Vertebrogenní algický syndrom Lp Jana Příhonská, Barbora Pyrochtová Vertebrogenní algický syndrom (5) - onemocnění páteře provázející poruchy jejích kloubů, vazů, meziobratlových plotének, okolních svalů apod. - projevuje se bolestmi v příslušném úseku páteře, svalů nebo kloubů, na jednom nebo mnoha místech, často je patrná iradiace bolestí - bolest přetrvává týdny, měsíce nebo po celý zbytek života ○ cervikokraniální syndrom ○ cervikobrachiální ○ lumbalgie ○ ischialgie Vertebrogenní algický syndrom (5) - může vzniknout náhle - může být výsledkem většího traumatu nebo mnohonásobných epizod mikrotraumatizace - hlavním projevem: epizody kořenových a verbrogenních bolestí, slabost, parestezie končetin Etiologie (5) - mechanické poruchy a degenerativní změny pohybového segmentu - blokády jednotlivých segmentů - svalové spazmy - důsledek přetěžování axiálního systému, svalových dysbalancí a špatných pohyb. stereotypů - degenerativní onemocnění páteře - spondylóza, spinální stenóza, spondylolistéza - vrozené vady páteře a míchy Etiologie (5) - úrazy - nádorové onemocnění - osteoporóza - revmatická onemocnění - akutní nebo chronický zánět - onemocnění vnitřních orgánů Rizikové faktory (9) - sedavý způsob života - nedostatek pohybové aktivity - obezita - psychické poruchy - provázené emoční tenzí - jednostranné zaměstnání - nevhodné pracovní podmínky Epidemiologie CZ (9) - druhý nejčastější chorobný stav po nemoci z nachlazení - 1/3 všech pracovních neschopností - jedna z deseti nejčastějších příčin návštěvy praktického lékaře - pátý nejčastější důvod hospitalizace - maximální výskyt 45-60 let - pořadí četností bolestí v jednotlivých úsecích L/S:C:Th páteře 4:2:1 Epidemiologie CZ (9) - v populaci 1 % přechodně a 1 % trvale nemocných pro vertebrogenní potíže - 40-50 % přetrvávají symptomy déle jak 3 měsíce, beze změny přetrvává do 1 roku - invalidní důchod 50 % pacientů - roční prevalence 15-45 % - celoživotní prevalence 60-90 % - roční incidence 5 % Epidemiologie Severní Amerika (11) - nejčastější zdravotní problém - prevalence 7 - 29% - roční incidence 10 - 28% - 75% dospělých postihne bolest zad alespoň jednou - 25 - 39% vyhledá lékařskou péči - 26,4% zaznamenalo bolest zad trvající alespoň jeden den v posledních třech měsících - bolest zad se častěji vyskytuje ve věku nad 45 let, u žen Epidemiologie Severní Amerika (11) - nejvyšší prevalence u amerických indiánů a původních obyvatel Aljašky, nejnižší naopak u asijských Američanů - o 10 % nižší incidence, 22 % u občanů s bakalářským a vyšším vzděláním - míra prevalence klesá s výší příjmů - výskyt již u dětí ve věku 8 - 10 let - roční prevalence u dospívajících ve věku 12 - 22 let je 7 % Epidemiologie Severní Amerika (11) - incidence u dospívajících: 12 let - 11,8 %, 15 let - 21,5% - prevalence u dospívajících: 11 let - 11,6%, 15 let - 50,4% - odhad prevalence ve věku 20 let je dle studií 70-80% - ve věku 15 let - častější výskyt u chlapců - byla prokázána souvislost mezi sedavým životním stylem a vyšším rizikem vzniku bolesti zad Terapie a. farmakologická b. nefarmakologická FARMAKOLOGICKÁ LÉČBA: - v akutním stádium: tlumení bolesti a zánětu ➢ lokální anestetika: obstřik ➢ centrální anestetika: myorelaxancia Terapie NEFARMAKOLOGICKÁ LÉČBA: (3,6) - manuální terapie (manipulace, mobilizace, masáže, trakce) - fyzikální terapie (kryoterapie, elektroterapie, UZ, magnet) - režimová opatření (ergonomie, dieta, správné držení těla, zdravý spánek) - akupunktura a akupresura - chirurgické zákroky (operace) - aktivní pohyb (lázně, skupinové/individuální pohybové programy) POHYBOVÁ INTERVENCE (7) - pozitivní vliv PA na průběh onemocnění (4) - problém: většina pacientů s VAS strach z PA (bojí se úrazu), proto hypomobilní - PA vhodná jak pro chronické tak akutní formy VAS, klidový režim POUZE v počátcích onemocnění (akutní ataky) Indikace PA v jednotlivých fázích onemocnění: (6,7) - význam PA: 1. léčba, 2. prevence Akutní stádium: - ledování, farmakoterapie, klidový režim Subakutní stádium (po odeznění akutních příznaků): - postupně ADL, ne pohyby vyvolávající bolest - nízká intenzita zatížení, postupně navyšovat (intenzita/délka cvičení) Chronické stádium (nad 3 měsíce): - pozor na pohyby vyvolávající bolest, jinak PA bez omezení Vhodná pohybová aktivita? - neexistuje jednotný názor mezi odborníky (viz výsledky studií) Obecně uznávaná doporučení: (8) - aerobní cvičení, posilování, stabilizační cvičení (HSSP/core training), protahovací a uvolňovací cvičení Doporučení ASCM a centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) - USA: (7) - aerobní cvičení 3 - 4x týdně - posilování 2 - 3x týdně Aerobní pohybová aktivita (7) - do 2 týdnů od projevů bolesti pouze nízká intenzita zatížení, následně navýšit: ➢ střední intenzita: alespoň 150 min týdně ➢ vysoká intenzita: 75 min týdně (nebo kombinace) - cvičební jednotka: 30 - 60 min; v kuse/rozdělit na části (každá část min 10 min) - náplň: zaměřit na velké svalové skupiny, rytmická cvičení, cvičení se závažím - KI: pozor na dopady (ne např. běh), necvičit přes bolest - pozn.: vysoce hypomobilní jedinci - zpočátku kratší jednotky (10 - 15 min), postupně navyšovat o 5 min každé 2 - 4 týdny (Klasické) Posilování (7) - frekvence 2 - 3x týdně (viz výše), pauza alespoň 1 den mezi jednotkami ➢ střední intenzita: 10 - 15 opakování ➢ vysoká intenzita: 8 - 12 opakování - vždy 2 série pro každou svalovou skupinu - náplň: zaměřit na svaly trupu (břicho, záda), dále DKK; činky, posilovací gumy, posilovací stroje, cvičení s vlastní vahou - KI: pozor na těžké váhy, nezadržovat dech - pozn.: u zdravotních komplikací (např. artróza) zpočátku pouze 1 série, dále navýšit opakování (15 - 20), teprve potom přidat další sérii Protahovací cvičení (7) - cíl: úleva od bolesti, uvolnění svalového napětí, zvýšení rozsahu pohybu - ideálně každý den protažení hlavních svalových skupin plus 10 min na závěr každého cvičení (kompenzace) ➢ protažení 10 - 30 s, 3 - 4 opakování pro každý sval Další vhodné formy PA (7) - př. jóga, tai chi, Pilates - KI: polohy/pozice, které vyvolávají/zhoršují bolest STUDIE 1. Jóga vs. (pasivní) symptomatická léčba (10) Jóga vs. (pasivní) symptomatická léčba - účinnost jógy v rámci komplexní terapie VAS Lp? - studie (2015) Metodika: - 40 subjektů s chronickým VAS Lp, věk 30 - 50 let - ne kořenové sy (herniace disku), spinální stenóza, nádory, infekční onemocnění, těhotné ženy, spondylolistéza (posun obratle), indikace operační léčby - hodnocení: míra bolesti a mobilita Lp před/po intervenci - 2 skupiny: ➢ intervenční skupina ➢ kontrolní skupina Jóga vs. (pasivní) symptomatická léčba Intervenční skupina: - n = 20; 11 můžu (55 %), 9 žen (45 %), z toho: - lumbalgie u 12 subjektů (60 %) - ischialgie 7 (35%) - akutní lumbago 1 (5 %) Kontrolní skupina: - n = 20; 9 mužů (45 %), 11 žen (55 %), z toho: - lumbalgie 10 (50 %) - ischialgie 9 (45 %) - akutní lumbago 1 (5 %) - obě skupiny počáteční degenerativní změny na páteři (RTG) Jóga vs. (pasivní) symptomatická léčba Intervence: ➢ intervenční skupina: prvky Hatha jógy - asány, pránájáma, tj. jednoduché prvky, které každý zvládne - nejprve cviky pro zmírnění bolesti a uvolnění svalového napětí, postupně aktivace hlubokých svalů páteře (spinální