Aplikované psychosociální vědy III 2 Aplikované psychosociální vědy III / 2 – aktualizováno 17.3.2020 Vzdělání •růst významu vzdělání –struktura a charakter vzdělanosti (Adorno, Liessmann) – •informační revoluce •expanze globální mobility •nutnost rekvalifikací •náročnost profesní adaptace •+ umělá inteligence? • Aplikované psychosociální vědy III / 2 – aktualizováno 17.3.2020 Aplikované psychosociální vědy III / 2 – aktualizováno 17.3.2020 Hurych, E. (2019). Duchovní rozměr pohybu v sekularizující se společnosti, s. 17 •Platón o vzdělání • •„Z našeho pohledu je důležité zmínit, že v Platónově díle můžeme zaznamenat varování před povrchností lidských soudů a falešnosti plynoucí z na první pohled zasvěcených názorů. •V sedmé knize dialogu Ústava přináší Platón často citované podobenství o jeskyni, v němž se také dotýká otázky vzdělanosti. Nastoluje modelovou situaci, v níž náš běžný život je životem v jeskyni a ve tmě. •Platón zde vytváří kontrast mezi tímto životem a životem ve světle (světlo zde má symbolickou funkci, může být v jistém smyslu chápáno jako poznání, jako protiklad vůči žití v iluzi a přeludech). Vyskytuje se tu ve filosofii poměrně častá paralela mezi viděním a myšlením. • •Pozn. Například Ludwig Wittgenstein je znám svou metaforou o zorném poli, která se týká fenomenologického termínu epoché (zavedeného a užívaného Edmundem Husserlem). Její pointou je tvrzení, že v zorném poli oka můžeme nalézt mnoho věcí (například vzrostlý strom), nenajdeme tam však naše zorné pole (Sluga & Stern, 1975). Jedná se zřejmě o jedno z nejsrozumitelnějších vysvětlení rozdílu mezi imanentním a transcendentním. Aplikované psychosociální vědy III / 2 – aktualizováno 17.3.2020 •Platón tyto kontrasty spojuje s výchovným procesem: „…rozumný člověk by pamatoval, že jsou dva druhy poruchy zraku, vznikající ze dvojí příčiny, když totiž přecházíme ze světla do tmy a ze tmy do světla“ (Platón, 2003, 249). • •Podle Platóna není smyslem vzdělání vkládání vědění do duše, které by se podobalo vkládání zraku do slepých očí. • •Upozorňuje na jedince, které označuje jako špatné, ale chytré, jejichž zrak je velmi pronikavý, ale takový jedinec „slouží špatnosti, takže čím bystřeji hledí, tím více zla páše“ (tamtéž, 250). • •Velmi důrazně tak zaznívá v Platónových slovech myšlenka, že vědomosti jsou jen stavebními prvky vzdělání, ovšem teprve jejich uspořádání vypovídá o stavbě samé. Aplikované psychosociální vědy III / 2 – aktualizováno 17.3.2020 Hurych, E. (2019). Duchovní rozměr pohybu v sekularizující se společnosti, s. 17 •Na základě toho formuluje úkol výchovy, jímž „jest násilím přivésti lidi nejlepších přirozeností k té nauce, kterou jsme v předešlém nazvali největší, aby totiž uviděli dobro a vystoupili po oné cestě vzhůru…“ (tamtéž, 251). • •Zde podle našeho názoru narážíme na zcela kruciální problém ve vnímání smyslu vzdělanosti pro moderní společnost. • •Představa mnohých současných politiků (ale také například ekonomů), že vzdělání je předáváním informací (platónsky řečeno vkládáním zraku do slepých očí), jejichž následnou distribuci a regulaci obstará ruka trhu, postrádá hodnotové ukotvení. • •Takto vzdělaní jedinci potom (řečeno parafrází Platóna) slouží špatnosti tím více, čím bystřeji hledí.“ • Aplikované psychosociální vědy III / 2 – aktualizováno 17.3.2020 Hurych, E. (2019). Duchovní rozměr pohybu v sekularizující se společnosti, s. 17 Zdroje Hurych, E. (2019). Duchovní rozměr pohybu v sekularizující se společnosti. Brno: MU. Liessmann, K., P. (2008). Teorie nevzdělanosti. Omyly společnosti vědění. Praha: Academia. Platón. (2003). Platónovy spisy IV. Kleitofón, Ústava, Timaios, Kritias. Praha: OIKOMENH. Sekot, A. (2008). Sociologické problémy sportu. Praha. Grada Publishing. Aplikované psychosociální vědy III / 2 – aktualizováno 17.3.2020