KVALITATIVNÍ VÝZKUM doc. Mgr. Kateřina Lojdová, Ph.D. lojdova@ped.muni.cz HARMONONOGRAM SETKÁNÍ A VYUČUJÍCÍ ¢17. 3. 2022 (15:00-18:20), doc. Kateřina Lojdová: ¢kvalitativní výzkum, designy kvalitativního výzkumu, výzkumná otázka a metody sběru dat, metody analýzy dat, otevřené kódování ¢ ¢7.4. (15:00-18:20) PhDr. Ing. Petr Soukup, Ph.D.: Téma skupinové diskuse (o metodě obecně, popsat úskalí moderování, postupy zpracování výsledků a na reálném projektu ukázat použití včetně možných výstupů) ¢ ¢5.5. (8:00-11:20) Mgr. Jitka Wirthová: další postupy v kvalitativním výzkumu PŘEDSTAVENÍ VÝZKUMNÝCH PROJEKTŮ DOSAVADNÍ ZKUŠENOSTI ¢Jak se poznají kvalitativní data? ¢Jaké jsou zdroje dat v kvalitativním výzkumu? ¢Co „umí a co neumí“ kvalitativní výzkum? ¢ ¢ CHARAKTERISTIKA KVALITATIVNÍHO VÝZKUMU ¢Nenumerický ¢Naturalistický ¢Perspektiva aktérů ¢Bez hypotéz ¢Kvalitativní data ¢Velikost vzorku ¢Zobecnění? ¢Cirkulární ¢ KVANTITATIVNÍ VERSUS KVALITATIVNÍ VÝZKUM Kvantitativní výzkum Kvalitativní výzkum Vztah výzkumníka k subjektu Vztah teorie a výzkumu Data Logika Množství případů Informace o případu Generalizace Reliabilita Validita DEFINICE KV ¢zastřešující termín pro celou řadu výzkumných přístupů a strategií zaměřených na rozkrytí toho, jak lidé chápou, prožívají, interpretují a vytvářejí sociální realitu. Jde o nenumerické šetření, pracuje se s kvalitativními daty (nejčastěji verbálními), která jsou získávána prostřednictvím kvalitativních výzkumných technik. ¢výhody a nevýhody PŘÍKLADY VÝZKUMNÝCH PROBLÉMŮ ¢individuální zkušenosti s určitým jevem či situací, např.: —formování či změna vztahu účastníků kurzu cykloturistiky k cykloturistice —vztah osob se sluchovým postižením ke sportu —vůdcovství a jeho uplatnění ve sportovních organizacích —socializace do sportovní organizace — PŘÍKLADY METOD KV V KINANTROPOLOGII ¢Qualitative Research in Sport, Exercise and Health ¢ BIOGRAFICKÁ STUDIE ¢ se zaměřuje na jednotlivce, zaznamenává a zpracovává jeho životní dráhu a jeho životní zkušenosti. Nejčastější metodou sběru dat je rozhovor nebo analýza dokumentů (dopisů, deníků, knih atd.). ETNOGRAFIE ¢je způsob popisu skupiny nebo kultury. Zahrnuje terénní výzkum, který je dlouhodobý a předpokládá navázání důvěrného vztahu se zkoumanou skupinou. Etnografický výzkum má volnější strukturu: výzkumník se pohybuje v terénu a zaznamenává maximum informací, které průběžně zpracovává. Typickými metodami sběru dat jsou zúčastněné pozorování, nestrukturované rozhovory, studium artefaktů. ZAKOTVENÁ TEORIE ¢je strategie budování teorie přímo z analýzy dat. Typickou výzkumnou technikou je rozhovor. Počet respondentů není předem dán, vytváření vzorku pokračuje až k teoretické saturaci. Pro analýzu dat se používá závazná sada po sobě jdoucích kódovacích a analytických procedur: otevřené – axiální – selektivní kódování. Výsledkem je vytvoření teorie, která má platnost hypotéz. PŘÍPADOVÁ STUDIE ¢usiluje o prozkoumání jednoho případu prostřednictvím detailního, hloubkového a mnohozdrojového sběru informací. Nejde o čistě kvalitativní design. Nejčastějšími výzkumnými technikami jsou pozorování, rozhovory, dotazníky, studium dokumentů atd. DALŠÍ DESIGNY: ¢http://www.opvk.fss.muni.cz/ikapsy/uploads/Kvalitativni-analyza-textu.pdf VÝZKUMNÁ OTÁZKA ¢Výzkumná otázka v kvantitativním x kvalitativním výzkumu ¢ ¢ ¢„Jak doktorští studenti vnímají svoji roli na fakultě?