bp4839 Kineziologie, Algeziologie a odvozené techniky diagnostiky a terapie 4 - Kyčelní kloub Mgr. Zuzana Kršáková Funkční anatomie a kineziologie pánve Kosti ●os coxae ●os ilium ●os ischii ●os pubis ●os sacrum ●os coccygis Kloubní spojení ●art. lumbosacralis ●art. sacroiliaca ●symphysis pubica ●art. sacrococcygeale ●art. coxae https://zehrcenter.com/ligaments-tendons-muscles/ Funkční anatomie a kineziologie kyčle •Omezený kulový kloub s hlubokou jamkou •Synoviální •Sférický (triaxiální) Funkce: •pohyb volné DK vůči trupu •FLX trupu při omezení rozvíjení páteře •přenos zátěže axiálního systému na dolní končetiny •Balanční kloub - udržuje rovnováhu trupu Výsledek obrázku pro kyÄ�elnà kloub Articulatio coxae •Hlavice kloubu = Caput femoris - průměr cca 4,5 cm - kloubní plocha asi 3/4 kulovitá (Čihák) + fovea capitis femoris – vkleslá jamka na vrcholu hlavice → lig. capitis femoris •Jamka kloubu = acetabulum - složena ze všech 3 pánevních kostí - obvod jamky – vystlán facies lunata → kaudálně neuzavřená – incisura acetabuli (lig. transversum acetabuli) - labrum acetabuli – zvyšuje okraje - pulvinar acetabuli – tukový polštář ve fossa acetabuli, absorbce nárazů hlavice femuru a acetabula https://www.kenhub.com/en/library/anatomy/hip-joint intraartikulární vaz kyčelního kloubu. Jde z incisura acetabuli na hlavici femuru. Nemá mechanickou funkci, prochází jím funkčně nevýznamná drobná arterie Articulatio coxae 1 – kloubní chrupavka na facies lunata acetabuli 2 – pulvinar acetabuli 3 – lig. capitis femoris 4 – lig. transversum acetabuli 5 – labrum acetabuli 6 – zona orbicularis Caput femoris vs. acetabulum •osa krčku femuru jde šikmo superiorně, mediálně a anteriorně • geometrický střed - tři osy kloubu •kolodiafyzární úhel - 125° -krček s diafýzou femuru -Děti 150° (fyziologická valgozita) - 4,5 měs. nákrok DK (DMO – 180°) •anteverzní (torzní) úhel • krček femuru s frontální rovinou -Děti 40° -Dospělí 10- 30° Tvarová variabilita krčku a hlavice! Novorozenec drží kyčelní klouby vnitřní rotaci, ventrální flexi a abdukci. V šesti měsících přichází změna – nastává aktivace zevních rotátorů po uvolnění iliopsoatů. Ve druhém trimeonu se zvětšuje rozsah hybnosti KK, zejména ZR, ABD a FL, které jsou důležité pro nakročení k otáčení. V první polovině třetího trimeonu se KK začínají zatěžovat vertikálně. Kojenec se dostává do šikmého sedu a quadrupedální postura se projevuje ve funkci kyčelních kloubů. Ve čtvrtém trimeonu nastává kompletní vertikální zatížení s nástupem bipedální postury a lokomoce se zvýšením nároků na m.gluteus medius. Stabilita vs. ROM •COXA VALGA -maximální úhly -kolodiafyzární 125°, anteverzní 25° -nedostatečná stabilita -adaptace spíše na rychlostní pohyby •COXA VARA -minimální úhly -kolodiafyzární úhel 115°, anteverzní 10° -Stabilní, snížený ROM - adaptace spíše pro sílu https://en.wikipedia.org/wiki/Coxa_vara#/media/File:FemurAngles.jpg Úhel se mění s věkem. Při narození dosahuje téměř 160° a snižuje se až na 125 – 135° v dospělosti. Existuje zde ovšem značná variabilita. Důležité úhly •Wibergův úhel inklinace 30° = úhel mezi vertikálou a koncem přesahu acetabula přes hlavici femuru laterálním směrem •Úhel anteverze = osa acetabula, laterálně, inferiorně a anteriorně, svírá s horizontálou úhel 30° - 40° Jones, S. F. (1990). The Physiology of the Joints| The Physiology of the Joints, IA Kapandji (Ed.),(vol 2, Lower Limb), Churchill Livingstone, Edinburgh, 5th edn (1987), p. 242, Illus.£ 10.95, ISBN: 0443036187. Další významný úhel je úhel anteverze, popř. retroverze krčku. Je to úhel, který svírá dlouhá osa krčku s frontální rovinou proloženou kondyly femuru. Pokud krček leží před touto rovinou, hovoříme o anteverzi. Ve vzácném případě retroverze je situován dorzálně. I tento úhel se mění s věkem. Při narození se pohybuje kolem 40°, u dospělých činí obvykle 7 až 15°. I zde je značná variabilní šíře. Torzní úhel krčku femuru Hodnoty anteverze nebo retroverze mají významný vliv na rozsah rotačních pohybů kyčelního kloubu - coxa antetorta vede k omezení zevní rotace, coxa retroverta k omezení vnitřní rotace. (Bartoníček a Heřt, 2004; Kapandji, 1987; Kolář et al., 2009) Kyčelní kloub u osob s DMO Kolodiafyzární úhel je u dětí s DMO valgózní a je zvýšená anteverze krčku femuru - coxa valga antetorta neurogenes. Současně nedochází k vývoji jamky. Vzniká strmá stříška a tím nedostatečné krytí hlavice. Postupně se hlavice decentruje, až luxuje. Samotný tvar hlavice je oploštěn superomediálně, později i superolaterálně. (Dungl et al., 2014; Kolář, 1998) Evoluce? •Střední postavení: - ideální kontakt hlavice a acetabula -FLX asi 90°, mírné ABD, mírné ZR •Klek na čtyřech - centrovaný KYK (Kapandji) → stoj – decentrovaný KYK Jones, S. F. (1990). The Physiology of the Joints| The Physiology of the Joints, IA Kapandji (Ed.),(vol 2, Lower Limb), Churchill Livingstone, Edinburgh, 5th edn (1987), p. 242, Illus.£ 10.95, ISBN: 0443036187. KIoubní pouzdro -velmi silné (stabilita) - Od okrajů acetabula na collum femoris •Zesílení díky srůstu s vazy (zepředu až 10 mm, zadní a spodní strana krčku slabší) •Proprioreceptory - statika, dynamika KYK + posturální stabilita trupu a páteře •Nociceptory - podíl na pseudoradikulárních lumboischialgických sy – reflexní šíření Kloubní pouzdro - Vlákna ve 4 směrech: •longitudiální (1) •šikmá (2) •obloukovitá (3) •kruhová (4) Jones, S. F. (1990). The Physiology of the Joints| The Physiology of the Joints, IA Kapandji (Ed.),(vol 2, Lower Limb), Churchill Livingstone, Edinburgh, 5th edn (1987), p. 242, Illus.£ 10.95, ISBN: 0443036187. Synoviální záhyby - frenula capsulae, důležité pro pohyby do ABD a ADD. Při ADD se spodní část pouzdra uvolňuje (61-1,3) a vrchní napíná (1,2), při ABD se vrchní část pouzdra “skládá” (2) a spodní napíná (1), krček femuru “naráží” do labra, které se převrací (4) (nelimituje RP do ABD) Trabekulární formace kyčel ●Orientace lamel spongiózní kosti formuje trabekulární systémy odpovídající směru axiální zátěže ●Průnik (1) a (3) formace “Gotického archu”, okraj (3) slabší density kosti bez křížení trabekul ●Krček a hlavice femuru zahrnuje také průnik obloukovité orientace trabekul (1) a podpůrného svazku (2) - průnik místo zvýšené density kosti ●Mezi průniky v oblasti hlavice a začátku diafýzy femuru oblast oslabení (+) - nejčastější místo zlomenin krčků femuru Ligamenta KYK ANTERIORNÍ ASPEKT = „Z“ tvar • Lig. Iliofemorale pars superior - mísí se s m.gluteus minimus (1f) - mísí se m. vastus lateralis (1g) •Lig. Iliofemorale pars inferior •Lig. Pubofemorale - mísí se s m. pectineus POSTERIORNÍ ASPEKT •Lig. ischiofemorale - společný úpon s m. obt. externus 3- lig. capitis femoris 4- lig. transversum acetabuli 6- zona orbicularis Jones, S. F. (1990). The Physiology of the Joints| The Physiology of the Joints, IA Kapandji (Ed.),(vol 2, Lower Limb), Churchill Livingstone, Edinburgh, 5th edn (1987), p. 242, Illus.