Milí studenti, doufám, že učení jde dobře! Úvod do nervové soustavy (NS) jsme probírali už v minulém semestru, zkuste znalosti oprášit. Pro jistotu je v této prezentaci znovu vše zopakováno, protože porozumění a znalost míšního nervu je velmi důležitá. U studia větvení nervů doporučuji kreslit jednoduchá barevná schémata a až budete mít pocit, že je znáte, zkuste si nakreslit cévní a nervové zásobení celé horní končetiny barevně (třeba tepny tmavě červeně, z žil jen ty dvě podkožní třeba tmavě modrou, kožní větve nervové světle modrou a svalové větve světle červenou). Při tom si také opakujte začátky, úpony a funkci jednotlivých svalů. Je toho hodně, vím, ale nedá se nic dělat, musíte to zvládnout, chce to jen neustále opakovat a mít před očima obrázky, neučte se nic mechanicky nazpaměť!! Pokud máte nějaké dotazy, napište mi, prosím, na ladislava.horackova@seznam.cz, jinak se uslyšíme opět v úterý ve 13. hodin. L. Horáčková Neurohumorální řízení organismu Humorální řízení: fylogeneticky staré, pomalé, generalizované Nervové řízení: fylogeneticky mladé, rychlé, cílené Nervová soustava ■ morfologicky a funkčně vysoce specializovaná tkáň ■ zprostředkuje vztahy mezi vnějším prostředím a organismem a mezi orgány uvnitř organismu ■ přijímá, třídí a vytváří signály - vzrušivost ■ zabezpečuje jejich šíření - vodivost ■ informace zpracovává a zajišťuje jejich odpověď ■ V organismu tvoří nervová soustava: centrální nervový systém – CNS (koncový mozek, mozkový kmen, mícha) periferní nervový systém – PNS (hlavové, míšní a vegetativní neboli autonomní nervy) ■ základní morfologická a funkční jednotka = neuron ■ buňky pomocné = gliové buňky Neuron Perikaryon=tělo dendrity axon směr toku impulsů Schwannova pochva (jednoduchý obal) Myelinová pochva spirálovité obtočené Schwannovy buňky s tukem - PNS Oligodendroglie v CNS Ranvierovy zářezy internodální segmenty Bipolární (např. u smyslů) Multipolární motorické=eferentní=odstředivé Pseudounipolární senzitivní=aferentní=dostředivé periferní raménko centrální raménko TYPY NEURONŮ (morfologické dělení) TYPY NEURONŮ (funkční dělení) 1.SENZITIVNÍ/SENZORICKÉ (=cítivé, ascendentní, aferentní, centripetální) Somatosenzitivní (propriocepce, exterocepce) Viscerosenzitivní (interocepce) 2.MOTORICKÉ (=odstředivé-centrifugální, eferentní, descendentní) Somatomotorické a branchiomotorické (k příčně pruhované svalovině) Visceromotorické = autonomní nervová soustava (k hladké a srdeční svalovině, ke žlázám po přepojení v parasympatickém nebo sympatickém gangliu) (sympaticus, parasympatikus) 3.INTERNEURONY 4. Pseudounipolární buňky, těla mají v gangliu mimo CNS Centrální raménko Periferní raménko Princip nervového řízení Základní funkční prvek NS je reflex 1. příjem informací (pomocí smyslových orgánů - nervových zakončení - zachycování a zaznamenávání podnětů z okolí – teplo, tlak, hluk) 2. zajištění přenosu podnětů – dostředivými (senzitivními nervy) 3. vyhodnocení a vytvoření výstupní informace (v CNS) 4. přenos informace k výkonným orgánům (pro svalové buňky hladké, příčně pruhované a srdeční svaloviny a žlázy) odstředivými (motorickými nervy) Nervový systém Receptor nervová zakončení CNS analyzátor Efektor příčně pruhovaná svalovina hladká