Záchvatová onemocnění
Adam Betík
Neurologická klinika FN Brno

Dělení
lEpilepsie
lZáchvatová onemocnění mimo epilepsii

EPILEPTICKÝ ZÁCHVAT
lčasově omezená, většinou krátkodobá změna klinického stavu podmíněná ABNORMÁLNĚ EXCESIVNÍ A
EXTRÉMNĚ SYNCHRONIZOVANOU MOZKOVOU AKTIVITOU.
lpříznak funkčního postižení určité části nebo systému mozku
l
lzměny klinického stavu v průběhu záchvatu mohou být velmi diskrétní a/nebo velmi krátkého trvání a
jejich průkaz je podmíněn speciálním testováním pacienta během záchvatu ( zejména video EEG)
l
l
l
l
l

Akutní symptomatický záchvat
l
lStrukturální AKUTNÍ postižení mozku (trauma, kontuze, intracerebrální krvácení, cévní mozková
příhoda) – rozvoj záchvatu do několika hodin až dnů po inzultu.
lMetabolické vlivy: hyponatrémie, hypochlorémie, hypoglykémie, léky (cefalosporinových antibiok,
neuroleptik či některá analgetik), alkohol (typicky při několikadenním odnětí) či drogy.
lTerapii je odstranění příčiny, antiepileptické terapie se nenasazuje

Vyšetření u pacientů po (prvním) epileptickém záchvatu
lAnamnéza a neurologické vyšetření (normální nález, Toddova symptomatika)
lLaboratorní vyšetření (zejména ionty, glykémie, etanol, zánětlivé parametry, případně hladina
antiepileptik).
lCT nebo lépe MR mozku
lEEG
l(krevní tlak a frekvence, EKG)

Klasifikace epileptických záchvatů (2017)
lV klasifikaci je nejdůležitější ZAČÁTEK záchvatu – projev topicky odpovídá místu vzniku
lFokálním záchvatům může předcházet aura
l

Klasifikace epileptických záchvatů (2017)



EPILEPSIE
lskupina onemocnění klinicky charakterizovaných VÝSKYTEM REKURENTNÍCH, OBV. SPONTÁNNÍCH
EPILEPTICKÝCH ZÁCHVATŮ
l
l→ 1 epileptický záchvat nepodmiňuje dg. epilepsie.
l2 záchvaty do 24 hod.jsou z hlediska stanovení dg. rovny 1
l
lNaopak dg. epilepsie můžeme někdy stanovit již po ojedinělém neprovokovaném záchvatu pokud je
vysoká pravděpodobnost opakování záchvatu:
lneurologické vyšetření pacienta nebo výsledek zobrazovacího vyšetření prokáže chronickou
kortikální lézi
lnebo EEG zachytí specifickou epileptiformní abnormitu
l

EPILEPSIE
lEpileptické záchvaty, které se objeví v souvislosti s přechodným akutním postižením mozku, se
označují jako AKUTNÍ SYMPTOMATICKÉ ZÁCHVATY a nesplňují kritéria pro stanovení diagnózy epilepsie.
l
lJednotlivé epilepsie mohou mít různou etiopatogenezi, variabilní klinický obraz i prognózu.
l
lJako EPILEPTICKÉ SYNDROMY jsou označovány jednotky, u nichž lze identifikovat obdobné klinické
rysy – typ záchvatů, etiologii, EEG nález a prognózu
l
l

EPILEPSIE : EPIDEMIOLOGIE
lpatří k nejčastějším chronickým neurologickým onemocněním:
lKumulativní celoživotní incidence epilepsie (adjustovaná na věk 80 let) je 3% (30/1000)
lz toho cca 1/3 jsou záchvaty generalizované a 2/3 parciální
lKumulativní adjustovaná celoživotní incidence záchvatů („seizures“) je 9 % (90/1000)
lroční incidence epi záchvatů (vč. febrilních) je 130/100 000
l
ldo 15 let prodělá alespoň 1 záchvat 5 dětí/100 (nejčastější jsou febrilní křeče)

EPILEPSIE - DĚLENÍ

Genetické – myoklonicko-astatická epilepsie, Benigní familiární neonatální epilepsie (draslíkový
kanál)
Infekční - neurocysticerkóza, tuberkulóza, HIV, mozková malárie, subakutní sklerózující
panencefalitida, mozková toxoplazmóza a vrozené infekce jako jsou Zika a cytomegalovirus
metabolické - porfyrie, urémie, poruchy metabolizmu aminokyselin nebo záchvaty závislé na
pyridoxinu
Autoimunitní- NMDAR (anti-N-Metyl-D-aspartát receptor) encafalitida