£ 10.95, ISBN: 0443036187. Podle Drugy aj. (2001) je kloubní pouzdro kyčelního kloubu silné a sbíhá vpředu od okrajů acetabula na linea intertrochanterica a vzadu na collum femoris. Pouzdro je zpevněno vazy. Nejsilnějším vazem v těle je ligamentum iliofemorale jdoucí od spina iliaca anterior inferior k linea intertrochanterica. Od sedací kosti sbíhá ligamentum ischiofemorale, od stydké kosti ligamentum pubofemorale. Zona orbicularis je prstencovité pokračování obou předchozích vazů na spodní ploše pouzdra. Ligamentum transverzum acetabuli je pokračováním labrum acetabulare a přemosťuje incisura acetabuli. Ligamentum capitis femoris vybíhá z fovea capitis femoris do incisura acetabuli. S kloubní dutinou může souviset bursa iliopectinea. Mezi iliofemorálním a pubofemorálním ligamentem je kl. pouzdro tenčí (Fig. 65 - X) a pojí se s bursou mezi kl. pouzdrem a šlachou m. iliopsoas. Někdy v této oblasti pouzdro perforováno a komunikuje přímo s burzou. lig. iliofemorale ●zepředu ●nejsilnější vaz v těle ●Od SIAS k linea intertrochanterica ● (pars superior, inferior) ●omezuje záklon trupu vůči femuru ●pars superior omezuje ZR a ADD https://teachmeanatomy.info/lower-limb/joints/hip-joint/ https://drjustindean.com/hip/ Kho, J., Azzopardi, C., Davies, A. M., James, S. L., & Botchu, R. (2020). MRI assessment of anatomy and pathology of the iliofemoral ligament. Clinical Radiology, 75(12), 960-e17. Anterior approaches to the hip may be used for hip arthroplasties and arthroscopic procedures, such as in the treatment of femoral acetabular impingement (FAI). Anterior approaches involve capsulotomy with or without repair through the anterior capsule, which may include the iliofemoral ligament depending on the particular technique utilised. Following hip arthroscopy, defects in the iliofemoral ligament have been demonstrated both on MRA and on repeat arthroscopy (Kho, J., Azzopardi, C., Davies, A. M., James, S. L., & Botchu, R. (2020). MRI assessment of anatomy and pathology of the iliofemoral ligament. Clinical Radiology, 75(12), 960-e17.) lig. pubofemorale ●od ramus osis pubis anteriorně na fossa trochanterica ●splývá s vlákny m. pectineus ●omezuje ABD a ZR Kho, J., Azzopardi, C., Davies, A. M., James, S. L., & Botchu, R. (2020). MRI assessment of anatomy and pathology of the iliofemoral ligament. Clinical Radiology, 75(12), 960-e17. lig. ischiofemorale ●zezadu ●od tuber ischiadicum vrchem anteriorně do fossa trochanterica ●některá vlákna splývají se zónou orbicularis ●omezuje ADD a VR Výsledek obrázku pro ligamentum ischiofemorale - pokračování ligamentum pubofemorale a ischiofemorale ve stěně pouzdra vytváří vazivový prstenec, podchycující caput femoris Zona orbicularis Výsledek obrázku pro zona orbicularis lig. capitis femoris •uvnitř kloubu • z acetabulárního zářezu do fovea capitis femoris •cévní zásobení cpt. Femoris •kritická pozice ADD Jones, S. F. (1990). The Physiology of the Joints| The Physiology of the Joints, IA Kapandji (Ed.),(vol 2, Lower Limb), Churchill Livingstone, Edinburgh, 5th edn (1987), p. 242, Illus.£ 10.95, ISBN: 0443036187. Evoluce bipedální lokomoce •Předpětí všech vazivových struktur •vzpřímený stoj - pánev do retroverze - stočení ligament kolem krčku femuru •Při EXT se namotávají (71) - všechna ligg. napjatá (nejvíce pars inferior lig. iliofemorale) - kontrola posteriorního klopení pánve •Při FLX se odvinují (73) - Relaxace všech ligament (nestabilní) Jones, S. F. (1990). The Physiology of the Joints| The Physiology of the Joints, IA Kapandji (Ed.),(vol 2, Lower Limb), Churchill Livingstone, Edinburgh, 5th edn (1987), p. 242, Illus.£ 10.95, ISBN: 0443036187. Kruh - střední napětí ILF a ISF (acetabulum, hlavice a krček femuru) Abdukce-Addukce •ABD KYK - lig. Pubofemorale v tenzi - lig. iliofemorale pars superior – relaxace •ADD KYK - lig. iliofemorale par sup. v tenzi - lig. pubofemorale – relaxace Lig. ischiofemorale je uvolněno/protaženo při addukci a během abdukce se tenze zvyšuje Jones, S. F. (1990). The Physiology of the Joints| The Physiology of the Joints, IA Kapandji (Ed.),(vol 2, Lower Limb), Churchill Livingstone, Edinburgh, 5th edn (1987), p. 242, Illus.£ 10.95, ISBN: 0443036187. Rotace - vnitřní x zevní •ZR KYK - napětí anteriorních ligament - především horizontální části – iliofemorale pars superior a pubofemorale - lig. ischiofemorale relaxuje ●VR KYK - relaxace anteriorních ligg. - napětí lig. ischiofemorale Jones, S. F. (1990). The Physiology of the Joints| The Physiology of the Joints, IA Kapandji (Ed.),(vol 2, Lower Limb), Churchill Livingstone, Edinburgh, 5th edn (1987), p. 242, Illus.£ 10.95, ISBN: 0443036187. Rotace - vnitřní x zevní Jones, S. F. (1990). The Physiology of the Joints| The Physiology of the Joints, IA Kapandji (Ed.),(vol 2, Lower Limb), Churchill Livingstone, Edinburgh, 5th edn (1987), p. 242, Illus.£ 10.95, ISBN: 0443036187. Sed - zvýšení RP do ZR, z důvodu uvolnění ligament - iliofemorale a pubofemorale (napínají se při ZR a u FLX v KYK všechny ligamenta relaxují) Bursa iliopectinea ●mezi m.iliopsoas a os coxae ●mezi lig.iliofemorale a pubofemorale ●může komunikovat s kloubní dutinou https://en.wikipedia.org/wiki/Iliopectineal_bursa https://www.orthopedieherentals.be/nl/specialismen/heup/32/letsels/overbelastingletsels-ontstekinge n/51/slijmbeursontsteking/150/ Kineziologie KYK •kulovitý tvar hlavice – velké ROM •hluboká jamka - omezuje ABD a ADD KYK (stabilní stoj, chůze) •Triaxiální kloub 1.transverzální osa FLX/EXT (v sagitální rovině) 2.anterioposteriorní ABD/ADD (ve front. rovině) 3.vertikální ZR/VR (v trans. rovině) Jones, S. F. (1990). The Physiology of the Joints| The Physiology of the Joints, IA Kapandji (Ed.),(vol 2, Lower Limb), Churchill Livingstone, Edinburgh, 5th edn (1987), p. 242, Illus.£ 10.95, ISBN: 0443036187. Flexe v KYK - je spojená s posteriorním klopením pánve a oploštěním bederní lordózy •dle pozice v KOK: - extenze KOK - 90° (aktivně) - flexe KOK – větší ROM (napětí hamstringů) 1.120° (aktivně) 145° (pasivně) Jones, S. F. (1990). The Physiology of the Joints| The Physiology of the Joints, IA Kapandji (Ed.),(vol 2, Lower Limb), Churchill Livingstone, Edinburgh, 5th edn (1987), p. 242, Illus.£ 10.95, ISBN: 0443036187. Flexory KYK 1. FL (+ZR A ADD) •m. illiopsoas - m. psoas major (1) - m. illiacus (2) •m. adductor longus (7) •m. pectineus (6) 2. FL (+ VR a ABD) •m. tensor fasciae latae (5) - dle FLX v KOK •přední vlákna mm. glutei - m. gluteus medius et minimus (9) •m. gracilis - addukce (8) •m. sartorius (3) •m. rectus femoris (4) Jones, S. F. (1990). The Physiology of the Joints| The Physiology of the Joints, IA Kapandji (Ed.),(vol 2, Lower Limb), Churchill Livingstone, Edinburgh, 5th edn (1987), p. 242, Illus.£ 10.95, ISBN: 0443036187. leží A k F rovině Extenze v KYK -je spojená s anteriorním klopením pánve a zvýrazněním bederní lordózy - omezuje ji napětí lig. iliofemorale •dle pozice v KOK: KOK v extenzi - 20° (aktivně), - KOK ve flexi - 10° (aktivně) (bez zapojení hamstringů) 20-30°(pasivně) Jones, S. F. (1990). The Physiology of the Joints| The Physiology of the Joints, IA Kapandji (Ed.),(vol 2, Lower Limb), Churchill Livingstone, Edinburgh, 5th edn (1987), p. 242, Illus.£ 10.95, ISBN: 0443036187. Jones, S. F. (1990). The Physiology of the Joints| The Physiology of the Joints, IA Kapandji (Ed.),(vol 2, Lower Limb), Churchill Livingstone, Edinburgh, 5th edn (1987), p. 242, Illus.£ 10.95, ISBN: 0443036187. S FLX v KOK se účinnost hamstringů, jakožto EXT KYK snižuje, z důvodu zčásti “minuté” kapacity na pohyb v KOK. Sportovci (gymnasté) ●přeskoky stranou bez opory o podložku, provaz atd. ●větší flexibilita iliofemorálních ligament = kompenzace velké EXT zadní DK znatelnou anteverzí pánve Jones, S. F. (1990). The Physiology of the Joints| The Physiology of the Joints, IA Kapandji (Ed.),(vol 2, Lower Limb), Churchill Livingstone, Edinburgh, 5th edn (1987), p. 242, Illus.