Trestní právo Trestní právo ¢odvětví práva veřejného ¢účelem je chránit práva je chránit práva a oprávněné zájmy osob, společnosti a státu před trestnými činy ¢prostředek „ultima racio“ tedy použije se pouze v tom případě, že všechny jiné prostředky jsou pro danou situaci nedostačující ¢dělíme na právo hmotné a procesní ¢Hmotné právo určuje která jednání jsou škodlivá a jaké tresty můžeme za toho chování ukládat ¢zák. č. 40/2009. Sb., trestní zákoník ¢Trestní právo procesní stanovuje postup orgánů činných v trestním řízení při objasňování spáchaných trestných činů Funkce ¢regulativní funkce – stanovuje podmínky trestní odpovědnosti, podmínky pro ukládání trestů a jiných nápravných opatření ¢ochranná funkce – chrání před závažným protispolečenským jednání ¢preventivní funkce – předchází páchání trestné činnosti působením jak na konkrétního jedince, tak současně i na celou společnost jako další potenciální pachatele ¢represivní funkce – zabraňuje pachateli páchání další trestní činnosti a v průběhu výkonu trestu na něj výchovně působí Trestní právo hmotné ¢dvě části – část obecnou a zvláštní ¢Část obecná se věnuje okolnostem vzniku trestného činu, tedy co je pojmovým znakům trestného činu, jeho vývojovým stadiím, trestněprávní odpovědnosti, druhům trestů a ochranných opatřeních ¢Zvláštní část se pak věnuje skutkovým podstatám jednotlivých trestných činů, které dělí do několik skupin. Obecná část ¢Základem je trestní odpovědnost, tedy porušení norem trestního práva a spáchání trestného činu ¢Trestný čin můžeme definovat jako protiprávní jednání, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně ¢Souhrn těchto znaků nazýváme skutkovou podstatou ¢Uplatní se tzv. zásada subsidiarity trestní represe -jen trestní zákon stanoví trestné činy a sankce za ně -jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu Trestný čin ¢Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně. ¢Trestné činy se dělí na přečiny a zločiny. -Přečiny jsou všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let. -Zločiny jsou všechny trestné činy, které nejsou podle trestního zákona přečiny; zvlášť závažnými zločiny jsou ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let. Vznik trestní odpovědnosti ¢Aby došlo ke vzniku trestní odpovědnosti, musí dojít k naplnění čtyř znaků trestného činu: -objekt -objektivní stránka -subjekt -subjektivní stránka ¢ ¢ Objekt ¢je právo, nebo společenský zájem,který je chráněn normami trestního práva, a jeho ohrožení nebo porušení je postihnuto trestně právními sankcemi ¢například lidský život, zdraví, vlastnictví Objektivní stránka ¢charakterizuje TČ z vnějšího pohledu, obligatorně zahrnuje jednání, následek a jejich příčinnou souvislost ¢jednání je vnějším projevem vůle pachatele a může být ve dvou základních formách – komisivní, tedy vzniklé činností (např. vražda) a omisivní vniklé nečinností (např. neposkytnutí první pomoci) ¢Následek je změna objektu trestného činu způsobena jednáním pachatele (např. způsobená škoda, či ublížení na zdraví). ¢Mezi jednáním a následkem musí být tzv. příčinná souvislost, tedy že škoda vznikla v důsledku jednání, které je popsáno v trestním zákoně Subjekt ¢osoba pachatele trestného činu. ¢musí mít pachatel trestní odpovědnost, tedy být starší 15 let ( 15-18 let je pachatel mladistvý, tedy s omezenou trestní odpovědností) a příčetný, tedy v daný okamžik být schopný posoudit následky svého jednání ¢je třeba rozlišit zda se jedná o nepříčetnost nezaviněnou (psychická porucha), která způsobuje trestní neodpovědnost, nebo nepříčetnost zaviněnou (v důsledku požití omamných látek), která odpovědnosti nezbavuje, maximálně ji modifikuje Subjektivní stránka ¢dotýká vnitřních vztahů pachatele ke spáchání trestného činu ¢Obligatorní znakem je zavinění, tedy vnitřní postoj pachatele k jednání a jeho následku ¢Pokud pachatel chce svou činností způsobit důsledek, jedná se o úmysl přímý ¢Pokud ví, že svým jednáním může důsledek způsobit, ale není to jeho hlavním cílem, jedná se o úmysl nepřímý ¢Nedbalost vědomá je situace, kdy pachatel ví že může způsobit nějaký důsledek, ale spoléhá na to že ho nezpůsobí ¢Pokud pachatel neví, že může důsledek způsobit, ale vědět mohl a měl (v závislosti na svém vzdělání, věku, společenském postavení), jedná se nedbalost nevědomou ¢Všeobecně platí zásada, že pro naplnění skutkové podstaty je potřeba zavinění úmyslného, pokud zákon nestanoví, že stačí i nedbalost ¢ Okolnosti vylučující protiprávnost ¢krajní nouze – odvracení nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněného TZ – nelze-li jinak a není-li následek