Jméno: Martin Sebera

Téma: E-learning a ovlivňování učebních stylů


Rešerše

V dnešní době došlo k rozšíření počítačů i do běžného života učitelů a jejich studentů. Jsou to
učitelé, kteří připravují rozmanité učební objekty a opory a pak studenti, kteří je s oblibou
vyhledávají a používají při svém studiu. Učení pomocí elektronických výukových materiálů nebo v
e-learningových kurzech se sebou nese i jistá specifika. Při studiu a vyhledávání odborných textů,
článků ve sbornících a v různých knihách k této problematice vidíme, že velký prostor je věnován
technickým a technologickým aspektům e-learningu. Méně pozornosti se věnuje oblasti pedagogické a
didaktické. O pedagogickou stránku věci však jde až na prvním místě (Bucherová, 2004). Mezi
základní pedagogické oblasti výzkumu patří též studium komplexních konceptů, jakými jsou studijní
úspěch, motivace, odcizení a preferované studijní styly (Punch, 2008). Právě studijní styly a typy
učení, jejich zjištění, charakter, schopnost zpracovávat informace, rozvinout učební strategie aj.
při výuce v e‑learningovém kurzu, je hlavní náplní předkládané disertační práce. Pomocí Inventáře
studijních stylů (Vermunt, 1998; Mareš, 1991) se pokusíme poodhalit roušku pedagogického tajemství,
která se zatím jako chytrá horákyně (zahalena / nezahalena) vznáší nad každodenním využitím
e‑learningu ve vyučovacím procesu.

Masarykova univerzita (MU) se za posledních 5 let velmi silně angažovala v institucionální podpoře
při využití e‑learningu a elektronických výukových materiálů v běžné výuce. Mezi zapojenými
fakultami byla i Fakulta sportovních studií, na které v rámci rozvojových a transformačních
projektů vzniklo několik e‑learningových kurzů a mnoho multimediálních výukových pomůcek. Nejprve
vznikaly materiály, které měly jen usnadnit práci pedagogů v tom, že předkládají studentovi
dostupnou a především atraktivní formou kvanta znalostí, která tak nemusí byt nutně odpřednášena ve
výuce (Sebera, 2006). Student se může k materiálům opakovaně vracet, může se i procvičovat (např.
drilovací otázky při výuce cizích jazyků), je seznamován s teoretickými partiemi učiva atd. Této
formě použití elektronických výukových pomůcek se říká blended learning (Eger, 2004; Kopecký, 2008;
Nocar, 2006).



Použité zdroje

 1. BUCHEROVÁ, L. Nezapomeňme na ni, aneb O pedagogiku jde až na prvním místě. In SCO 2004 Sharable
Content Objects, 1. ročník konference o elektronické podpoře výuky. 1. vyd. Brno: MU, 2004.
 2. EGER, L. Evaluace e‑learningu se zaměřením na pedagogickou stránku. In E‑learning. Případová
studie z projektu Comenius. Plzeň: ZČÚ Plzeň, 2004. 74 s. ISBN 80-7043-265-9.
 3. Kopecký, K. Blended e-learning [online]. Net-university. [cit. 2008-09-09]. Dostupné na www:
http://www.net‑university.cz/?sekce=6&akce=CLANEK&soubor=blended.
 4. Mareš, J. Inventář studijních stylů – ILS. Hradec Králové: Lékařská fakulta Karlovy University.
1991.
 5. Nocar, D. Blended learning a vzdělávací program projektu @div. In. XXIV mezinárodní kolokvium o
řízení vzdělávacího procesu, Brno: Univerzita obrany. 2006.
 6. PUNCH, K. Základy kvantitativního šetření. Praha: Portál, 2008. 150 s. ISBN: 978-80-7367-381-9
 7. Sebera, M. E‑learning na Fakultě sportovních studií. In Sport a kvalita života 2006. 1. vyd.
Brno: MU, 2006. s. 102-105. ISBN 80-210-4145-5.
 8. Vermunt, J. D. The regulation of constructive learning processes. British Journal of
Educational Psychology, 1998, vol. 68, no. 2, s. 149-171. ISSN 0007-0998.