£ 10.95, ISBN: 0443036187. Extenzory KYK 1. jednokloubové: •m. gluteus maximus (1,1´) •zadní porce m. gluteus medius a minimus (2, 3) •m. adductor magnus (7) 2. dvoukloubové: •m. biceps femoris (4) •m. semitendinosus (5) •m. semimembranosus (6) Jones, S. F. (1990). The Physiology of the Joints| The Physiology of the Joints, IA Kapandji (Ed.),(vol 2, Lower Limb), Churchill Livingstone, Edinburgh, 5th edn (1987), p. 242, Illus.£ 10.95, ISBN: 0443036187. leží P k F rovině m. biceps femoris: n. ischiadicus / při vysokém štěpení: n. tibialis (caput longum), n. fibularis commmunis (caput breve) m. semitendinosus Začátek: tuber ischiadicum. Úpon: condylus medialis tibiae (pes anserinus). Inervace: n. ischiadicus (vysoké štěpení: n. tibialis). m. semimembranosus Začátek: tuber ischiadicum. Úpon: condylus medialis tibiae, fascia m. popliteus, ligamentum popliteum obliquum A-P stabilita pánve •Retroverze pánve ve stoji limitována iliofem. lig. •Rovnováha – nestabilní •Anteverze pánve ve stoji limitována a odraz při chůzi realizován hamstringy •Odraz při chůzi do kopce, běhu a skocích realizován hamstringy a m. glut. max. Jones, S. F. (1990). The Physiology of the Joints| The Physiology of the Joints, IA Kapandji (Ed.),(vol 2, Lower Limb), Churchill Livingstone, Edinburgh, 5th edn (1987), p. 242, Illus.£ 10.95, ISBN: 0443036187. Abdukce KYK ●ABD v 1 kloubu automaticky následuje tentýž stupeň ABD v 2 kloubu ●Zřejmé při ABD nad 30° - naklopení pánve (linii spojující SIPS protínají dlouhé osy obou DKK → každá DK musí být v 15° ABD) Jones, S. F. (1990). The Physiology of the Joints| The Physiology of the Joints, IA Kapandji (Ed.),(vol 2, Lower Limb), Churchill Livingstone, Edinburgh, 5th edn (1987), p. 242, Illus.£ 10.95, ISBN: 0443036187. Abdukce KYK ●je omezena tenzí adduktorů KYK, iliofemorálními a pubofemorálními ligamenty ●poté nárazem krčku femuru na okraj acetabula max. ABD (úhel mezi DKK)= 90° - každá DK = 45° ABD ●pánev s horizontálou 45° (směřuje ke stojné DK) ●páteř se ohýbá ke stojné DK Jones, S. F. (1990). The Physiology of the Joints| The Physiology of the Joints, IA Kapandji (Ed.),(vol 2, Lower Limb), Churchill Livingstone, Edinburgh, 5th edn (1987), p. 242, Illus.£ 10.95, ISBN: 0443036187. Sportovci ●aktivní ABD: 120° až 130° ● pasivní ABD: 180° ● ochabnutí iliofem. ligament ● anteverze pánve ● zvýraznění bederní lordózy → postavení KYK: ABD + FLX Jones, S. F. (1990). The Physiology of the Joints| The Physiology of the Joints, IA Kapandji (Ed.),(vol 2, Lower Limb), Churchill Livingstone, Edinburgh, 5th edn (1987), p. 242, Illus.£ 10.95, ISBN: 0443036187. Abduktory KYK - “m. deltoideus coxae” •m. gluteus medius (1) •m. tensor fasciae latae (3) •m. gluteus maximus - horní vlákna (4) (Véle, 1997) •m. piriformis (5), •m. gluteus minimus (2) 1. ABD+FL+VR: pars anterior 1-2, 3 (4) 2. ABD+EXT+ZR: pars posterior 1-2, 4 Iniciální ABD: 1+4 Následná ABD: 1 (max. efektivita při 35°) Jones, S. F. (1990). The Physiology of the Joints| The Physiology of the Joints, IA Kapandji (Ed.),(vol 2, Lower Limb), Churchill Livingstone, Edinburgh, 5th edn (1987), p. 242, Illus.£ 10.95, ISBN: 0443036187. leží L k S rovině, plochu mezi m. TFL a horními vlákny m. GMAX, ktoré se upínají do fascie lata - hluboká fascie, rovnováha vektorů - výsledně čistá abdukce Addukce KYK •čistou ADD lze provést pouze z ABD •Max. ADD KYK - 30° Značně nestabilní pozice: -ADD, FLX, ZR = sed se překříženýma nohama Jones, S. F. (1990). The Physiology of the Joints| The Physiology of the Joints, IA Kapandji (Ed.),(vol 2, Lower Limb), Churchill Livingstone, Edinburgh, 5th edn (1987), p. 242, Illus.£ 10.95, ISBN: 0443036187. Adduktory KYK •m. adductor magnus (1) •m. adductor longus (13) •m. adductor brevis (14) •m. gracilis (4) •m. semimembranosus (5) •m. semitendinosus (6) •m. biceps femoris (7) •m. gluteus maximus (8) •m. quadratus femoris (9) •m. pectineus (10) •m. obturatorius internus (11) •m. obturatorius externus (12) Jones, S. F. (1990). The Physiology of the Joints| The Physiology of the Joints, IA Kapandji (Ed.),(vol 2, Lower Limb), Churchill Livingstone, Edinburgh, 5th edn (1987), p. 242, Illus.£ 10.95, ISBN: 0443036187. leží M k S rovině, důležité při lyžování a jízdě na koni Rotace KYK ●ROM rotace dle úhlu anteverze krčku femuru (děti - větší úhel anteverze – větší VR femuru) + při současné flexi KYK je ROM větší (relaxace ilio - a pubofemorálních ligg.) VR-30° ZR- 60° Jones, S. F. (1990). The Physiology of the Joints| The Physiology of the Joints, IA Kapandji (Ed.),(vol 2, Lower Limb), Churchill Livingstone, Edinburgh, 5th edn (1987), p. 242, Illus.£ 10.95, ISBN: 0443036187. coxa antetorta vede k omezení zevní rotace, coxa retroverta k omezení vnitřní rotace. Zevní rotátory KYK Pelvitrochanterické svaly: •m. piriformis (1) •m. obturatorius internus (2) •mm. Gemelli •m. obturatorius externus (3) •m. quadratus femoris (4) Některé adduktory: •m. pectineus (6) •m. gluteus maximus: povrchová (7), hluboká (7‘) vlákna •zadní vlákna m. gluteus min a med. (8) + (Pospíšil) •M. add. Longus, magnus (hamstr. část), brevis •M. tensor fasciae latae •M. biceps femoris Jones, S. F. (1990). The Physiology of the Joints| The Physiology of the Joints, IA Kapandji (Ed.),(vol 2, Lower Limb), Churchill Livingstone, Edinburgh, 5th edn (1987), p. 242, Illus.£ 10.95, ISBN: 0443036187. https://www.wikiskripta.eu/w/Musculus_obturatorius_externus orientace P k vertikální ose kyčle, m. obturatorius externus úpon do fossy trochantericy zepředu KYK - spíše FLX KYK Vnitřní rotátory KYK Inverze funkce Do 40° VR: ●m. tensor fasciae latae (1) ●m. gluteus minimus (2) ●m. gluteus medius (3) m. obturatorius externus + m. pectineus – ZR KYK Nad 40° VR: ●m. obturatorius externus ●m. pectineus m. TFL m gluteus medius et minimus – ZR KYK Jones, S. F. (1990). The Physiology of the Joints| The Physiology of the Joints, IA Kapandji (Ed.),(vol 2, Lower Limb), Churchill Livingstone, Edinburgh, 5th edn (1987), p. 242, Illus.£ 10.95, ISBN: 0443036187. m. OE a pectineus se nad 40 st. dostanou více A k vertikální ose kyčle, GMED a MIN. více P k vertikální ose kyčle Transverzální stabilita pánve ve stoji Stoj na jedné DK jen homolaterální abduktory (m. TFL, m. gluteus medius) Stoj na obou DKK a)vyvážený tah adduktorů a abduktorů b)převaha ABD jedné DK a ADD druhé DK → laterální shift pánve na stranu s převahou ADD Jones, S. F. (1990). The Physiology of the Joints| The Physiology of the Joints, IA Kapandji (Ed.),(vol 2, Lower Limb), Churchill Livingstone, Edinburgh, 5th edn (1987), p. 242, Illus.£ 10.95, ISBN: 0443036187. Jones, S. F. (1990). The Physiology of the Joints| The Physiology of the Joints, IA Kapandji (Ed.),(vol 2, Lower Limb), Churchill Livingstone, Edinburgh, 5th edn (1987), p. 242, Illus.£ 10.95, ISBN: 0443036187. Transverzální stabilita pánve - chůze ●M. gl. medius na oporné DK zabraňuje poklesu pánve na straně švihové DK a uvolňuje švihovou končetinu k posunu vpřed ●Adduktory švihové končetiny – udržují rovný směr chůze •TRENDELENBURGŮV PŘÍZNAK - stoj 30s na 1DK: - při insuficienci m.gluteus medius → lat. shift na opačnou stranu •DUCHENNŮV PŘÍZNAK: -při m.gluteus medius a m.gluteus minimus → úklon těla ke stejné straně (nebo nevědomé odlehčení kyčle) Jones, S. F. (1990). The Physiology of the Joints| The Physiology of the Joints, IA Kapandji (Ed.),(vol 2, Lower Limb), Churchill Livingstone, Edinburgh, 5th edn (1987), p. 242, Illus.