Biomechanika ELEKTROMYOGRAFIE uZákladem je snímání povrchové nebo nitrosvalové aktivity. uEMG napomáhá hodnotit funkční stav pohybového systému a jeho inervaci. u u Akční potenciál uHodnota klidového membránového napětí mezi povrchem a nitrem nervového vlákna je přibližně – 50 až - 90 mV. Sídlem potenciálu je semipermeabilní buněčná membrána. V klidu nese vnitřní povrch membrány záporný náboj a vnější povrch náboj kladný. uAkční potenciál vzniká, jestliže membránové napětí překročí tzv. prahovou hodnotu (-60 mV) a způsobí depolarizaci buněčné membrány motoneuronu (katabolický proces), vzniká vzruch a energie se tím odevzdává pro šíření vzruchu. uDochází tedy k obrácení polarity membrány – transpolarizaci. uNásleduje repolarizace (metabolický pochod, anabolický proces), kterým motoneuron čerpá energii, aby byl připraven pro další vzruch. u Elektrická aktivita svalu uje obrazem nervosvalové excitace svalové tkáně na nervový podnět z CNS. uJe zobrazením aktivního stavu svalu, kdy dochází ve svalové buňce k transformaci chemické energie na energii mechanickou a tepelnou. uDílčí akční potenciály, které přísluší jednotlivým depolarizačním procesům jednotlivých svalových buněk, interferují v signál, který je snímán na povrchu těla a má charakteristický tvar a průběh. Elektrické biosignály označení signálu název signálu zdroj signálu EMG elektromyogram skupina svalových buněk EKG elektrokardiogram skupina srdečních buněk EEG elektroencefalogram skupina nervových buněk ENG elektroneurogram nervové vlákno EEG Vývoj elektromyografie uFrancesco Redi – italský lékař a přírodovědec, 1626 – 1697, myšlenka, že svaly vykazují elektrickou aktivitu Výsledek obrázku pro francesco redi Související obrázek Výsledek obrázku pro rejnok Vývoj elektromyografie uLuigi Galvani – italský lékař a fyzik, 1737 – 1798, zkoumal elektrické jevy při pohybech svalů, vytvořil galvanometr na měření malých el. proudů a napětí Výsledek obrázku pro luigi galvani Výsledek obrázku pro luigi galvani Související obrázek Vývoj elektromyografie uCarlo Matteucci – italský fyzik a neurofyziolog, 1811 – 1868, jako první změřil elektrickou aktivitu svalu na izolovaném žabím preparátu, pomocí galvanometru uHermann von Helmholtz -německý fyziolog, lékař, matematik, fyzik, meteorolog a filozof, 1821 – 1894, změřil rychlost šíření vzruchů nervem Výsledek obrázku pro carlo matteucci Výsledek obrázku pro Hermann von Helmholtz Vývoj elektromyografie uEmil Du Bois-Reymod – německý lékař a fyziolog, 1818 – 1896, objevitel akčního potenciálu, zaznamenal elektrickou aktivitu svalů pomocí registrační elektrody a registroval elektrickou odpověď ze svalu na volní kontrakci – počátek elektromyografie Výsledek obrázku pro Emil Du Bois- Reymond Výsledek obrázku pro Emil Du Bois- Reymond uHans Piper – německý fyziolog, 1877 – 1915, použil první kovové elektrody na registraci svalové aktivity, zdokumentoval typické frekvenční kmity pro různě vynaloženou sílu u1939 – první opublikovaný záznam akčního potenciálu (Sir Hodgkin, Huxley) Výsledek obrázku pro Hans Piper Snímání EMG signálu uJehlová elektromyografie -Registrační jehlové elektrody -Diagnostika nervosvalových onemocnění uPovrchová elektromyografie -zaznamenáváme potenciály z většího množství motorických jednotek -Zapojení elektrod unipolární (snímají potenciál z jedné elektrody proti nulovému potenciálu) x bipolární (snímají rozdíl potenciálů mezi 2 elektrodami) - - Typy elektrod uRegistrační elektrody - největší velikost snímané amplitudy je dosažena snímáním signálu ze středu svalového bříška. uReferenční elektroda se umisťuje na místo s nejmenší elektrickou aktivitou, nad šlachou, výsledný EMG signál je rozdílem napětí mezi aktivní a referenční elektrodou. uZemnící elektroda - umístěna tam, kde nepředpokládáme výskyt velké svalové skupiny. Nejlépe na místo, kde je nejblíže kůži kost nebo jiné šlachy, neupínající zkoumaný sval uStimulační elektrody - slouží k provádění kondukčních testů. Většinou jsou bipolární a je nutno je umístit tak, aby katoda byla vždy blíže registrační elektrodě. Užívají se stimuly o délce 0,1–1,0 ms, intenzity 10–40 mV. Obecně užíváme stimuly o 3–4násobné intenzitě oproti prahovým senzitivním stimulům. u Vlastnosti EMG signálu uVýsledný EMG záznam není prostou sumací jednotlivých elementárních napětí, ale platí pro něj zákony interference jednotlivých výbojů. uVýsledné rozpětí amplitudy signálu je 20 μV až jednotky mV uFrekvenční oblast signálu je od jednotek Hz do 500 Hz, s hlavní oblastí od 50 Hz do 150 Hz uŠum u EMG: vzniká nejčastěji v komunikačních přístrojích a z rozvodné sítě, nízkofrekvenční šum (0 – 25 Hz) způsobený pohybem u Zpracování EMG signálu uDigitalizace signálu: Svalový signál – analogový (spojitý) – převod na digitální (diskrétní) - A/D převodníky uFiltrace: odfiltrování frekvencí nižších než 20Hz a vyšších než 500Hz – pomocí dvoupásmového filtru uRektifikace: usměrnění tj. převedení všech negativních výchylek na výchylky positivní o stejné velikosti (Otáhal ….) uVyhlazení amplitudy EMG: např. zprůměrováním hodnot amplitudy v okně o velikosti 200ms (velikost okna závisí na potřebách a zkušenostech experimentátora) u u u u u Využití EMG měření ve sportu uV biomechanice dominují tři aplikace při používání povrchového EMG: u1) Ukazatel zahájení svalové aktivace u2) Udává informace o silových přírůstcích vyvolaných jednotlivými svaly nebo skupinou svalů u3) Ukazatel únavových procesů nastávajících uvnitř svalu u uhttps://www.youtube.com/watch?v=u49aR1D8M40