Základy psychologie a sociologie sociologická část 1 Určeno pouze pro interní potřebu vyučovacího předmětu Hlavní zdroj: http://www.fsps.muni.cz/impact/zaklady-sociologie/ Organizace předmětu •1/1 •Sociologická část •Psychologická část •Zkouška •Písemný test, 2 části, každá samostatně hodnocena •Zdroje: •Literatura •Prezentace •Základní podoba •Rozšířené •Nutnost sledovat aktuální situaci (zájemci o hodnocení A) • Témata (sociologie) •Sociologie – klíčové pojmy • •Společnost – základní funkce • •Kultura • •Masová kultura • •Socializace, výchova, vzdělání • •Sociální struktura • •Sociální mobilita • •Globální problémy současnosti Témata (psychologie) • • •Psychologie, definice předmětu z hlediska některých psychologických směrů, psychologické disciplíny. Biologická a sociální determinace lidské psychiky. • •Psychické procesy: Kognitivní procesy a jejich dělení. Emoce. Dělení emocí, kontrola emocí. Motivace jako předpoklad výkonu. • •Pojem osobnosti v psychologii. Osobnostní vlastnosti. Schopnosti a výkon. Rozvoj psychomotorických schopností. Inteligence. • •Hlavní otázky sociální psychologie. Sociální učení. Sociální odměny a tresty. Vztah jedince a skupiny. Sociální kognice. Soutěžení a spolupráce. • •Zátěžové situace. Konflikty a jejich řešení. Rozhodování. Frustrace a reakce na frustraci. Stres. • Sociologická část předmětu Základní literatura •Sekot, A. (2006). Sociologie v kostce. Brno, Czech Republic: Paido. • •http://www.fsps.muni.cz/impact/zaklady-sociologie/ Sociologie •vědu o společnosti (sociální fyziku) zakládá Comte •jednak jako součást své teorie o historickém vývoji poznání lidstva •jednak v reakci na stav společnosti své doby, který považoval za velmi kritický. •Cílem vědy o společnosti je vybudovat systém teoretického poznání, jehož aplikace v politice umožní s co nejmenšími náklady a co nejrychleji překonávat krize, jimiž lidstvo při svém civilizačním vývoji prochází •- Comte dělí sociologii na •sociální statiku (zkoumání podmínek existence a fungování společnosti, studium sturktury řádu) •sociální dynamiku (analýza zákonů vývoje/pokroku směřujícího ke konečnému stadiu pozitivismu) • Auguste Comte (1798-1857) - francouzský matematik, společenský reformátor a originální myslitel, zakladatel pozitivismu a jeden ze zakladatelů sociologie. Historie a osobnosti sociologie •Sociologie se začala formovat až na začátku 19. století. Za otce sociologie je považován francouzský filosof Auguste Comte, který také v roce 1838 poprvé užívá slovo sociologie (z latinského socius = společník nebo societas = společnost a řeckého logos = slovo, výklad). •Comtova sociologie je pojímána jako pozitivní věda o společenském pokroku stojící na vrcholu hierarchie věd. Historie a osobnosti sociologie •Přibližně ve stejné době jako Comte zveřejňují své úvahy o vztazích ve společnosti a společenském vývoji • •Herbert Spencer (metodologický individualismus a sociologický realismus) • •Karel Marx (ekonomické aspekty, materialistické pojetí dějin) • Historie a osobnosti sociologie •Vedle těchto tří osobností patří mezi významné sociology ještě o generaci mladší •Vilfredo Pareto (teorie elit) •Ferdinand Tönnies (společnost versus pospolitost) •Émile Durkheim (pravidla sociologické metody) •Max Weber (formální modely; chápající-nehodnotící sociologie) •Georg Simmel (formální sociologie; analýza života společnosti) • •V 90. letech 19. století se sociologie institucionalizovala, první nezávislou katedru sociologie založil Albion Woodbury Small v roce 1892 na Chicagské univerzitě (viz též Chicagská škola) Pozitivismus •Termín pozitivismus v nejširším slova smyslu označuje každou filozofickou nebo vědeckou teorii dovolávající se čistého a prostého poznávání empirických faktů nebo takovou, která se opírá o jistoty experimentálního typu. • •Pozorování empirických faktů musí být vedeno teorií, jinak je slepé a bez užitku. (I. Kant: „Myšlenky bez obsahu jsou prázdné, smyslový názor bez pojmů je slepý.