REFLEXNÍ MASÁŽ Mgr. Marie Krejčová ◦ RM je masáž reflexních, tzv. Headových zón.  ◦ RM je léčebný manuální zásah na povrchu těla, aplikovaný v místech druhotných - onemocněním reflexně vyvolaných - změn.  ◦ Místo zásahu není primárním místem onemocnění! ◦ HAZ jsou aspekčně i palpačně odlišné od okolní tkáně barvou, prosáknutím, zvýšeným pocením, bolestivostí, příp. změněnou citlivostí při pchch vnitřních orgánů, cév a svalů (výskyt koreluje s inervací z míšního segmentu). ◦ Posuzujeme lepivost a protažlivost u kůže ◦ ◦ Dávkování:  celkový počet 8-12, pauza 2-3 dny  Reflexní masáž definice, dávkování VÝVOJ REFLEXNÍ MASÁŽE ◦ konec 19. století Henry Head (změna kožní citlivosti při onemocnění ve vnitřních orgánech – dle inervace z míšního segmentu – Headovy zóny – maximální body s nejvyšší kož.citlivostí) ◦ ◦ počátek 20. stol. reflexní změny ve svalstvu (Mackenzie – ochranné opatření) ◦ ◦ polovina 20. stol. periostová masáž – bodový tlak;vazivová masáž (Dickeová, Teirichová-Leubeová) CÍL REFLEXNÍ MASÁŽE ◦ Ovlivnit onemocně lý orgán z povrchu těla cestou nervových spojů . ◦ ??? Zánik reflexně vzniklých změn v povrchové č ásti segmentu př i zlepšení stavu onemocně lého orgánu??? ANATOMIE A FYZIOLOGIE NERVOVÉHO SYSTÉMU ◦ dů ležitá pro pochopení ovlivnění útrobních orgán ů zásahem na povrchu tě la ◦ NS zajišťuje vztah mezi organizmem a zevním prostředím a všemi č ástmi uvnitř (vzájemné fč ní a morfologické vztahy) ◦ podně ty dráždí výběžky n bb č i receptory (extero, intero) ◦ receptor – nb č i skupina nbb – efektor = REFLEX ◦ př i úč asti mnoha nbb a opakování vzruchů vznik nových spoj ů – úprava č innosti NS dle nácviku a zkušenosti ◦ reflex okuloradiální (pokles TF a TK) x reflex patelární ◦ úč inek reflexní masáže ovlivnění vegetativní sféry Nervová soustava – centrální, periferní (vliv i humorální regulace) Anatomickofyziologické podklady  reflexního působení CNS: mozek & mícha cerebrospinální nervy  PNS autonomní nervový systém  •parasympatikus (adrenergní)  •sympatikus (cholinergní) Receptor - aferentní vlákna (centripetální dráha) – CNS – eferentní vlákna (centrifugální dráha) - efektor ◦  péč e o nerušený bě h životně dů ležitých funkcí ◦ vů lí neovládáme ◦ vlákna vedoucí ke žlázám, hl. sv. útrob i povrchu těla, srdečnímu svalu, cévám ◦ jejich průběh přerušen gangliem, končí ve stěnách orgánů, kde může být opět přerušen gangliem – „autonomie“ orgánu ◦ Hlavní podkorové centrum ANS diencefalon, zejména hypothalamus ◦ Hypothalamus: primární funkcí UDRŽOVÁNÍ HOMEOSTÁZY je je VEGETATIVN Í NERVY VEGETATIV NÍ NERVOVÝ SYSTÉM ● lokalita Srdce, aorta Plíce a průdušky Žaludek Duodenum, játra, žlučník Apendix, vzestupný tračník Příčný a sestupný tračník ● segment Th1-8 Th3-Th9 Th5-Th9 Th6-Th10 Th10-L1 Th11-Th12 ● lateralizace vlevo bilaterálně vlevo vpravo vpravo vlevo ● ● ● ● ● ● ● ● ● MÍŠNÍ SEGMENTY ● ● ● ● ● ● ● ● ● ◦ Kožní projekce kořenového zásobení dle Hansena: ◦ ● Esovitá klička, rectum ● L1-L2 ● vlevo Ledviny, močovody, močový měchýř Th10-S3 bilaterálně Pohlavní ústrojí jako celek Th11-S3 bilaterálně HYPOTHALAMUS ◦ Podílí se na: termoregulaci, regulaci látkové výměny, vodního hospodářství, určitých forem chování, spánku, bdění, dýchání, cévní inervaci ◦ ◦ Řídí tvorbu & sekreci hormonů adenohypofýzy a neurohypofýzy SYMPATICUS: • Srdce zvyšuje TF • Pohyb střev zpomalení • Zornice rozšíření PARASYMPATICUS: • Srdce snižuje TF • Pohyb střev zrychlení • Zornice zúžení Sympatikus x Parasympatik us SYMPATICUS ◦  „Bojuj, nebo uteč .” ◦ z míšních kořenů C8 – L3 ◦ zač átek v postranních rozích míšních, myel. pochva – rami communicantes albi do 1.ggl ◦ probíhají skrz a končí u dalších ggl u jednotlivých orgánů ◦ rami comm. grisei (obsahují senz. nervy) bez myelin. pochvy – míšní nervy – hl.sv, kůže, kožní žlázky ◦ ggl tvar provazového žebříku v průběhu celé páteře, spoje v celém těle ◦ ERGOTROPNÍ funkce: = zvyšují aktivitu, podpora bdělého stavu, mobilizuje organismus, systém převážně adrenergní (mediátor noradrenalin) ◦ Zvyšují SF & TK, rozšiřují zornice (mydriáza), katabolismus (aktivující centrum ve smyslu uvolňování energie → katabolický vliv na organismus), „husí kůže“, urychluje životní děje SYMPATICUS ◦ ◦ drážděn kyselými ionty ◦ ◦ mění rozložení krve – přesun na periferie – ve svalech vazodilatace, ve vnitřních orgánech vazokonstrikce (utlumení činnosti, když nemají krev, žaludek, slinivka, střeva: zpomalení motility střev, ledviny, pohlavní orgány) ◦ ovlivňuje jaterní činnost – podporuje štěpení glykogenu v játrech ◦ PARASYMPATICUS ◦ zvláštní systém – neprobíhají sympatickým kmenem ◦ ggl vzdálena od místa vzniku v CNS (u orgán ů): ◦ Tělo postgangliového neuronu je uloženo v parasympatických gangliích v blízkosti cílových orgánů. Těmito ganglii prochází vždy i vlákna sympatická a senzitivní. ◦ hlavové nervy (III., VII., IX., X.) či sakrální kořeny (S2 – S4) - hlavová a sakrální část ◦ trofický, anabolický vliv na organismus (=vyrábí energii do zásoby) ◦ aktivita převažuje v období spánku, klidu ◦ zpomaluje tep, snižuje tlak, zpomaluje dýchání ◦ stahuje krev z periferie (vazokonstrikce) do orgánů (vazodilatace), zúžení zornic - mióza CEREBROSPINÁLNÍ NERVY ◦ ◦ areae radiculares (kořeny nervů, př.: L4, L5): ◦ ◦ Dermatomy ◦ Myotomy ◦ Enterotomy  ◦ ◦ ◦ areae nervinae (konkrétní nervy, př.: n. ischiadicus). SEGMEN TY KOŽNÍ INERVAC E HEADOVY ZÓNY - Tzv. Areae radiculares viscerales ◦ = útrobní kořenové okrsky: oblasti vnitřních orgánů, jejichž senzitivní inervace je vedena do míchy cestou 1 míšního nervu & jeho kořenů. Při vedení bolesti z vnitřních orgánů tak může dojít k jevu, kdy impulzy z orgánů jsou převedeny na neurony vedoucí vjemy z kůže. Dochází tedy k hypersenzitivitě daného okrsku kůže na dotek – tzv. HEADOVA ZÓNA. - nejsou ostře ohraničené (překrytí v důsledku kombinování vláken jednotlivých kořenů – plexus lumbalis a sacralis);směrem od povrchu se hranice posouvá kraniálně. - podobně, při poškození vnitřního orgánu se může bolest přenášet i do jiné oblasti těla, inervované senzitivně stejným zadním míšním kořenem – IRADIACE bolesti, typicky např. iradiace bolesti u infarktu myokardu do ulnární strany levé HK (ale často i jinam, např. do dolní čelisti) Viscerokutánní = podráždění z vnitřních orgánů, manifestuje se na kůži REFLEXNÍ PROJEVY Visceromotorický = viz výše, ale projev je ve svalovině Visceroviscerální = působení vnitřních orgánů na jiný vnitřní orgán Kutiviscerální = odezva na vnitřním orgánu při podráždění na povrchu těla RM ovlivňuje VEGETATIVNÍ EFERENTNÍ dráhy, zasahuje do viscerokutánních reflexů. Mechanismus úč inku Tato metoda využívá především cesty nervových spojů v oblasti zvolených reflexních oblouků. Cílem je vytvoření VEGETATIVNÍ rovnováhy, normalizace hormonálních a neurovegetativních funkcí, zlepšení funkce vnitřních orgánů v příslušném segmentu a zlepšení periferní cirkulace.  