Vertebrogenní algický
syndrom Lp
Jana Příhonská, Barbora Pyrochtová
Vertebrogenní algický syndrom (5)
- onemocnění páteře provázející poruchy jejích kloubů, vazů, meziobratlových
plotének, okolních svalů apod.
- projevuje se bolestmi v příslušném úseku páteře, svalů nebo kloubů, na jednom
nebo mnoha místech, často je patrná iradiace bolestí
- bolest přetrvává týdny, měsíce nebo po celý zbytek života
○ cervikokraniální syndrom
○ cervikobrachiální
○ lumbalgie
○ ischialgie
Vertebrogenní algický syndrom (5)
- může vzniknout náhle
- může být výsledkem většího traumatu nebo mnohonásobných epizod
mikrotraumatizace
- hlavním projevem: epizody kořenových a verbrogenních bolestí, slabost, parestezie
končetin
Etiologie (5)
- mechanické poruchy a degenerativní změny pohybového segmentu
- blokády jednotlivých segmentů
- svalové spazmy
- důsledek přetěžování axiálního systému, svalových dysbalancí a špatných pohyb.
stereotypů
- degenerativní onemocnění páteře - spondylóza, spinální stenóza, spondylolistéza
- vrozené vady páteře a míchy
Etiologie (5)
- úrazy
- nádorové onemocnění
- osteoporóza
- revmatická onemocnění
- akutní nebo chronický zánět
- onemocnění vnitřních orgánů
Rizikové faktory (9)
- sedavý způsob života - nedostatek pohybové aktivity
- obezita
- psychické poruchy - provázené emoční tenzí
- jednostranné zaměstnání
- nevhodné pracovní podmínky
Epidemiologie CZ (9)
- druhý nejčastější chorobný stav po nemoci z nachlazení
- 1/3 všech pracovních neschopností
- jedna z deseti nejčastějších příčin návštěvy praktického lékaře
- pátý nejčastější důvod hospitalizace
- maximální výskyt 45-60 let
- pořadí četností bolestí v jednotlivých úsecích L/S:C:Th páteře 4:2:1
Epidemiologie CZ (9)
- v populaci 1 % přechodně a 1 % trvale nemocných pro vertebrogenní potíže
- 40-50 % přetrvávají symptomy déle jak 3 měsíce, beze změny přetrvává do 1 roku
- invalidní důchod 50 % pacientů
- roční prevalence 15-45 %
- celoživotní prevalence 60-90 %
- roční incidence 5 %
Epidemiologie Severní Amerika (11)
- nejčastější zdravotní problém
- prevalence 7 - 29%
- roční incidence 10 - 28%
- 75% dospělých postihne bolest zad alespoň jednou
- 25 - 39% vyhledá lékařskou péči
- 26,4% zaznamenalo bolest zad trvající alespoň jeden den v posledních třech
měsících
- bolest zad se častěji vyskytuje ve věku nad 45 let, u žen
Epidemiologie Severní Amerika (11)
- nejvyšší prevalence u amerických indiánů a původních obyvatel Aljašky, nejnižší
naopak u asijských Američanů
- o 10 % nižší incidence, 22 % u občanů s bakalářským a vyšším vzděláním
- míra prevalence klesá s výší příjmů
- výskyt již u dětí ve věku 8 - 10 let
- roční prevalence u dospívajících ve věku 12 - 22 let je 7 %
Epidemiologie Severní Amerika (11)
- incidence u dospívajících: 12 let - 11,8 %, 15 let - 21,5%
- prevalence u dospívajících: 11 let - 11,6%, 15 let - 50,4%
- odhad prevalence ve věku 20 let je dle studií 70-80%
- ve věku 15 let - častější výskyt u chlapců
- byla prokázána souvislost mezi sedavým životním stylem
a vyšším rizikem vzniku bolesti zad
Terapie
a. farmakologická
b. nefarmakologická
FARMAKOLOGICKÁ LÉČBA:
- v akutním stádium: tlumení bolesti a zánětu
➢ lokální anestetika: obstřik
➢ centrální anestetika: myorelaxancia
Terapie
NEFARMAKOLOGICKÁ LÉČBA: (3,6)
- manuální terapie (manipulace, mobilizace, masáže, trakce)
- fyzikální terapie (kryoterapie, elektroterapie, UZ, magnet)
- režimová opatření (ergonomie, dieta, správné držení těla, zdravý spánek)
- akupunktura a akupresura
- chirurgické zákroky (operace)
- aktivní pohyb (lázně, skupinové/individuální pohybové programy)
POHYBOVÁ INTERVENCE (7)
- pozitivní vliv PA na průběh onemocnění (4)
- problém: většina pacientů s VAS strach z PA (bojí se úrazu), proto hypomobilní
- PA vhodná jak pro chronické tak akutní formy VAS, klidový režim POUZE v
počátcích onemocnění (akutní ataky)
Indikace PA v jednotlivých fázích onemocnění: (6,7)
- význam PA: 1. léčba, 2. prevence
Akutní stádium:
- ledování, farmakoterapie, klidový režim
Subakutní stádium (po odeznění akutních příznaků):
- postupně ADL, ne pohyby vyvolávající bolest
- nízká intenzita zatížení, postupně navyšovat (intenzita/délka cvičení)
Chronické stádium (nad 3 měsíce):
- pozor na pohyby vyvolávající bolest, jinak PA bez omezení
Vhodná pohybová aktivita?