svalovina srdeční svalovina žlázy Senzorické (dostředivé, centripetální neurony) Motorické (odstředivé, centrifugální neurony) Periferní nervová soustava Periferní nervová soustava Míšní nervy (31 párů), hlavové nervy (12 párů), vegetativní=autonomní nervový systém Interneuron Motorický neuron Aferentní neuron inhibiční x excitační Pouze v CNS Základní funkční prvek nervového systému je reflex Výsledek obrázku pro reflexní oblouk obrázek ROZDĚLENÍ NERVOVÉHO SYSTÉMU 1.Centrální (CNS) – (koncový mozek, mozkový kmen, mícha) Struktura: Substantia grisea (šedá hmota) perikaryony a neuropil (cortex=mozková kůra, nuclei=jádra=nakupení těl nervových buněk) Substantia alba (bílá hmota) – myelinizovaná nervová vlákna 2. Periferní NS – míšní, hlavové a autonomní nervy (senzitivní, motorické, smíšené) svazky nervových vláken nerv CNS – centrální nervová soustava Mozek (cerebrum, encephalon) Složité seskupení nejvyšších nervových ústředí. Průměrná váha mozku = 1300g Rozdělení mozku: prodloužená mícha ((medulla oblongata)) Varolův most (pons Varoli) mozeček ((cerebellum) střední mozek (mesencephalon) mezimozek) (diencephalon) koncový mozek (telencephalon) Mozkový kmen prodloužená mícha (medulla oblongata), Varolův most (pons Varoli), střední mozek (mesencephalon) Scan0006 PERIFERNÍ NERVOVÝ SYSTÉM kmenCrN hlavové nervy - 12 párů míšní nervy - 31 párů Vegetativní (autonomní) nervy (sympatikus a parasympatikus) Medulla spinalis (páteřní mícha) délka 40 – 50 cm, váha asi 30g kraniálně pokračuje v medulla oblongata (prodloužená mícha) – hranice decussatio pyramidum (překřížení pyramidových drah) nebo odstup I. míšního nervu – mezi C3 – Th2 je rozšířena – intumescentia cervicalis Th9– L1 – intumescentia lumbalis spinální mícha končí u L2 – conus medullaris – filum terminale část páteřního kanálu v kaudální části lumbální a celé sakrální je vyplněna jen nervovými kořeny – cauda equina sejmout Medulla spinalis (páteřní mícha) Struktura Šedá hmota (substantia grisea): canalis centralis, cornu (=roh) anterius, cornu posterius*, pars intermedia, sulcus limitans (rozhraní zóny senzorické a motorické) Bílá hmota (substantia alba): na V straně je štěrbina: fissura mediana anterior na D straně je žlábek: sulcus medianus posterior na L straně jsou žlábky: sulcus lateralis anterior sulcus lateralis posterior Každá polovina bílé hmoty míchy je rozdělena průběhem žlábků na provazce = funiculus anterior*, medius** a posterior*** sejmout0024 * ** *** * * * Pro výstup kořenových vláken spinálních nervů sejmout Míšní nerv (nervus spinalis) 31 párů – vznikají po spojení zadních (sensitivních) a předních (motorických) kořenů, vystupují z páteřního kanálu ve foramina intervertebralia Dostředivá (aferentní, sensitivní) nervová vlákna začínají na periferii organismu svými zakončeními = receptory- exteroreceptory, interoreceptory, proprioreceptory /sbírají informace z pohybového aparátu/ (tělo=perikaryon nervu je pseudounipolární buňka v ganglion spinale) V receptorech se podněty z vnějšího i vnitřního prostředí mění na nervové vzruchy, které jsou periferním nervem vedeny do buněk spinálního ganglia a z nich zadním kořenem do míchy. Jádra v míše převádí impulsy do vyšších ústředí. sejmout0038 sejmout0067 