PEDAGOGICKO-VÝCHOVNÁ REHABILITACE VYUČUJÍCÍ: VLADIMÍRA SOPORSKÁ Definice •Proces, jehož cílem je dosáhnout maximálně možné vzdělanosti lidí se závažnými zdravotními problémy •Podpora aktivního zapojení do všech obvyklých aktivit společenského života •Má pomoci člověku dosáhnout k samostatnému rozhodování a v důsledku toho i k plnohodnotnému společenskému a pracovnímu uplatnění > Metody a prostředky •Prolínají se s prostředky léčebnými, sociálními i pracovními •Při socializaci člověka hraje edukace významnou roli a nelze ji vnímat jen jako aktivitu, která se týká pouze období dětství nebo dospívání •Výchova je permanentní celoživotní proces a vzdělávání je nutno chápat jako otevřený systém •Je nejvýznamnější právě v období dětství a dospívání • > Metody a prostředky •Proces PVR je cílevědomě organizován zejména působením pedagogicko-psychologických prostředků •Nejčastěji se využívají metody, formy a prostředky oboru speciální pedagogiky, které v procesu výchovy a vzdělávání respektují druh a stupeň zdravotního problému jednotlivého člověka • > Prostředky PVR využívá zejména tyto prostředky: •Speciálně-pedagogická diagnostika •Edukace •Reedukace •Kompenzace •Stimulace a facilitace • > Dělení SP Podle druhového zaměření na zdravotní problémy a podle metod práce se dělí na: •Somatopedii (vzdělávání a výchova při tělesném impairmentu) •Psychopedii (mentální impairment) •Oftalmopedii (zrakový impairment) •Surdopedii (sluchový impairment) •Etopedii (při poruchách chování) •Logopedii (při poruchách komunikace) • > Legislativa V současné době je vzdělávání dětí, žáků a studentů se ZP (od mateřských škol po vyšší odborné školy) legislativně upraveno školským zákonem a příslušnou prováděcí vyhláškou: •Zákon č. 472/2011 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) •Vyhláška MŠMT č. 27/2016 Sb., o vzdělávání dětí, žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných > Školský zákon Dle školského zákona se dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami rozumí osoba se: •zdravotním postižením – mentální, tělesné, duševní •zdravotním znevýhodněním – dlouhodobá nemoc, lehčí poruchy učení či chování •sociálním znevýhodněním – rodinné prostředí, nařízená ústavní výchova > Práva •Podle školského zákona mají děti, žáci a studenti se ZP stejně jako ostatní děti, žáci a studenti právo na vzdělávání •Jeho obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem •Právo na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní a na poradenskou pomoc školy i školského poradenského zařízení •Vzdělávání ve školách zaměřených na jednotlivé druhy ZP (dříve spec. školy) má důležité místo v systému vzdělávání lidí s postižením • > Integrované vzdělávání •Pokud není důvod pro zařazení do speciálního vzdělávacího zařízení, preferuje se možnost volby vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu •Tento směr je označován jako integrované („inkluzivní vzdělávání“) vzdělávání •Podporuje zachování přirozeného komunitního prostředí dítěte, žáka, studenta •Společné, tzv. integrované vzdělávání představuje jeden z účinných nástrojů sociálního učení a je jedním z důležitých faktorů prevence sociálního vyloučení osob ze ZP • > Individuální integrace •Vzdělávání žáků s postižením ve třídách ve škole hlavního vzdělávacího proudu (běžné škole) nebo ve speciální škole určené pro žáky s jiným druhem zdravotního postižení •Probíhá se současným zajištěním odpovídajících vzdělávacích podmínek a nezbytné speciálně pedagogické nebo psychologické péče. •Jedná se o upřednostněnou volbu, vyhodnocují se však reálné možnosti uspokojování speciálních vzdělávacích potřeb žáka. •Při výběru vzdělávací cesty žáka je vždy rozhodující vyjádření rodičů. •Integrovaní žáci jsou zpravidla vzděláváni podle individuálního vzdělávacího plánu. > Skupinová integrace •Vzdělávání žáků ve speciálních třídách, odděleních či studijních skupinách zřízených pro žáky se zdravotním postižením ve školách