UČENÍ TEAMBUILDINGEM Jana Stará Zuzana Hájková Dagmar Heiland Trávníková Jak se učíme? http://is.ceskacesta.cz/is/obrazek.py/full/OBR000000000000582 Zdroj: www.ceskacesta.cz Styly učení (podle preferovaného smyslu) http://educomm.cz/pdfimages/3-5_img_2.jpg Zdroj: www.educomm.cz Styly učení metoda VARK (Neil Fleming) VISUAL AUDITORY READ / WRITE KINESTHETIC Styly učení dle Kolbova modelu http://www.businessinfo.cz/app/content/images/archiv/obrazky/05-16.png Zdroj: www.businessinfo.cz Kolbův cyklus učení http://clanky.rvp.cz/wp-content/upload/obrazky/17707/full/0.png?103349000000 Zdroj: www.rvp.cz Peter Jarvis – teorie učení Peter Jarvis (GB) rozšiřuje teorie Deweyho, Kolba, Piageta a vnímá učení jako sociální proces probíhající mezi lidmi navzájem a v kontaktu s jejich sociálním prostředím. Centrální pro jeho přístup je zkušenost, nesoulad předchozí zkušenosti se stávající situací a z toho vycházející proces učení. Jarvis rozlišuje 11 typů procesů učení a s nimi filosofických modelů vyučování: 1. sebeřízené 6. diskusí 2. prostřednictvím facilitace 7. žitím 3. prostřednictvím vyučování 8. socializováním 4. instruováním 9. ovlivňováním 5. výcvikem 10. kladením podmínek 11. indoktrinací Peter Jarvis – teorie učení Zdroj: Jarvis, 2004 Znalosti Zdroj: Mládková, 2008 Učivo vs. Dovednosti = Flow http://50300.w0.wedos.ws/wp-content/uploads/2013/08/b12413e4-s_1-flow-diagram.jpg Teorie sociálně-kognitivního učení – práce se skupinou Albert Bandura • pracuje se sebevědomím ve vztahu k dosahování vytyčených cílů, a také s tím, s jakými osobnostními přesvědčeními jich dosáhneme • pro posuzování vlastního úspěchu nestačí pouze ten fakt, že jsme daného cíle dosáhli, ale také to, kolik postupných kroků k jeho dosažení bylo pro nás úspěšných • věřit si, je poloviční úspěch! „SELF-EFFICACY“ – vlastní účinnost; posílení sebevědomí skrze skupinu 1.Autentická zkušenost (úspěch ve skupině) 2.Přesvědčování (informace z vnějšku) 3.Srovnání s druhými 4.Informace o fyziologickém stavu těla Kooperativní učení o práce v týmu o aktivní přístup (zapojení všech), spolupráce Stupně: 1.Pozitivní vzájemná závislost 2.Interakce tváří v tvář 3.Individuální zodpovědnost 4.Vhodné využití interpersonálních dovedností 5.Reflexe a zpětná vazba Učení ze zážitku a Reflexe Reflexe = „proces vytváření a vyjasňování významu zážitku (přítomného či minulého) ve svých vlastních pojmech“ (Boyd, Fales in Sugerman, 2000, str. 2) Reflexe = „ohlédnutí se zpět přes to, co se stalo, tak aby byla extrahována síť významů, která je základním kapitálem inteligentního jednání pro další zkušenosti“ (Dewey, 1938, s. 110) Smysl reflexe a zpětné vazby REFLEXE je interní proces zpracovávání prožitku účastníka ve skupině ZPĚTNÁ VAZBA je předávání informací mezi účastníky o nich navzájem o Cílem je napomoci účastníkům v procesu racionalizace a zobecnění subjektivních (tacitních) prožitků do podoby v praxi využitelné zkušenosti. o Nejklasičtější a zároveň nenahraditelnou technikou rozborů je řízená skupinová diskuse. o Instruktor v roli facilitátora klade otázky, iniciuje a řídí debatu, usměrňuje její průběh a podporuje proces zobecňování a transferu zkušeností z programových aktivit do pracovního života. Svatoš, Lebeda (2006) Příklady