Neurodegenerativní onemocnění
Neurologie II - FSpS
Jan Kolčava, Jan Kočica
Neurologická klinika FN Brno
Základní rozdělení a
charakteristika
• Různorodá skupina onemocnění
• Společným znakem je tzv. neurodegenerace
= řízený zánik/odumírání nervových buněk
apoptózou a jejich nahrazení „jizvou“ (tzv.
gliózou)
• Různé mechanismy – zejména
vrozené/hereditární a metabolické
Všeobecný přehled
• Obecně lze neurodegenerativní onemocnění dělit na hereditární a získaná.
• Demence (onemocnění s převahou postižení kognitivních funkcí)
• ALZHEIMEROVA DEMENCE (AD/AHD)
• FRONTO-TEMPORÁLNÍ DEMENCE (FTD)
• SEKUNDÁRNÍ DEMENCE
• Extrapyramidová onemocnění (onem. s převahou motorického post.)
• PARKINSONOVA NEMOC (PD)
• PROGRESIVNÍ SUPRANUKLEÁRNÍ PARALÝZA (PSP)
• MULTISYSTÉMOVÁ ATROFIE (MSA)
• HUNTINGTOVONA CHOREA (HD)
• Cerebelární degenerace = tzv. hereditární ataxie
• SPINOCEREBELLÁRNÍ ATAXIE (SCA)
• OLIVO-PONTO-CEREBELÁRNÍ ATAXIE (PCA)
• FRIEDREICHOVA ATAXIE
• Onemocnění čistě motoneronů
• Primární a amyotrofická laterální skleróza (ALS),
Jak je onemocnění časté?
• Alzheimerova choroba 1000 /100 000 (každý 100. Čech)
• Parkinsonova choroba 250 /100 000 (každý 400. Čech)
• Fronto-temp. demence (Pick) 10 /100 000
• Huntingtonova choroba 8 /100 000
• Amyotrofická laterální skleróza 6 /100 000
• Progresivní supranukleální paralýza 4 /100 000
• Spinocerebellární ataxie 3 /100 000
• Pickova choroba 1,3 /100 000
DEMENCE
= získaná generalizovaná + obvykle progresivní (postupující)
GLOBÁLNÍ PORUCHA PAMĚTI A DALŠÍCH KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ
(poznávací funkce – člověk vnímá, jedná, reaguje, zvládá úkoly a
pamatuje si) = narušení socio-ekonomické
• bez poruchy vědomí
• incidence VZRŮSTÁ S VĚKEM,
• celkově 1 % populace
• až 8-10 % lidí nad 65 let
• až 25-30 % lidí nad 80 let
• Multioborová spolupráce (neurolog + psychiatr + geriatr + PL?)
• není součástí fyziol. stárnutí, ale vždy odráží patologický proces
v korových či podkorových oblastech
KLASIFIKACE
DEMENCÍ
PRIMÁRNÍ DEGENERATIVNÍ DEMENCE
VASKULÁRNÍ DEMENCE
SEKUNDÁRNÍ DEMENCE (částečně OVLIVNITELNÉ!!!)
• Normotenzní hydrocefalus
• Metabolické poruchy (hypotyreóza, Wilsonova choroba,
při chronické dialýze apod.)
• Poruchy výživy, karence (vit. B12, B1, B6, E)
• Intoxikace (alkohol, CO, léky, organofosfáty, některé
drogy opakovaně)
• Záněty CNS (neurosyfilis, neuroborelióza, AIDS, priony,
roztroušená skleróza)
• Nádory (vč. paraneoplastických meningitid)
• Traumata (chronický SDH, dementia pugilistica – opak.
traumata – boxeři, americký fotbal)
KLASIFIKACE
DEMECÍ
• Alzheimerova (P-T), Pickova (F-T)
• SOUČASNĚ AAA: apraxie, afázie, agnózie
• dlouhá doba do vzniku poruchy exekutivních funkcí
• (⇒ dlouho jsou schopni prakticky fungovat)
KORTIKÁLNÍ DEMENCE
• Huntingtonova chorea, demence při
Parkinsonově chorobě a Parkinsonských
syndromech, nemoc s difuzními Lewyho tělísky
• součástí obrazu není AAA
• časná PORUCHA EXEKUTIVNÍCH FUNKCÍ
(plánování, organizace, schopnost flexibilní
reakce na novou situaci, efektivní třídění věcí...)
