DM. ⦿DM II. mají 2x častější hypertenzi než DM I. (Peruščíková,c2012) ⦿Riziko CMP stoupá již od sTK 115 mmHg dTK 70 mmHg. Každé snížení o 5-6 mmHg je provázeno snížením rizika vzniku CMP o 38%.(Widimský 2014) ⦿Závisí na výchozí hodnotě, věku, pohlaví, rase, tělesné hmotnosti a distribuci tělesného tuku (Widimský,2014) ⦿Do 50. roku převažuje u mužů, nad 65. let se rozdíly ztrácí (Smetanová,2011), nebo se vyskytuje více u žen (Widimský,2014) ⦿Roční incidence hypertenze – 1-2% ve druhé dekádě života, 4-8% ve věku mezi 60. a 70. rokem. (Widimský,2014) I:\Mgr\2.semestr\Aplikovaná patofyziologie a epidemiologie\Vývoj prevalence hypertenze v ČR.png (Jozifova et al. 2010) ⦿V ČR ve věku 25-64 let je 40,5% hypertoniků (M:47,8%, Ž:36,6%). (Václavík,2015), 20% lidí nad 35 let, 60% nad 55 let, 80% nad 65 let.(Smetanová,2015) ⦿ ⦿K 31.12.2010 bylo evidováno 8 687 080 dospělých občanů (nad 18 let), což znamená, že je v ČR asi 3,5 milionu pacientů s hypertenzí.(Václavík,2015) ⦿ ⦿Běžná populace (55-65 let) má 90% riziko rozvoje hypertenze 1. stupně (nad 140/90 mmHg) a 70% pravděpodobnost rozvoje 2. stupně (nad 160/100 mmHg) (Smetanová,2015) ⦿Určit KV riziko – tabulky SCORE ⦿(Perušičová,c2012) ⦿Úprava životních návyků (nekouřit, jíst nízkoenergetickou stravu, pravidelně provádět PA, která by měla udržovat vhodnou hmotnost, nebo ji redukovat, omezit stres) (Perušičová,c2012) ⦿Nekouření platí pro každého hypertonika, samotný TK neovlivní, ale výrazně sníží riziko ICHS! (Widimský,2014) Faktor Doporučení Průměrný pokles sTK Pokles tělesné hmotnosti Dosažení BMI 18,5 – 24,9 5-20 mmHg na pokles hmotnosti o každých 10kg Dieta podle DASH studie Bohatá na ovoce a zeleninu, mléčné výrobky s nízkým obsahem tuku a redukce nasycených MK a celkových tuků 8-14 mmHg Redukce příjmu soli NaCl 5-6 g/den 4-8 mmHg Fyzická aktivita Aerobní aktivita – rychlá chůze 30-45 minut 3-4x/týdně 4-9 mmHg Úprava příjmu alkoholu ≤30 g denně, u žen a mužů menší postavy na 15-29 g/den 2-4 mmHg ⦿5 hlavních antihypertenziv: ACE-inhibitory, sartany (antagonisté receptorů pro angiotensin), betablokátory, blokátory kalciových kanálů, diuretika. Algoritmus zahajování farmakologické léčby TK ≥ 180/110 mm Hg Léčba ihned TK 160–179/100–109 mm Hg opakovaně Léčbu zahájit do 1 měsíce nebo léčbu zahájit ihned při přítomnosti (či již při podezření na přítomnost) • subklinického orgánového poškození, • manifestního KV či renálního onemocnění, • DM, • metabolického syndromu • SCORE ≥ 5 % TK 140–159/90–99 mm Hg opakovaně Léčbu zahájit do 1 měsíce u • subklinického orgánového poškození, • manifestního KV či renálního onemocnění, • DM, • metabolického syndromu • SCORE ≥ 5 %, v ostatních situacích lze s farmakoterapií vyčkat po dobu 3 měsíců • v případě trvajícího >TK 140/90 mm Hg zahájit farmakologickou léčbu TK 130–139/85–89 mm Hg opakovaně zahájit léčbu pokud nefarmakologická opatření nevedou k poklesu TK pod hodnotu 140/90 mm Hg http://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy-od-2013/DP-AH-2014.pdf ⦿Většina pacientů: 140/90 mmHg – i po infakrtu, CMP, pacienty s chornickým onemocněním ledvin. ⦿DM: 140/85 mmHg. ⦿U starších nad 80 let: 140-150/90 mmHg. ⦿Rezistentní hypertenze – TK >140/90 mmHg i přesto, že