ÚČINEK REFLEXNÍ MASÁŽE SHRNUTÍ ◦ zásah do patogenního oblouku ◦ odstraně ní všech reflexně vzniklých změ n ve tkáních ◦ nejen nervová cesta, ale i humorální a hormonální ◦ místní a vzdálené (viz periostová technika) ◦ Hygiena ZÁSADY PŘI PROVÁDĚNÍ MASÁŽE ◦ Masérský stů l ◦ Vhodná místnost ◦ Nejvhodnější doba ◦ Pacient vymoč en a po stolici ◦ Př iměř enost tlaku a č asu ◦ Ticho ◦ ◦ Funkční a chronická organická onemocnění vnitřních orgánů INDIKACE REFLEXNÍ MASÁŽE ◦ Poruchy prokrvení ◦ Funkční, degenerativní, chronická & revmatická onemocnění páteře a kloubů ◦ Poúrazové a pooperační stavy ◦ Dysregulace endokrinní a vegetativní ◦ ◦ Akutní záněty orgánů ◦ Stavy vyžadující klid na lůžku ◦ Horečnatá a infekční onemocnění KONTRAINDIKA CE  REFLEXNÍ MASÁ ŽE ◦ Akutní zánět povrchových tkání ◦ V místech nádorového dráždění ◦ Těhotenství, menzes ◦ Stavy po resekci žeber ◦ Srdeční onemocnění ◦ Pneumotorax ◦ Ankylozující spondylartritida Vždy ordinace lékaře! Jméno, věk, přesná Dg., počet a frekvence, datum kontroly SPECIFIKA RM Místnost: dobře větraná a dobře osvětlená, min. 22 °C Provádí se nasucho, pomalu! Nejdříve vždy vyšetření reflexních změn! Vyšetřován í reflexních změn ◦ Zjištěné změny se vždy porovnávají s okolními tkáněmi ◦ Citlivost a vazomotorické jevy (dermografismus) ◦ Vazivová RM Segmentová RM Periostální RM Druhy RM ◦ Technika mělké vazivové masáže: posun podkoží proti spodině mezi palcem a ukazovákem ◦ Působíme na vazivo ◦ Masáž třením: bříškem prstu pod různým úhlem  ◦ Technika kožní: posun podkožního vaziva vůči fascii ◦ Technika fasciální ◦ Sestavy masáží:  ◦ Malá sestava ◦ Velká sestava ◦ Masáž zad ◦ Masáž v oblasti axily ◦ Masáž na šíji a krku Vazivová reflexní masáž Vazivová reflexní masáž pokrač ování vyvolané jevy 1.) Místní pocity: DOBŘE: Pocit říznutí, kožní reakce - zarudnutí a elevace ŠPATNĚ: Pocit tupého tlaku, pocit nevýrazného tření 2.) Vzdálené pocity: DOBŘE: krátkodobá iritace – palpitace, krátký dech, bolest břicha, tlak v močovém měchýři, na kůži pocit svědění, ofouknutí, škrábání ŠPATNĚ: iritace dlouhodobé 3.) Celkové pocity: Přechodné vegetativní projevy - převaha sympatiku (pocení) Po probuzení pocit svěžesti. ◦ 1. Masáž v krajině křížové: smě r hmatů př ipomíná rhomboický obrazec, který je svým rozsahem shodný s Michaelisovou routou. Za výchozí bod pokládáme místo ležící lateráln ě od tuberositas iliaca, př ibližně v místě foramen ischiadicum maius. Odtud je hmat provád ěn nejprve šikmo dol ů k anální rýze a z téhož místa šikmo nahoru k L5.  ◦ 2. Diagnostický hmat: od L5 - C7  ◦ 3. Hmaty v oblasti pánve: provádí se ve tř ech úrovních  ◦           - z místa asi 3 prsty stranou od L5 v pr ůb ěhu h řebene lopaty ky čelní na b řišní stranu  ◦           - z místa nad foramen ischiadicum maius a vodorovn ě sm ěřuje lateráln ě na b řišní stranu trupu. Oba hmaty končí v místech spina iliaca ventralis cranialis (anterior superior).  ◦           - od anální rýhy vodorovně směrem k trochanteru  ◦ 4. Stromeč kový hmat: od laterálního okraje vzpřimovačů trupu šikmo vzh ůru k páte ři a kon čí p ři trnových výbě žcích obratlů bederních a Th12  ◦ 5. Dolní vě jíř: ze strany a shora do úhlu sevřeného páteří a h řebenem lopaty ky čelní  ◦ 6. Hmat podél oblouku žeberního: od páteř e smě rem na př ední plochu trupu až po medioklavikulární č áru a zpě t k páteř i  ◦ 7. Série vyrovnávacích hmatů, zejména konč í-li jimi celá masáž - plošné tření v pr ůb ěhu klí ční kosti  ◦ ◦ Př ímo na malou sestavu může navazovat masáž DKK.  MALÁ SESTAVA RM Velká sestava RM ◦ Tato sestava navazuje př ímo na sled hmat ů malé sestavy.  ◦ 1. Masáž v krajině kř ížové  ◦ 2. Diagnostický hmat  ◦ 3. Hmaty v oblasti pánve (3 tahy)  ◦ 4. Stromeč kový hmat: od kř ížové kosti po L5  ◦ 5. Dolní vě jíř  ◦ 6. Hmat podél žeberního oblouku  ◦ 7. Stromeč kový hmat: je rozšíř en až do oblasti Th7 (po dolní úhel lopatky) (obr. 7/4)  ◦ 8. Dolní vě jíř  ◦ 9. Hmat podél žeberního oblouku  ◦ 10. Hmaty mezižeberní: postupné tahy od dolního mezižebř í až po dolní úhel lopatky v rozsahu od př ední axilární č áry po páteř (obr. 7/7)  ◦ 11. Vyrovnávací hmaty: tř ení v prů bě hu klíční kosti  ◦ Je pokračováním velké sestavy a provádí se tam, kde to vyžaduje lokalizace reflexních změn ve výše uložených hrudních segmentech.  ◦ 1. Masáž v krajině kř ížové  ◦ 2. Diagnostický hmat  ◦ 3. Hmaty v oblasti pánve (3 tahy)  ◦ 4. Stromeč kový hmat: od kř ížové kosti po L5  ◦ 5. Dolní vě jíř  ◦ 6. Hmat podél žeberního oblouku  ◦ 7. Stromeč kový hmat: je rozšíř en až do oblasti Th7 (po dolní úhel lopatky)  ◦ 8. Dolní vě jíř  ◦ 9. Hmat podél žeberního oblouku  ◦ 10. Hmaty mezižeberní: postupné tahy od dolního mezižeb ří až po dolní úhel lopatky v rozsahu od p řední axilární čáry po páte ř  MASÁŽ ZAD MASÁŽ ZAD POKRAČOVÁNÍ ◦ 11. Stromeč kový hmat: až po C7 (obr. 8/4)  ◦ 12. Záklesy: ve smě ru opač ně probíhajícího stromečku k vertebrálnímu okraji lopatky (obr. 8/3)  ◦ 13. Ohranič ení lopatky: od dolního úhlu v průběhu vertebrálního okraje, od dolního úhlu v prů bě hu laterální okraje a horizontálně od páteře k rameni (obr. 8/9)  ◦ 14. Lopatkový vě jíř: postupně kraniálně prováděné tahy od vertebrálního okraje lopatky k ramennímu kloubu (obr. 8/10)  ◦ 15. Velký vyrovnávací hmat: tř ení od př ední axilární čáry ve výši 6. – 7. mezižebří a mezi vertebrálním okrajem lopatky a páteří až po C7 (obr. 8/11)  ◦ 16. Vyrovnávací hmaty na m. pectoralis maior a na klavikule  ◦ ◦ 1. Masáž v průběhu mezisvalových rýh m. latissimus dorsi: hmaty směřují dolů i vzhůru MASÁŽ V OBLASTI AXILY ◦ 2. Girlandovitý hmat: od zadní axilární čáry k přední axilární čáře, v několika úrovních nad sebou ◦ 3. Protažení přední axilární řasy ◦ 4. Bočné záklesy: v několika úrovních nad sebou směrem od střední axilární čáry k přední i zadní axilární čáře Masáž na šíji a na krku ◦ Volně navazuje na př edchozí masáž v oblasti axily  ◦ 1. Masáž v prů bě hu mezisvalových rýh m. latissimus dorsi  ◦ 2. Girlandovitý hmat  ◦ 3. Protažení př ední axilární ř asy  ◦ 4. Boč né záklesy  ◦ 5. Paprsč itý hmat: krátké záklesy směř ující ze všech stran k trnu C7  ◦ 6. Diagnostický hmat: od C7 po protuberantia occipitalis externa  ◦ 7. Stromenč kový hmat: od C7 po protuberantia occipitalis externa  ◦ 8. Př íč ný hmat: krátký tah na protuberancii ◦ Působíme na měkké tkáně vč. periostu, nejprve dojde k uvolnění povrchových, později hlubších vrstev ◦ Nejčastější Segmentová reflexní masáž ◦ Autory jsou Gläser a Dalicho z Německa. Léčebné optimum tkví v citlivém a dávkovaném propracování změn ve všech vrstvách povrchových tělních tkání. ◦ ◦ Volba masážní sestavy je dána lokalizací orgánového onemocnění a jemu odpovídajícím povrchovým segmentovým projekcím ◦ Sestavy: ◦ Dorzální (zádová) ◦ Thorakální (hrudní) ◦ Pro šíji a hlavu ◦ Pelvická ◦ ◦ POSTUP PŘI MASÁŽI ◦ K masáži přistupuje tehdy, známe-li diagnózu, a po zjištění reflexních změn v povrchových tkáních. Pacienta poučíme, aby hlásil každý nepř íjemný pocit nebo bolest, která by vznikla v průběhu masáže. Jakákoli č ásteč ná reflexní masáž nemů že vyvolat žádoucí výsledek, proto je nutné propracovat všechny reflexní projevy a změny po poř ádku. Přitom není lhostejné, v jakém pořadí volíme práci v jednotlivých segmentech i tkáních. Abychom dosáhli léčebného účinku, musíme zachovat tento postup:  ◦ 1. masáž zahajujeme podél páteř e, tedy v kořenové oblasti segmentů, a teprve potom provádíme masáž v jejich periferii  ◦ 2. snažíme se nejdř íve uvolňovat změ ny nejpovrchnější a teprve potom hlouběji uložené  ◦ 3. maximální oblasti, okrsky a body propracujeme ihned, jakmile přijdou při masáži v segmentu na řadu, přitom je