stejně závažný nebo závažnější ¢nutná obrana – odvracení útoku, obrana nesmí být zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku ¢svolení poškozeného – zájmy, o kterých lze oprávněně bez omezení rozhodovat ¢přípustné riziko – v rámci zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce, slouží k dosažení společensky prospěšného výsledku ¢oprávněné použití zbraně – dle jiného právního předpisu Zvláštní část ¢věnuje se jednotlivým skutkovým podstatám trestných činů ¢trestné činy se dělí do několika skupin (v trestním zákoníku uvedeny jako hlavy) podle toho jaký je jejich objekt, tedy chráněný zájem který ohrožují, nebo porušují ¢například o trestné činy proti životu a zdraví, trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, trestné činy hospodářské, trestné činy proti majetku Odpovědnost mladistvých ¢zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže ¢upravuje podmínky odpovědnosti mládeže za protiprávní činy uvedené v trestním zákoníku, opatření ukládaná za takové protiprávní činy, postup, rozhodování a výkon soudnictví ve věcech mládeže ¢účel - opatření, které účinně přispěje k tomu, aby se nadále páchání protiprávního činu zdržel a našel si společenské uplatnění ¢dítě – do 15 let, mladistvý – 15-18 let ¢„sankce“ = výchovná opatření, ochranná opatření a trestní opatření u mladistvých a opatření ukládaná dětem mladším patnácti let ¢snížení hranice trestní odpovědnosti? http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/216411000100422/obsah/466801-trestni-odpo vednost-od-13-let ¢ Odpovědnost PO ¢zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim ¢podpůrné využití trestního zákoníku, trestního řádu a eventuálně zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních ¢působnost - sídlo v ČR, na území ČR podnik nebo organizační složku, anebo alespoň vykonává svoji činnost nebo zde má svůj majetek ¢nevztahuje se ČR a na územní samosprávné celky při výkonu působnosti ¢protiprávní čin spáchaný jejím jménem nebo v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti jednala-li tak určitá osoba (statut. orgán...) ¢tresty – zrušení PO, propadnutí majetku, peněžitý trest, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, zákaz činnost, uveřejnění rozsudku a další Trestní právo procesní ¢chrání společnost a stát před trestnými činy tím, že upravuje postup orgánů činných v trestním řízení ¢Hlavním pramenem trestního práva procesního je zákon č. 141/ 1961 Sb. trestní řád, ¢procesní zvláštnosti týkající se řízení s mladistvými upravuje zákon č. 218/2003 Sb. o soudnictví ve věcech mládeže. ¢Trestní řízení je postup orgánů, který stanovuje zákon a jejím úkolem je zjistit, zda byl trestný čin spáchán a pokud ano, tak zjistit jeho pachatele, uložit mu sankci a tuto sankci vykonat zásady ¢zásada stíhání jen ze závažných důvodů navazuje na čl. 8 odst 2 Listiny základních práv a svobod, který říká, že nikdo nemůže být stíhán, nebo zbaven svobody z jiného důvodu než stanoví zákon. Trestní řízení je tedy možné zahájit pouze za zákonem stanovených podmínek ¢Zásada presumpce neviny říká, že na osobu, proti které se vede trestní řízení musí pohlíženo jako na osobu nevinou a to až do té doby, dokud nebude prokázána její vina ¢Zásada materiální pravdy reaguje na skutečnost, že v průběhu trestního řízení není možné nalézt absolutní pravdu. Proto je nutné zjistit skutkový stav věci bez důvodných pochybností, tedy tak aby veškeré informace vedoucí k rozhodnutí byly řádně prokázány. Nestačí tedy například, pokud je obžalovaný přizná, je nutné mu to prokázat Subjekty ¢V trestním právu procesním vystupuje řada subjektů, které se na průběhu trestního řízení podílejí ¢Soudy rozhodují o vině a nevině a ukládají tresty ¢prvním stupněm jsou pravidla okresní soudy, u závažnějších trestných činů rozhodují v prvním stupni krajské soudy ¢Místní příslušnost se určuje v zásadě podle místa spáchání trestného činu, pokud jej není možné učit, tak podle místa bydliště obviněného ¢ subjekty ¢Státní zastupitelství je státní úřad, který uskutečňuje samotné trestní stíhání ¢soustava státních zastupitelství je stejná jako soudů, tedy u okresního soudu vystupuje okresní zastupitelství, u krajského soudu krajské zastupitelství apod ¢V průběhu přípravného řízení má dozorovací a rozhodovací funkci, v řízení před soudem má postavení strany. subjekty ¢Policejní orgán se podílí převážně na vyšetřovací činnosti před zahájením trestního stíhání ¢Policie ČR, orgány Vojenské policie, Bezpečnostních informačních služeb apod. ¢Dále se na trestním řízení podílí osoby poškozené, svědci, znalci…. subjekty ¢Postavení