stabilizace) ➢ kontrolní skupina: pasivní symptomatická léčba - manuální terapie, FT, farmakoterapie Výsledky: - obě skupiny ústup bolesti (škála bolesti), ale lepší výsledky (lepší skóre při měření v 1. měsíci, tj. rychlejší ústup bolesti) u intervenční skupiny (jóga) - větší rozsah pohybu Lp při měření v 1. a 2. měsíci u intervenční skupiny Jóga vs. (pasivní) symptomatická léčba Jóga vs. (pasivní) symptomatická léčba Závěr: - celkově lepší výsledky (bolest, rozsah pohybu) u intervenční skupiny (vs. kontrolní skupina se symptomatickou léčbou) - tzn. jóga je v rámci komplexní terapie VAS Lp účinná, lze jí doporučit jako vhodnou formu PA 2. Stabilizační cvičení vs. klasické posilování (1) Stabilizační cvičení vs. klasické posilování - účinnost stabilizačního cvičení v porovnání s klasickým posilováním v léčbě VAS Lp? - pilotní studie (2008 - 2010) Metodika: - 15 žen, věk 30 - 55 let - hodnocení: RTG, MG, CT, funkční testy páteře, neurologické vyšetření, měřeno před/v průběhu/po intervenci (v 2. týdnu, v 1. a v 2. měsíci) - 3 skupiny: ➢ intervenční skupiny (2) ➢ kontrolní skupina (1) Stabilizační cvičení vs. klasické posilování Intervenční skupiny (2): - nespecifický chronický VAS Lp, sedavý způsob život, bez strukturálních změn na páteři, bez neurologického deficitu ➢ skupina A: n = 5, klasické posilování ➢ skupina B: n = 5, stabilizační cvičení (core training) Kontrolní skupina (1): - bez historie VAS Lp, ostatní kritéria viz intervenční skupiny ➢ skupina C: n = 5, bez pohybové intervence (pouze pro porovnání výchozího stavu) Stabilizační cvičení vs. klasické posilování Intervence: ● obě skupiny: cvičební jednotka 40 min, 3x týdně, celkem 20 jednotek ● skladba jednotky: 10 min zahřátí (bicyklový ergometr), vlastní PA: ● intervenční skupina A: posilování břišních a zádových svalů, svaly DKK ● 10 opakování, 3 série na každý sval, následně individuální zvyšování intenzity (počet opakování/zátěž) ● intervenční skupina B: stabilizační cvičení trupu ● polohy vsedě, v opoře na 4, vstoje, individuální zvyšování intenzity (počet opakování/polohy/pozice) Stabilizační cvičení vs. klasické posilování Výsledky: - v porovnání s kontrolní skupinou bez rozdílu ve schopnosti udržet rovnováhu před intervencí, po intervenci bez rozdílu mezi skupinami A a B - skupina B výrazné zlepšení ve smyslu ústupu bolesti (tj. též snížení disability) - skupina A bez výrazných změn Závěr: - balanční cvičení v terapii VAS Lp není potřeba (není porucha rovnováhy) - stabilizační cvičení v porovnání s klasickým posilování více účinné Stabilizační cvičení vs. klasické posilování 3. Stabilizační cvičení vs. nespecifická PA (meta analýza provedených studií) (12) Stabilizační cvičení vs. nespecifická PA - efektivita stabilizačních cvičení v porovnání s nespecifickou PA u pacientů s chronickým VAS Lp? Metodika: - články z let 1970 - 2011 - celkem 28 studií na dané téma, 5 studií splňujících kritéria pro analýzu: tj. celkem 414 subjektů Výsledky: - lepší výsledky (redukce bolesti a disability) u stabilizačních cvičení vs. nespecifické PA v krátkodobém měřítku ALE! - z dlouhodobého hlediska bez rozdílu (měření po 6/12 měsících po intervenci) Stabilizační cvičení vs. nespecifická PA Stabilizační cvičení vs. nespecifická PA Závěr: - stabilizační cvičení (core training) v porovnání s nespecifickou PA je v krátkodobém měřítku účinnější, ale z dlouhodobého hlediska ho nelze ho doporučit jako lepší/účinnější Závěry vyplývající ze studií (1, 10, 12) - Pohybová aktivita u VAS Lp:ano/ne? ➢ ANO - Jaký typ PA nejlepší? ➢ N/A, doporučena kombinace PA aerobního charakteru - strečink