- neexistuje jednotný názor mezi odborníky (viz výsledky studií)
Obecně uznávaná doporučení: (8)
- aerobní cvičení, posilování, stabilizační cvičení (HSSP/core training), protahovací a
uvolňovací cvičení
Doporučení ASCM a centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) - USA: (7)
- aerobní cvičení 3 - 4x týdně
- posilování 2 - 3x týdně
Aerobní pohybová aktivita (7)
- do 2 týdnů od projevů bolesti pouze nízká intenzita zatížení, následně navýšit:
➢ střední intenzita: alespoň 150 min týdně
➢ vysoká intenzita: 75 min týdně (nebo kombinace)
- cvičební jednotka: 30 - 60 min; v kuse/rozdělit na části (každá část min 10 min)
- náplň: zaměřit na velké svalové skupiny, rytmická cvičení, cvičení se závažím
- KI: pozor na dopady (ne např. běh), necvičit přes bolest
- pozn.: vysoce hypomobilní jedinci - zpočátku kratší jednotky (10 - 15 min),
postupně navyšovat o 5 min každé 2 - 4 týdny
(Klasické) Posilování (7)
- frekvence 2 - 3x týdně (viz výše), pauza alespoň 1 den mezi jednotkami
➢ střední intenzita: 10 - 15 opakování
➢ vysoká intenzita: 8 - 12 opakování
- vždy 2 série pro každou svalovou skupinu
- náplň: zaměřit na svaly trupu (břicho, záda), dále DKK; činky, posilovací gumy,
posilovací stroje, cvičení s vlastní vahou
- KI: pozor na těžké váhy, nezadržovat dech
- pozn.: u zdravotních komplikací (např. artróza) zpočátku pouze 1 série, dále
navýšit opakování (15 - 20), teprve potom přidat další sérii
Protahovací cvičení (7)
- cíl: úleva od bolesti, uvolnění svalového napětí, zvýšení rozsahu pohybu
- ideálně každý den protažení hlavních svalových skupin plus 10 min na závěr
každého cvičení (kompenzace)
➢ protažení 10 - 30 s, 3 - 4 opakování pro každý sval
Další vhodné formy PA (7)
- př. jóga, tai chi, Pilates
- KI: polohy/pozice, které vyvolávají/zhoršují bolest
STUDIE
1. Jóga vs. (pasivní) symptomatická léčba (10)
Jóga vs. (pasivní) symptomatická léčba
- účinnost jógy v rámci komplexní terapie VAS Lp?
- studie (2015)
Metodika:
- 40 subjektů s chronickým VAS Lp, věk 30 - 50 let
- ne kořenové sy (herniace disku), spinální stenóza, nádory, infekční onemocnění,
těhotné ženy, spondylolistéza (posun obratle), indikace operační léčby
- hodnocení: míra bolesti a mobilita Lp před/po intervenci
- 2 skupiny:
➢ intervenční skupina
➢ kontrolní skupina
Jóga vs. (pasivní) symptomatická léčba
Intervenční skupina:
- n = 20; 11 můžu (55 %), 9 žen (45 %), z toho:
- lumbalgie u 12 subjektů (60 %)
- ischialgie 7 (35%)
- akutní lumbago 1 (5 %)
Kontrolní skupina:
- n = 20; 9 mužů (45 %), 11 žen (55 %), z toho:
- lumbalgie 10 (50 %)
- ischialgie 9 (45 %)
- akutní lumbago 1 (5 %)
- obě skupiny počáteční degenerativní změny na páteři (RTG)
Jóga vs. (pasivní) symptomatická léčba
Intervence:
➢ intervenční skupina: prvky Hatha jógy
- asány, pránájáma, tj. jednoduché prvky, které každý zvládne
- nejprve cviky pro zmírnění bolesti a uvolnění svalového napětí,
postupně aktivace hlubokých svalů páteře (spinální stabilizace)
➢ kontrolní skupina: pasivní symptomatická léčba
- manuální terapie, FT, farmakoterapie
Výsledky:
- obě skupiny ústup bolesti (škála bolesti), ale lepší výsledky (lepší skóre při měření v
1. měsíci, tj. rychlejší ústup bolesti) u intervenční skupiny (jóga)
- větší rozsah pohybu Lp při měření v 1. a 2. měsíci u intervenční skupiny
Jóga vs. (pasivní) symptomatická léčba
Jóga vs. (pasivní) symptomatická léčba
Závěr:
- celkově lepší výsledky (bolest, rozsah pohybu) u intervenční skupiny
(vs. kontrolní skupina se symptomatickou léčbou)
- tzn. jóga je v rámci komplexní terapie VAS Lp účinná, lze jí doporučit jako vhodnou
formu PA
2. Stabilizační cvičení vs. klasické posilování (1)
Stabilizační cvičení vs. klasické posilování
- účinnost stabilizačního cvičení v porovnání s klasickým posilováním v léčbě VAS Lp?
