Geriatrický syndrom demence (Mühlpachr, 2004,pp.40-71; Matějovská Kubešová, 2016) •Je charakterizován postupným úbytkem paměťových funkcí, intelektu a jiných kognitivních funkcí až k druhotnému úpadku všech dalších psychických funkcí. •Vzniká následkem onemocnění mozku – dochází k narušení vyšších korových funkcí včetně paměti, myšlení, orientace, schopnosti řeči a úsudku. •Diagnostika – zobrazovací techniky CT, MR, PET – lze odhalit atrofické změny i v časných stadiích •Je nutno doplnit o psychotesty (WT, MMSE…) •Metoda pozitronové emisní tomografie – získáme obraz glukózového metabolismu •PA střední intenzity 68 min.denně – je prokázaná souvislost mezi glukózovým metabolismem a kognitivní funkcí mozku • • • Obecná kriteria demence (Pidrman,V.(2007). Demence.Grada) qZjevné zhoršení krátkodobé a dlouhodobé paměti qAlespoň jeden z těchto faktorů: • - narušení abstraktního myšlení • - narušení soudnosti • - narušení ostatních kognitivních funkcí • - změny osobnosti qTyto poruch y se manifestují v obvyklých pracovních či sociálních procesech ve vztahu k okolí. qNejde současně o poruchu vědomí Demence je získaná porucha kognitivních funkcí, má zásadní vliv na další funkce a tím i život pacienta.Příznaky lze rozdělit z hlediska didaktického do 3 základních skupin A-B-C: ØNarušení kognitivních funkcí (C - cognition) ØNarušení aktivit denního života (A – activities of daily life) ØPoruchy chování (B – behavior) • •Další symptomy demence: §Poruchy intelektu §Poruchy paměti §Poruchy orientace §Poruchy abstraktního myšlení §Poruchy chápání §Poruchy pozornosti a motivace §Poruchy korových funkcí (apraxie, afázie) §Poruchy emotivity §Poruchy chování §Ztráta soběstačnosti §Porucha osobnosti §Případně i psychotické příznaky Hledisko etiologické •Onemocnění demencí je problém globální – souvisí s prodlužováním délky života a tím i obecným stárnutím populace •V Evropě je největší nárůst mezi 80 a 90 rokem • •Rozeznáváme demence üAtroficko-degenerativní (způsobené metabolickými a strukturálními změnami nervové buňky a následné ztrátě její funkce) - Allzheimerova choroba (65 % všech demencí), Lewyho korová demence(při Pakinsonově a Huntingtonově chorobě) üIschemicko-vaskulární (cévního původu) – tvoří 15-30 % všech demencí – součást symptomatologie mozkové příhody üSymptomatické-sekundární (vznikají po infekcích mozku, po úrazech), demence metabolické (opakované stavy hypoglykémie), karenční (deficit vit. D, B12 a dalších vit. Sk B) •Ve vyšším věku se jednotlivé etiologické faktory kombinují – demence smíšená Lewyho korová demence – zrakové halucinace, bludy (mezi Alzh a Parkins) Huntingtonova choroba - je vzácné dědičné neurodegenerativní onemocnění mozku charakteristické nekoordinovanými trhavými pohyby těla a snížením mentálních schopností postihující jedince obojího pohlaví výskyt mezi 20 – 40 rokem Stádia demence: 1.Mírná demence – horší zapamatování nových informací, ztrácení věcí, přechodná časová i prostorová orientace. Trvá 3-4 roky. Pacient nevykazuje při běžném kontaktu znatelné změny, dochází ale k záměnám léků, zapomenutí termínu vyšetření …. 2.Středně těžká demence – porušení paměti ve všech složkách, neschopnost vykonávat samostatnou činnost, zhoršování řečových schopností. Trvá 3 roky, je nutný trvalý dohled. 3.Těžká demence – nemocní jsou odkázáni na péči okolí. Neschopnost vykonávat ADL, nepoznávají rodinu, přátele, těžké poruchy chování (deliria po západu slunce „sun dowing“; inverze spánku). Trvá 3 roky. V posledním roce – imobilní, inkontinentní, nekomunikuje, poruchy polykání. •Diagnózu demence je podstatné stanovit ve stádiu lehké demence, medikamenty mohou rozvinout v této fázi dlouhodobější efekt. Diagnostika syndromu demence •Nejjednodušší orientační test: 1.Zeptáme se na časoprostorovou orientaci – místo, rok, den, měsíc. 2.Po vysvětlení, co se bude dít, sdělíme názvy 3 jednoduchých předmětů (míč, dům, auto..), na které se po 5min. zeptáme znovu. 