Milí studenti, doufám, že pilně opakujete, protože jedině opakováním a porozuměním se tu anatomii člověka, kterou budete celý život ve své praxi potřebovat, naučíte. Zatím jsem obdržela popisky všech obrázků k zápočtu jen od jedenácti studentů, nenechávejte si ten úkol na poslední chvíli! Na slyšenou se opět v úterý těší L. Horáčková Autonomní nervový systém (vegetativní, visceromotorický systém) Řídí autonomní=vegetativní funkce, které probíhají nezávisle na naší vůli. Řídící mechanismus pohybů hladké a srdeční svaloviny a sekrece žláz. Centrální část – jádra v míše nebo v mozkovém kmeni (z nich vychází pregangliová vlákna, jdou k přepojení do autonomních=vegetativních = visceromotorických ganglií) Periferní část – visceromotorická ganglia (z nichž vycházejí postgangliová vlákna k efektorům=orgánům) + spolu s nimi běží od orgánů viscerosenzitivní vlákna Sympathicus (systém thorakolumbální - nuclei intermediolaterales C 8 - L2-3) - stimulace aktivit spojených s výdejem energie (katabolické funkce) Parasympathicus (systém kraniosakrální) – visceromotorická jádra hlavových nervů III; VII; IX; X a ncll. intermediolaterales v sakrální míše - řídí aktivity k uchování energie (anabolické funkce) Autonomní nervový systém (vegetativní, visceromotorický systém) metabolismus teplota srdeční frekvence koronární tepny krevní tlak bronchy peristaltika cévy trávicího traktu sekrece potu sekrece slin topořivá tělesa ductus deferens katabolismus anabolismus zvýšení snížení zvýšení snížení rozšíření zúžení zvýšení snížení rozšíření zúžení útlum zvýšení konstrikce dilatace zvýšení snížení (hustá slina) zvýšení (řídká slina) vazokonstrikce vazodilatace = erekce kontrakce = ejakulace sympaticus parasympaticus Příklady funkce autonomního nervového systému Visceromotorická=parasympatická jádra u hlavových nervů Visceromotorická=sympatická jádra hrudní a lumbální míchy Visceromotorická=parasympatická jádra v sakrální části míchy Sympatikus Parasympatikus kraniosakrální systém 1.neuron=visceromotorická jádra v hrudní a lumbální části páteřní míchy (ncl. intermediolateralis) 1.neuron=visceromotorická jádra a)u CN III., VII., IX., X. v mozkovém kmeni b)Visceromotorická jádra v sakrální části páteřní míchy (ncl. intermediolateralis) Přepojení v gangliích trunci sympathici (ganglia paravertebrální) nebo v gangliích prevertebrálních pletení Přepojení v gangliích: Ad 1. ggl. ciliare (CN III), ggl. pterygopalatinum a ggl. submandibulare (CN VII), ggl. oticum (CN IX), ganglia ve stěně orgánů nebo prevertebrální pleteně (CN X) Ad 2 ganglia plexus hypogastricus inferior Ganglia prevertebrálních pletení slouží k přepojení neuritů obou sympatiku i parasympatiku Větší vzdálenost od ganglií k cílovému orgánu Menší vzdálenost od ganglií k cílovému orgánu Postgangliový mediátor: noradrenalin acetylcholin !! výjimka – potní žlázy acetylcholin postgangliový mediátor thorakolumbální systém PARS SYMPATHICA (thorako-lumbální systém) Větvení míšního nervu •V ganglion trunci sympathici pregangliový sympatický motoneuron (probíhají většinou spolu s cévami) může : 1)přepojit se zde a postgangliový neuron pak pokračuje ke • svému cílovému orgánu •2) může zde gangliem jen projít bez přepojení a pokračovat jako n. splanchnicus a poté se přepojit v prevertebrálním gangliu • sejmout0068 Pars cervicalis sympatiku •vznik splynutím původních 8 krčních ganglií • •3 krční ganglia: –ggl. cervicale superius (př. k m. dilatator pupilae) –ggl. cervicale medium –ggl. stellatum (cervicothoracicum) – Ze všech tří krčních ganglií jdou neurity mimo jiné jako nn. cardiaci k myokardu Pars thoracica sympatiku •10 – 11 ganglií tvořící pravý a levý truncus sympathicus •nn. cardiaci thoracici •nn. splanchnici –n. splanchnicus major (-> plexus coeliacus) –n. splanchnicus minor (-> plexus coeliacus + plexus renalis) –(n. splanchnicus imus -> plexus renalis) – •Do dutiny břišní procházejí mezi crus laterale • a mediale bránice • Pars abdominalis sympatiku •ganglia lumbalia + sacralia (pokračování paravertebrálních ganglií) • •ganglia prevertebrální – plexus aorticus abdominalis (při odstupu velkých tepen) •= smíšená (především tvořen nn. splanchnici, ale také n. X) –ggl coeliacum –ggl aorticorenale –ggl mesentericum superius –ggl mesentericum inferius • • Pars pelvina •plexus hypogastricus superior (smíšený, již nemá parasympatická vlákna z n. X, ale ze sakrálního parasympatiku) •plexus hypogastricus inferior – smíšený, spolu s vlákny sakrálního parasympatiku –plexus rectales medii + inferiores –plexus deferentialis –plexus vesicales –nn. cavernosi • PARS PARASYMPATHICA (kranio-sakrální systém) Cannon – Boehmův bod Od tohoto bodu je tlusté střevo parasympaticky inervováno ze sakrálních parasympatických neuronů (už ne z n. vagus) Cesta axonů visceromotorických neuronů hlavových nervů=parasympatických k místu inervace CN III. Z visceromotorického jádra v mesencefalu přepojením v ggl. ciliare pro m. sphincter pupillae a m. ciliaris (reakce panenky-pupily na množství světla) CN VII. Z visceromotorického jádra v pons Varoli 1) cestou n. petrosus major (větev VII.) přepojením přes ggl. pterygopalatinum pro gl. lacrimalis a nosní a patrové žlázky cestou n. lacrimalis (větev V./1.) 2) cestou chorda tympani (větev VII.) přepojením přes ggl. submandibulare (cestou n. lingualis větev V./3.) do glandula submandibularis a sublingualis + drobné žlázky jazyka CN IX. Z visceromotorického jádra v medulla oblongata - n. tympanicus – n. petrosus minor a přepojením v ggl. oticum – (cestou n. auriculotemporalis větev V./3.) do glandula parotis CN X. Z visceromotorického jádra v medulla oblongata - přepojení v ggl. uložených ve stěně orgánů (až po flexura colli sin.) Kraniální část parasympatiku 1 2 3 4 1 ggl. ciliare přepojení visceromotorických =parasympatických vláken z CN III Inervace m. ciliaris a m. sphincter pupillae 2 ggl. pterygopalatinum přepojení visceromotorických =parasympatických vláken z CN VII Inervace slzní a nosních žlázek 3 ggl. submandibulare přepojení visceromotorických =parasympatických vláken z CN VII Inervace gl. sublingualis, submandibularis a drobné žlázky v dutině ústní 4 ggl. oticum přepojení visceromotorických =parasympatických vláken z CN IX Inervace gl. parotis Pars sacralis parasympatiku •z visceromotorického jádra (ncl. intermediolateralis) sakrální míchy S2 – S4 •vysílá pregangliová vlákna – nn. splanchnici pelvici •vstupují do plexus hypogastricus inferior (smíšený, jsou zde i větve sympatiku) –plexus rectalis –plexus prosticus –plexus vesicalis, uterovaginalis –větve pro colon descendens + sigmoideum •v pleteních jsou drobná ganglia pelvina Viscerální bolest impulsy jsou vedeny od receptorů periferním raménkem (ty běží podél větví autonomního nervstva) k tělu příslušné pseudounipolární buňky v ggl. spinale (nebo ggl. u hlavových nervů), centrální raménko se přepojuje na příslušných jádrech míchy (ncll. intermediomediales) nebo hlavových nervů, do FR, pak do thalamu – po přepojení do kůry - neostře ohraničená lokalizace bolesti SOUHRN •Vlákna autonomních nervů běží obvykle podél cév • •Sympatická pregangliová vlákna se přepojují v paravertebrálních nebo prevertebrálních gangliích (v těch se přepojují i některá vlákna n. X) • •V hrudní a lumbální míše jsou visceromotorická jádra pouze sympatických pregangliových vláken (parasympatikus ne), ale pleteně jsou smíšené • •V sakrální míše jsou visceromotorická jádra pouze parasympatických pregangliových vláken (sympatikus ne), ale pánevní pleteně jsou smíšené • •Parasympatikus pro oblast hlavy jde cestou visceromotorických větví hlavových nervů III, VII., IX., X.; • pro celý trup jde buď cestou n. vagus nebo větvemi ze sakrálního sympatiku • •