£ 10.95, ISBN: 0443036187. Tilt pánve ve vztahu k: •Diaphragma pelvis – thoracis – oris Globální pohybové vzory (DNS) http://chadwaterbury.com/wp-content/uploads/2013/01/opening-scissors-syndrome.jpg KYK při zátěži vyšší statická zátěž KYK při: ●Zvýšené bederní lordóze ●Nadváze ●práci s těžkými břemeny - Bolesti připomínají ischias – zhoršují se při delším stání, nošení těžkých břemen,… Vede často k pseudoradikulární bolesti, hypertonu m. adductor longus, hypotonu m. gracilis, omezení VR KYK (dle Cyriaxe), zkracování kroku, … => => rozvoji koxartrózy (Véle, 1997) Dif. Dg. - Psychosomatika Bolest kyčle ●Neschopnost se rozhodnout, rozhoupat, udělat první krok Bojovníci v józe ●Koleno předbíhá špičku = žije v budoucnosti ●Špička před kolenem = žije v minulosti ●Koleno a těžiště nad vrcholem klenby= žije v přítomném okamžiku. (Pospíšil, 2017) https://www.jogadnes.cz/joga/virabhadrasana-bojovnik-1-2-3-4796/ Inverze funkce svalů KYK ●Svaly u kloubů se 3 stupni volnosti, nemají při každé pozici kloub stejnou funkci, jejich sekundární funkce mohou být změněné, nebo úplně obrácené Inverze flexorové komponenty adduktorů: ●vzpřímená pozice - ADD jako FLX (výjimka post. č. m.ADDMAG až do - 20st.) ●FLX jen do doby, když femur “stojí” pod místem začátku adduktorů ●m. add.longus +50 ještě FLX, +70 inverze EXT, m. add.brevis +50 ještě FLX, nad inverze EXT ●m. gracilis +40 FLX ●m. quadratus femoris u FLX v KYK - extensor KYK, u EXT v KYK - flexor KYK Inverze svalů KYK ●efektivita svalů závisí na pozice KYK ●při FLX v KYK jsou EXT KYK v prodloužení (napínají se) ●u 120st. FLX v KYK některá vlákna m. GMAX ve 100% prodloužení, vl. hamstringů v 50% prodloužení (pozice sprinterů - max. FLX v KYK následována EXT v KOK, generace dostatečné síly pro efektivní odraz) Jones, S. F. (1990). The Physiology of the Joints| The Physiology of the Joints, IA Kapandji (Ed.),(vol 2, Lower Limb), Churchill Livingstone, Edinburgh, 5th edn (1987), p. 242, Illus.£ 10.95, ISBN: 0443036187. Inverze svalů KYK ●m. piriformis u vzpřímené pozice ZR, ABD, FLX ●u flexe nad 60 st. inverze funkce k VR, ABD, EXT ●u velké FLX abduktor m. obturatorius internus a všechny vlákna m. GMAX (do té doby spodní masa m. GMAX addukce) ●u flexe nad 90 st. je m. GMIN a m. TFL ADD, FLX a VR Jones, S. F. (1990). The Physiology of the Joints| The Physiology of the Joints, IA Kapandji (Ed.),(vol 2, Lower Limb), Churchill Livingstone, Edinburgh, 5th edn (1987), p. 242, Illus.£ 10.95, ISBN: 0443036187. Inverze svalů KYK You can find this video and over 300 more with over 30 added each and every week! http://www.learnmuscles.com/product/digital-comt-subscription/ Dr. Joe Muscolino of learnmuscles.com is a leading educator in the world of anatomy and physiology (kinesiology) and manual and movement therapy. m. Adductor magnus - dvojitý sval ●největší a nejsilnější z adduktorového komplexu ●funkčně se dělí na pubofemorální a ischokondylární část ●duální role stabilizátoru pánve a adduktoru KYK ●obdoba jako u m. deltoideus (jedna jeho část flektuje KYK, další extenduje KYK, společně obě části KYK addukují) ●adduktorová část (začíná na ramus inferior ossis pubis a ramus ossis ischii), hamstringová část začíná na tuber ischiadicum ●add část se upíná na posteriórní plochu proxim. femuru, střed linie aspery a med. supracondylární linii (inervace n.obturatorius L2-L4) ●hamst část se upíná na tuberc. add (inervace n. ischiadicus (L4-S1) m. Adductor magnus - dvojitý sval ●přední vlákna (add) napomáhají FLX a VR v KYK ●zadní vlákna (hamst) napomáhají EXT a ZR v KYK ●AddMAG je významný EXT KYK, efektivnější hlavně z pozice FLX v KYK, i v porovnání s hlavními EXT KYK (hamstringy, m.GMax) ●peak kontrakce z pozice max. FLX, “deep squat” https://www.physio-pedia.com/Adductor_Magnus Svaly KYK - Dif. Dg. M. Iliopsoas p.f. na pánvi a páteři: ●nejsilnější flexor KYK, výraznější aktivita až od 30° FLX, nejvíc 90° - 120° (v tomto rozsahu se už žádný jiný flexor nezapojuje) ●ADD v KYK (Kappandji, Číhák, Borovanský; Janda přisuzuje ADD pouze m.psoas major) x ABD dle Kendalla a Travell je ABD možná jen při optimální výchozí pozici – protažení m.iliopsoas p.f na femuru bilaterální aktivace: ●m.psoas – ve stoji prohlubuje L lordózu ●m.iliacus – anteverze pánve (promontorium se stáčí dopředu dolů) unilaterální aktivace: ●laterální FLX trupu (bederního úseku) homolat. + rotace trupu kontralat. http://coretraining.cz/2020/08/komplexni-rozbor-iliopsoasu-myty-a-fakta/ Svaly KYK - Dif. Dg. M. Iliopsoas - funkce Chůze: ●m.iliopsoas – aktivní především při švihové fázi (FLX v KYK), zvýrazněno při běhu (start, sprint) ●m.iliacus – aktivní během celého cyklu, nejvíce při švihové fázi a uprostřed stojné fáze ●m.psoas – aktivita začíná krátce před odlepením špičky od podložky a trvá první polovinu švihové fáze (akceleruje pohyb DK), zároveň během celé švihové fáze napomáhá stabilizovat pánev na straně švihové nohy Stabilizační ●během stoje a sedu neustále mírně aktivní Proprioceptivní ●zvláště m.psoas hraje významnou proprioceptivní roli – přechází přes intervertebrální klouby Lp, přes SI skloubení a přes KYK; podává informace o vzájemném postavení v těchto kloubech Svaly KYK - Dif. Dg. M. Iliopsoas - přenesená bolest ●M.psoas major - homolat. podél Lp, rozšiřuje se na SI, až na sakrum a kraniální mediální část homolaterální hýždě ●M.iliacus - šíří se ventrálně do třísla a na proximální anteromediální část stehna Svaly KYK - Dif. Dg. M. Iliopsoas - symptomy ●jednostranný TrP - bolest homolaterálně podél Lp ●oboustranný TrP - bolest se šíří horizontálně po celé šířce Lp + často bolest na přední str. stehna ●bolesti se zhoršují při vzpřímeném stoji, potíže při vstávání z hlubokého sedu, v těžších případech -> chůzi v kleku po čtyřech ●hypertonický sval utlačuje tlusté střevo (při zácpě tlak na TrP – bolest) ●úlevová poloha LNZ s podloženými DKK s trojflexí nebo na boku ●ztráta plné EXT v KYK, celkově vadné držení těla (anteverze pánve, zvýšená L lordóza, sníženou výšku stoje kompenzuje zakláněním hlavy a šíje) ●ve stoji přenáší váhu na nepostiženou DK, postiženou drží v semiFL, trup nakloněný nad postiženou stranu ●psoatická chůze – zkracuje dobu opory na postižené DK na minimum, kulhání ●psoatický paradox – při vstávání do sedu se nejprve zvětší L lordóza, pak teprve následuje FLX trupu Svaly KYK - Dif. Dg. M. Iliopsoas - symptomy ●syndrom psoas minor – bolestivost v pravém dolním kvadrantu břicha, simulující apendicitidu (způsobeno tahem jeho šlachy) - často u mladých dívek při rychlému růstu pánve (sledováno při podezření na apendicitis, bolest může být stejně často i vlevo, nemusí striktně souviset s rychlým růstem) ●symptomatika funkčních poruch dvanáctníku, apendixu, žlučníku, ledvin, močovodu, slinivky – bolest i vegetativní reakce: nechutenství, pocit poruchy trávení (při spazmu m.psoas) - při uskřinutí močovodu svalem → stagnace moči → infekce → snadné rozšíření na ledvinu) ●dysfunkce v Th/L přechodu při TrP v m.psoas omezená R trupu obvykle kontralaterálně od postižené strany, bolest v kříži i mezi lopatkami, pseudoviscerální bolesti ●dysfunkce LS a SI spojeno s TrP v m. iliacus – bolest v segm S1 – podoba rad.sy S1 Svaly KYK - Dif. Dg. M. Iliopsoas - Aktivace a udržování TrPs ●změnou postury (způsobenou TrPs v m.iliopsoas) dochází k přetížení zádových a krčních svalů ● TrPs v: hamstringy, gluteální svaly, Thp paravertebrální svaly, extenzory Cp ●zřídka single muscle sy m. iliopsoas