Odstředivá (eferentní, motorická) začínají v motoneuronech předních rohů míšních, jako jejich axony vystupují předními míšními kořeny – somatomotorické nervy a stávají se součástí míšních nervů (branchiomotorické nervy - inervují svaly vzniklé z žaberních oblouků) Visceromotorická vlákna jdou z viscerálních motoneuronů postranních rohů míšních a vystupují jako rami communicantes albi také předními kořeny, po přepojení v příslušných vegetativních gangliích se vrací do míšního nervu jako rr. communicantes grisei (slouží k inervaci cév, hladkého a srdečního svalstva a žláz). sejmout0038 Radix anterior x ramus ventralis !!!!! sejmout0068 spinalcord5 Míšní nervy 31 párů - smíšené větve = rami spinales – přední a zadní ramus pak tvoří míšní nerv Rami spinales vznikají spojením zadního (senzitivního) a předního (motorického) (n. spinalis) kořene míšního (radix spinalis) Míšní nerv Zadní kořen Přední kořen Spinální ganglion Po výstupu z foramen intervertebrale se spinální nerv dělí: 1.rami ventrales – jsou smíšené a vytvářejí pleteně (plexus cervicalis, brachialis, lumbalis, sacralis + nn. intercostales) 2. 2. rami dorsales jsou slabší než ventrales, smíšené, proráží na zadní stranu těla a inervují hluboké zádové svaly a kůži zad 3. r. meningeus se vrací do páteřního kanálu a inervuje tvrdou plenu míšní, periost, disci intervertebrales a vazy páteře 4. ramus communicans griseus - nemyelinizovaná vlákna - již přepojená v příslušném autonomním gangliu zásobují žlázy, cévy a hladkou a srdeční svalovinu sejmout0034 sejmout0068 sejmout0068 Radix dorsalis Radix ventralis X Ramus dorsalis Ganglion spinale (senzitivní neurony!) Ramus ventralis Ramus communicans albus (nepřepojený) Ramus communicans griseus (přepojený) Přední roh míšní (cornu anterius) s motorickými jádry Zadní roh míšní (cornu posterius) senzitivní Sympatikus sejmout0025 Radix dorsalis Radix ventralis Ramus dorsalis Ramus ventralis Míšní nerv (nervus spinalis) Rozdíl radix anterior x ramus ventralis !!! radix posterior x ramus dorsalis !!! 31 párů míšních nervů krční spinální nervy C1-8 (první vystupuje mezi atlasem a týlní kostí, poslední mezi C7 a Th1) Th – 12 L – 5 S – 5 Co – 1 Nervosvalová (motorická ploténka - mediátorem je acetylcholin) – impulzy z nervového vlákna se přenášejí na svalové vlákno, které reaguje stahem. sejmout0037 sejmout0034 sejmout0037 Radix posterior X ramus dorsalis !!!!!! Hlavové nervy ( III. – XII.) Míšní nervy (31) zadní větve rr. dorsales epaxiální svalstvo přední větve rr. ventrales hypaxiální svalstvo Inervace kosterních svalů Epaxiální, hypaxiální svalstvo plexus cervicalis plexus brachialis nn. intercostales plexus lumbalis plexus sacralis Hlava: I. – XII. (V – žvýkací svaly, VII – mimické svaly) Krk: plx. cervicalis hlavové nervy: XI, V., VII., XII Hrudník: nn. intercostales plx. brachialis Břicho: nn. intercostales plx. lumbalis Záda: zadní větve míšních nervů hlavové nervy plx. brachialis nn. intercostales HK: plx. brachialis DK: plx. lumbalis plx. sacralis RAMI DORSALES NERVORUM SPINALIUM segmentální úprava, stáčejí se dorzálně do hřbetních svalů a kůže zad, po krátkém průběhu se dělí na r. medialis a lateralis rr. mediales – smíšené, směrem kaudálním ubývá sensitivních