EPILEPTOGENNÍ LOŽISKA
lčasté: malformace způsobené poruchou kortikálního vývoje, např. fokální kortikální dysplázie
(angl. focal cortical dysplasia, FCD) = častá příčina farmakorezistentních epilepsií, podklad až
20% fokálních epilepsií
l
ltumory – častá příčina epi v dospělosti (15%), častější u benigních (gliomy, astrocytomy,
gangliogliom, dysembryoplastický neuroepiteliální tumor (DNET) (pozor! po totální exstirpaci tumoru
vymizí epi jen u 75% případů)
l
lvaskulární malformace – nejč. kavernomy (až u 35%)
l
lNespecifická glióza různé etiologie (potraumatická, zánětlivá, metabolická nebo
hypoxicko-ischemická).
l
l
l

LOŽISKA: MEZIOTEMPORÁLNÍ SKLERÓZA
lčastá příčina farmakorezistentní epilepsie v dospělosti
l
ldefinována histopatologicky jako glióza a ztráta neuronů v hipokampu, subikulu, parahipokampálním
gyru a inferomediálním temporálním kortexu
l
lMaximum změn v hipocampu – proto používán i termín hipokampální skleróza
l
lčasto asociována s meziotemporální epilepsií (symptomatická, zpočátku farmakologicky
kompenzovatelná na určitou dobu (tzv. „silent period“), po několika letech až desítkách let nárůst
frekvence záchvatů, již často farmakorezistentní – z důvodu progresivní epileptogeneze).

VĚKOVĚ VÁZANÉ EPILEPTICKÉ SYNDROMY
lBenigní (v určitém věku záchvaty vymizí) – dětská epilepsie s absencemi
lMaligní (narušení kognitivních funkcí) – Westův syndrom.

Jak postupovat při tonicko-klonickém záchvatu s poruchou vědomí
lZamezit zranění pacienta o okolní předměty
lZavolání ZZS
lNevytahujeme jazyk během záchvatu!
lZáchvat většinou odezní do cca 2 minut
lNásledně kontrola vitálních funkcí, uložení do stabilizované polohy
lPo záchvatu je častá porucha vědomí kvalitativní i kvantitativní (delirium, somnolence).
lEpileptici někdy u sebe nosí rektální diazepam, případně bukální midazolam (zejména děti)

Režimová opatření
lZákaz konzumace alkoholických nápojů
lZákaz řízení motorových vozidel (6 měsíců po prvním záchvatu, 1 rok při užívání antiepileptické
medikace)
lPravidelný režim spánku a bdění (ne směnný provoz, ne spaní během dne)
lSituace, kde by ztráta vědomí ohrozila pacienta nebo okolí (koupání, práce ve výškách…)

Antiepileptické léky
lPrvní volba: levetiracetam (lze i i.v.), lamotrigin
lStarší léky (možné parenterální podání): valproát, fenytoin.
lNovější léky: lacosamid, zonisamid.

Operační terapie
lPři selhání farmakoterapie
lOdstranění části mozkové kůry odpovědné za vznik epileptických záchvatů
lChronická stimulace vagového nervu

Epileptický status
lTrvání epileptického záchvatu (nejčastěji tonicko-klonického s poruchou vědomí) > 5 minut
lŽivot ohrožující stav – hospitalizace na JIP nebo ARO
lTerapie – antiepileptika i.v., při neúspěchu medikamentózní koma (propofol) a umělá ventilace.

ZÁCHVATOVÁ ONEMOCNĚNÍ (MIMO EPILEPSII): SYNKOPA, MENIÉRŮV SYNDROM, TETANIE



Synkopa
lKardiální (nedostatečný srdeční výdej)
lNekardiální
lSenzorická – pohled na krev, intramuskulární injekce.
lVasovagální (kašel, mikce, defekace)
lOrtostatická synkopa (hned po postavení)
lNeurokardiogenní synkopa (po dlouhém stání) – test na nakolněné rovině
l

Další záchvatová onemocnění
lNarkolepsie (imperativní spánek)
lMénierův syndrom – záchvat rotačního vertiga s tinnitem a hypakuzí
lTetanie (spasmy, tonické křeče, parestézie, bez poruchy vědomí) – většinou metabolické etiologie
(respirační alkalóza při hyperventilaci, případně hypokalcémie)
l(Psychogenní neepileptické záchvaty) – bizarní průběh, nebývají beze svědků.

Diferenciální diagnostika záchvatů
lJe často obtížná, chybí anamnéza
lPro epileptický záchvat svědčí: pokousání jazyka, křeče s poruchou vědomí, pomočení a pokálení,
pozáchvatová porucha vědomí
lProti epileptickému paroxysmu svědčí: provokující faktor (viz výše), odeznění do několika sekund,
rychlá a plná úprava vědomí do normy

l
l
l
lDěkuji za pozornost