- pilotní studie (2008 - 2010)
Metodika:
- 15 žen, věk 30 - 55 let
- hodnocení: RTG, MG, CT, funkční testy páteře, neurologické vyšetření, měřeno
před/v průběhu/po intervenci (v 2. týdnu, v 1. a v 2. měsíci)
- 3 skupiny:
➢ intervenční skupiny (2)
➢ kontrolní skupina (1)
Stabilizační cvičení vs. klasické posilování
Intervenční skupiny (2):
- nespecifický chronický VAS Lp, sedavý způsob život, bez strukturálních změn na
páteři, bez neurologického deficitu
➢ skupina A: n = 5, klasické posilování
➢ skupina B: n = 5, stabilizační cvičení (core training)
Kontrolní skupina (1):
- bez historie VAS Lp, ostatní kritéria viz intervenční skupiny
➢ skupina C: n = 5, bez pohybové intervence
(pouze pro porovnání výchozího stavu)
Stabilizační cvičení vs. klasické posilování
Intervence:
● obě skupiny: cvičební jednotka 40 min, 3x týdně, celkem 20 jednotek
● skladba jednotky: 10 min zahřátí (bicyklový ergometr), vlastní PA:
● intervenční skupina A: posilování břišních a zádových svalů, svaly DKK
● 10 opakování, 3 série na každý sval, následně individuální zvyšování
intenzity (počet opakování/zátěž)
● intervenční skupina B: stabilizační cvičení trupu
● polohy vsedě, v opoře na 4, vstoje, individuální zvyšování intenzity
(počet opakování/polohy/pozice)
Stabilizační cvičení vs. klasické posilování
Výsledky:
- v porovnání s kontrolní skupinou bez rozdílu ve schopnosti udržet rovnováhu před
intervencí, po intervenci bez rozdílu mezi skupinami A a B
- skupina B výrazné zlepšení ve smyslu ústupu bolesti (tj. též snížení disability)
- skupina A bez výrazných změn
Závěr:
- balanční cvičení v terapii VAS Lp není potřeba (není porucha rovnováhy)
- stabilizační cvičení v porovnání s klasickým posilování více účinné
Stabilizační cvičení vs. klasické posilování
3. Stabilizační cvičení vs. nespecifická PA
(meta analýza provedených studií) (12)
Stabilizační cvičení vs. nespecifická PA
- efektivita stabilizačních cvičení v porovnání s nespecifickou PA u pacientů s
chronickým VAS Lp?
Metodika:
- články z let 1970 - 2011
- celkem 28 studií na dané téma, 5 studií splňujících kritéria pro analýzu: tj. celkem
414 subjektů
Výsledky:
- lepší výsledky (redukce bolesti a disability) u stabilizačních cvičení vs. nespecifické
PA v krátkodobém měřítku ALE!
- z dlouhodobého hlediska bez rozdílu (měření po 6/12 měsících po intervenci)
Stabilizační cvičení vs. nespecifická PA
Stabilizační cvičení vs. nespecifická PA
Závěr:
- stabilizační cvičení (core training) v porovnání s nespecifickou PA je v krátkodobém
měřítku účinnější, ale z dlouhodobého hlediska ho nelze ho doporučit jako
lepší/účinnější
Závěry vyplývající ze studií (1, 10, 12)
- Pohybová aktivita u VAS Lp:ano/ne?
➢ ANO
- Jaký typ PA nejlepší?