“ ¢Jaké činnosti doktorští studenti vykonávají? METODY SBĚRU DAT ¢Pozorování (s videozáznamem) —strukturované —nestrukturované — ¢Dotazník/anketa s otevřenými otázkami ¢ ¢Analýza produktů (deník, příprava na výuku, fotografie) ¢ ¢Rozhovor CVIČENÍ: ROZHOVORY VE DVOJICÍCH ¢ TÉMA ¢ ¢OBECNÁ VÝZKUMNÁ OTÁZKA ¢ ¢SPECIFICKÉ VÝZKUMNÉ OTÁZKY ¢ ¢OTÁZKY DO ROZHOVORU ¢ PRINCIPY SPRÁVNÉHO VEDENÍ ROZHOVORU – KROK ZA KROKEM (I) ¢Dobře zvolte místo, kde bude rozhovor probíhat – mělo by být klidné a příjemné pro vás i informanta/informantku ¢ ¢Vezměte si s sebou nahrávací zařízení (raději dvě, kdyby se jedno vybilo, nebo náhradní baterie) a vytištěný scénář rozhovoru ¢ ¢Připravte si informovaný souhlas ve dvou kopiích – jeden si vezmete a druhý necháte informantovi/informantce ¢ ¢ PRINCIPY SPRÁVNÉHO VEDENÍ ROZHOVORU – KROK ZA KROKEM (II) ¢Informujte informanta/ku o cíli rozhovoru (např. je součástí disertační práce nebo výzkumu XY) ¢ ¢Nechte informanta/ku podepsat informovaný souhlas ještě před začátkem rozhovoru ¢ ¢Dobře zvažte pořadí otázek – začněte zahřívacími (ice breakery), osobní otázky klaďte až později, demografické (např. otázky na věk, rodinný či socioekonomický status) nechte až na konec ¢ ¢Všímejte si neverbální komunikace ¢ ¢Usilujte o pozitivní atmosféru – ujišťujte informanta/ku o tom, že jste se toho hodně dozvěděli a že je to pro vás přínosné ¢ ČASTÉ CHYBY PŘI VEDENÍ ROZHOVORU ¢vyvarovat se sugestivních otázek - např. Jsou u vás na pracovišti kolegiální vztahy? – v případě, že o tom informant/ka nezačali hovořit sami ¢ ¢neklást více otázek zároveň ¢ ¢formulovat otázky srozumitelně, tj. běžným jazykem (nepoužívejte odborné pojmy) ¢ ¢doptávat se na zdánlivě samozřejmé jevy, abychom detailně zachytili významy, které s nimi informant/ka spojuje (např. Co myslíte tím, že u vás nejsou kolegiální vztahy? – v případě, že o tom informant/ka začali hovořit sami) ¢ ¢Neskákat do řeči OTÁZKY K REFLEXI PO ROZHOVORU ¢Jak jste se cítili v roli tazatele/tazatelky? ¢ ¢Dozvěděli jste se z odpovědí informanta/ky něco zajímavého/podstatného z hlediska vaší výzkumné otázky? ¢ ¢Jak jste se cítili v roli informanta/ky? ¢ ¢Jakým způsobem kolega/kolegyně v roli tazatele/ky otázky kladl/a? ¢ ¢Jaká byla verbální i neverbální komunikace kolegy/kolegyně? ¢ ¢Jaká byla atmosféra během rozhovoru? PŘEPIS ROZHOVORU ¢Rozhovor můžete přepisovat pomocí softwarových programů – např. oTranscribe ¢ ¢Použijte přitom základní transkripční pravidla ¢ ¢Přepis si po sobě přečtěte a opravte překlepy a chyby ¢ ¢Jedná se o časově náročnou