Milí studenti, jak jste jistě zaznamenali, ve včerejším rozhodnutí vlády byla jedna jediná věta věnována vysokému školství, snad že by se mělo opět učit. Protože to vyjádření bylo tak vágní, počkáme, jaký postoj zaujme rektor MU a podle toho se zařídíme. Myslím, že jsou možné jen dvě varianty: 1)buď budou přednášky stále online, tzn. že se v úterý zase uslyšíme 2)nebo bude přednáška v úterý normálně v posluchárně (méně pravděpodobná varianta) 3) Prosím, sledujte IS, kde by měly být dány platné pokyny (předpokládám že ještě během dneška). Pokud se nic nezmění, uslyšíme se opět v úterý. K výuce: Není třeba se učit přesné názvy jader, uvádím je v prezentaci jen proto, abyste tu látku lépe pochopili. NS je skutečně velmi složitý…. U hlavových nervů je třeba znát, v které části mozkového kmene a v jaké zóně mají jádro, a samozřejmě jejich větve s tím, který útvar těla inervují. Na IS také najdete konečnou verzi obrázků k zápočtu, prosím popisky posílejte teď už jen ve wordu, bez obrázků. Na slyšenou (viděnou?) se těší L. Horáčková Hlavové nervy (CN, značí se římskými číslicemi) Jejich axony vycházejí z jader mozkového kmene Scan0013 Zóny: somatomotorická (jádra somatomotorických nervů) – ncll. originis=motorii visceromotorická (jádra visceromotorických nervů) – ncl. intermediolateralis u páteřní míchy, (u hlavových nervů ncll. originis dorsalis) viscerosensitivní (jádra viscerosensitivní) somatosensitivní (jádra somatosensitivní) Rozložení jaderných zón ve fossa rhomboidea (IV. komora mozková) Sulcus limitans – je v příslušném gangliu mimo CNS, k přepojení dochází v zadních rozích míšních, u hlavových nervů v mozkovém kmeni v gll. n. trigeminus nebo ncl. solitarius – jsou pro všechny příslušné hlavové nervy, které mají somatosenzorickou nebo viscerosenzorickou složku společné Nejprve je třeba si uvědomit a porozumět následujícím pojmům: Somatomotorická i branchiomotorická jádra =nuclei originis nebo nuclei motorii Visceromotorická jádra = obecně nuclei originis dorsales, některá mají ale i speciální název např. u CN IX. je to ncl. salivatorius inferior, u CN VII. nucleus salivatorius superior U somatosensoriky i viscerosensoriky je první neuron vždy mimo CNS (např. ganglion spinale u míšních nervů, ggl. geniculi u CN VII, ggl. superius a inferius u CN IX a X. Sensorická jádra v CNS (to jsou jádra na nichž se přepojují centrální raménka pseudounipolárních nervových buněk, aby pak jejich neurity šly do vyšších etáží – těm přepojovacím jádrům se říká nuclei terminationes (většina má ale speciální název, např. ncl. proprius, ncl. thoracicus, ncl. gracilis…) Medulla oblongata (MO) – uložena ve fossa cranii posterior, na clivu 1. Je kraniálním pokračováním medulla spinalis (hřbetní míchy) 2. Sahá od odstupu 1. míšního nervu k pons Varoli (délka 20–25mm) 3. Má bohatou retikulární formaci (síťovitě uspořádaná šedá hmota – propojuje jednotlivé struktury CNS, centra důležitých reflexů: dýchací, polykací, zvracivý …….), dostává informace ze všech drah), 4. Probíhají zde vzestupné a sestupné nervové dráhy 5. Její šedá hmota obsahuje jádra hlavových nervů (XII., XI., X., IX.) Scan0007 Scan0008 Canalis n. hypoglossi (nad condyli occipitales) Scan0097 N. hypoglossus (CN XII.) Vystupuje z medulla oblongata před olivou (sulcus lateralis anterior), skrze canalis hypoglossalis vychází z lebky, inervuje svaly jazyka rr. linguales ke svalům jazyka (aferentace z ncl. tractus solitarii – reflex sání, polykání…při poruše „ukazuje“ stranu léze) Na krku tvoří arcus n. hypoglossi Scan0072 Medulla oblongata rostrální řez sejmout0059 Jádro se jmenuje nucleus originis n. hypoglossi, leží v zóně somatomotorické n XII a jeho vztah k ansa cervicalis profunda Scan0071 Nervus accessorius - CN XI. (součást postranního smíšeného systému, výstup za olivou) 1. Kraniální část MO – branchiomotorická zóna (vlákna z ncl. ambiguus se připojují k n. vagus CN X. pro mm. laryngei s výjimkou m. cricothyroideus) – r. internus 2. Krční část (motorická jádra v horní části hřbetní míchy – skrze foramen magnum do lebky, ven spolu s 1., pak skrze foramen jugulare na krk = r. externus pro m. sternocleidomastoiseus a m. trapezius) Scan0096 cn-11 Foramen jugulare (prostup CN IX, X, XI a vena jugularis interna) Branchiomotorické jádro v medulla oblongata (=ncl.ambiguus) slouží jako zdroj pro nervy postranního smíšeného systému – IX., X., XI n XIb Scan0071 Scan0095 Nervus vagus (CN X.) (součást postranního smíšeného systému, výstup za olivou) 1. somatosensitivní a viscerosensitivní neurony (v ganglion superius a inferius = nad a pod foramen jugulare vedou informace ze zevního zvukovodu a sliznice vnitřních orgánů) 2. Senzorická = chuťová vlákna vedou chuťové informace z chuťových buněk v okolí epiglottis (do ncl. gustatorius v mozkovém kmeni (toto jádro slouží také pro přepojení chuťových informací přicházejících cestou CN VII. a IX.), zde dojde přepojení do thalamu…. 3. Visceromotorické (parasympatické jádro= nucleus dorsalis n. vagi – přepojení v gangliích ve stěně orgánů – pro hladkou svalovinu orgánů a žlázy) 4. Branchiomotorické neurony – ncl. ambiguus – pro svaly hrtanu a hltanu Větve n. vagus (výstup laterálně od olivy, skrze foramen jugulare, trigonum caroticum, apertura thoracis superior (dx před a. subclavia, sin před oblouk aorty, podél jícnu do dutiny břišní r. meningeus (pro pleny mozkové) r. auricularis (pro kůži zevního zvukovodu) rr. pharyngei n. laryngeus superior (r. internus a externus – pro m. cricothyroideus, sliznici hrtanu a chuťová vlákna z okolí kořene jazyka a epiglottis) n. laryngeus reccurens (pro svaly laryngu laterální a zadní skupiny), levý se vrací pod obloukem aorty, pravý pod a. subclavia rr. cardiaci cervicales superiores a inferiores rr. cardiaci thoracici rr. bronchiales plexus oesophageus (truncus vagalis anterior a posterior) Plexus renalis, coeliacus, gastricus, hepaticus, splenicus, ovaricus /testicularis (nejkaudálnější větve), … Podél větví a. mesenterica superior až k flexura colli sinistra (Cannonův-Boehmův bod)!!! Zde navazuje působení sakrálního parasympatiku. Scan0073 nX nXb nXa Větve n. vagus Scan0075 Nervus glossopharyngeus - CN IX. (součást postranního smíšeného systému, výstup za olivou), skrze foramen jugulare ven z lebky, podél m. stylopharyngeus ke stěně hltanu Jádra: Branchiomotorická zóna: pro svaly hltanu a měkkého patra (část ncl. ambiguus) Visceromotorická zóna: parasympatické jádro (ncl. salivatorius inferior) – po přepojení axonů v ggl. oticum – do gl. parotis Viscerosensitivní vlákna: ggl. superius