hlavního vzdělávacího proudu (běžné škole) nebo ve speciální škole určené pro žáky s jiným druhem ZP •Při skupinové integraci se žáci mohou v některých vyučovacích předmětech vzdělávat společně s ostatními žáky školy a v rámci svých možností jsou zapojeni do všech aktivit mimo vyučování. > SPC •Významnou roli v procesu integrovaného / inkluzivního vzdělávání mají speciálně-pedagogická centra •Pracovníci těchto školských poradenských zařízení poskytují rodinám, pedagogům a dalším zainteresovaným subjektům na integraci dětí, žáků a studentů s postižením individuální podporu včetně informací o speciálních metodách výuky a výchovy apod. > Vzdělávání •Při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování se stanovují vhodné podmínky odpovídající potřebám ZP •Při hodnocení žáků a studentů s postižením se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění •Vyžaduje-li to povaha postižení, zřizují se pro tyto děti, žáky a studenty jednotlivé třídy, oddělení nebo studijní skupiny s upravenými vzdělávacími programy > Vzdělávání •Děti, žáci a studenti s postižením mají právo bezplatně užívat při vzdělávání speciální učebnice a speciální didaktické a kompenzační učební pomůcky poskytované školou •Např. těm, kdo nemohou číst běžné písmo zrakem, se zajišťuje právo na vzdělávání s použitím Braillova hmatového písma •Ředitel školy může se souhlasem Krajského úřadu zřídit funkci asistenta pedagoga. > Asistent pedagoga Škola může zřídit pozici asistenta pedagoga, jehož hlavními činnostmi jsou: •Pomoc žákům s postižením při přizpůsobení se školnímu prostředí, •Pomoc pedagogickým pracovníkům školy při výchovné a vzdělávací činnosti, •Pomoc při komunikace se žáky, •Při spolupráci se zákonnými zástupci žáků a komunitou, ze které žák pochází • > Podpůrná opatření •Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se uskutečňuje s pomocí podpůrných opatření •Nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte, žáka nebo studenta. •Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a školským zařízením. > Podpůrná opatření •Využívání speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání •Kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek •Speciálních učebnic a didaktických materiálů •Zařazení předmětů speciálně-pedagogické péče •Poskytování pedagogicko-psychologických služeb •Zajištění služeb asistenta pedagoga •Snížení počtu žáků ve třídě •Oddělení nebo studijní skupina či jiná úprava organizace vzdělávání zohledňující speciální vzdělávací potřeby žáka > Podpůrná opatření •V případě středních škol (pokud to vzdělávání žáka vyžaduje) je možné vzdělávání prodloužit o 1 - 2 roky nebo jeden ročník rozložit na 2 roky. •Pokud žák měl v průběhu vzdělávání podpůrná opatření, která jsou takového druhu, že se bez nich neobejde ani při přijímacím řízení, pak mu bude upraven průběh této zkoušky. •Také při ukončování vzdělávání na střední škole zakončené závěrečnou nebo maturitní zkouškou, výučním listem a praktickou zkouškou nebo absolutoriem na konzervatoři nebo na VOŠ •Zahrnují také požadavek na stavební úpravy prostor, kde se žák vzdělává. > Podpůrná opatření Podpůrná opatření se podle rozsahu a obsahu člení do I. – V. stupně, opatření různých stupňů lze kombinovat. •I. stupeň podpůrných opatření vždy navrhuje a poskytuje škola. •II. -V. stupeň podpůrných opatření navrhuje a metodicky provází v jeho naplňování školské poradenské zařízení (pedagogicko-psychologická poradna, speciálně pedagogické centrum) > Volba podpůrných opatření •Zákon specifikuje vybrané druhy podpůrných opatření, které mohou ve výuce uplatnit pedagogové •Cílem je podpořit vzdělávání žáka zejména změnou pedagogických postupů. •Pokud je charakter obtíží žáka takový, že postačují úpravy pedagogických postupů, pak škola volí 1. stupeň podpůrných opatření. •Může postačovat jen zvýšená individualizace v pedagogických postupech. > Plán pedagogické podpory •Někdy je třeba, aby se na úpravách