posilování (bez rozdílu) Návrh pohybového programu - od 2. týdne (tj. po odeznění akutní fáze) - cílová skupina: pohybově zdatní jedinci bez zdravotních komplikací Pohybový program: - aerobní PA střední intenzity (75 - 85% SF max) 3x týdně (ob den): ➢ á 50 min plus 10 min protažení (kompenzace) ➢ plavání, jízda na kole, nordic walking, tenis - posilování 2x týdně (ob den) : svaly trupu a DKK ➢ každý sval 10 opakování, 2 série ➢ jóga, stabilizační cvičení, posilování s vlastní vahou, posilovna - protahování každý den (prevence): svaly s trupu a DKK ➢ každý sval 10 - 30 s (pocit mírného tahu), 3 opakování Reference 1. ANDRUSAITIS, S. F., BRECH, G.C., VITALE, G.F., GREVE, J.M. Trunk stabilization among women with chronic lower back pain: a randomized, controlled, and blinded pilot study. Clinics [online]. 2011, roč. 66, č. 9, str. 1645-1650 [cit. 2017-04-22]. DOI: 10.1590/S1807-59322011000900024. Dostupné z: http://www.scielo.br/scielo.php?script=sci_arttext&pid=S1807-59322011000900024&lng=en&nr m=iso&tlng=en 2. COULOMBE, B.J., GAMES, K.E., NEIL, E.R., EBERMAN, L.E. Core Stability Exercise Versus General Exercise for Chronic Low Back Pain. Journal of Athletic Training [online]. 2017, roč. 52, č. 1, str. 71-72 [cit. 2017-04-22]. DOI: 10.4085/1062-6050-51.11.16. Dostupné z: http://natajournals.org/doi/10.4085/1062-6050-51.11.16 3. DELITTO, A., et al. Low Back Pain. Journal of Orthopaedic and Sports Physical Therapy [online]. 2012, roč. 42, č. 4, A1-A57 [cit. 22.4.2017].DOI: 10.2519/jospt.2012.42.4.A1. Dostupné z: http://www.jospt.org/doi/10.2519/jospt.2012.42.4.A1 Reference 4. GENEEN, L.J., MOORE, R.A., CLARKE, C., MARTIN, D., COLVIN, L.A., SMITH, B.H. Physical Activity and Exercise for chronic pain in adults: an overview of Cochrane Reviews [online]. 2017, č.1 [cit. 22.4.2017]. DOI: 10.1002/14651858.CD011279.pub2. 5. KASÍK, J. Vertebrogenní kořenové syndromy: diagnostika a léčba. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0142-1 6. MLČOCH, Z. Vertebrogenní algický syndrom. Medicína pro praxi. 2008, roč. 4, č. 11, str. 437-439. ISSN 1803-5310 7. PESCATELLO, L., ARENA, R., RIEBE, D., THOMPSON, P. General Principles of Exercise Prescription. In: ACSM’s Guidelines for Exercise Testing and Prescription. 9. vyd. Philadelphia: Lippincott Williams & Wilkins, 2013, str. 166-177 Reference 8. SAVIGNY, P., et al. Low Back Pain: early management of persistent non-specific low back pain [online]. London: National Collaborating Centre for Primary Care and Royal College of General Practitioners, 2009. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20704057 9. SKÁLA, B. Bolesti zad - vertebrogenní algický syndrom: doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře: 2011. Praha: Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, 2011. Doporučené postupy pro praktické lékaře. ISBN 978-80-86998-42-8 10. VISHLOVA, I., KARPOV, S., GOLOVKOVA, O. Yoga therapy in compleх treatment of chronic vertebrogenic pain in the lower back. Medical news of the North Caucasus [online]. 2015, roč. 10, č. 3, str. 232-235 [cit. 2017-04-22]. DOI: 10.14300/mnnc.2015.10053 11. MAJID, Kamran a Eeric TRUUMEES, 2008. Epidemiology and Natural History of Low Back Pain. Seminars in Spine Surgery [online]. 20(2), Axial Low Back Pain, 87–92. ISSN 1040-7383. Dostupné z: doi:10.1053/j.semss.2008.02.003 Reference 12. WANG, X.Q., ZHENG, J.J., YU, Z.W., BI, X. LOU, S.J., et al. A Meta-Analysis of Core Stability Exercise versus General Exercise for Chronic Low Back Pain. PLoS ONE [online]. 2012, roč. 7, č. 12, str. 1-7 [cit. 2017-04-22]. DOI: 10.1371/journal.pone.0052082