a inferius – nad a pod foramen jugulare (informace ze středoušní dutiny, tuba auditiva, hltanu, patrových mandlí + chuťová vlákna ze zadní 1/3 jazyka) Větve: n. tympanicus jde do středoušní dutiny, jako n. petrosus minor do ggl. oticum po přepojení inervuje gl. parotis rr. pharyngei rr. linguales, tonsilares, r. stylopharyngeus r. pro glomus caroticum Neuralgie IX. – bolesti ve středouší a patrové mandli Pons Varoli 1. Mezi prodlouženou míchou (medulla oblongata) a středním mozkem (mesencephalon), délka asi 25 mm 2. vzestupné a sestupné dráhy, retikulární formace 3. Zdroj CN V., VI., VII., VIII., vycházejí ve štěrbině mezi pons Varoli a medulla oblongata a CN V. v úhlu mostomozečkovém Scan0007 Scan0093 N. vestibulocochlearis (CN VIII) pars cochlearis (sluchová – vnímání zvuků) pars vestibularis (rovnovážná – o pohybech hlavy) Od smyslových buněk ve vnitřním uchu jdou vlákna skrze dno fundus acusticus internus, pak ve štěrbině mezi pons Varoli a medulla oblongata do mozkového kmene – ve fossa rhomboidea mají jádra v její nejlaterálnější části tzn. II. neurony sluchové a vestibulární dráhy VIII. cochl. VIII. vest. Dno fundus acusticus internus (porus acusticus dx) VII. facialis Patologické procesy (záněty, hluk): až hluchota, závratě, nystagmus, poruchy stoje a chůze FLM- fasciculus lg. medialis cn-7 Os temporale dx – canalis n. VII Scan0093 N. facialis (CN VII) (výstup z mozkového kmene v rýze mezi medulla oblongata a pons Varoli) nVII Jádra: Zóna branchiomotorická (motorická jádra zejména pro mimické svaly) – ncl. originis Zóna visceromotorická (ncl. salivatorius superior pro slinné žlázy s výjimkou gl. parotis, dále pro slznou žlázu, nosní žlázky) Senzitivní – pseudounipolární buňky v ggl. geniculi (na rozhraní I. a II. úseku canalis n. facialis) – pro kůži boltce ušního a Senzorická - chuťová pro přední 2/3 jazyka Scan0093 Větve: n. petrosus major – ggl. pterygopalatinum – vstup do n. zygomaticus s n. lacrimalis do glandula lacrimalis n. stapedius pro m. stapedius ve středním uchu chorda tympani – výstup ve fissura petrotympanica, vstup do n. lingualis – přepojení v ggl. submandibulare – inervace gl. submandibularis a sublingualis rr. linguales – ggl. geniculi na rozhraní 1. a 2. části canalis n. VII. – sbírá informace z předních 2/3 jazyka Svalové větve (pro mimické svaly) - plexus parotideus; r. colli pro m. platysma, dále má svalové větve pro m. stylopharyngeus a zadní bříško m. digastricus N. facialis výstup z rýhy mezi medulla oblongata a pons Varoli, pak do meatus acusticus internus, do canalis n. facialis, skrze foramen stylomastoideum ven z lebky, v gl. parotis tvoří jeho větve plexus parotideus pro mimické svaly nVII Motorická složka n. VII je zapojena do několika reflexů (mrkacího, korneálního….) Centrální obrna VII. - kontralaterální postižení svalstva kolem ústní štěrbiny – hybnost kolem oční štěrbiny je zachována, protože část motorického jádra VII. pro tyto svaly dostává vlákna z obou hemisfér (dolní část jen z protilehlé strany). Periferní obrna – dle místa poškození - stejnostranně Scan0070 Uložení jader CN VII v pontu Chuťové vjemy - souhrn Z ventrálních 2/3 jazyka – cestou chorda tympani VII. CN Z dorsální 1/3 jazyka – cestou n. glossopharyngeus IX. CN Z oblasti epiglottis – cestou