však nutno ř ídit se reaktivitou pacienta, které podřizujeme především sílu užitého tlaku, popřípadě i druh hmatu  1. při masáži podél páteře začínáme u lumbální, popřípadě sakrálních segmentů a směřuje se kraniálně SMĚR MASÁŽE 2. v periférii segmentů na trupu začíná masáž na jeho přední ploše a jednotlivé hmaty směřují k páteři 3. na končetinách se masíruje směrem k srdci, je však účinnější masírovat nedříve jejich proximální části a pak teprve distálnější (nejprve stehno a pak bérec, paži a poté předloktí) ◦ Postup: ◦  1. Nejdříve podél páteře (kořenová oblast segmentů)  ◦  2. Postup od povrchu do hloubky  SEGMENTOV Á REFLEXNÍ MASÁŽ ◦  3. Maximální oblasti, okrsky a body se propracovávají hned, jak se k nim dostaneme v rámci segmentu  ◦ ◦ Směry: ◦ 1. Kaudokraniální u páteře ◦ 2. Periferie na trupu z ventrální strany směrem k páteři ◦ 3. KK – k srdci, ale proximodistálně ◦ ◦ pů sobící na ků ži a podkožní vazivo: ◦ mezitrnový, pilový, přerušovaný tah vidličkou, ◦ všechna tření ◦ pů sobící na fascii a sval: HMATY SEGMENTOV É TECHNIKY přísuvná spirála mezitrnový hmat pilový hmat přerušovaný tah vidličkou masáž okrajů lopatky a zadní plochy svalu trapézového ◦ masáž infraspinatu a supraspinatu ◦ podlopatkový hmat, vytírání a hnětení ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ pů sobící na periost: ◦ masáž linea nuchae terminalis, ◦ masáž čela a klenby lební ◦ hluboká hnětení na kostních ploškách SESTAVA ZÁDOVÁ (pacient leží na bř iše): MASÁŽNÍ SESTAVY & PŘÍSLUŠNÝ SLED HMATŮ ◦ přísuvná spirála ◦ mezitrnový hmat ◦ pilový hmat ◦ posuvné chvění ◦ přerušovaný tah vidličkou ◦ masáž okrajů lopatky a zadní plochy svalu trapézového ◦ masáž subskapulární ◦ masáž infraspinatu a supraspinatu ◦ plošná vibrace zad SESTAVA PRO ŠÍJI A HLAVU (pacient sedí): MASÁŽNÍ SESTAVY & PŘÍSLUŠNÝ SLED HMATŮ ◦ ◦ trapézový hmat ◦ masáž šíjového svalstva ◦ masáž linea nuchae terminalis ◦ masáž čela s výtěrem přes oči ◦ masáž klenby lební ◦ výtěr od nadočnice po ramena SCHÉMA ZÁDOVÉ SESTAVY 1 ◦ Provádí se na ležícím pacientovi, masírující stojí většinou po jeho levé straně (je-li pravák).  ◦ 1. Přísuvná spirála: masáž laterálních okrajů vzpřimovačů trupu od Lp kraniálně, je nutné se vyvarovat povrchového tření, při spirálovém pohybu je nutné přitlačit kožní i svalovou tkáň k páteři  ◦ a) bříšky 2.-5. prstu  ◦ b) palcem  ◦ c) zdůrazněná přísuvná spirála  ◦ d) dvoupalcový hmat: abdukované palce přiložit na laterální okraj vzpřimovačů trupu v oblasti Lp, provést krouživý pohyb směrem k páteři. Postupujeme kraniálním směrem tak, že kaudální palec přiložíme ke kraniálnímu, který posuneme výš, takto zajistíme udržení kožní řasy.  ◦ SCHÉMA ZÁDOVÉ SESTA VY 2 ◦ 2. Mezitrnový hmat: druhý a třetí prst obou rukou jsou přiloženy na páteři tak, že uprostřed je trnový výběžek obratle. Obě ruce pak vykonávají malý krouživý pohyb, který je stejnosměrný, ale jedna ruka začne vykonávat pohyb dřív – fázový posun. Prsty se přitom zvolna zanořují do hloubky a vzniklé kožní řasy vytvoří obraz kříže. Postupuje se kraniálně od Lp po Th1.  ◦ 3. Pilový hmat: abdukují se palce obou rukou a přiloží se kolmo na páteř, ruce se přiblíží k sobě, vytvoří řasu a následuje protichůdný pohyb obou rukou, který připomíná řezání pilou. Opět se vyvarujeme povrchového tření, musíme pohybovat kůží. Postupujeme kraniálně od Lp po horní okraje lopatek.  ◦ 4. Posuvné chvění: nemasírující ruka fixuje opačnou lopatu kosti kyčelní (pro zvýšení fixace přiložit předloktí na hýždě), masírují ruka lehce přiložena na opačné lopatce, prsty směřující k rameni, sjede křížem nad stejnostranné erektory Lp, následně se ruka stočí prsty kolmo k páteři, tlakem se vytvoří kožní řasa, která je pomalým postupným chvěním rovnoběžných s páteří posunována kraniálním směrem, hmat je nutné provést najednou  ◦ SCHÉMA ZÁDOVÉ SESTA VY 3 ◦ 5. Přerušovaný tah vidličkou: druhý a třetí prst je položen na páteři tak, že mezi prsty je trnový výběžek. Kraniálním směrem je vykonávaný tah, který je přerušován v místech mezi příčnými výběžky sousedících obratlů, ale bez současného přerušení tlaku prstů (je možné udělat miniaturní kroužky), tzn., že nesmí zaniknout vzniklá kožní řasa. Masírující stojí čelem k nohám pacienta a prsty jsou taženy od os sacrum po Th1. Pozor na zpětné sklouzávání prstů kaudálním směrem.  ◦ 6. Masáž okrajů lopatky a zadní plochy trapézového svalu: lopatku uchopíme palcem a ukazovákem tak, že její dolní úhel spočívá v prvém meziprstním prostoru a ukazovák je na axilárním okraji lopatky (levá ruka uchopí levou lopatku, pravá pravou). Pro snadnější úchop je vhodné tlačit pacientovo rameno stejné strany vzad, popřípadě pacient provede vnitřní rotaci a hřbet ruky položí na bederní krajinu. Hmat začíná na laterálním okraji lopatky, postupuje přes dolní úhel na vertebrální okraj a poté po horním okraji směrem k axile, přibližně do 2/3 vzdálenosti od páteře k zadní axilární čáře. Plynule na něj navazuje druhá část – masáž zadní plochy trapézového svalu, provádí se palcem a odpor trapézové svaloviny zesilujeme přiložením a posouváním prstů druhé ruky na přední ploše svalů. Celý hmat končí v místech přechodu do oblasti šíjové svaloviny.  SCHÉMA ZÁDOVÉ SESTA VY 4 ◦ 7. Masáž subskapulární: stejné postavení HK pacienta, druhý až pátý prst protilehlé ruky vsunout pod lopatku (dle možností do různé hloubky), stejnostranná ruka pod ramenem masírované strany. Při postavení ruky dlaní k trupu lze masírovat část mezižeberní svaloviny, při opačném postavení ruky masírujeme svaly pod lopatkou.  ◦ 8. Masáž infraspinatu a supraspinatu: – přísuvná spirála od axily k dolnímu úhlu lopatky, od axily k vertebrálnímu okraji lopatky, od axily horizontálně pod hřebenem lopatky, od axily nad hřebenem lopatky směrem k jejímu vertebrálnímu okraji. Přísuvná spirála směřuje vždy ke spině lopatky.  ◦ 9. Plošná vibrace zad: plošný hmat ve tvaru stromečku prováděný plochou dlaně – tah s vibrací, masér stojí u hlavy pacienta. Začíná po straně trupu těsně nad hřebenem lopaty kosti kyčelní a poloobloukovitě směřuje vzhůru k páteři, druhý tah začíná na posledních žebrech a směřuje šikmo vzhůru k páteři, třetí tah jde od středních žeber šikmo vzhůru, poslední tah je prováděn přímo po páteři od kosti křížové kraniálně a končí u horních ◦ SCHÉMA SESTAVY HRUDNÍ 1 ◦ Provádí se na sedícím pacientovi a terapeut sedí za pacientem.  ◦ 1. Přísuvná spirála: oboustranně  provádí se palcem jednostranně nebo ◦ 2. Masáž sterna a klíčku: uchopení kožní řasy a provedení jako při mezitrnovém hmatu, ◦     1. tah po sternu od mečíkovitého výběžku kraniálně, ◦     2. tah masáž laterálních okrajů sterna od mečíkovitého výběžku kraniálně,  ◦     3. tah po dosažení klíčku přejdeme v přísuvnou spirálu a masírujeme dolní okraj klíčku od sterna k akromionu (kroužky ke klíčku)  SCHÉMA SESTAVY HRUD NÍ 2 ◦ 3. Masáž mezižebří: prsty vložíme mezi žebra a prohněteme mezižeberní prostory směrem nazad k páteři, postupujeme od dolních žeber po horní, přičemž u žen vynecháváme oblasti ňader, při masáži dolních a středních žeber má pacient mírně abdukované paže, při masáži horních žeber addukované  ◦ 4. Masáž okrajů lopatky a zadní plochy trapézového svalu  ◦ 5. Masáž subskapulární  ◦ 6. Masáž infraspinatu a supraspinatu  ◦ 7. Trapézový hmat: palce nasadit v oblasti CTh přechodu, prsty směřují k přední ploše hrudníku, palci a tenary střídavě prohněteme m. trapezius od páteře směrem k horní části trapézu (tvar písmena „V“). Hmat se mění podle povahy reflexních projevů od povrchnějšího tření nebo chvění po hlubší hnětení, přičemž kůže je posunována proti spodině.  