a m. quadratus lumborum jsou funkčně spojeny při stabilizaci Lp (+ společný úpon na crista iliaca), TrPs v obou svalech (terapie bilaterálně) ●při reflexních změnách v m.iliopsoas - často TrPs v synergistech: rectus abdominis, quadratus lumborum, rectus femoris, tensor fasciae latae, pectineus, L paravertebrální svaly, kontralaterální iliopsoas (možné i opačné ovlivnění - např. TrP v m.rectus femoris vede ke vzniku TrP v iliopsoatu) ●ovlivnění i antagonistů: hamstringy, gluteus maximus Svaly KYK - Dif. Dg. M. iliopsoas ●chronické onemocnění ledvin (TrP v m.psoas – i jiných svalech) ●hematom v m.psoas major (při antikoagulační léčbě, u mladých pac. při malých zraněních) lokální bolest, otok, potíže při chůzi, možnost útlaku n.femoralis ●hnisavá myositis iliopsoatu: lokální hypertonie, kulhání, známky zánětu ●bursitida – málo častá (často u RA) bolest v třísle, na lat.str. kyčle, šiří se ke koleni ●bolestivý sy šlachy m.iliopsoas - u pacientů s posteriorně posunutým trochanter minor přejíždí šlacha iliopsoatu přes eminentia iliopectinea ●spazmus m.iliacus - gynekologické afekce doprovázené bolestí v kříži – často zaměňováno s bolestí způsobenou funkční poruchou Lp a pánve ●TrPs v jiných svalech – bolest v Lp: qudratus lumborum (bolest se šíří horizontálně, zhoršená při kašlání a hlubokém dýchání – u iliopsoatu to není); kaudální část rectus abdominis, longisssimus thoracis, gluteus max., med. ●bolest v třísle nebo na přední straně stehna: tensor fasciae latae, pectineus, vastus intermedius, adductor longus et brevis, dist.část add magnus. Pouze pectineus a tensor mohou zároveň i omezit EXT v KYK M. Iliopsoas - “protahovat či posílit”? https://msksportsinjuryclinic.co.uk/blog/psoas-the-most-vital-muscle-in-our-body/ https://docplayer.cz/106137061-Dynamicka-neuromuskularni-stabilizace.html •Persisting muscle atrophy two years after replacement of the hip A Rasch 1, A H Byström, N Dalén, N Martinez-Carranza, H E Berg 2009 •Immediate Effect of Hold-Relax Stretching of Iliopsoas Muscle on Transversus Abdominis Muscle Activation in Chronic Non-Specific Low Back Pain with Lumbar Hyperlordosis Suthichan Malai, Sopa Pichaiyongwongdee, Prasert Sakulsriprasert 2015 Svaly KYK - Dif. Dg. M. piriformis - funkce ●stupeň FX v KYK výrazně ovlivňuje funkci m. piriformis ●neutrální postavení kyčelního kloubu: ZR, FL, ABD ●maximální flexe v kyčelním kloubu: VR, EX, ABD ●při 90° v KYK dělá ABD stehna, ale jen proti odporu ●ve stoji kontroluje a brání prudké VR stehna ●účastní se stabilizace kyčelního kloubu (pomáhá udržet caput femoris v acetabulu) ●kontroluje pohyb pánve svou excentrickou kontrakcí, při stoji napomáhá sklápění pánve ●inverze funkce při 60° FL - provádí pouze ABD (spolu s m.Obt. int. a Gmax.) ●zevní rotátory v neutrální pozici probíhají tak, že kříží vertikální osu kyčelního kloubu vzadu, nepatrně nad středem kloubu a při flexi se dostávají pod střed kloubu http://coretraining.cz/2016/10/piriformis-jak-hodny-sval-muze-udelat-mnoho-zleho-pro-vas-pohyb-a-za da/ Svaly KYK - Dif. Dg. M. piriformis - TrPs nejčastější lokalizace TrPs je na tzv. piriformis linii - spojnice trochanteru major a foramen ischiadicum, laterálně od okraje sakra → inferiorně od spina iliaca inferior posterior, pod SI ●zóna přenesené bolesti pro oba TrPs je shodná ●primárně se bolest šíří do oblasti SI, hýždí a posteriorně za kyčelní kloub, sekundárně se může šířit do 2/3 zadní strany stehna Svaly KYK - Dif. Dg. Syndrom m. piriformis má 3 komponenty: 1)myofasciální bolest vyzařující z TrPs 2)útlak nervově – vaskulárno svazku ○- n. gluteus superior et inferior =>atrofie gluteů ○- n. cutaneus femoris posterior =>bolest hýždě ○- n. ischiadicus =>parestezie po zadní straně stehna, lýtka a nohy ○- n. pudendus =>perineální bolest, sexuální dysfunkce - podle Travellové je relativní útlak struktur do jisté míry fyziologický, protože každý sval se při zkrácení nebo kontrakci „ztlušťuje“ 3)dysfunkce SI kloubu => zvýšené napětí ve svalu způsobené TrpPs může podporovat SI posun a naopak dysfunkce způsobená posunem kloubu podporuje výskyt TrPs v MP https://www.msdmanuals.com/professional/injuries-poisoning/sports-injury/piriformis-syndrome Svaly KYK - Dif. Dg. ●Piriformis syndrom – bolest a slabost při odporované ABD v 90° FL v kyčli, citlivost při zevní či intrapelvické palpaci (může být důsledkem postlaminectomického syndromu nebo coccygodynie) ●u myofasciálního syndromu m. piriformis je častý SI posun ●myofasciální syndrom MP se vyskytuje jen zřídka izolovaně, častěji však s dalšími dysfunkcemi v rámci řetězení např. extenční řetězec na DK (Lewitt) ●Kipervas et al. zjistili častý spasmus m. piriformis u pacientů s osteochondrózou v Lp a LBP (Travell a Simons) Svaly KYK - Dif. Dg. Syndrom m. piriformis - symptomy ●bolest a parestézie ve spodní části zad, v třísle, perineu, hýždích, kyčli, zadní části stehna a nohy, chodidle a během defekace v rektu ●někdy otok bolestivé DK, sexuální poruchy, dyspareunii u žen a impotenci u mužů (útlak nervů) Symptomy se zhoršují při: ●dlouhodobá VR, ADD a FL v KYK (sezení nohu přes nohu) ●dlouhodobá chůze a stání ●aktivitě svalu Svaly KYK - Dif. Dg. Syndrom m. piriformis - vyšetření anamnéza ●pád na hýždě ●bolest při brzdění pohybu: fotbal, tenis, volejbal ●bolestivá menstruace, defekace, … ve stoji ●útlak n. ischiadicus – stoj na špičkách X patách, při rozsáhlejším útlaku může pacient kulhat až vléci nohu na postižené straně ●Trendelenburgova zk. – při SMP často oslabeny ABD KYK • vsedě ●problém překřížit postiženou DK přes koleno druhé končetiny Svaly KYK - Dif. Dg. Syndrom m. piriformis - vyšetření vleže na zádech ●zk. dle Retzlaffa (stálá ZR ≥ 45° KYK při natažených DKK) – X rozdíl délka DKK, pánev asym.! ●„piriformis sign“: reprodukce bolesti při odporované ZR ●Freibergův test: omezená a bolestivá pasivní VR v KYK ●Bonnetovo znamení: kombinace pasivní ADD a VR (v 60° FL eliminace napětí zadních vláken gluteus medius a minimus) ●délka DKK – často rozdílná při TrP v MP vleže na nepostiženém boku ●Saudekův manévr: viz. Freiberg, ale v pasivní 90° FL KYK (větší vyřazení ostatních ZR) ●Robinson sign: postiženou DK vyšetřující uloží do ADD, VR a FL v kyčelním kloubu = fair pozice, vyvolání bolesti vleže na břiše ●90° FL v kolenních kloubech, pacienta vyzveme, aby roznožil bérce (VR v kyčelních kloubech) Vytvořili jsme pro vás ON-LINE ZÁSOBNÍK VYŠETŘOVACÍCH TESTŮ ZDARMA. Naleznete jej na našich stránkách zde: https://www.svetfyzioterapie.cz/online-kurz/vysetrovaci-testy Vyšetřovací testy patří k základním nástrojům fyzioterapeuta. Ve výše zmíněné sekci naleznete seznam vyšetřovacích testů (videa), používaných ve fyzioterapii, rozřazených do sekcí pro lepší orientaci. Tento on-line zásobník je zdarma a stále na něm pracujeme. Plánujeme postupně přidávat videa, popisy a odkazy. Budeme rádi za sdílení této databáze mezi fyzioterapeuty a studenty fyzioterapie. Svaly KYK - Dif. Dg. M. piriformis - aktivace a udržování TrPs ➢repetitive motion injury ➢přímé trauma s nárazem na hýžďové svaly ➢nezvyklé přetížení: brzdění prudké VR, při pokládání břemene mezi DKK, široký stoj s koleny maximálně oddálenými, … ➢uvedení svalu s latentním TrP do zkrácené pozice na delší dobu (gynekologické či urogenitální vyšetření) ●přetěžování ve FL a ABD (řízení auta) ●imobilizace postižené končetiny ●nestejná délka DKK ●hyperpronace nohy ●arthritis kyčelního kloubu ●chronické infekce (pánevní