Aplikované psychosociální vědy 1 Organizace předmětu •1/0 •Zkouška •Test 15 otázek (60 % minimum) •Přednášky – prezentace •Základní koncept •Doplňující informace •Místnost – A11/236 •Vyučující – Emanuel Hurych • • • Literatura •SEKOT, Aleš. Sport a společnost: Socializační kontext. In Společenská úloha sportu. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 2009. s. 36-44, 9 s. ISBN 978-80-86317-72-4. •SEKOT, Aleš. Sociologie v kostce. Brno: Paido, 2002. 142 s. ISBN 8073150212. •SMÉKAL, Vladimír. Pozvání do psychologie osobnosti. Člověk v zrcadle vědomí a jednání. Brno: Barrister&Principal, 2002. 517 s. Studium. ISBN 80-85947-80-3. • VANĚK, Miroslav. Psychologie sportu. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1980. 180 s. •SLEPIČKA, Pavel, Václav HOŠEK a Běla HÁTLOVÁ. Psychologie sportu. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2006. 230 s. ISBN 8024612909. Témata •Úvod – zaměření předmětu, cíle, struktura •Základní sociologické poznatky, filosofická východiska, vztah mezi sociologií a psychologií •Začlenění sportovce do společnosti – sociologické a psychologické aspekty •Analýza psychických stavů osobnosti sportovce, autodiagnostika aktuálních psychických stavů •Diagnostika skupinových vztahů – sociální dimenze •Regulační prostředky a jejich využití při řízení fotbalového utkání •Předstartovní, startovní a soutěžní stavy •Psychologická selhání •Zdraví a jeho dimenze •Duševní zdraví rozhodčího •Psychologická příprava na soutěž, psychologie koučování fotbalového zápasu Základní myšlenky z oblasti sociologie •Již před vznikem sociologie byly mnohé sociální otázky naznačeny v pracích filosofů (Platon, Aristoteles, Moore, Hegel atd.), hovoříme zde od o tzv. protosociologii. • • August Comte (1798 – 1857) reagoval na sociální změny vyvolané průmyslovou revolucí, urbanizací, Velkou francouzskou revolucí. •Comte dlouhou dobu studoval utopický socialismus myslitele Henriho de Saint-Simona. Ten samotný nebývá považován za sociologa, nýbrž za socialistu. •Comte od něj převzal řadu myšlenek a ty pak uspořádal. De Saint-Simon ve svém díle poukazuje na to, že společnost není pouhým souhrnem jednotlivců, ale organizovaným uskupením, jednotlivé prvky společnosti jsou na sobě vzájemně závislé; k přechodu od jednoho typu společnosti k druhému dochází násilně a je to přirozené. Jako u prvního u něj nalezneme první náznaky pozitivního myšlení. Mimo to také prosazoval myšlenku vytvoření nové vědy o člověku a společnosti. • Pojetí a rozdělení sociologie •Vědu o společnosti („sociální fyziku“) zakládá Comte •jednak jako součást své teorie o historickém vývoji poznání lidstva, •jednak v reakci na stav společnosti své doby, který považoval za velmi kritický. •Cílem vědy o společnosti je vybudovat systém teoretického poznání, jehož aplikace v politice umožní s co nejmenšími náklady a co nejrychleji překonávat krize, jimiž lidstvo při svém civilizačním vývoji prochází • Comte dělí sociologii na •sociální statiku (zkoumání podmínek existence a fungování společnosti, studium struktury řádu) •sociální dynamiku (analýza zákonů vývoje/pokroku směřujícího ke konečnému stadiu pozitivismu) • Pozitivismus •Termín pozitivismus v nejširším slova smyslu označuje každou filosofickou nebo vědeckou teorii dovolávající se čistého a prostého poznávání empirických faktů nebo takovou, která se opírá o jistoty experimentálního typu. • •Pozorování empirických faktů musí být vedeno teorií, jinak je slepé a bez užitku. •I. Kant: „Myšlenky bez obsahu jsou prázdné, smyslový názor bez pojmů je slepý.“) • •Pomocí zkoumání empirických faktů lze dospět k formulování obecných sociologických zákonů jakožto neměnných a opakujících se vztahů posloupnosti a podobnosti mezi jevy. • •Cílem pozitivistické sociologie je rozvinout v kontaktu se zkoumanou realitou abstraktní teoretické principy, jimiž se bude každé další pozorování řídit a zároveň je bude zpětně testovat a modifikovat. • •Pozn. Vznik slova: pōnō, ere, posuī, positum = odkládat; klást, stavět; ustanovovat. • •Hierarchie věd dle Comta • •Čím výše stojí určitá disciplína v hierarchii věd, tím je její předmět bádání specifičtější, komplexnější a méně přístupný exaktnímu měření a predikci. •Vědění jednotlivých disciplín dosahuje pozitivního stadia tím dříve, čím je obecnější, jednodušší a nezávislejší na ostatních vědách. •Každá věda v hierarchii se vynořuje v závislosti na dřívějším vývoji svých předchůdců, vždy podle zákona rostoucí komplexnosti a klesající obecnosti dosaženého poznání. •Sociologie, biologie, chemie, fyzika, astronomie, matematika… • Zákon tří stádií •Těmito stadii procházejí (dle Comta) lidské myšlení (rozum), ontogeneze jednotlivce, všechny obory lidského vědění a dějiny lidstva: •1) Teologické stadium: lidská mysl usiluje o absolutní vědění, o odhalení neměnné povahy bytí. Protože však takové otázky člověk nedokáže zodpovědět skrze empirické poznání, věří se v této fázi, že všechny jevy jsou produkovány díky jednání nadpřirozených bytostí. Cílem společnosti je neustálý výboj a vztah v ní mají podobu vojenských vazeb. Základní institucí je otroctví. Duchovními vůdci jsou kněží, světskými vojevůdci. Nejvýraznější jednotkou je rodina. Základem integrace jsou kontakty mezi skupinami a duch náboženství. •2) Metafyzické stadium: člověk předpokládá existenci abstraktních sil schopných produkovat veškeré jevy, s nimiž přichází do kontaktu. Příčiny dění však už nejsou spatřovány vně věcí, ale přímo v nich. Namísto boha tak nastupuje pojem přírody. Stále převládá představivost nad pozorováním. Duchovními vůdci jsou kněží a filosofové, světskou moc zastupují právníci. Základní sociální jednotkou je stát – kontrola z jeho strany pomocí práva a armády je základem integrace. •3) Pozitivní stadium: mysl vzdala marné hledání absolutních počátků a konečných určení univerza a věnuje se studiu zákonů, tj. neměnných vztahů posloupnosti a podobnosti mezi jevy. Člověk se zde zříká nároků na absolutní vědění a spokojuje se s postupným, nikdy nekončícím přibližováním pravdě. Vědění je založeno na pozorováním přísně vědeckou metodou. Duchovními vůdci jsou vědci, nejvýraznější sociální jednotkou pak průmysl s průmyslníky jako světskými vůdci. Základem aktivit se stává výroba a osou sociální integrace vzájemná závislost. • Výzkumné metody v sociologii •pozorování – vedeno teorií • •experiment – empirické ověření (studium patologií) • •komparace – srovnávání (mezi státy a kulturami) • •historický výzkum – možnost srovnávání v čase •