Prevence metabolického syndromu Iva Hrnčiříková Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví Metabolický syndrom (MetSy) uVyskytuje se až u 25% dospělé populace a během života jím onemocní téměř všichni uTaké syndrom Inzulínové rezistence uObezita, hypertenze, DM 2.typu, dyslipoprotienémie – smrtící čtveřice – hledají se vzájemné vazby uHlavním důsledkem těchto onemocnění je ateroskleróza uNelze přesně určit příčinu a následek uAle platí souvislosti – čím vyšší obezita, tím vyšší výskyt cukrovky uDle Svačiny – ve středním věku tloustne ten, kdo má genetické předpoklady pro DM 2.typu Definice MetSy u3 z 5 faktorů uObvod pasu u žen více než 88cm, a u mužů více než 102cm uNěkterá doporučení jsou přísnější – dělí se podle etnik uTK více než 130/85 mmHg uGlykémie více než 6,0 mmol/l uTAG více než 1,7 mmol/l uHDL cholesterol méně než 1,25 u žen a pod 1,0 u mužů Zpochybňování MetSy uSoubor rizikových faktorů KVO uCílem je asi zacílit na terapii obezity uMetsy chápán jako vyjádření metabolické poruchy uNejsou genetické předpoklady pro MetSy uJsou genetické předpoklady pro jednotlivé faktory uVyplývá z toho – MetSy je reakcí na vlivy životního prostředí – absence pohybu, přejídání, stres, kouření u Patogeneze Metsy uTeorií je několik, složky mají vzájemnou vazbu uSyndrom inzulínové rezistence uSyndrom zvýšené sympatikotonie – souvisí s naladěním CNS a stresem, provází esenciální hypertenzi uAndroidní obezita – spojeno s apotozou tukových buněk, systémovým zánětem a změnou spektra stresových hormonů tukové tkáně uSyndrom nízké porodní hmotnosti uSyndrom systémového zánětu – zdrojem je tuková tkáň uNutrigenetické a nutrigenomické vlivy – může přímo regulovat expresi genů - nutrigenomika Metabolický syndrom a stáří uVyskytuje se častěji ve stáří, ale s jiným spektrem komplikací uVýskyt složek MetSy výrazně predikuje vznik DM II.typu uStudie neprokázaly žádné kardiovaskulární riziko u osob nad 70 let, zůstává pouze riziko diabetu 2.typu uU starších osob je vhodnější posuzovat riziko dle jednotlivých složek MetSy, nikoliv celkově uSouvislost s Alzheimerovou chorobou – kombinace DM 2.typu s lehčí hypertenzí má vliv na vznik uZřejmě predikují obezita a DM2.typu ve středním věku, také CMP uDeprese a MetSy – ve stáří se vyskytují častěji u u u Dieta a riziko MetSy uMezi rizikové faktory související s dietou bylo zařazeno: dieta s nízkým zastoupením ořechů a semen, ovoce, n-3 mastných kyselin z mořských plodů, celozrnných potravin, zeleniny, polynenasycených mastných kyselin a dieta s vysokým zastoupením masa, sodíku, trans-mastných kyselin a slazených nápojů. Léčba MetSy uPři léčbě metabolického syndromu je kladen hlavní důraz na režimové změny životosprávy, zejména na snahu o snížení tělesné hmotnosti a zvýšení tělesné aktivity uNutriční intervence snižuje kardiometabolické riziko prostřednictvím redukce tělesné hmotnosti a snížením krevního tlaku. Současně dochází k významným metabolickým účinkům na lipidové spektrum a glykémii (Salinardi et al., 2013) u u Prevence Met Sy uJiž před diagnozou MetSy se složky podílejí na zvýšení kardiovaskulární mortality uAterogenezi při mírném zvýšení vyvolávají diabetes a hypertenze uNěkteří pacienti s MetSy byli léčeni farmakoterapií, která vyvolává obezitu a IR – těchto forem ubývá uNové formy HA – nižší dávky gestagenů – dříve mělo vliv na vznik obezity uLéčení neplodnosti metodami asistované reprodukce – dříve měly pacientky vysoké výkyvy hmotnosti uSnižování dávek perorálních antidiabetik u u u u Prevence MetSy uPo prevenci je nutná časná detekce potenciálních nemocných uRodinná anamnéza diabetu uRodinná anamnéza esenciální hypertenze uZáchyt hraničních či vyšších TAG uZvyšování obvodu pasu a náznak androidní obezity uZáchyt nižšího cholesterolu HDL u u Prevence Metsy uV obecné rovině shrnuje nutriční doporučení Český institut metabolického syndromu: ustrava musí být pestrá a energetický příjem by měl vést k dosažení ideální tělesné hmotnosti; uměla by být upřednostňována konzumace následujících druhů potravin: ovoce a zelenina, celozrnné obilniny a chléb, mléčné výrobky s nízkým obsahem tuku, rybí maso a libové maso; uje třeba se zaměřit na příjem omega-3 mastných kyselin; ucelkový příjem dietních tuků nesmí představovat více než 30 % celkového energetického příjmu, a příjem nasycených mastných kyselin nesmí přesahovat třetinu celkového příjmu tuků. Příjem cholesterolu nesmí být vyšší než 300 mg/den; uv izokalorické stravě lze nasycené tuky částečně nahradit komplexními sacharidy a částečně mononenasycenými a polynenasycenými mastnými kyselinami získanými z rostlinných zdrojů a mořských živočichů. uhttp://www.cims-ops.cz/ u Prevence MetSy uNejnovější sdružená doporučení evropských odborných společností jsou konkrétnější (Perk et al., 2012): unasycené mastné kyseliny by měly tvořit < 10 % celkového denního energetického příjmu upříjem trans-mastných kyselin snížit na minimum; v případě konzumace trans-mastných kyselin (TFA) prostřednictvím upravených potravin je doporučováno příjem minimalizovat; v případě příjmu prostřednictvím přirozených potravinových zdrojů je akceptovatelný příjem TFA v množství < 1 % z celkového denního energetického příjmu upříjem soli by měl být < 5 g upříjem ovoce v množství 200 g/den (2-3 porce) a současně příjem zeleniny 200 g/den (2-3 porce) uzařazení 1 porce ryb 2×týdně (z toho 1 porce ryby tučné) ukonzumace alkoholu u mužů < 20 g/den a u žen <10 g/den u Prevence MetSy uObecně shrnutí uPohybová aktivita 30 minut denně aerobního charakteru uNezvyšovat hmotnost o více než 5 kg v průběhu dospělého věku uNekouřit uDodržovat izokalorickou stravu uPři pozitivní rodinné anamnéze pravidelné kontroly u