reflektivních otázek http://clanky.rvp.cz/wp-content/upload/obrazky/17707/full/0.png?103349000000 Co se dělo? Jaké to bylo? O čem to bylo? Co to pro vás znamená? Kde se s tímto jevem setkáváte mimo hru? Co jste se ze hry naučili? Co uděláte příště jinak? Zpětná vazba o zpětnou vazbou je informace z mé mysli/těla, jak na mě působí druhý člověk nebo situace o je to sdělená informace o chování systému nebo člověka o zpětná vazba ve skupinové diskuzi znamená to, že jedinec dostává informaci od druhých, jak na ně působí jeho chování Efektivní zpětná vazba o POPISNÁ X HODNOTÍCÍ o SPECIFICKÁ X OBECNÁ o BERE OHLED NA POTŘEBY TOHO, KDO JI DÁVÁ (DÁRCE) I TOHO, KOMU JE URČENA (PŘÍJEMCE) o TÝKÁ SE CHOVÁNÍ, KTERÉ PŘÍJEMCE MŮŽE ZMĚNIT o MĚLA BY BÝT VYŽÁDÁNA, NIKOLI VNUCOVÁNA o VZTAHUJE SE K PŘÍTOMNOSTI o VYŽADUJE JASNOU KOMUNIKACI o MĚLA BY BÝT VALIDIZOVÁNA OSTATNÍMI ČLENY SKUPINY o KRÁTKÁ A OHRANIČENÁ o VYVÁŽENÍ KRITIKY o NEOBSAHUJE NÁTLAK KE ZMĚNĚ Nenásilná komunikace - 4 kroky ke zpětné vazbě · 1. Pozorování: pozoruji bez hodnocení · Nejdříve se učíme pozorovat, co se v konkrétní (třeba konfliktní) situaci děje, a to bez hodnocení. Příklad: "Přijdu odpoledne do kuchyňky, v dřezu vidím špinavé nádobí, a pak aspoň 10 minut uklízím." · 2. Pocity: rozpoznávám své pocity · V druhém kroku uchopuji a pojmenovávám své pocity. Příklad: "Cítím nechuť a podrážděnost." Nenásilná komunikace - 4 kroky ke zpětné vazbě · 3. Potřeby: identifikuji svoji potřebu · Pojmenovávám to, co potřebuji v dané situaci - co mi chybí. Příklad (pokračování): "..., protože potřebuji spolupráci ve vytváření pěkného pracovního prostředí, a také potřebuji klid a odpočinek, když mám po důležitém jednání s klientem nebo poradu." · 4. Prosba: formuluji konkrétní a pozitivní prosbu · Pokud si přeji pozitivní změnu situace, vyjádření potřeby nestačí. Druhý potřebuje vědět, co konkrétně může udělat, aby byla moje potřeba naplněna. "Mohli bychom se domluvit, že nádobí dáváme po jídle do myčky?" · Zpětná vazba a Feedback (Hermochová, 2006) ! pozor na nevyžádaný a nečekaný feedback, který se míjí účinkem 1) Hodnotící feedback (evaluative feedback) o založený na hodnocení druhých - členové týmu si vzájemně sdělují svá hodnocení, přitom je dobré být opatrný jak s příliš negativní, tak extrémně pozitivní reflexí o Vyžaduje důvěru a bezpečí! o Vhodné stupně hodnoticí ZV - na situaci, na chování, na člověka o hodnotící zpětná vazba může být např. formulována takto: „jsi pohotový, nápaditý, ale občas moc direktivní a příliš se snažíš prosadit své názory“ Zdroj: Hermochová (2006) Zpětná vazba a Feedback (Hermochová, 2006) 2) Expresivní feedback o poskytuje prostor pro vyjádření vlastních pocitů z chování jiného člena skupiny o např.: „štve mě, když...; nechci se s tebou o tom bavit; nelíbí se mi, když děláš... .“ 3) Konstruktivní feedback o dává možnost účastníkům pojmenovat konkrétní chování, které je u jedince možné hodnotit a nezřídka i umožňuje návrhy na případnou změnu jeho chování o např.: „při hře jsi nebyl moc aktivní, zkus se příště víc projevit; není ti rozumět, zkus mluvit víc nahlas“ Tak se učíme zpětnou vazbou jako organizátoři Zdroj: www.ceskacesta.cz http://is.ceskacesta.cz/is/obrazek.py/full/OBR000000000000582