činnost, vyhraďte si dost času ANALÝZA DAT ¢ DATA V KVALITATIVNÍM VÝZKUMU ¢Jaké podoby mají data v kvalitativním výzkumu? ¢ Verbální a vizuální. Verbální data získáváme především prostřednictvím rozhovorů, vyprávění, písemných artefaktů; vizuální data získáváme prostřednictvím pozorování, fotografií, videonahrávek. ¢ ¢ ¢Co jsou hloubková data? ANALÝZA DAT ¢Co je analýza? ¢Kvalitativní analýza dat je uměním zpracovat data smysluplným způsobem a nalézt odpověď na položenou výzkumnou otázku (Hendl, 2012) ¢ INDUKTIVNÍ POSTUP: OTEVŘENÉ KÓDOVÁNÍ ¢ ¢Otevřené kódování je technika, která byla vyvinuta v rámci analytického aparátu zakotvené teorie. ¢Kódování obecně představuje operace, pomocí nichž jsou údaje rozebrány, konceptualizovány a složeny novým způsobem. ¢Při otevřeném kódování je text jako sekvence rozbit na jednotky, těmto jednotkám jsou přidělena jména a s takto nově pojmenovanými (označenými) fragmenty textu potom výzkumník dále pracuje. JAK KÓDOVÁNÍ REALIZOVAT TECHNICKY 1)Metoda papír tužka 2)Ve wordu 3)V softwaru k tomu určeném (Atlas.ti; MAX QDA) JAK KÓDOVÁNÍ REALIZOVAT TECHNICKY ¢software pro kvalitativní analýzu dat je nástrojem, stejně jako tužka a papír ¢kódování se odehrává „v hlavě“, abychom tento proces usnadnili, volíme vhodný nástroj ¢software i papír-tužka mohou kódování usnadňovat i komplikovat KDY KÓDOVAT „V RUCE“? ¢pokud naše myšlení podporuje podtrhávání, zvýrazňování, stříhání a přeskládávání papírů ve fyzickém prostoru ¢pokud máme data verbálního charakteru, případně statická vizuální data ¢pokud máme menší množství dat ¢pokud potřebujeme kódovat kdykoliv a kdekoliv (dopravní prostředky, lokality bez elektřiny atd.) ¢pokud dokážeme organizovat a archivovat tištěné dokumenty ¢pokud nepovažujeme kódování v ruce za zastaralé ¢ KÓDOVÁNÍ V RUCE – VYUŽITÍ PROSTORU KDY KÓDOVAT V ATLASU ¢pokud máme k dispozici plnou verzi programu ¢pokud máme větší množství dat ¢pokud využíváme kategoriální systém ¢pokud chceme využít funkce, které program nabízí: -výběr kódů ze seznamu -řazení kódů, lokalizace kódů, frekvence kódů -vyhledávání úryvků -změna kódů a kódovaných úseků -navazování komentářů a mem na data -kategorizace kódů -síťová schémata -tisk a archivace dat ¢ ATLAS.TI HTTP://ATLASTI.COM/FREE-TRIAL-VERSION/ PODSTATA KÓDOVÁNÍ: NÁVODNÉ OTÁZKY KE KÓDOVÁNÍ ¢ ¢Co? Co je tématem promluvy? O jakém fenoménu se vypovídá? O čem to je? ¢Kdo? O koho jde? V jakých rolích vystupují? ¢Jak? Které vlastnosti jevu jsou zmiňované nebo naopak zamlčované? ¢Kdy? Jak dlouho? Jaký je čas a trvání? ¢Kde? V jakém prostoru je dění lokalizováno? ¢Jak moc? Jak silně? Jaká je intenzita jevů? ¢Proč? Jaké jsou příčiny? ¢Kvůli čemu? S jakým záměrem aktéři jednají? ¢Pomocí čeho? Jaké jsou strategie k dosažení cíle? ¢ PŘÍKLADY KÓDOVÁNÍ ¢In vivo kódy ¢„Máme napsanej nějakej ŠVP. My ho jedeme v prvních, šestejch třídách, ostatní jakoby dobíhají. Ale když začínám chemii v osmičce, tak ignoruji současný osnovy a myslím, že bych si to před inspekcí obhájil, a už jedu podle toho, co máme napsaný, a narážím na to, když jsem to psal, tak člověk byl v nějakým rozpoložení, nějak jsme to tvořili s partou lidí dohromady, mysleli jsme si, že to bude fungovat. V praxi se zjišťuje, že je to ze 30%-40% špatně, je to třeba předělat, přepracovávat. Takže souběžně s tím měním ty kritéria, je s tím hrozně moc práce. Je to takovej pokus omyl.