oblast, infekční sacroiliitis) ●sezení na pokrčené noze v ABD a ZR https://mobivenal.sk/zvyknete-sediet-s-prekrizenymi-nohami-nerobte-to-lebo/ Svaly KYK - Dif. Dg. Syndrom m. piriformis - Dif. Dg. ●postlaminectomický syndrom, coccygodynie ●hernie intervertebrálního disku, léze pohybového segmentu L4/L5 ●symptomy facetového syndromu ●spinální stenóza ●ankylozující spondilitida ●myofasciální syndrom MP se vyskytuje jen zřídka izolovaně, častěji však s dalšími dysfunkcemi v rámci řetězení např. extenční řetězec na DK A laminectomy is a surgery that reduces pressure on the nerves in the spinal cord by removing a part of a vertebra. Post laminectomy syndrome is a condition in which the patient continues to feel pain after undergoing a correctional laminectomy or another form of back surgery.The causes of persistent pain may not be easily known—it may be that the surgery was unsuccessful in decompressing the nerve, the cause of the original back pain was not addressed, there was previously unforeseen nerve damage, the patient has a recurring disc herniation, the spinal fusion failed, or the procedure was unsuccessful for some other reason. Sy m. piriformis/Hluboký gluteální syndrom? Prosím o prostudování a zamyšlení: https://www.svetfyzioterapie.sk/hluboky-glutealni-syndrom-hgs DISKUZE? Svaly KYK - Dif. Dg. Terapie zevních rotátorů PIR, MET, Stretch - obdobně jako u MP Facilitace: PNF 1. diagonála flekční vzor VRL: Funkce zevních rotátorů v opěrné fázi dolní končetiny, která rotuje pánev, zevní rotátory nasměrují pánev do transverzální roviny a směrem tahu k femuru drží pánev uprostřed této roviny => vzniká tak centrování acetabula na hlavici femuru https://www.vojta.com/cs/vojtuv-princip/vojtova-terapie/zakladni-informace Svaly KYK - Dif. Dg. M.Gmax •Hlavní extenzor KYK – extenze femuru proti pánvi (antagonista pro m. iliopsoas) •Velmi důležitý činitel při udržování vzpřímené postavy •Zajišťuje vzpřímení trupu ze sedu nebo dřepu •Bez něj není možná chůze do schodů, po šikmém terénu ani výskok Svaly KYK - Dif. Dg. M. GMax •Spolu s ostatními EXT KYK (hamstringy) stabilizuje pánev ve všech rovinách – hlavně ve směru anteroposteriorním (stoj a krok – brání pádu trupu vpřed) •Ve stoji a běžné chůzi udržuje správný sklon pánve – brání nadměrné anteverzi, dělá retroverzi a tím brání pádu trupu dopředu •Tahem za tractus iliotibialis fixuje KOK v EXT •Při chůzi se superiorní a inferiorní vlákna aktivují nejvíce v konečné fázi švihové a na začátku opěrné fáze po dopadu paty (heel strike), střední vlákna se aktivují při odlepení palce od podložky (toe – off) •Při fixované noze kontroluje excentrickou kontrakcí pohyby (posazení, chůze ze schodů, z kopce, předklon trupu) •Při vstávání ze sedu je hlavním EXT KYK •Nese celou váhu trupu při chůzi do schodů v okamžiku stojné fáze, kdy se trup mírně naklání vpřed, zatímco druhá končetina se posouvá vpřed Svaly KYK - Dif. Dg. M.Gmax Udržuje hlavici femuru v jamce spolu s: opelvitrochanterické svaly (m. piriformis (1)+ m. obturatorius externus (2)) omm. glutei (3) – zejména MGmed a MGmin ox adduktory (4) – v mírné ABD táhnou hlavici do kloubu, v ADD mají tendenci dislokovat (Kapandji, 1987) Svaly KYK - Dif. Dg. M.Gmax ●Extenze KYK – zadní vlákna svalu → při tomto pohybu mu pomáhají zadní vlákna m. gluteus medius et minimus a hamstringy ○je silným extenzor, ale pouze z FLX KYK (start běžce) ○nepostradatelný při chůzi do schodů, skocích, běhu a při chůzi po nerovném terénu → při volném stoji a normální chůzi je aktivován minimálně (aktivovány hlavně hamstringy) ●Abdukce KYK – horní vlákna (proximoventrální) spolu se zadními vlákny MGmed et MGmin → mohou spolu vykonat kombinovaný pohyb – ABD-EXT-ZR (balet, tanec) ●Addukce KYK – dolní vlákna (s úponem na tuberositas glutea) ●Extenze s abdukcí – nejsuperiornější vlákna MGmax + nejposteriornější vlákna MGmed a MGmin. ●Extenze s addukcí – celý gluteus maximus (spolu s hamstringy a adduktory) ●Zevní rotace – všechna vlákna (zadní snopce svalu dle Číháka) včetně jeho povrchových a hlubokých vláken – vlákna křížící vertikální osu KYK posteriorně Více se aktivuje, zvedáme-li břemena ze země s FLX v KOK než s EXT KOK. Svaly KYK - Dif. Dg. ●MGmax je součástí řetězce probíhajícího šikmo od paže přes m. latissimus dorsi, přes páteř na druhou stranu přes fascia lata až ke koleni ●Je partnerem pro m. iliopsoas jako jeho antagonista → má tendenci k hypotonii a inhibici funkce při zkrácení m. iliopsoas → projev: oploštění svalového bříška, snížení subgluteální rýhy ve stoje (projevuje se často při změně konfigurace pánve u SI posunu) Svaly KYK - Dif. Dg. ●MGmax tvoří součást řetězce mezi ramenním pletencem a trupem. → Ten probíhá šikmo od humeru jedné strany, přes m. latissimus dorsi a povrchový list thoracolumbální fascie. Přes páteř jde na druhou stranu ke crista iliaca druhé strany, gluteální fascii, přes MGmax, fascia lata a m. tensor fasciae latae ke koleni druhé strany. •Spolu s 2. zkříženým řetězcem (přední strany) zpevňují trup. •Os ilium – m. gluteus maximus – femur – m. iliacus – os ilium – femur – m. psoas – lumbální páteř – os sacrum – os ilium •Tato smyčka bývá často postižena hypertonií v oblasti m. iliopsoas a hypotonií v oblasti m. gluteus maximus a vede ke změnám postavení SI kloubu https://www.krasnarehabilitace.cz/images/SPS-second/obrzek4.jpg (Véle, 2006) Svaly KYK - Dif. Dg. M.Gmax - oslabení: •Obtížná chůze do schodů, po šikmém terénu, výskoky •Kost kyčelní – anteverze a ZR •Kost křížová – anteverze, ipsilaterální FLX, rotace na stejnou stranu •Bedermí obratle – hyperlordóza se skoliózou k ipsilaterální straně •Dolní část sacra a kostrče – kontralaterální vybočení •FLX, ADD a rotace stehna na pánvi •KOK – FLX, ADD, VR; valgozita, patella tažena mediálně •KYK – FLX, ADD, VR stehna •SI – ipsilaterální posun •Při oslabení může dojít k torzi pánve (zvýšený tonus m. piriformis a m. iliacus) •Při podezření na dysfunkci vyšetřit chůzi pozpátku (nález: zvýšená anteverze pánve či elevace a rotace) Svaly KYK - Dif. Dg. Oslabení (frontální rovina zepředu): •zvětšený transverzální průměr pánve, hlavně kaudální část •horní okraj ilia je snížen, SIAS pokleslá •Ramus superior ossis pubis je snížen a vysunut anteriorně •Zvýšený transverzální průměr kyčle (boku) •Trochanter major přemístěn nahoru a vysunut •Valgozita KOK, patela tažena mediálně Oslabení (frontální rovina zezadu): •Větší vertikální délka ipsilaterální hýždě •Snížená gluteální linie •SIPS je blíže k sacru Oslabení (sagitální rovina): •Hýždě vyčnívají posteriorně a pánev je zploštělá anteriorně (kapkovitý tvar) •Hyperlordóza •Anteriorní shift hlavně distální části stehna, dopředu směřující KOK •Mírná FLX všech velkých kloubů Svaly KYK - Dif. Dg. M. Gmax TrPs TrP 1 •Na proximální a mediální straně svalu v blízkosti os sacrum. •Zóna referenční bolesti: je ve tvaru půlměsíce kolem intergluteální rýhy (propaguje se podél a nad ní), bolest v oblasti SI, bolest se dostává až na zadní horní stranu stehna. •Způsobuje lumbalgo, low back pain. TrP 2 •Nejčastější TrP v MGmax, těsně nad tuber ischiadicum. •Zóna referenční bolesti: V oblasti tohoto TrP, bolest je přenášena do celé hýždě, je vnímána jako hluboká a může vést k mylnému závěru, že její původ je v hlubokých mm. gluteii. Přenáší se do oblasti spodního sacra, laterálně pod crista iliaca. Nebývá v oblasti análního regionu či kostrče. •Vyvolává velmi intenzivní bolest při sezení na tvrdé