osoby, proti které se vyšetřování vede se v průběhu trestního řízení mění a v důsledku toho se mění i její označení ¢Podezřelou je osoba ve chvíli kdy je zadržena ve vazbě ¢Obviněným se dotyčný stává ve chvíli kdy bylo zahájeno trestní stíhání až po nařízení hlavního líčení, od toho okamžiku je nazýván jako obžalovaný. ¢Ve chvíli kdy odsuzující rozsudek nabude právní moci stává se z obžalovaného odsouzený ¢V průběhu celého řízení je základním právem právo na obhajobu Průběh trestního řízení ¢Od spáchání trestného činu po vynesení odsuzujícího rozsudku uběhne doba, kterou zákon rozděluje do několik úseků Průběh trestního řízení ¢Přípravné řízení je první stadiem, které začíná sepsáním záznamů o zahájení trestního řízení,nebo učiněním neodkladných úkonů ¢V tomto stadiu je činný převážně policejní orgán, který má za úkol učinit všechna potřebná šetření a opatření, která odhalí skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin a kdo byl jeho pachatelem ¢V průběhu přípravného řízení policejní orgán je oprávněn vyžadovat od osob tzv. vysvětlení, provádět ohledání místa činu, provádět úkony jako je prohlídka těla, odběr krve, a podobně ¢Jakmile policejní orgán ukončí prověřování a má za to že opatřil dostatek podkladů pro podání obžaloby, zahájí trestní stíhání Průběh TŘ ¢Usnesením o zahájení trestního stihání dojde k obvinění osoby, u které se předpokládá, že trestný čin spáchala ¢V průběhu tohoto stadia dochází k opětovnému vyšetřování, tentokráte za účelem shromáždit dostatečné množství důkazů k podání obžaloby ¢Po skončení vyšetřování předloží policejní orgán spis státnímu zástupci s návrhem na podání obžaloby a seznamem provedených a neprovedených důkazů Průběh TŘ ¢Státní zástupce opětovně prostuduje spis a podá obžalobu, ve které popíše skutkový stav včetně všech rozhodných skutečností, uvede důkazy a může učit některé návrhy ( například ochranné léčení, zabrání věci apod.) Průběh TŘ ¢Soud po prozkoumání žaloby má možnost nařídit předběžné projednání žaloby ¢v jeho průběhu se prověřuje, zda nedošlo ke skutečnostem, které by mohly ovlivnit řízení před soudem (např. nedostatek, nebo nesprávně provedené důkazy) ¢je zde možnost tzv. odklonu, tedy podmíněné zastavení stíhání, nebo odstoupení od stíhání mladistvého, pokud dojde soud názoru, že již došlo k naplnění funkce trestního stíhání Průběh TŘ ¢Nejdůležitějším stadiem trestního řízení je tzv. hlavní líčení ¢Účelem hlavního líčení je projednání obžaloby, provedení důkazů a rozhodnutí o vině a trestu ¢Hlavní líčení by se mělo konat zásadně za přítomnosti obžalovaného ¢V jeho průběhu se předvolávají poškození, svědci, znalci a provádějí se důkazy ¢Na závěr má státní zástupce i obžalovaný závěrečnou řeč ¢Soud pak vynese rozhodnutí o vině či nevině a o druhu a výši trestu Specifické trestné činy ve zdravotnictví ¢Při práci ve zdravotnictví dochází nejčastěji k tzv. trestným činům proti životu a zdraví, což vyplývá z povahy této činnosti ¢Pokud dojde ze strany pracovníku k nedbalosti může dojít k poškození zdraví či života pacienta ¢Tím se zdravotník dopustí trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti, těžké ublížení na zdraví z nedbalosti, případně usmrcení z nedbalosti ¢Tytéž trestné činy může zdravotník spáchat také jako úmyslné. ¢Pro posouzení je nutné rozlišit co je u zdravotníka považováno za nedbalost a co za úmysl ¢Povinností zdravotníka je postupovat lege artis, tedy v souladu s aktuálními lékařskými poznatky ¢Pokud tuto povinnost nedodrží a v důsledku toho dojde ke spáchání trestného činu, jedná se o trestný čin nedbalostní ¢U úmyslného trestného čin je potřeba úmysl přímý (tedy chce spáchat), nebo úmysl nepřímý (nechce spáchat, ale je srozuměný s tím, že k tomu může dojít) ¢ ¢K trestným činům proti životu a zdraví se řadí také situace, kdy se zdravotník účastní na sebevraždě jiného tzv. euthanasie, ¢pokud nedovoleně přeruší těhotenství ženy (ať už s jejím souhlasem, či bez něho) ¢nebo pokud se podílí na šíření nakažlivé lidské nemoci ¢zvláštní postavení má trestný čin neposkytnutí pomoci ¢Každý člověk má povinnost poskytnout první pomoc a pokud tak neučiní, hrozí mu trest odnětí svobody do výše 2 let ¢Na zdravotníky je kladena odpovědnost ve větším rozsahu ¢pokud například zdravotní sestra neposkytne pomoc při nehodě, které byla svědkem, hrozí ji trest odnětí svobody v délce až 3 roky, nebo zákaz činnosti ¢zdravotníci při výkonu své profese dále mohou dopustit i například trestného činu podvodu tím že vykáží výkony, které ve skutečnosti neprovedli ¢trestného činu přijetí úplatku ¢vytvoření nepravdivého posudku atp.