vláken rr. laterales – C a horní Th motorické, dolní Th a L1-3 smíšené, L4-5 motorické 1. N. suboccipitalis – C1 – silnější než ventrální větev, inervuje mm. nuchae profundi, m. semispinalis capitis 2. N. occipitalis major – pod m.trapezius až do podkoží v týlní krajině, sensitivně inervuje hlavu až po interaurikulární čáru 3. N. occipitalis tertius – inervuje podkoží v blízkosti střední čáry 4. Nn. clunium superiores – sensitivní větve L1-3 – inervace horní části hýždí 5. Nn. clunium medii – sensitivní větve S1-3 – inervace krajiny křížové a přilehlé partie hýždí sejmout0057 sejmout0061 sejmout0037 RAMI VENTRALES NERVORUM SPINALIUM PLEXUS CERVICALIS (C1-C4) Uložení: pod m. sternocleidomastoideus na m. scalenus medius, pokryt hlubokým listem krční fascie 1. Sensitivní nervy Výstup za polovinou dorzálního okraje m. sternocleidomastoideus – punctum nervosum (Erbův bod) N. occipitalis minor (C2 a C1) – stoupá vzhůru do zevní části týlní krajiny N. auricularis magnus (C2 a C3) – vystupuje k boltci a dělí se na: ramus anterior pro přední stranu boltce a regio parotideomasseterica ramus posterior – inervuje kůži zadní strany boltce a regio mastoidea N. transversus colli (C3) – jde dopředu přes m. sternocleidomastoideus pod platysmu – inervuje regio supra a infrahyoidea (tvoří ansa cervicalis superficialis s ramus colli n.VII pro platysmu) Nn. supraclaviculares (C3 a C4) – sestupují kaudálně přes klavikulu ve třech skupinách: nn. supraclaviculares mediales nn. supraclaviculares intermedii nn. supraclaviculares laterales sejmout0058 2. Motorické nervy plexus cervicalis Rami musculares (C1-C4) - pro m. rectus capitis lateralis et anterior, m. longus colli et capitis N. phrenicus (C4, přídatná vlákna z C3 a C5) Jde po m. scalenus anterior do apertura thoracis superior, po bocích perikardu (sensitivní vlákna pro perikard a pleuru), rr. phrenici pro bránici Dráždění n. phrenicus a bránice způsobuje škytavku (singultus), důležité spojky s n. subclavius R. inferior ansae cervicales profundae pro infrahyoidní svaly PLEXUS BRACHIALIS (C5-C8, prefixovaný typ C4-C8, postfixovaný typ C5- Th1) Ventrální větve spinálních nervů C5-Th1 se spojují ve tři primární svazky truncus superior C4-6, medius C7 a inferior C8 a Th1. Tyto svazky prochází skrze fissura scalenorum, pak pod klíček – ten dělí plexus brachialis na pars supraclavicularis a infraclavicularis. Pod klíčkem se každý truncus zase dělí - na přední a zadní větev. Jejich opětovným spojením vznikají fasciculi. Fasciculus lateralis (spojení předních větví truncus superior a medius) Fasciculus medialis (tvořen přední větví truncus inferior) Fasciculus posterior (spojení zadních větví všech trunků) sejmout0052 sejmout0059 sejmout0065 Primární svazky 1. Truncus superior (C4) C5+6 2. Truncus medius C7 3. Truncus inferior C8+Th1 (rozdělení na ventrální a dorsální větve) Sekundární svazky Fasciculus posterior z dorsálních větví všech trunků Fasciculus lateralis z ventrálních větví truncus superior a medialis Fasciculus medialis: z ventrálních větví truncus inferior PLEXUS BRACHIALIS (pleteň pažní) PLEXUS BRACHIALIS (pleteň pažní) Průběh: skrze fissura scalenorum Rozdělení na: pars supraclavicularis pars infraclavicularis • Plexus brachialis inervuje: senzitivně – kůži HK motoricky – svaly HK heterochtonní svaly zad a hrudníku • PARS SUPRACLAVICULARIS plexus brachialis 1. Nervus dorsalis scapulae (pro m. levator scapulae, mm. rhomboidei) 2. Nervus thoracicus longus (pro m. serratus ant.) 3. Nervus subclavius (pro m. subclavius) 4. Nervus suprascapularis (jde pod lig. transversum scapulae) (pro m. supraspinatus, m. infraspinatus) 5. Nervi pectorales (pro mm. pectorales) • 1. 