Zdravotní tělesná výchova Metabolická oslabení Metabolická a endokrinologická oslabení nNejčastěji DM a obezita nMetabolické onemocnění - porucha metabolismu sacharidů. Ta je způsobena nedostatečnou tvorbou inzulínu a nebo sníženou vnímavostí na inzulín. n nJe snížena schopnost buněk organizmu využívat glukózu, což vede ke zvýšení koncentrace krevního cukru – hyperglykémii (>11,1 mmol/l). n n DM I. typu n n Nejčastěji postihuje děti, dospívající a mladé jedince do 35 let - nebývá spojen s obezitou (juvenilní DM). nPříčinou vzniku je autoimunitní destrukce ß buněk. Nedostatek inzulínu je absolutní a jeho koncentrace je nízká až nulová. nDůsledek dlouhodobého procesu autoimunní destruktivní insulinitidy (zánět Langerhansovýchostrůvků slinivky břišní) – geneticky predisponovaní mladí jedinci, děti. nVyvolávající moment jsou pravděpodobně virové infekce. n DM I. typu nVlastní příčina tohoto jevu není dostatečně známa, jde o onemocnění s náhlým začátkem výrazných subjektivních potíží, kterým dominuje žízeň, polyurie, hubnutí a únava. K nejtěžším příznakům patří koma. n nCharakteristická je nezbytnost substituční léčby inzulínem. DM II. typu n n Příčinou je inzulínová rezistence (horší citlivost svalů, jater a tukové tkáně na inzulín), nebo porucha sekrece inzulínu (tzv. inzulínová deficience). Nedostatek inzulínu je relativní a jeho koncentrace je normální, často i zvýšená. Často bývá dědičný a vyskytuje se u více jak 80 % diabetiků. Většinou vzniká po 40. roku jedince. Často je spojen s obezitou. Je to kombinace genetických predispozic a zevních faktorů (snižuje se fyzická aktivita a zvyšuje se příjem živin). n n DIABETES MELLITUS 1. TYPU DIABETES MELLITUS 2. TYPU ZVÝŠENÁ HLADINA CUKRU V KRVI 5% ZE VŠECH DIABETIKŮ 90-95% ZE VŠECH DIABETIKŮ V MLÁDÍ, V 1. TŘETINĚ ŽIVOTA VE STŘEDNÍM VĚKU, PO 45. ROCE PACIENTI JSOU ŠTÍHLÍ PACIENTI JSOU OBÉZNÍ DĚDIČNÝ PODKLAD -AUTOIMUNITNÍ PORUCHA NEZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL NEVYLÉČITELNÉ LZE LÉČIT CELOŽIVOTNÍ DODÁVÁNÍ INZULÍNU DO TĚLA ZMĚNA ŽIVOTNÍHO STYLU, ANTIDIABETIKA Komplikace způsobené diabetem nPostižení ledvin – diabetická nefropatie n nPostižení oka – diabetická retinopatie n nPoruchy nervů n nOnemocnění nohou (diabetická noha, amputace DK) nVýskyt IM u DM 2-4 vyšší n Význam PA n Vhodně zvolená PA vede k zvětšení svalové hmoty, ta je zásobárnou glykogenu. Z něj se může v případě poklesu glykémie uvolnit glukóza, proto dochází k menším výkyvům glykémie během dne a při cvičení. nPA je významným prostředkem při redukci nadváhy, zejména u DM 2. typu. Navíc soustavný sportovní trénink zvyšuje citlivost buněk na inzulín. n Význam PA nSnižuje výskyt srdečně cévních komplikací nZpomaluje rozvoj aterosklerózy nSnižuje hladinu krevních tuků i krevní tlak nNejvhodnější prostředek k odstraňování stresu a napětí nPřiměřený pohyb zmírňuje pocit hladu nZlepšení kondice a aerobní vytrvalost nProkazatelný vliv úmyslného hubnutí (DM.II) na délku života n Doporučení nCvičit po jídle, aby byla výchozí hladina cukru vyšší a mít u sebe vždy nějakou formu cukru. nDodržovat pitný režim. nPři opakovaných potížích v souvislosti s pohybem vždy konzultovat s lékařem případné upravení dávek inzulínu. nPři léčbě inzulínem kontrolovat glykémii před i po cvičení a zejména tehdy, je-li PA prováděna po dlouhé době, déle než hodinu a nebo s nezvyklou intenzitou. n Zásady TV procesu nJe nutné znát zdravotní stav nemocného (zda je v inzulínovém režimu, nebo pouze užívá perorální antidiabetika – PAD. Pokud je aplikován inzulín je nutné znát kam, zda se vyskytuje orgánová komplikace. nZnát symptomatologii všech akutních stavů DM. nUmět správně vyřešit akutní stav DM. nNeignorovat potřeby diabetiků k momentální potřebě žízně, cukru. nDo ZTV nezařazovat diabetiky dekompenzované, zejména s ketoacidózou či častou hyperglykémií - nad 16mmol/l) nNepřesahovat možnosti cvičenců, sledovat TF. nCvičební jednotku přizpůsobovat věku diabetiků, jejich typu DM a úrovni fyzické zdatnosti. nNutná je spolupráce s diabetologem zejména u dětí a seniorů. nPři výraznější polyneuropatii nezatěžovat staticky chodidla . n Cvičební jednotka nZahajujeme nejdříve 2 hodiny po jídle a dvě hodiny po aplikaci inzulínu. Inzulín by měl být aplikován do svalu, který nebude příliš zatěžován. Před cvičením je nutné zjistit glykémii. nZávislí na podávání inzulínu: n Intenzita zatížení by v kondiční části neměla přesáhnout 60-70 % Hf max. Aerobní a silová cvičení prokládáme relaxačními chvilkami dle potřeb cvičenců. PA provádíme alespoň 4x týdně v délce cca 40 minut. n ZÁSADY nCvičební jednotka ve stejnou dobu (soulad fyzická zátěž, jídlo a podávání léků) nSpolupráce s diabetologem nOznámit náplň další cvičební jednotky