n. vagus X. CN Přepojení (interpolace) v ncl. gustatorius (část ncl. solitarius v medulla oblongata) – do thalamu – skrze capsula interna do chuťové korové oblasti area 43 v gyrus postcentralis N. abducens (CN VI.) (výstup z mozkového kmene v rýze mezi MO a pons Varoli, skrze sinus cavernosus, fisura orbitalis superior) – pro m. rectus lateralis m. rectus lateralis (okohybný sval) Somatomotorická zóna Scan0057 Scan0053 Scan0059 N. trigeminus (CN. V.) vystupuje z mozkového kmene na hranici mezi pons Varoli a pedunculus cerebellaris medius - úhel mostomozečkový jádra: Somatosenzitivní - ggl. n. trigemini (na apex pyramidis spánkové kosti) pro kůži obličeje, frontální a parietální krajiny až po interaurikulární čáru, dutinu ústní a nosní, očnici a pleny mozkové. V mozkovém kmeni přepojení na specifických jádrech – pak do thalamu – skrze capsula interna do area 3, 2, 1 v gyrus postcentralis Branchiomotorická zóna – motorické jádro pro žvýkací svaly, m. mylohyoideus, přední bříško digastriku, m. tensor tympani a m. tensor veli palatini N. V má spojky s n. VII a n. IX cn-5 N. trigeminus (V. CN) větve: 1.n. ophtalmicus (skrze sinus cavernosus, fissura orbitalis superior do očnice) a) n. frontalis (n. supraorbitalis a supratrochlearis) b) n. lacrimalis + přibírá axony z CN VII. pro gl. lacrimalis c) n. nasociliaris (n. ethmoidalis ant., post., infratrochlearis…) 2. n. maxillaris (skrze foramen rotundum do fossa pterygopalatina) a)n. zygomaticus b)n. infraorbitalis (nn. alveolares sup. ant….) c)rr. ganglionares – do ggl. pterygopalatinum d) 3. n. mandibularis (skrze foramen ovale) a)Svalové větve ke žvýkacím svalům a k m. mylohyoideus, venter anterior m. digastrici a m. tensor veli palatini a m. tensor tympani b) n. buccalis (pro kůži obličeje nad m. buccinator) c) n. auriculotemporalis (přibírá visceromotorické větve z CN IX rr. parotidei…..) d) n. lingualis + axony z VII. pro slinné žlázy s výjimkou gl. parotis e) n. alveolaris inferior (r. mylohyoideus) nVophthalMaxilla nVmandib Citlivost V/I – tlak na horní okraj očnice V/II – tlak na foramen infraorbitale V/III – tlak na foramen mentale Lokální anestézie Příčný řez mesencephalem Ventrální část dorsálně Mesencephalon (střední mozek) jádra pro pro opticko- a acusticko-motorické reflexy (otáčení hlavy na světelný či zvukový podnět), vzestupné a sestupné nervové dráhy, tectum1 (corpora quadrigemina), tegmentum2 (ncl. ruber3, substantia nigra4), crura cerebri5 (tegmentum + crura = pedunculus cerebri) zdroj CN III. - n. oculomotorius a CN IV. - n. trochlearis 1 2 3 4 5 5 5 N. trochlearis (IV. CN) (výstup z dorzální strany mozkového kmene, pak skrze sinus cavernosus, fissura orbitalis superior do očnice) Somatomotorická zóna (střední mozek=mesencephalon) Inervace: m. obliquus bulbi superior (okohybný sval, oční bulbus stáčí dolů a lat.) N. oculomotorius (III. CN) výstup z fossa interpeduncularis středního mozku (mesencephalon), skrze sinus cavernosus do fissura orbitalis superior do očnice) Visceromotorická zóna (přepojení v ggl. ciliare*, po interpolaci pak inervuje svaly ovládající velikost panenky=pupily (m. ciliaris a m. spincter pupillae) Somatomotorická zóna – jádro pro okohybné svaly očnice s výjimkou (1. a 2.) 1.