vzdělávání žáka podílelo více pedagogů, pak je vhodné vytvořit Plán pedagogické podpory. •Stručně popisuje, ve kterých oblastech vzdělávání má žák problémy, co se v postupech práce změní, a jaké změny promítnou do metod práce, organizace vzdělávání žáka i jeho hodnocení. •Popis má být stručný, je záznamem pro pedagogy, kteří s žákem pracují, a poskytuje jim zpětnou vazbu. > Plán pedagogické podpory •Zpracovává přímo škola v prvním stupni podpůrných opatření s cílem podpořit žáka, u kterého se projevují mírné obtíže ve vzdělávání. •Pokud k podpoře vzdělávání žáka nepostačí podpůrná opatření prvního stupně poskytovaná školou, školské poradenské zařízení navrhne některá z opatření druhého až pátého stupně, mezi které patří mimo jiné také individuální vzdělávací plán. • > IVP •Závazný pracovní materiál sloužící všem, kteří se podílejí na výchově a vzdělávání žáka •Stanoven je v případě potřeby jak pro žáky integrované v běžné škole, tak pro žáky školy speciální. •Vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu povoluje ředitel na základě žádosti zákonného zástupce žáka (popř. na žádost žáka, pokud je zletilý) a doporučení školského poradenského zařízení • > IVP •Vychází ze školního vzdělávacího programu příslušné školy, závěrů speciálně pedagogického vyšetření, popř. psychologického vyšetření školským poradenským zařízením, popř. doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře nebo dalšího odborníka, a vyjádření zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka. •Je vypracováván pro ty předměty, ve kterých se zdravotní postižení žáka výrazně projevuje •Vypracovává ho přímo učitel daného předmětu ve spolupráci se školským poradenským zařízením, zákonnými zástupci žáka a žákem samotným. > IVP •Obsahuje údaje o skladbě druhů a stupňů podpůrných opatření poskytovaných v kombinaci s tímto plánem, identifikační údaje žáka a údaje o pedagogických pracovnících podílejících se na vzdělávání žáka. •V individuálním vzdělávacím plánu jsou dále uvedeny informace o: •úpravách obsahu vzdělávání žáka, •časovém a obsahovém rozvržení vzdělávání, •úpravách metod a forem výuky a hodnocení žáka, •případné úpravě očekávaných výstupů vzdělávání žáka. > Terciární vzdělávání – VŠ •Dříve byly vysoké školy téměř bez výjimky bariérové a prakticky neexistovaly podpůrné nástroje pro tento typ vzdělávání •Dnes je přes řadu obtíží situace významně příznivější a samotné vysoké školy rozšiřují síť středisek podpory studentů se speciálními potřebami •Počet studentů a absolventů se ZP na vysokých školách se tak každoročně v ČR zvyšuje •Vzdělávání vysokoškolských studentů se ZP aktuální česká legislativa neupravuje > Terciární vzdělávání •Nezastupitelné místo má další (celoživotní) vzdělávání lidí s postižením - způsob řešení jejich vzdělávacího deficitu v minulosti, kdy nabídka škol a možnosti vzdělávání k profesnímu uplatnění byly orientovány převážně na výkon manuálních činností •V řadě případů byl základ „deficitního vzdělávání“ položen již na základní škole •Při řešení uvedeného deficitu a při dalším vzdělávání lidi s postižením hraje významnou úlohu distanční a e-Learningové vzdělávání - umožňuje za pomoci moderních informačních technologií do značné míry a efektivním způsobem překonávat fyzické i lidské bariéry klasického školského systému > Vzdělávání vs. zaměstnání •Vzdělání se promítá do možností získat zaměstnání odpovídající schopnostem a zájmům člověka •I když postavení lidí s postižením a vývoj na trhu práce má nejisté prognózy a míra jejich zaměstnanosti je nízká, aktuální úpravy zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti směřují k tom, aby lidé s postižením na trhu práce měli alespoň přibližně stejné podmínky jako ostatní skupiny •V tomto kontextu sehrává přístupné vzdělávání včetně vysokoškolského o to větší význam -> dlouhodobě je více nezaměstnaných mezi lidmi s nižším vzděláním • > •Co si z dnešní hodiny odnáším ? > Děkuji za pozornost >