SCHÉMA SESTAVY HRUD NÍ 3 ◦ 8. Uvolňování hrudníku: pacient má mírně abdukované paže, dlaně a prsty jsou položené na dolní nebo horní apertuře, pacient pomalu vydechuje a terapeut napomáhá ke konci výdechu stlačením (i vibrací) hrudníku, jakmile se pacient nadechuje, klade nádechu odpor – opakovat 2-3x, při posledním nádechu rychle hrudník uvolní, což může být doprovázeno zajíknutím pacienta; V průběhu nebo krátce po ukončení celého výkonu může mít nemocný někdy pocit slabosti, nevůle až mdloby. Obtíže ustoupí po chvilce klidného dýchání. Je to velmi účinný hmat pro ovlivnění pleurálních srůstů, kdy se zdůrazňuje jeho fáze inspirační. Naopak posílením exspirační fáze hmatu lze prospět astmatickému pacientovi. Tento hmat se neprovádí u pacientů po operaci hrudníku.  ◦ 9. Plošná vibrace zad: provádí se na sedícím pacientovi, terapeut stojí u boku pacienta  ◦ Sestava pro šíji a hlavu 1 ◦ Provádí se pouze na sedícím pacientovi.  ◦ 1. Přísuvná spirála: provádí se palcem jednostranně nebo oboustranně  ◦ 2. Masáž okrajů lopatky a zadní plochy trapézového svalu  ◦ 3. Masáž subskapulární  ◦ 4. Masáž infraspinatu a supraspinatu  ◦ 5. Trapézový hmat  Sestava pro šíji a hlavu 2 ◦ 6. Masáž šíjového svalstva: přísuvná spirála prováděná bříšky prstů  ◦    1. tah od laterálního okraje klíčku po přední straně trapézu až po processus mastoideus, ◦    2. tah od laterálního okraje klíčku po zadní ploše trapézu až po linea nuchae terminalis, ◦    3. tah od laterálního okraje klíčku horizontálně k trnu C7 (jemu se vyhýbáme) a odtud kraniálně po extenzorech Cp po linea nuchae terminalis  ◦ 7. Masáž linea nuchae terminalis: přísuvná spirála bříšky prstů od processus mastoideus horizontálně po vnější hrbol týlní, ruka je přiložena tak, že dlaň je nad lineou, palec u ucha, druhá ruka fixuje hlavu pacienta shora nebo z protilehlé strany  Sestava pro šíji a hlavu 3 ◦ 8. Masáž čela s výtěrem přes oči: fyzioterapeut stojí za pacientem, hlavu má opřenou o svůj hrudník  ◦  Masáž ve svislém směru: tah bříšky prstů (ukazovák až malík jedné a následně druhé ruky) od kořene nosu svisle vzhůru k okraji vlasů, kde volně vypustit. Celkově je tlak dosti značný, je kolmý na čelo a před ukazovákem plynule ustupuje bohatá kožní řasa. Po správném provedení vzniká na čele mělká svislá brázda.  ◦ Masáž v horizontálním směru: plošný výtěr čela začínající k sobě přiloženými dlaněmi, které se při plynulém posunu do stran postupně tisknou na čelo ve střední čáře, dlaně táhneme směrem k boltcům, přičemž malíkové hrany jsou v rovině nadočnicového oblouku. Hmat končí nad boltci postupným oddalováním jednotlivých částí dlaně (špičky prstů jako poslední), opakovat 2-3x  ◦ Masáž nadočnicového oblouku od kořene nosu laterálně, obdobně i výše na čele asi v polovině vzdálenosti k vlasové části lebky, nejprve na jedné a pak na druhé straně: nasazení jako u mezitrnového hmatu  ◦ Plošný výtěr čela  ◦ Plošný výtěr přes bulby ke spánku: pozor na tlak, 2. a 3. prst jde po čele, 4. a 5. prst přes oči  ◦ 9. Masáž klenby lební: provádí se od okraje vlasové části směrem k linea nuchae terminalis, nejprve laterálně a pak blíž středové čáře, v pásech připomínající cyklistickou helmu, masér stojí z boku (může být i za pacientem), nasazení jako u mezitrnového hmatu, ale všemi prsty  ◦ 10. Výtěr od nadočnice po ramena: plošný výtěr od čela a nadočnicového oblouku přes spánek, boltec k týlu, dále přes šíji a odtud plynule až k ramenním kloubům  SESTAVA PÁNEVNÍ 1 Provádí se z č ásti na ležícím a z  části na sedícím pacientovi.  