2. a 3. 4. 5. 7. Nervus thoracodorsalis (pro m. latissimus dorsi) 6. Nervus subscapularis (pro m. subscapularis, m. teres major) PARS INFRARACLAVICULARIS plexus brachialis A) Fasciculus lateralis Nervus musculocutaneus Radix lateralis nervi mediani B) Fasciculus medialis Nervus cutaneus brachii medialis Nervus cutaneus antebrachii medialis Nervus ulnaris Radix lateralis nervi mediani C) Fasciculus posterior Nervus axillaris Nervus radialis 1. Nervus musculocutaneus a) motoricky inervuje přední skupinu svalů paže b) *sensitivní – n. cutaneus antebrachii lateralis 2. Radix lateralis nervi mediani ad A) FASCICULUS LATERALIS * Ad B) Fasciculus medialis a)N. medianus – radix medialis – oba kořeny se spojí před a. axillaris, distálně postupuje podél a. brachialis v sulcus bicipitalis medialis (na paži nevydává větve), vniká mezi hlavy m. pronator teres a probíhá mezi m. flexor digitorum superficialis a profundus. V canalis carpi se dostává do dlaně. 1. Větve na předloktí: rr. musculares (pro všechny svaly přední skupiny s výjimkou m. flexor carpi ulnaris a ulnární části m. flexor digitorum profundus (ty inervuje n. ulnaris). 1) N. interosseus antebrachii anterior – provází stejnojmennou tepnu a je určen pro hluboké flexory předloktí Rr. articulares – sensitivní větve pro loketní kloub R. palmaris n. mediani – ke kůži zápěstí a thenaru 2) Větve ve dlani: rr. musculares – pro svaly thenaru mimo caput profundum m. flexoris pollicis brevis a m. adductor pollicis, dále zásobují 1.a 2. lumbrikální sval nn. digitales palmares communes – tři kožní větve, dělí se v nn. digitales palmares proprii pro obě strany 1.– 3. prstu a radiální stranu 4. prstu, dosahují až na dorsální stranu posledních článků r. communicans cum nervo ulnari – spojka k ulnárnímu nervu Při obrně n. medianus je znemožněna pronace předloktí, při pokusu o flexi prstů vzniká obraz „přísahající“ ruky (ohýbá se pouze 4. a 5. prst). sejmout0042 sejmout0044 sejmout0048 sejmout0049 sejmout0045 syndrom_karpalniho_tulenelu_pricny_rez b) N.ulnaris (C8-Th1) Probíhá v sulcus bicipitalis medialis mediálně od a. brachialis, v polovině paže proráží septum intermusculare brachii mediale a jde za mediální epikondyl humeru do sulcus n. ulnaris, pak mezi obě hlavy m. flexor carpi ulnaris, probíhá mezi ním a m. flexor digitorum profundus a dělí se na konečné větve. Na paži nevydává větve. Větve na předloktí: rr.musculares pro m.flexor carpi ulnaris a ulnární část m. flexor digitorum profundus R. dorsalis n. ulnaris – pro dorsum manus – vydává nn. digitales dorsales pro obě strany 5. a 4. prstu a ulnární stranu 3.prstu. Větévky sahají jen do poloviny středního článku. R. palmaris n. ulnaris – sensitivně inervuje kůži v distální části předloktí a hypothenaru Do dlaně běží PO POVRCHU RETINACULUM