3.Mezi tím pacienta necháme odečítat sedmičky od padesátky. •Test zopakujeme s odstupem 4 týdnů (Koukolík, F., Jirák, R. (1999). Diagnostika a léčení syndromu demence. Praha: Grada. p.11) •Podezření na SD: -Jakákoliv porucha prostorové orientace (ad 1.) -Neschopnost si po 5 min. vybavit 2 ze jmenovaných předmětů (ad 2.) -Neschopnost určit správný výsledek alespoň jednoho nebo dvou odečítání (ad 3.) - Folsteinův MMSE (Mini-Mental State Examination) – Alzheimerova nemoc •Vyšetřuje některé základní neuropsychické funkce poškozené syndromem demence – paměť, časoprostorovou orientaci, orientaci osobou, řeč a jazyk. §Orientace •5 bodů: Jaký je rok? Roční doba? Měsíc? Den v týdnu? Sdělte dnešní datum •5 bodů: Kde jste? V jakém státě? Městě? Nemocnici /budově? Patře? §Rozsah pozornosti • 3 body: vyšetřující pojmenuje 3 objekty, jeden za sekundu, pacient pojmenování opakuje. Registruje se i počet opakování. §Pozornost a počítání •5 bodů: 100 -7 =…. Za každý správný výsledek 1 bod. Po 5 odpovědích ukončit. §Paměť •3 body: vyšetřující se zeptá na 3 dříve jmenované objekty – za správnou odpověď 1 bod. §Řeč •9 bodů: přesně pojmenovat předměty. Opakovat „Žádné kdyby nebo ale“…. Za každé správné zopakování 1 bod •Celkově lze získat max. 30 bodů. Počet 23 odděluje dementní osoby od nedementních Další metody diagnostiky kognitivních funkcí: •Viena test systém/Determinační test – baterie elektronicky administrovaných výkonnostních testů (pozornost, kapacita pracovní paměti, rychlost reakce, prostorová představivost, osobnostní charakteristika) •DT – na monitoru jsou prezentovány měnící se obrazové a akustické signály, na které musí respondent reagovat. • •Výsledky mnoha studií poukazují na úzkou korelaci mezi některými faktory aktivního životního stylu a úrovní kognitivních funkcí. •PA (střední intenzita) jako prevence úbytku kognitivních funkcí v průběhu stárnutí. •Psychické zdraví (nepřítomnost depresí a úzkostných stavů) pozitivně koreluje s úrovní kognitivních funkcí. •PoProgr- „nízkoprahové“ – dostupné co nejširší skupině seniorů, podporovat zájem seniorů o PA, psychickou pohodu, *Alzheimerova choroba (AN) • •AN – nejčastější demence, představuje •60 % všech demencí • •Vyvíjí se plíživě, pomalu a trvale prograduje. • • Rizikové faktory pro rozvoj AN •Věk (ve věku nad 80 let zvýšené riziko až 4x) •Ženské pohlaví •Genetické faktory (změny na čtyřech chromozomech -1, 14, 19, 21) • Zvýšená tvorba lipoproteinů E4 (chromozom 19) se považuje za významný rizikový faktor rozvoje AN •Nižší vzdělání •Opakované úrazy hlavy •Přítomnost vaskulárního onemocnění • • Léčba demencí •Sestává se ze dvou vzájemně se provázaných kroků: 1.Behaviorální kroky, jejichž cílem je: §Zachování, případně zlepšení úrovně jednotlivých dovedností (hrubá a jemná motorika, chůze, soběstačnost, kognitivní funkce) §Smysluplné vyplnění volného času §Ovlivnění behaviorálních a psychických příznaků demence a ADL §Zlepšení verbální a nonverbální komunikace •Behaviorální kroky: životní styl • fyzická aktivita (PA, taneční aktivita) • psychická aktivita („učení a zkoušení“) • optimalizace senzorických funkcí • nutrice •2. Farmakogenní kroky Stárnutí a kognitivní funkce •Podle závažnosti daných změn lze kognitivní stárnutí rozdělit do 3 stupňů: qÚspěšné stárnutí - zachování funkčních schopností (kognice nenarušena) qNormální stárnutí – fyziologické změny v kognitivních a dalších psychických schopnostech. Drobné abnormality bez progrese. Změny metabolismu monoaminů a neuropeptidů, imunologické a endokrinologické změny. Neurobiologické změny při demenci souvisí s novými poměry neuroanatomickými – změny v metabolismu mozkových mediátorů (úbytek aktivity acetylcholinu), snížení aktivity noradrenalinu, serotoninu, dopaminu.. qPatologické stárnutí – selhání kompenzačních mechanismů, dochází k patologickým neurobiologickým změnám. Optimální PA z hlediska kognitivních funkcí •Faktory ovlivňujíc benefit PA – genetické predispozice, četnost PA, velikost a typ pohybové zátěže •Dle zahraničních i našich výzkumů – efekt PA: •PA nejméně 2-3x týdně nad 20 min. po dobu min. 6 měsíců •Střední intenzita zátěže zlepšuje, ale dlouhodobá intenzivní tělesná zátěž snižuje úroveň kognitiv. funkcí. Doporučuje se 40-60 % max. spotřeby kyslíku, subjektivní hodnocení zátěže na úrovni 13 dle Borgovy škály. •Kombinace AE a neAE cvičení 2x týdně po dobu 60min. •Respektovat osobní preference PA •Kombinovat PA tak, abychom podpořili a)Zdatnost (zvládat ADL, rekreační PA, rychlá obnova funkčního stavu po nemoci) b)Svalovou sílu c)Flexibilitu d)Vzpřímené uvolněné DT e)Vnímání, sebeuvědomování