podložce a při tlaku na něj. •Aktivovat ho může sed na tvrdé podložce v retroverzi pánve. TrP 3 •Leží blízko kostrče a přenáší bolest do oblasti kostrče. Nestandartní TrP •Podél laterální hrany či úponu na os ilium. •Zóna referenční bolesti: kolem MGmax (Travell, Simons, 1997) Svaly KYK - Dif. Dg. M.GMax - symptomy TrPs •Bolest je zhoršována při chůzi do kopce, která je spojena s mírným předklonem trupu •Při silných kontrakcích ve zkrácené pozici (kraul) se bolest zvyšuje, může vést až ke křečím, které mohou paralyzovat pohyb – hrozí utonutí •TrP 2 – nepříjemný a špatně tolerovaný sed – zejména v retroverzi pánve (pacient to cítí jako vrtání hřebíku do kosti) •TrP 3 – coccygodynie – nutná neustálá změna polohy při sedu, pocit bolesti kostrče (používají podložky s výřezem v místě TrP) •Omezení FLX v KYK •Antalgická chůze, kdy je maximálně zkrácena opěrná fáze na postižené končetině a švihová fáze na končetině zdravé •Bolestivost v oblasti úponu na crista iliaca Svaly KYK - Dif. Dg. MGmax - aktivace TrPs •intenzivní kontrakce svalu (při tendenci zabránit pádu, při plavání kraula) •pád na zadek •dlouhý výstup do kopce v předklonu, dlouhodobé zvedání břemen •dlouhodobý sed (zejména v retroverzi pánve) – „ischias zadní kapsy“ (peněženka tlačí na sval) •spánek na zádech s EXT DKK – dlouhodobé zkrácení svalu (podložit KOK) •spánek na boku s velkou FLX KYK – tah za sval (polštář mezi kolena) •Mortonova deformita – způsobuje VR v KYK – přetížení horizontálních vláken •SI posun – asymetrický tah za vlákna MGmax - Dif. Dg. Jiné myofasciální bolesti z: om. gluteus medius či minimus (jiná ZRB – MGmed na stehno, MGmin až k laterálnímu kotníku – omezují ADD, ale MGmax FLX) osvalů pánevního dna om. piriformis (jiná ZRB – SI, zadní strana hýždě, posteriorně za KYK, zadní 2/3 stehna) •Trochanterická bursitida – lokální bolest na laterální straně stehna, bolest v oblasti velkého trochanteru vyzařující do stehna a k pasu, bolest může být pálivá, palpační bolestivost v oblasti velkého trochanteru a nad ním, zhoršená běžná chůze, bolest vyvolaná VR a ABD, není snížen aktivní ani pasivní ROM, není local twich response •Fibróza thoracolumbální fascie •Blokáda SI kloubu či jiné kloubní dysfunkce Sdružené TrPs: •zadní část m. gluteus medius a minimus •hamstringy •m. iliopsoas •m. rectus femoris •výjimečně dolní část m. erector trunci Svaly KYK - Dif. Dg. Terapie M. GMax Inhibiční techniky: •PIR, MET •AGR •Presura (tenisovým balónkem: s pokrčeným kolenem kvůli SDT) •stretching Facilitační techniky (analytické i syntetické): •PNF II. diagonála ex. vzorec, EX – ADD – ZR – PF – INV •Posílení – vhodným sportem – jízda na kole, běh, výskoky; cviky v CKC a OKC Svaly KYK - Dif. Dg. M.GMax - režimová opatření •sedět max. 15-20 min •měnit polohy, projít se •TrP podkládat molitanem s otvorem •nesedět s předměty v zadní kapse •spát s mírně flektovanými KYK nebo na břiše •korekce Mortonovy deforminy AutoPIR PIR Svaly KYK - Dif. Dg. Aktivace M.Gmax UKŘ a OKŘ SouvisejÃcà obrázek SouvisejÃcà obrázek SouvisejÃcà obrázek SouvisejÃcà obrázek Výsledek obrázku pro posÃlenà musculus gluteus maximus https://3.bp.blogspot.com/-AXcelMSrk3U/WK0yX_5NdpI/AAAAAAAA8IU/uDJ0qQ17tV8SQvpaLKkh5TjqR_KBIyjYACLc B/s320/Algunos-ejercicios-de-gluteos-para-hacer-en-el-suelo.jpg SouvisejÃcà obrázek Svaly KYK - Dif. Dg. M.GMed - Funkce •Společně s MGmin stabilizuje pánev ve frontální rovině •Je odpovědný za stabilizaci pánve nesoucí váhu těla během stoje na jedné DK •Při stoji na obou DKK je stabilizace pánve zabezpečená kokontrakcí ipsilaterálních a kontralaterálních abduktorů a adduktorů, tah je vyvážený → pánev je symetrická → dominují-li ABDuktory na jedné a ADDuktory na druhé DK → pánev je tažena laterálně na stranu ADDuktorů – je-li tento stav dlouhodobý, dojde k poklesu pánve na stranu ADDuktorů Svaly KYK - Dif. Dg. M.GMed - funkce: •Během chůze MGmed spolu s ostatními abduktory zabraňují naklánění pánve (pokles pánve) na stranu švihové končetiny tím, že uklání pánev na stranu končetiny stojné → tím se váha trupu přenáší na končetinu stojnou. •Současně se při tom mírně aktivují adduktory švihové končetiny, má-li se udržet rovný směr chůze. Svaly KYK - Dif. Dg. M.GMed - funkce: ●VR KYK – přední snopce ○současně se zapojují při kombinovaném pohybu – ABD-FLX-VR – vlákna jdoucí před vertikální osou KYK ○při VR nad 40° se stávají ZR – vlákna jdou šikmo superiorně a posteriorně ○podle Velého se podílejí také na anteverzi pánve ●ABD KYK – střední snopce, společně s MGmin stabilizují pánev v transverzální rovině ○jejich účinnost podmíněna délkou krčku femuru – krček prodlužuje rameno páky ABDuktorů KYK a tím zvyšuje jejich účinnost ○pokud by byl krček přímo v ose femuru, rozsah ABD by byl větší, ale síla MGmed menší, proto hlavice femuru přečnívá osu, ROM ABD je menší, ale síla MGmed je velká, což zabezpečuje stabilizaci pánve v transverzální rovině ○účinnost MGmed se také mění v závislosti na stupních ABD – v ABD 35° je jeho práce nejefektivnější ●ZR KYK – zadní snopce ○dle Véleho retroverze pánve, Petrovický – EXT ●Flexe KYK – přední vlákna ○přední vlákna MGmin a m. TFL •Účastní se flexe i extenze kyčle (možností akce ve více směrech) – tento sval je významný při chůzi a při udržování rovnováhy stojícího těla Svaly KYK - Dif. Dg. M.GMed - oslabení: •Pokud dojde k oslabení svalu, pánev klesá na druhou stranu, trup je nakloněn na stranu oslabení •Při jednostranné poruše má chůze kolébavý charakter se zvýšenými pohyby pánve ve frontální rovině •Při oboustranném postižení vzniká tzv. kachní chůze (typická u myopatů) Příčiny oslabení MGmed: •Coxa vara •Zlomeniny velkého trochanteru •Vrozená dislokace kyčelního kloubu •Coxa vara adolescentium (epifyseolysis capitis femoris) •Poliomyelitida •Meningomyelokéla •Kořenová léze (Gross, Fetto, Rosen, 2005) Svaly KYK - Dif. Dg. •Často přehlédnutelný zdroj bolesti dolní části zad – lumbago •Bolest se promítá do bezprostředního okolí svalu. •MGmed má tři části (přední, střední, zadní). TrP 1 •v zadní části svalu v blízkosti crista iliaca a SI kloubu •Zóna referenční bolesti: bolest je přenášena po zadní straně crista iliaca do oblasti SI kloubu a nad sacrum na stejné straně, může však zasahovat na velkou část hýždě TrP 2 •asi v ½ crista iliaca •Zóna referenční bolesti: bolest vyzařuje více laterálně do střední gluteální oblasti, může zasahovat do horní, laterální a zadní části stehna TrP 3 •objevuje se zřídka, nachází se v blízkosti SIAS •Zóna referenční bolesti: bolest jde podél cristy až na spodní část Lp a bilaterálně nad sacrum (Travell, Simons, 1997) Svaly KYK - Dif. Dg. M.GMed - symptomy: •Antalgická, bolestivá chůze •Bolest při spánku na postižené straně •Bolestivý sed ve zkroucené pozici, retroverze pánve tak, že váha těla komprimuje TrP •Často spojeno s Mortonovou nohou (větší pronace nohy) •Udržovacím mechanismem může být předsunuté držení hlavy M.GMed - aktivace: •sportovní úrazy, náhlé pády na zadek, přetížení při sportu (tenisové zápasy, aerobik) •dlouhá chůze v měkkém terénu – písečná pláž •váha těla na 1DK po dlouhou dobu •někteří autoři se domnívají, že rozdílná délka DKK o 1 cm může být příčinou low back pain a TrP v MGmed •dlouhodobá FLX KYK, sed v nízkém křesle s nohami na podlaze a koleny ve FLX •sezení na peněžence v zadní kapse kalhot •nošení břemen v 1HK (dlouhodobě) •SI posun – asymetrický tah za vlákna •spánek na boku s FLX a ADD DKK •Mortonova deformita •vady nohou s