- IV. 2 – VI. nIIIae * Scan0089 Nn. olfactorii (CN I) Strop dutiny nosní, horní koncha a přilehlá část nosní přepážky (tzv. regio olfactoria) – skrze lamina cribrosa čichové kosti do bulbus olfactorius – do čichové kůry=paleocortex area 51 N. opticus (CN II) Buňky sítnice, n. opticus, křížení = chiasma opticum, corpus geniculatum laterale, přepojení, pak skrze capsula interna do týlního laloku – zraková korová oblast = area 17,19 kmentJadra VIII. XII. IX., X., XI. X. Ncl. tractus solitarii (přepojení viscerosensorického čití z CN VII, IX, X) Ncl. sensorius principalis n. V. (přepojení epikritického čití z hlavových nervů) Ncl. mesencephalicus n. V (přepojení propriocepce z hlavových nervů) Ncl. tractus spinalis n. V. (přepojení somatosensorické čití z V., VII., IX., X.) VII. IX. VII. VI. V. IV. III. III. Zde jsou jádra visceromotorická znázorněna zeleně, motorická červeně, branchiomotorická fialově Zde jsou terminální jádra somatosenzorická znázorněna tmavě modře a viscerosenzorická světle modře, světle zeleně jsou senzorická jádra CN VIII capsula tel36 Capsula interna – projekční dráhy=axony do a z kůry mozkové Poloha - mezi thalamem a bazálními ganglii tel36 tel41 scancapsula Crura cerebri v mesencefalu CAPSULA INTERNA její descendentní vlákna pokračují skrze crura cerebri středního mozku do pontu, do medulla oblongata, do medulla spinalis Scan0010 Frontální řez mozkem Motorické dráhy – sestupné, vedou informaci k efektorům (svalovým buňkám nebo žlázám). Vyšší ústředí zpracovalo informaci a vede ji z kůry: pyramidovými nebo extrapyramidovými drahami k motorickým jádrům nižších etáží. I.Pyramidové dráhy – přímé (jednoneuronové dráhy) neurity z mozkové kůry čelního laloku jdou přímo k motorickým jádrům hlavových nervů nebo páteřní míchy (inhibiční i facilitační). Volní dráha (pohyby při práci, řeči..), například tractus corticospinalis, corticonuclearis. Myelinizace vláken až mezi 2.-4. rokem. Cesta: z mozkové kůry skrze ohyb capsula interna do crura cerebri středního mozku, pak na příslušná motorická jádra. Pyramidová dráha vede rozhodující impuls, konečnou podobu (jemnost a přesnost) upravují nižší (koordinační) oddíly. Informace z kůry je modelována extrapyramidovými drahami a motorickými okruhy: např. kůra - bazální ganglia – thalamus - kůra. Motorická kůra každé hemisféry řídí pohyb končetin opačné strany těla (tractus corticospinalis lateralis) a pohyb svalů trupu stejné strany těla (tractus corticospinalis anterior). Porucha hemiparéza (částečné ochrnutí poloviny těla), hemiplegie (úplné ochrnutí poloviny těla). II. Extrapyramidové dráhy Spojují mimopyramidové oblasti mozkové kůry s posledními motorickými neurony pomocí několika neuronů. Probíhají s přepojením přes podkorová a kmenová jádra. 1) Spoje kůry s bazálními ganglii a jádry kmene (tractus corticostriatici, corticotectales…) 2) Spoje kůry a mozečku přes jádra pontu (tractus cortico-ponto-cerebelares) 3) Spoje bazálních ganglií navzájem 4) Spoje jader kmene s nuclei motorii míchy Řízení pohybů je komplexní – spolupráce všech systémů pyramidového, mimopyramidového a mozečkového systému (i FR a míšních reflexů). Bazální ganglia Striatum – zajištění automatických a zautomatizovaných pohybů (stání, sezení, sportovní výkony, mimika, obrana..) Pallidum - regulace svalového tonu, u malých