“ (učitel Petr) ¢ ¢„hrajou svalama“ (Standa) PŘÍKLADY KÓDOVÁNÍ ¢Deskriptivní kódy ¢Jedná se o kódy s nízkou mírou indukce, které slouží spíše k organizaci dat a pojmenování identifikačních charakteristik. ¢Například: „Toto je moje politická orientace“ politická orientace ¢Dle Švaříčka a Šeďové (2007) je to typ kódů zatížený vysokou neproduktivností. Výzkumník nejde hlouběji pod povrch sdělení. ¢Jaká politická orientace? DESKRIPTIVNÍ KÓDY NEJSOU PODSTATOU ANALÝZY PŘÍKLADY KÓDOVÁNÍ ¢ induktivní kódy ¢Induktivní kódy výrok jen nereprodukují, nýbrž mu přidělují „přidanou hodnotu“. K tvoření takových kódů pomáhají otázky: Co?, Kdo? Proč? Jak? Kde? Kdy? Pomocí čeho? ¢ ¢Příklady ¢„A prostě tím pádem jsem to roznesl vlastně do ¢našeho okolí“ (Petr) ¢Já jako hlásná trouba ¢„Když můžu, tak na ten problém upozorním.“ (Standa) ¢Zviditelňovatel problémů ¢„Na tom táboře jsme se dohodli, že do školy ¢půjdeme jako skinheadi“ (Franta) ¢Vyjednaná identita ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ PROBLÉMY V KÓDOVÁNÍ ¢Reprodukce versus interpretace ¢ ¢„Školu jsem nedodělal, výučňák nemám. Ale naši zato nemůžou.“ ¢ ¢„Než jsem nastoupil, tak tady žádný management nefungoval.“ ¢ ¢X Nadinterpretace -když v datech vidíme i to, co v nich není -v kódování jde o vystižení toho, co se objevuje v datech, nikoliv toho, co si myslíme my sami ¢ OD KÓDOVÁNÍ KE KATEGORIZACI ¢Kategorizace je procesem seskupování pojmů, které se zdají příslušet stejnému jevu (Strauss & Corbinová, 1999). ¢Kolik kategorií? ¢Co pak s nimi? ¢ technika vyložení karet http://nd01.jxs.cz/162/178/8e2e7b95ab_46411573_o2.jpg OD KATEGORIÍ K TEORII ¢ ¢Kostra analytického příběhu: jednoduchý popis kategorií a vztahů mezi nimi. Účelem kostry je formulovat klíčová tvrzení, na která výzkumník přišel a to tak, aby byla soustředěna kolem ústředního jevu, který byl zkoumán. Jde obvykle o několik poměrně strohých oznamovacích vět. Kostru lze také zobrazit graficky v podobě schématu. ¢Kvalitativní výzkum může sloužit k prohloubení dosavadní teorie nebo k vytvoření teorie nové. ¢V kvalitativním výzkumu vzniká teorie, která popisuje v termínech vědy to, o čem informanti hovoří svým jazykem. ¢Vytváříme vlastní sociální konstrukci reality, která je ovlivněna podobou dosavadního vědění výzkumníka. SHRNUTÍ ¢Jak se naučit dělat kvalitativní výzkum? ¢ Čtěte! KDE SE DOČÍST VÍCE http://image.srovname.cz/cz/500/1350721/jan-hendl-kvalitativni-vyzkum.jpg http://knihomol.phil.muni.cz/files/pic431/bib431820-book090126220104.jpg http://knihy.abz.cz/imgs/products/img_227855_orig.jpg