Vleže:  1. Masáž kosti kř ížové: př ísuvná spirála bř íšky prstů od dolní části hř ebene kosti kř ížové      1. tah svisle vzhů ru po kraniální okraj kosti k řížové,      2. tah šikmo vzhů ru mezi střední čárou a SI skloubením,     3. tah po SI skloubení (laterální okraje k řížové kosti) k okraji lopaty kosti kyč elní a odtud po horním okraji kosti k řížové k páte ři  2. Př ísuvná spirála: palcem a bř íšky prstů   3. Mezitrnový hmat  4. Pilový hmat  5. Posuvné chvě ní  6. Protř esení pánve: ruce jsou př iloženy dlaně mi k trupu těsn ě nad hř ebenem lopaty kyč elní, prsty sm ěř ují k pupku, nato ruce provedou pronaci a radiální okraje ukazováků se pozvolna vtlá čí do hloubky (prsty jsou abdukovány a směř ují nazad, dlan ě sm ěř ují dol ů). P ři sou časném chv ění se obě ma rukama tlač íme do nitra břicha a táhneme sm ěrem k páte ři, kde hmat konč í.  SESTAVA PÁNEVNÍ 2 ◦ Vsedě :  ◦ 7. Masáž gluteů : př ísuvná spirála bř íšky prstů nebo prostý tah, t ření, či vibrace  ◦    1. tah: zač íná pod kyč elním kloubem a sm ěř uje mediáln ě šikmo vzh ůru ke kosti k řížové  ◦    2. tah: zač íná nad kyč elním kloubem a sm ěř uje rovn ěž ke kosti k řížové  ◦    3. tah: zač íná nad kyč elním kloubem, směř uje ke spina iliaca anterior superior, po jejím dosažení se hmat stáč í pod hřeben kosti ky čelní, který sleduje a mí ří až ke kosti k řížové  ◦ 8. Masáž hř ebene lopaty kosti kyčelní: zač íná laterálně u spina iliaca anterior superior a pokrač uje smě rem k páteř i. Masírující prsty jsou natažené a p řiložené na lopat ě kosti ky čelní shora. Provádíme postupné spirálové prohn ětení, které lze v p řípad ě výrazné bolesti zm ěnit ve vibraci.  ◦ 9. Masáž iliaku: provádí se v místě jeho odstupu na vnit řní ploše lopaty kosti ky čelní. P řes horní okraj lopaty kosti kyč elní, po blíž spina iliaca, se snažíme pozvolna stoupajícím tlakem zano řit druhý až pátý prst ruky téže strany, kterou masírujeme. P řipojením postupn ě se zv ětšující flexe prstů lze dosáhnout úponu m. iliacus, jehož část prohn ěteme. Je nutné užít zvlášt ě pozvolného zanoř ování, abychom nevyvolali spasmus b řišního svalstva, kterým je nutno proniknout.  ◦ 10. Masáž kosti stydké a slabin: př ísuvná spirála obě ma rukama sou časně po horním okraji symfýzy (prsty jsou položené shora) lateráln ě, pak podél t říselných vaz ů vzh ůru k spin ě iliaca.  ◦ 11. Protř esení pánve: masér sedí za pacientem  ◦ Nejméně př íjemná ◦ = bodový, rytmicky prováděný tlak vykonávaný na periost  vhodných kostních ploch (bříškem prstu č i PIP kloubem) Periostální reflexní masáž ◦ úč inek místní (trofika), vzdálený (proliferativní projevy a trofika v místech společné in., bolest) ◦ 3-5 min. působíme na 1 místo, 20-30 minut celkem ◦ Podně t je pacientem vnímán intenzivně až bolestivě . Bolest vymizí obvykle po ukončení masáže č i do 24 hodin po jejím skončení. ◦ Bě hem pů sobení masáže na periost vznikají v okolí změ ny povrchové i hluboké citlivosti. ◦ V místě provedení masáže: lokální hyperémie, vtlač enina, lokální otok ◦ Místa KI: ◦ Trny obratlů, patella, lebka, clavicula, kosti kryté silnou vrstvou tuku, místa výstupu a prů bě hu periferních nervů a cév.  UŽITÁ LITERATURA ◦ Ambler, Z. 2012. Základy neurologie. Galén. ◦ Králová, D. 2011. Teorie reflexní masáže. Brno, FSpS MU. ◦ Šrubařová, S., 2015. Úvod do FT, Reflexní masáž. ◦ Žaloudek, K. Masáž, 1975. ◦ Děkuji za pozornost!