FLEXORUM, ne skrze canalis carpi !!! b) Nervus ulnaris Brachium9 Antebrach3 Antebrach19 Elbow Cubital Tunnel Anatomy, Bones sejmout0047 Manus3 Manus2 b) Nervus ulnaris Soubor:Obrna n.ulnaris.png Do dlaně: prochází skrze Guyonův kanálek (mezi os pisiforme a hamulus ossis hamati) Radiálně od os pisiforme se dělí: r. superficialis – nn. digitales palmares communes – nn. digitales palmares proprii pro obě strany 5. prstu a ulnární stranu 4. prstu r. profundus – prostupuje svalovinou hypothenaru a inervuje jeho svaly, všechny mm. interossei, 3. a 4. m. lumbricalis, ze svalů thenaru m. adductor pollicis a caput profundum m. flexoris pollicis brevis Při poškození n. ulnaris vzniká OBRAZ DRÁPOVITÉ RUKY + narušení addukce palce c) N. cutaneus brachii medialis (C8 – Th1) Pro kůži na mediální straně paže až po epicondylus med. Dostává spojky z 2–3. interkostálního nervu tzv. nn. intercostobrachiales (pro kůži podpaží) d) N. cutaneus antebrachii medialis (C8-Th1) Provází v. basilica na paži a dělí se na: a) r. anterior pro ulnární část přední strany předloktí až k zápěstí b) r. ulnaris pro ulnární část dorsální strany předloktí sejmout0043 sejmout0054 III) Fasciculus posterior a) N. axillaris (C5 – C7) Společně s a. circumflexa humeri posterior vniká do foramen humerotricipitale a klade se zezadu na humerus rr. musculares pro m. deltoideus a m. teres minor rr. articulares pro ramenní kloub n. cutaneus brachii lateralis superior pro kůži nad m. deltoideus b) N. radialis (C5-Th1) v doprovodu a. profunda brachii probíhá v sulcus n. radialis, šroubovitě se přetáčí a dostává se mezi m. brachialis a m. brachioradialis, v krajině loketní se dělí na konečné větve. N. cutaneus brachii lateralis inferior pro kůži na laterální straně paže pod m.deltoideus N. cutaneus brachii posterior pro kůži nad m. triceps brachii Rr. musculares pro zadní skupinu svalů paže N. cutaneus antebrachii posterior Rr. musculares pro lat. skupinu svalů předloktí Konečné větve: R. superficialis n. radialis – jde s a. radialis pod m. brachioradialis, pak podběhne šlachu a dostane se na dorzální stranu ruky kde vydá nn. digitales dorsales pro obě strany 1. a 2. prstu a lat. polovinu 3. prstu R. profundus – proráží m. supinator, klade se mezi povrchovou a hlubokou vrstvu extenzorů předloktí a inervuje je, vydává i n. interosseus antebrachii posterior Rr. articulares pro art. humeri, cubiti a artt. manus Obrna n. radialis – nemožnost extenze předloktí, ruky a prstů („labutí krk“) FASCICULUS POSTERIOR 2. N. radialis větvení na paži sejmout0055 Antebrach21 Antebrach19 R. profundus n. radialis dorsální skupina – extenzory + n. interosseus posterior N. radialis větvení na předloktí a ruce R. superficialis n. radialis laterální skupina předloketních svalů kůže na hřbetu ruky (1., 2., a ½ 3. prstu) nn. digitales dorsales Manus1 sejmout0043 sejmout0046 sejmout0069 sejmout0070 sejmout0071 NN. INTERCOSTALES – segmentální uspořádání, probíhají v mezižeberních prostorech v sulcus costaes výjimkou posledního (n. subcostalis), probíhá pod 12. žebrem rr. musculares – pro mezižeberní svaly, spinokostální, břišní rr. cutanei (ant., lat.) - kůže hrudníku a břicha + (nn. intercostobrachiales!!), i parietální pleuru a peritoneum