užívají trojkombinaci adekvátních dávek antihypertenziv (s využitím diuretik!), nebo pokud je cílového tlaku dosaženo kombinací 4 nebo více antihypertenziv (316 000 v ČR). ⦿Pacienti s RH mají 3x větší výskyt KV a renálních příhod. ⦿Léčba je stejná jako u běžné hypertenze – ↓ alkohol, ↓ hmotnosti, ↓ příjmu soli, ↑ FA (Václavík,2015,Widimský,2014) ⦿The importance of kinesiotherapy in the prophylaxis of hypertension in adults (Emil Fieroui, 2016) ⦿ •experimentální a kontrolní skupina - každá po 10 členech •věk 41 - 66 let •u všech pacientů byly známy tyto údaje: •kompletní anamnéza •klinické vyšetření •vztah hypertenze a funkce kardiovaskulárního systému •laboratorní vyřetření •V rámci studie hodnoceny tyto parametry: •stupeň výskytu bolestí hlavy •stupeň únavy •stupeň závratí •stupeň snížení hypertenze •Výsledky •Pohybová léčba měla příznivé účinky na snižování únavy, závratí, ale také na snížení hodnot diastolického a systolického krevního tlaku a zvýšení kvality života. •Významný pokles výskytu bolestí hlavy u všech pacientů •Výrazný pozitivní efekt na snížení •Významná funkce fyzioterapeutů a rehabilitačních programů v léčbě hypertenze ⦿Recovery of hypertension through physical therapy, diet and movement (Liviu Alexandru Trâilâ) ⦿ ⦿26 pacientů (M:15, Ž:24), rozdělení podle let: 31-40 (2 pacienti), 41-50 (4 pacienti),51-60 (8 pacientů) a 61-70 (18 pacientů) ⦿délka studie - 3 měsíce ⦿První 2 týdny pouze habituální PA, aby si navykli na pohyb (chůze do schodů, dýchací cvičení apod.). Poté 3 týdny 20 minut PA aerobní, každé ráno 10 minut gymnastika (protahovací cvičení). Potom 30 minut chůze denně, 3-4x týdně. Později 30-60 minut, 5km/hodinu. ⦿Léky brali normálně podle předpisu. ⦿Dieta: snížení příjmu soli, nízko kalorická dieta - ovoce, zelenina, maso, ryby atd. ⦿Výsledky: 69,23% snížilo TK o 25 mmHg, 23% stejný TK, 7% vzdalo. ⦿An exercise program for improving and/or maintaining arterial function in middle-aged to older individuals (Hajime Miura) ⦿ •Doporučení pohybové aktivity: •druh: vytvrvalostní aktivity (chůze, běh, plavání) a odporový trénink •intenzita: vytvrvalostní trénink - mírná intenzita, odporový trénink - 80% 1RM •frekvence: min. 3x týdně vytrvalostní trénink + 2x týdně odporový trénink •Tréninková jednotka: 1.warm-up, kalenetika, strečink 2.trénink koordinace 3.kruhový trénink (nízká intenzita) - 6-8 stanovišť, 3-5 kol, cca 30-40 minut, každý cvik - 15-20 opakování, po každém stanovišti běh 15m k dalšímu stanovišti 4.odporový trénink zaměřený na DK 5.zklidnění, relaxace •Závěr: •Vytvrvalostní trénink, odporový trénink o nížší intenzitě a cross-trénink přispívají ke zlepšení arteriální funkce. ⦿Pohybový program pro jedince s rizikovými faktory kardiovaskulárních onemocnění (Kumstát a kol., 2011) • •3měsíční pohybový program zaměřený na III. a IV. fázi kardiovaskulární rehabilitace •6 osob (58±9 let) po akutním infarktu myokardu •všichni pacienti se léčili s hypertenzí •cvičení 1x týdně - 90 minut, tělocvična nebo posilovna •celkem 12 lekcí • • •Tréninková jednotka •úvodní část (15-25 minut) - zahřátí modifikacemi chůze, klusu, běhu, uvolňovací, protahovací a posilovací cvičení. •hlavní aerobní část (45-60 minut) - rotoped, skupinová