“) • •Pomocí zkoumání empirických faktů lze dospět k formulování obecných sociologických zákonů jakožto neměnných a opakujících se vztahů posloupnosti a podobnosti mezi jevy. • •Cílem pozitivistické sociologie je rozvinout v kontaktu se zkoumanou realitou abstraktní teoretické principy, jimiž se bude každé další pozorování řídit a zároveň je bude zpětně testovat a modifikovat. • •pono, -ere, posui, positum = klást Zákon tří stádií •těmito stadii (dle Comta) procházejí lidské myšlení (rozum), ontogeneze jednotlivce, všechny obory lidského vědění a dějiny lidstva: •1) Teologické stadium: lidská mysl usiluje o absolutní vědění, o odhalení neměnné povahy bytí. Protože však takové otázky člověk nedokáže zodpovědět skrze empirické poznání, věří se v této fázi, že všechny jevy jsou produkovány díky jednání nadpřirozených bytostí. Cílem společnosti je neustálý výboj a vztah v ní mají podobu vojenských vazeb. Základní institucí je otroctví. Duchovními vůdci jsou kněží, světskými vojevůdci. Nejvýraznější jednotkou je rodina. Základem integrace jsou kontakty mezi skupinami a duch náboženství. •2) Metafyzické stadium: člověk předpokládá existenci abstraktních sil schopných produkovat veškeré jevy, s nimiž přichází do kontaktu. Příčiny dění však už nejsou spatřovány vně věcí, ale přímo v nich. Namísto boha tak nastupuje pojem přírody. Stále převládá představivost nad pozorováním. Duchovními vůdci jsou kněží a filozofové, světskou moc zastupují právníci. Základní sociální jednotkou je stát – kontrola z jeho strany pomocí práva a armády je základem integrace. •3) Pozitivní stadium: mysl vzdala marné hledání absolutních počátků a konečných určení univerza a věnuje se studiu zákonů, tj. neměnných vztahů posloupnosti a podobnosti mezi jevy. Člověk se zde zříká nároků na absolutní vědění a spokojuje se s postupným, nikdy nekončícím přibližováním pravdě. Vědění je založeno na pozorováním přísně vědeckou metodou. Duchovními vůdci jsou vědci, nejvýraznější sociální jednotkou pak průmysl s průmyslníky jako světskými vůdci. Základem aktivit se stává výroba a osou sociální integrace vzájemná závislost. • Hierarchie věd •Čím výše stojí určitá disciplína v hierarchii věd, tím je její předmět bádání specifičtější, komplexnější a méně přístupný exaktnímu měření a predikci. •Vědění jednotlivých disciplín dosahuje pozitivního stadia tím dříve, čím je obecnější, jednodušší a nezávislejší na ostatních vědách. •Každá věda v hierarchii se vynořuje v závislosti na dřívějším vývoji svých předchůdců, vždy podle zákona rostoucí komplexnosti a klesající obecnosti dosaženého poznání. • •Sociologie, biologie, chemie, fyzika, astronomie, matematika… • Výzkumné metody v sociologii •pozorování – vedeno teorií • •experiment – empirické poznání (studium patologií) • •komparace – srovnávání (např. mezi státy a kulturami) • •historický výzkum – možnost srovnávání v čase • Pojmy a přístupy •holismus •ústřední jednotkou společenskovědní analýzy není individuum, ale sociální skupina/celek • •odhalení základních zákonů vyléčí (dle Comta) lidi z jejich domýšlivosti, samolibosti a arogance • •v každém momentě jsou možnosti jejich jednání totiž omezeny požadavky správného fungování sociálního organismu • • Pojmy a přístupy •organicismus •společnost je chápána analogicky k biologickému organismu; •Comte organickou teorii příliš nerozpracoval, ale pozdější škola v něm mohla najít značnou inspiraci; •kolektivní organismus je podle něj složen z rodin (základní prvky), poté ze tříd a kast (formují tkáň) a nakonec z měst a sídel, které jsou jeho skutečnými orgány; •provázanost organismu C. nazývá sociálním konsensem; •sociální útvar však drží pohromadě pouta duchovní povahy (jazyk, náboženství). • Pojmy • funkcionalismus •zkoumání vzájemné provázanosti sociálních jevů a jejich účinků na sociální systém; •celá lidská společnost je podle Comta udržována pohromadě trojím poutem •vzájemná závislost částí •centralizace autority, která koordinuje aktivity částí •rozvoj společné morálky či společného ducha; •společnost je držena pohromadě především souhlasem myšlení svých členů, tedy základním hodnotovým konsensem; •důležitý integrační faktor představuje dělba práce. •