➢ N/A, doporučena kombinace PA aerobního charakteru - strečink posilování
(bez rozdílu)
Návrh pohybového programu
- od 2. týdne (tj. po odeznění akutní fáze)
- cílová skupina: pohybově zdatní jedinci bez zdravotních komplikací
Pohybový program:
- aerobní PA střední intenzity (75 - 85% SF max) 3x týdně (ob den):
➢ á 50 min plus 10 min protažení (kompenzace)
➢ plavání, jízda na kole, nordic walking, tenis
- posilování 2x týdně (ob den) : svaly trupu a DKK
➢ každý sval 10 opakování, 2 série
➢ jóga, stabilizační cvičení, posilování s vlastní vahou, posilovna
- protahování každý den (prevence): svaly s trupu a DKK
➢ každý sval 10 - 30 s (pocit mírného tahu), 3 opakování
Reference
1. ANDRUSAITIS, S. F., BRECH, G.C., VITALE, G.F., GREVE, J.M. Trunk stabilization among women
with chronic lower back pain: a randomized, controlled, and blinded pilot study. Clinics [online].
2011, roč. 66, č. 9, str. 1645-1650 [cit. 2017-04-22]. DOI: 10.1590/S1807-59322011000900024.
Dostupné z:
http://www.scielo.br/scielo.php?script=sci_arttext&pid=S1807-59322011000900024&lng=en&nr
m=iso&tlng=en
2. COULOMBE, B.J., GAMES, K.E., NEIL, E.R., EBERMAN, L.E. Core Stability Exercise Versus General
Exercise for Chronic Low Back Pain. Journal of Athletic Training [online]. 2017, roč. 52, č. 1, str.
71-72 [cit. 2017-04-22]. DOI: 10.4085/1062-6050-51.11.16. Dostupné z:
http://natajournals.org/doi/10.4085/1062-6050-51.11.16
3. DELITTO, A., et al. Low Back Pain. Journal of Orthopaedic and Sports Physical Therapy [online].
2012, roč. 42, č. 4, A1-A57 [cit. 22.4.2017].DOI: 10.2519/jospt.2012.42.4.A1. Dostupné z:
http://www.jospt.org/doi/10.2519/jospt.2012.42.4.A1
Reference
4. GENEEN, L.J., MOORE, R.A., CLARKE, C., MARTIN, D., COLVIN, L.A., SMITH, B.H. Physical Activity
and Exercise for chronic pain in adults: an overview of Cochrane Reviews [online]. 2017, č.1
[cit. 22.4.2017]. DOI: 10.1002/14651858.CD011279.pub2.
5. KASÍK, J. Vertebrogenní kořenové syndromy: diagnostika a léčba. Praha: Grada Publishing, 2002.
ISBN 80-247-0142-1
6. MLČOCH, Z. Vertebrogenní algický syndrom. Medicína pro praxi. 2008, roč. 4, č. 11, str. 437-439.
ISSN 1803-5310
7. PESCATELLO, L., ARENA, R., RIEBE, D., THOMPSON, P. General Principles of Exercise
Prescription. In: ACSM’s Guidelines for Exercise Testing and Prescription. 9. vyd. Philadelphia:
Lippincott Williams & Wilkins, 2013, str. 166-177
Reference
8. SAVIGNY, P., et al. Low Back Pain: early management of persistent non-specific low back pain
[online]. London: National Collaborating Centre for Primary Care and Royal College of General
Practitioners, 2009. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20704057
9. SKÁLA, B. Bolesti zad - vertebrogenní algický syndrom: doporučený diagnostický a léčebný postup
pro všeobecné praktické lékaře: 2011. Praha: Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, 2011.
Doporučené postupy pro praktické lékaře. ISBN 978-80-86998-42-8
10. VISHLOVA, I., KARPOV, S., GOLOVKOVA, O. Yoga therapy in compleх treatment of chronic
vertebrogenic pain in the lower back. Medical news of the North Caucasus [online]. 2015, roč. 10,
č. 3, str. 232-235 [cit. 2017-04-22]. DOI: 10.14300/mnnc.2015.10053
11. MAJID, Kamran a Eeric TRUUMEES, 2008. Epidemiology and Natural History of Low Back Pain.
Seminars in Spine Surgery [online]. 20(2), Axial Low Back Pain, 87–92. ISSN 1040-7383. Dostupné
z: doi:10.1053/j.semss.2008.02.003
Reference
12. WANG, X.Q., ZHENG, J.J., YU, Z.W., BI, X. LOU, S.J., et al. A Meta-Analysis of Core Stability Exercise
versus General Exercise for Chronic Low Back Pain. PLoS ONE [online]. 2012, roč. 7, č. 12, str. 1-7
[cit. 2017-04-22]. DOI: 10.1371/journal.pone.0052082