dětí nekoordinované pohyby. Role mozečku – zpracovává informace z pohybového aparátu a zasílá je do motorických okruhů, na vestibulární jádra… SENSITIVNÍ DRÁHY Receptor – periferní raménko pseudounipolární buňky – centrální raménko - přepojení v jádrech hřbetní* nebo prodloužené míchy** (soubor jejich neuritů se pak nazývá senzitivní lemniscus medialis), u hlavových nervů (přepojení na nuclei n. trigemini – lemniscus trigeminalis), další přepojení je na jádrech thalamu, poté skrze capsula interna do mozkové kůry gyrus postcentralis (area 3, 2, 1) Protopatické čití* – hrubá kožní citlivost, teplo, tlak… Epikritické čití **– jemná kožní citlivost Propriocepce – informace z pohybového aparátu (nervosvalových vřetének, šlach…) Viscerosensorické čití – přepojení v ncl. tractus solitarius SOMATOMOTORICKÁ JÁDRA CN III. pro okohybné svaly IV. pro m. obliquus bulbi superior VI. pro okohybný sval (m. rectus lateralis) XII. pro svaly jazyka SENSORICKÁ JÁDRA VII. – chuťová – zdroj ggl. geniculi VIII. – sluchová a rovnovážná – neurony ve vnitřním uchu IX. – chuťová – zdroj ggl. superius a inferius (nad a pod foramen jugulare) X. – chuťová – zdroj ggl. superius a inferius (nad a pod foramen jugulare) Přepojení všech chuťových vláken v mozkovém kmeni na ncl. gustatorius (část ncl. solitarius) – pak do thalamu a přes capsula interna do kaudální části gyrus postcentralis area 43 SOUHRN BRANCHIOMOTORICKÁ JÁDRA V. pro svaly žvýkací, m. mylohyoideus, venter anterior m. digastrici, m. tensor veli palatini a m. tympani VII. pro mimické svaly, m. stapedius, m. styloglossus IX. pro svaly hltanu a měkkého patra X. pro svaly hrtanu a hltanu XI. pro m. sternocleidomastoideus a m. trapezius SOMATOSENSORICKÁ JÁDRA V.pro kůži obličeje a čela, dutinu ústní a nosní – zdroj = ggl. trigeminale VII.pro středoušní dutinu a boltec – zdroj = ggl. geniculi IX.pro hltan, jazyk, patrovou mandli – zdroj = ggl. superius a inferius nad a pod foramen jugulare X. pro zevní zvukovod – r. auricularis - zdroj = ggl. superius a inferius nad a pod foramen jugulare Cesta axonů visceromotorických neuronů hlavových nervů k místu inervace III. Přepojením v ggl. ciliare pro m. sphincter pupillae a ciliaris (reakce panenky-pupily na množství světla) VII. 1) cestou n. petrosus major (větev VII.) přepojením přes ggl. pterygopalatinum pro gl. lacrimalis a nosní a patrové žlázky cestou n. lacrimalis (větev V./1.) 2) cestou chorda tympani (větev VII.) přepojením přes ggl. submandibulare (cestou n. lingualis větev V./3.) do glandula submandibularis a sublingualis + drobné žlázky jazyka IX. v n. tympanicus – n. petrosus minor a přepojením v ggl. oticum – (cestou n. auriculotemporalis větev V./3.) do glandula parotis X. přes ggl. uložená ve stěně orgánů (až po flexura colli sin.) Použité obrázky: Barr, L.M., Kiernan, J.A. (1983): The Human Nervous System. 4th edition, Harper and Row, Publishers, Philadelphia. Čihák, R. (2016): Anatomie 3. Grada. Gilroy, A. M. et al. (2009): Atlas of Anatomy. Thieme New York, Stuttgart. Moore, K. L. (1992): Clinical oriented anatomy. Third edition. Williams&Wilkins, A Waverly Company. Putz, R. (2008): Atlas of Human Anatomy Sobotta. Elsevier Books. Rohen, J.W., Yokochi, Ch. (1988): Anatómia človeka. Schattauer Stuttgart- New York.