a herní cvičení, kruhový trénink a cvičení na velkých míčích. •závěrečná část (5-10 minut) - vyrovnávací cvičení, relaxace a celkové uvolnění duševní tenze. ⦿Příklady tréninkových jednotek ⦿ ⦿Souvislé aerobní zatížení (45 min) - trénink na rotopedu s variabilní intenzitou. Navazující úseky v délce 5 minut s proměnlivou, mírně rostoucí intenzitou, cílová TF 5–10 tepů nad hranicí TTF (poslední úsek). ⦿Intervalový trénink na veslařském trenažéru (45–50 min) ⦿Fartlek (40 min) - pracuje se změnami intenzity na základě okamžitých, neplánovaných, subjektivních pocitů. Příklad: 4–5× [5 min střídavé úsilí s doporučenou TTF ±10 tepů/min + 2–3 min lehké zatížení 50 % rTF] ⦿Kruhový trénink (40–50 min) - třeba dbát na správné provedení pohybů, pravidelné dýchání a zamezit chybným pohybovým stereotypům. ⦿Skupinové a štafetové hry - vzhledem ke zvýšenému emočnímu vypětí, přirozeně hru doprovázejícímu, více sledovat doprovodné fyziologické odpovědi organismu. ⦿Léčebně rehabilitační plán a postup u obézních s hypertenzí (Ibrahim Omar, 2009) ⦿Cílem je redukce zdravotních rizik spojených s nadměrnou hmotností, spíše než se snížení hmotnosti jako takové ⦿ ⦿Tréninková jednotka ⦿skupinové cvičení ⦿kondiční cvičení, cvičení s náčiním (tyče, míče, gumy, činky, švihadla), cvičení při hudbě, aerobik, stepaerobik, strečink, kalanetika, apod. ⦿jednotka se skládá z úvodu, hlavní části a závěr ⦿Délka cvičební jednotky v rozmezí 15 - 45 minut ⦿Doplňkové sporty, hlavně míčové hry, kondiční běhy, jízda na kole, plavání, cvičení ve vodě, vodní polo apod. ⦿cvičení volit individuálně podle věku a zdravotního stavu jedince ⦿12 týdenní program, cvičení 2x týdně 50 minut - skupinové cvičení (max 5 cvičících) ⦿úvodní část (10 minut) ⦿cílené protahování svalů s tendencí ke zkrácení (stretching), cvičení na zlepšení kloubní pohyblivosti, dynamická dechová gymnastika, chůze. ⦿aerobní část (30 minut) ⦿První fáze (15 minut) vlastní kondiční cvičení – převážně s využitím gymnastických míčů, therabandů, overballů, tyčí apod. ⦿Druhá fáze - aerobní část (15 minut) cvičení na přístrojích: rotoped, stepper. Po celou dobu monitorujeme SF, v poslední minutě aerobní části pak měříme TK, zaznamenává se SF a subjektivní pocity pacienta. ⦿závěrečná část (10 - 15 minut) ⦿snížení SF, DF a TK, dále pak uvolnění svalů, celková relaxace. Pacienti můžou sami odpočívat při poslechu relaxační hudby, lze využít i Schulzův autogenní trénink. ⦿Vliv pravidelné pohybové aktivity na hypertenzi u pacientů s metabolickým syndromem (Kolaříková, 2009) ⦿Pravidelná pohybová aktivita vyšší intenzity nebo vyšší zdatnost vyjádřená VO2 max snižují riziko výskytu hypertenze. ⦿převážně vytvrvalostní aktivity + odporová cvičení ⦿Zátěžové vyšetření - vhodné u mužů starších 45 let a žen starších 55 let, kteří plánují náročnější pohybovou aktivitu (intenzivnější než 60% VO2 max) nebo u pacientů s dalšími zdravotními komplikacemi. ⦿ ⦿Tréninková jednotka ⦿alespoň 3-5x týdně, ideálně však každý den, 30 - 60 minut ⦿střední intenzita cvičení (40 - 70 VO2max) -> vyšší intenzita = větší redukce hypertenze ⦿hodnoceí intenzity dle Borgovy škály ⦿aerobní aktivity - chůze, běh, jízda na rotopedu, plavání ⦿Úvodní část - cvičení lehčí intenzity