Základy psychologie a sociologie sociologická část 4 Kultura, „masifikace“, společenská struktura •Určeno pouze pro interní potřebu vyučovacího předmětu •Hlavní zdroj: http://www.fsps.muni.cz/impact/zaklady-sociologie/ • Masová komunikace •Komunikace - sociální interakce prostřednictvím sdělení; využití technických prostředků pro šíření symbolického obsahu směrem k široce rozptýlenému publiku cestou: •komunikátor – sdělení – komunikační kanál – komunikant. • •Typologie mezilidské komunikace: • Intrapersonální, interpersonální, skupinová, meziskupinová, institucionální, celospolečenská. • •Mediální instituce: •Tištěná média, rozhlas a televize, hudební nahrávky, nová elektronická média. Slouží pouze pro interní potřeby předmětu. Hlavní zdroj: http://www.fsps.muni.cz/impact/zaklady-sociologie Funkce médií •Kritika komercionalizace médií: •Nízká kulturní úroveň •Odcizování vztahů •Propagace konzumního způsobu života •Kulturní „imperialismus“ •Propagační nástroj mocenské elity. • •Obecná očekávání od masové kultury: •Informace, rady, zábava, sebereflexe, pocit sounáležitosti, únik od starostí, vyplnění času, emocionální uvolnění. • Slouží pouze pro interní potřeby předmětu. Hlavní zdroj: http://www.fsps.muni.cz/impact/zaklady-sociologie Masifikace VŠ •Boloňský proces •Boloňská deklarace z 19. června 1999, za účasti 30 evropských států včetně České republiky. Do roku 2011 se připojilo dalších 17 států. • Předcházelo: •Sorbonnská deklarace 25. května 1998 – ministři školství Francie, Itálie, Německa a Spojeného království podepsali srozumitelný a srovnatelný systém vysokoškolských titulů: •rozdělení studia do dvou (později tří) cyklů, •zavedení jednotného systému kreditů (ECTS), •podporu mobility studentů i učitelů a spolupráce vysokých škol, včetně společných studijních programů, •spolupráce při zajišťování kvality studia. • •Konference ministrů v Bergenu roku 2005 definovala žádoucí cílový stav takto: •1. cyklus (bakalářský) - 180-240 kreditů •2. cyklus (magisterský) - 90-120 kreditů •3. cyklus (doktorský) - není vymezen kredity. • Slouží pouze pro interní potřeby předmětu. Hlavní zdroj: http://www.fsps.muni.cz/impact/zaklady-sociologie Společenská struktura •Způsob, kterým je společnost organizována do očekávatelných sociálních skupin a vrstev, jejich vzájemných vazeb a vztahů jedinců mezi sebou. • •Sociální stratifikace – nerovné rozdělení práv a privilegií, povinností a odpovědnosti, odměn a majetku, moci a vlivu v rámci postavení jednotlivých členů společnosti. •Sociální nerovnosti – nevyhnutelný důsledek stratifikace ve smyslu rozdílů v osvojování si bohatství, prestiže a moci. •Sociální postavení – sociální identita jedince v dané skupině nebo společnosti. •Sociální síť – série vzájemných vztahů spojujících jedince, kteří v jejím rámci mohou nacházet jak širší uplatnění, tak ocenění. Slouží pouze pro interní potřeby předmětu. Hlavní zdroj: http://www.fsps.muni.cz/impact/zaklady-sociologie Společenská struktura •Sociální status – společensky definovaná pozice v rámci širší společnosti, postavení, které jedinec či skupiny zaujímají ve společnosti. • •Vrozený sociální status – společenská pozice získaná narozením a odvozená od rodičů. •Askriptivní (připsaný) sociální status - postavení přidělené společností v důsledku sociálních okolností (například dědictví nebo šlechtický predikát apod. •Získaný (dosažený) sociální status – postavení jednice ve společnosti či skupině, zaujímané zejména díky individuálnímu úsilí studiem, pracovitostí, rozvíjením dovedností, invencí či konexemi. •Vnucený sociální status – důsledek spíše nenadálých, silně působících zásahů do zaběhnutého života. • •Generalizovaný (hlavní, master) status – výslednicí kulturního vývoje dané společnosti (majetek, vzdělání, rasa, etnikum, výkon). Slouží pouze pro interní potřeby předmětu. Hlavní zdroj: http://www.fsps.muni.cz/impact/zaklady-sociologie Společenská struktura •Společenské třídy – soubor lidí shodně statisticky odlišitelných významných sociálně kulturních charakteristik. •Společenské vrstvy – shodnost významných znaků a pocit sounáležitosti (profese, příjem, životní styl, tržní orientace). •Sociální struktura dle protekcí (sestupně): celebrity, špičkové známosti, střední vrstvy, vyšší dolní vrstva, nižší dolní vrstva. •Klientismus - nerovné, reciproční a účelové vztahy patrona a klienta (provázanost s korupcí). •Moc – schopnost uplatňovat a vnutit vlastní vůli jiným. •Autorita – pozitivně přijímaná moc. •Kredit – uznání odvozené zejména z odborné kvality jedince. • Slouží pouze pro interní potřeby předmětu. Hlavní zdroj: http://www.fsps.muni.cz/impact/zaklady-sociologie