poruchou našlapování a valgozitou KOK a VR Bolest při spánku na postižené straně → spánek na zádech nebo opačném boku, aby se vyhnuli tlaku na TrP. Leh na zádech může bolestivě tlačit na zadní TrP. Při spánku na opačném boku si musí podkládat koleno postižené končetiny, aby se zabránilo nadměrné ADD, která bolestivě natáhne taut band ve svalu → nejlepší pozice pro spaní je něco mezi lehem na nepostiženém boku a na zádech. Svaly KYK - Dif. Dg. M.GMed - sdružené TrPs: Zadní vlákna m. piriformis, zadní vlákna MGmin, někdy MGmax •Přední vlákna m. TFL Satelitní •m. QL, protože MGmed leží v zóně přenesené bolesti tohoto svalu. Tento vztah může být tak uzavřený, že tlak na TrP v m. QL nezpůsobí jen nesnesitelnou bolest na MGmed, ale i bolest horního stehna. Tlak na satelitní TrP v MGmed způsobí bolest jen v jeho charakteristickém místě přenesené bolesti. Nečinnost tohoto satelitního TrP MGmed vytváří jen dočasnou úlevu. Na druhou stranu deaktivace TrP v m. QL odstraňuje satelitní TrP v MGmed. •Je popisována i opačná situace, kdy TrP v MGmed způsobí TrP v m. QL. •Popisuje se také, že mm. glutei mohou ovlivnit svaly v oblasti Cp a přispívat k bolesti Cp a hlavy. M.GMed - Dif. Dg.: Jiné myofasciální bolesti: oTrP v MGmax (omezuje FLX) x TrP MGmed (omezuje ADD) oTrP v MGmin (anatomicky a funkčně hůře diferencován od MGmed) oTrP v m. piriformis (zóna přenesené bolesti – zadní strana hýždě, posteriorně za KYK, zadní 2/3 stehna) •Onemocnění a poruchy SI kloubu a Lp (facetové klouby) •Bursitida – bursa trochanterica musculi glutei medii → Bolest a citlivost nad místem burzy, která může vyzařovat po vnější straně stehna, otok •Obliterace, stenóza cév pro DKK způsobují bolesti napodobující bolesti z MGmed •Intermitentní klaudikace Intermitentní klaudikace – křečovitá bolest v dolních končetinách (např. v lýtku), která se objevuje při chůzi a v klidu ustupuje Svaly KYK - Dif. Dg. Terapie M.GMed: ●PIR, MET ●AutoPIR ●AGR ●Presura tenisovým míčkem ●Facilitace ABD: PNF – I. extenční diagonála, II. flekční diagonála ●Režimová opatření: ○při spánku polštář mezi KOK ○sedět jen krátkodobě ○střídat pozice ○nesedět s věcmi v kapsách kalhot ○nedávat nohu přes nohu ○při oblékání kalhot sedět, nevykonávat činnost se zátěží na 1DK Enroll in our online course: http://bit.ly/PTMSK GET OUR ASSESSMENT BOOK ▶︎▶︎ http://bit.ly/GETPT ◀︎◀︎ DOWNLOAD OUR APP: 📱 iPhone/iPad: https://goo.gl/eUuF7w 🤖 Android: https://goo.gl/3NKzJX 🚨 HELP TRANSLATE THIS VIDEO 🚨 If you liked this video, help people in other countries enjoy it too by creating subtitles for it. Spread the love and impact. Here is how to do it: https://youtu.be/b9cKgwnFIAw These are the top 5 exercises for the gluteus medius based on EMG activation. Be aware that not only EMG activation should guide you in the selection of an exercise! "Krachtraining en coordinatie": https://goo.gl/A5WTvF "Strength Training and coordination": https://goo.gl/R8GfYo 👉🏼 SUPPORT THIS CHANNEL 😊 : http://bit.ly/SPPRTPT 👈🏼 📚 ARTICLES: Reiman (2012) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22007858 Visit our Website: http://bit.ly/web_PT Like us on Facebook: http://bit.ly/like_PT Follow on Instagram: http://bit.ly/IG_PT Follow on Twitter: http://bit.ly/Tweet_PT Snapchat: http://bit.ly/Snap_PT ------ This is not medical advice! The content is intended to be educational only for health professionals and students. If you are a patient, seek care of a health care professional. AutoPIR, AGR Svaly KYK - Dif. Dg. M.GMin - Funkce: primární laterální stabilizátor KYK ve stoji •společná funkce s MGmed, výraznější je ale VR KYK A. STABILIZAČNÍ: •stabilizace pánve ve frontální rovině a při chůzi, tzn. pomáhá bránit nadměrnému poklesu pánve na nepodepřenou stranu B. DYNAMICKÁ: •VR v KYK – přední vlákna → Společná funkce s MGmed – výraznější je však VR KYK •napomáhá ZR a EXT v KYK – zadní vlákna •ABD v KYK Svaly KYK - Dif. Dg. •Přenesená bolest často dlouho přetrvává a je mučivá TrP v předních vláknech: Zóna referenční bolesti: •bolest na spodní laterální části hýždě, laterální ploše stehna a kolena až k peroneální oblasti kotníku •zřídka se přenese na dorzum nohy (napodobuje radikulární dráždění L5) TrP v zadních vláknech Zóna referenční bolesti: •bolest celé hýždě (koncentrace do spodní mediální části) •Jde po zadní straně stehna a lýtka (napodobuje radikulární dráždění S1). •Bolest kyčle při chůzi – kulhání, antalgická chůze, pacient používá hůl •Bolest při spánku na postižené straně •Bolest při dlouhodobém sezení – obtížně vstává (nemůže se narovnat), není schopen se protáhnout nebo změnit pozici a nemůže si ani pohodlně lehnout nebo normálně chodit •Pac. nemůže najít úlevovou polohu •Pac. nemůže si dát postiženou nohu přes nohu (bolestivě omezena ADD) •Pasivní omezení ADD – při aktivní kontrakci nacházíme oslabení ABD (zvedá jako na ozubeném kole) •Na rozdíl od MGmed nemá vztah k SI kloubu Svaly KYK - Dif. Dg. Aktivace TrPs m. GMin: •Náhlé akutní nebo opakované chronické přetěžování •SI dysfunkce •Kořenová iritace •Špatná aplikace injekce (správně horní zevní kvadrant) •Postlumbální lamenektomický bolestivý sy – provedena laminektomie, ale nad očekávání je zase stejná bolest jako před výkonem, teď ale z MGmin •Dlouhá chůze po nerovném terénu •Běh a sporty jako házená, tenis Faktory chronifikující patologický stav: •Dlouhé znehybnění – držení nohy na pedálu v autě •Dlouhé stání •Klopení pánve při sezení na peněžence – tlačí na sval a podmiňuje bolest v oblasti zásobené n. ischiadicus •Nerovnováha při stoji o zúžené bázi M.GMin Dif. Dg.: ●zřídka single muscle syndrom, většinou sdružené TrPs (m.VL a m. PL- satelit. TrP v přední části svalu, m. PL, m. QL a zadní část svalu) ●Jiné myofasciální sy – m. piriformis (omezuje VR), MGmed (jde jen ke KOK), MGmax (omezuje FLX KYK) ●Radikulární sy L5, S1 (L4) – u pseudoradikulárního syndromu (MGmin) nejsou snížené reflexy, nejde až do prstů, nejsou poruchy čití ●Trochanterická bursitida ●Hluboká bolest kyčle – spíše m. TFL ●Bolest v oblasti sacra – spíše MGmed ●Bolesti KOK – odlišit od L4 ●Ischias – bolest vyzařuje od hýždí na zadní či zevní plochu DK. Je buď myofasciálního (TrP v zadní části MGmin, což je snadno přehlédnutelné) či neurologického původu (uskřinutí n. ischiadicus major, n. cutaneus femoris posterior ve foramen ischiadicus major – m. piriformis, dále páteřní tumor, komprese cauda equina herníí L disku) •Presura tenisovým míčkem •PIR (stejná jako u MGmed) •Autoterapie Režimová opatření: •Při dlouhém sezení se projít •Při spaní polštář mezi kolena – aby nebyla ADD •Mobilizace či nárazová manipulace při změně postavení SI Svaly KYK - Dif. Dg. Aktivace m. GMed a m. GMin. UKŘ a OKŘ: ef01ab591c409d2cfd453de816d34e5a SouvisejÃcà obrázek Výsledek obrázku pro posÃlenà musculus gluteus maximus Výsledek obrázku pro posÃlenà musculus gluteus maximus Výsledek obrázku pro cviÄ�enà s pilates kruhem Zdroje: •http://old.lf.upol.cz/fileadmin/user_upload/LF-kliniky/hippokrat/Obory/Neurologie/Prechod_bederni_ a_krizove_patere.pdf •https://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2008/03/05.pdf •https://www.physio-pedia.com/Adductor_Magnus •https://www.serola.net/ •https://www.physio-pedia.com/Sacroiliac_joint •Kapandji, Vol 2 •Véle, Kineziologie •Hoppenfeld •Lewit, Manipulační léčba •Přednášky Klinická kineziologie III., Mgr. Petr Pospíšil, Ph.D. Děkuji za pozornost! https://methodshop.com/happy-easter-my-butt-hurts-meme/