na zahřátí (5-10 min) ⦿Hlavní část - Aerobní cvičení - chůze, rotoped, plavání nebo veslování, v intenzitě 55%-79% SF max, (30 - 45 min) ⦿Posilovací cvičení lehčí intenzitou 8-10 cvičení s váhou 30-50% 1RM, série po 12-15 opakováních, přidat zátěž možné pokud je 15 opakování bez obtíží. ⦿ ⦿Pacienti s vážnějším stupněm hypertenze by měli před započetím pohybového programu absolvovat lékařské vyšetření doplněné zátěžovým vyšetřením. Je třeba pacienty instruovat, aby během cvičení dýchali přirozeně a nezadržovali dech. Zadržení dechu jako Valsalvův manévr způsobí vzestup TK. ⦿ČAPKOVÁ, Naďa, LUSTIGOVÁ Michala, 2010. Prevalence, znalost a léčba hypertenze u české populace(výsledky studie HAPIEE). Prezentace na: konference "Zdraví a životní prostředí", Státní zdravotní ústav Praha. ⦿FIEROUI, Emil. The importance of kinesiotherapy in the prophylaxis of hypertension in adults. Science, Movement and Health. 2016. Dostupné take z: http://web.a.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=10f67769-30fa-43d1-b5b3-86cca43a2326%40ses sionmgr4007&vid=0&hid=4204 ⦿JOZIFOVA, Marie, Renata CIFKOVA, Zdenka SKODOVA, Vera ADAMKOVA, Jan BRUTHANS, Jiri PROCHAZKA, Jiri BELOHOUBEK, Marketa GALOVCOVA, Peter WOHLFAHRT, Alena KRAJCOVIECHOVA a Vera LANSKA, 2010. Lecba a kontrola hypertenze v Ceske republice v obdobi 1997/1998-2006/2009. Interni medicina pro praxi. 12(4), 212–217. ISSN 12345678. ⦿KOLAŘÍKOVÁ, Klára. Vliv pravidelné pohybové aktivity na hypertenzi u pacientů s metabolickým syndromem (Diplomová práce). 2009. Praha: Karlova univerzita ⦿KUMSTÁT, Michal, Robert VYSOKÝ, Iva TOMÁŠKOVÁ, Ondřej SMOLKA a Iva HRNČIŘÍKOVÁ. Pohybový program pro jedince s rizikovými faktory kardiovaskulárních onemocnění. Studia sportiva, Masarykova univerzita: FSpS MU, 2011, roč. 2011/5, č. 1, s. 167-172. ISSN 1802-7679. ⦿MUIRA, Hajime.An exercise program for improving and/or maintaining arterial function in middle-aged to older individuals. 2012. Dostupné take z: http://web.b.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=0&sid=310e2b6d-19e6-4db2-9 497-d8e56ae1b08c%40sessionmgr101 ⦿OMAR, Ibrahim. Léčebně-rehabilitační plán a postup u obézních s hypertenzí. 2009. Dostupné také z: http://is.muni.cz/th/176912/lf_b/ ⦿PERUŠIČOVÁ, Jindra. Prediabetes, prehypertenze, dyslipidemie a metabolický syndrom. Praha: Maxdorf, c2012. ISBN 978-80-7345-272-8. ⦿SMETANOVÁ, Viera. Vysoký krvný tlak. 2. vyd. Bratislava: Herba, 2011. Malá lekárska knižnica. ISBN 978-80-89171-71-2. ⦿TÁBORSKÝ, Miloš. Novinky v kardiologii 2015. Praha: Mladá fronta, 2015. Edice postgraduální medicíny. ISBN 978-80-204-3712-9. ⦿TRĂILĂ, Liviu Alexandru. RECOVERY OF HYPERTENSION THROUGH PHYSICAL THERAPY, DIET AND MOVEMENT. Bulletin of the Transilvania University of Brasov, Series IX: Sciences of Human Kinetics [online]. 2016, 9(1), 49-54 [cit. 2017-03-23]. ISSN 23442026. ⦿VÁCLAVÍK, Jan. Obtížně léčitelná hypertenze. Praha: Mladá fronta, 2015. Edice postgraduální medicíny. ISBN 978-80-204-3774-7. ⦿WIDIMSKÝ, Jiří. Esenciální a sekundární hypertenze pro praxi. Praha: Triton, 2005. ISBN 80-7254-711-9. ⦿WIDIMSKÝ, Jiří. Hypertenze. 4., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Triton, 2014. ISBN 978-80-7387-811-5.