SUBKORTIKÁLNÍ DEMENCE
DEMENCE – klinické projevy
• PORUCHA PAMĚTI, bez poruchy vědomí
• + jeden z DALŠÍCH PŘÍZNAKŮ (AAA):
• AFÁZIE (porucha řeči)
• APRAXIE (porucha ztráta schopnosti vykonávat koordinované,
účelné a naučené pohyby)
• AGNÓZIE (ztráta schopnosti rozpoznat předměty, osoby, zvuky,
tvary či vůně)
• Porucha exekutivních funkcí (F-lalok, klinicky snížená schopnost
plánování a organizace a abstraktního myšlení, snížená
pozornost)
• SNÍŽENÍ ÚROVNĚ výkonnosti (oproti předchozímu stavu)
• NARUŠENÍ PRACOVNÍCH A SOCIÁLNÍCH AKTIVIT
• Je potřeba vždy vyšetřovat sekundární příčinu obtíží (dif. dg. delirium,
pseudodemence při depresi)
ONEMOCNĚNÍ S
PŘEVAHOU DEMENCE
PRIMÁRNÍ DEMENCE – KORTIKÁLNÍ
ALZHEIMEROVA CHOROBA (AD)
• nejčastější příčina demence, ztráta neuronů zejména v
mozkovém kortexu (s maximem parieto-temporálně)
• Dlouhodobý a pozvolný rozvoj.
• PORUCHA KOGNICE + (APRAXIE + AFÁZIE + AGNÓZIE)
• Příčina? Beta-amyloidóza – nejspíše vadné odbourávání
proteinu APP (membránový enzym), není možné jej
rozpustit ve vodě a tak se hromadí a lepí do takzvaných
amyloidových plak – ty pak brání přesunu vzruchů
neuron-neuron, ale i trofice neuronů (amyloidní
angiopatie – zvyšují i pravděpod. krvácení do mozku)
• Druhým problémem je tubulární protein tau, který z
dosud ne plně vyjasněných příčin nedrží struktury tubulů
v neuronech a sráží se, tubuly tak správně „nedrží“
cytoskelet, buňka tak podstoupí programovanou smrt.
ONEMOCNĚNÍ S
PŘEVAHOU DEMENCE
PRIMÁRNÍ DEMENCE – KORTIKÁLNÍ
ALZHEIMEROVA CHOROBA (AD)
• Dochází k mozkové atrofii a vyhlazení gyrů.
• Stádia: časné (1 - 4 roky), střední (2 - 10 let) a pozdní stádium
• Neurologický nález může být normální nebo mohou být
přítomny pyramidové případně extrapyramidové příznaky.
Diagnostika:
• Kognitivní testování/baterie testů
• Anamnestické údaje + nejlépe v přítomnosti rodiny
• EEG (snížení aktivity, vyloučení epilepsie)
• PET/PET-MRI/fMRI (tzv. amyloidový PET, specifická zobrazení
na prokrvení a aktivitu)
• Mozkomíšní mok (tzv. triplet)
ONEMOCNĚNÍ S
PŘEVAHOU DEMENCE
PRIMÁRNÍ DEMENCE – KORTIKÁLNÍ
FRONTOTEMPRÁLNÍ DEMENCE (FTD)
• Typický začátek je dříve než u AD (45 – 65 let)
• Pacienti mají jiný typ kognitivní poruchy (poruchu
logického myšlení, jazykové poruchy, spíše než poruchy
paměti a řeči)
• Dominuje porucha chování (desinhibice, ztráta sociálního
cítění, společenská faux pas, impulzivita)
• Mohou se asociovat s Parkinsonským syndromem
• Diagnostika je podobná jako u AD (je výraznější asymetrie
na zobrazovacích metodách)
• Oproti AD, většinou neúčinkují kognitiva (naopak mohou
zhoršovat poruchy chování), viz dále.
ONEMOCNĚNÍ S PŘEVAHOU DEMENCE
PRIMÁRNÍ DEMENCE – SUBKORTIKÁLNÍ
DEMENCE S LEWYHO TĚLÍSKY (PARKINSONOVA NEMOC S DEMENCÍ)
• Druhá nejčastější demence.
• Hromadí se patologický protein synuklein a vytváří tzv. Lewyho tělíska a
Lewyho neurity.
• Má agresivnější průběh (než u běžné PN).
• Kolísá pozornost, příznaky parkinsonismu (viz dále),
neklid ve spánku, zrakové halucinace,
kolísání krevního tlaku a pády.
LÉČBA (PRIMÁRNÍCH) DEMENCÍ
• Multidisciplinární (neurolog, geriatr, psychiatr a psycholog)
• U sekundárních se snažíme odstranit vyvolávající příčinu.
• U primárních neexistuje kauzální léčba.
• Alzheimerovu demenci, Parkinsonovu nemoc a demenci s Lewyho tělísky
lze kompenzovat tzv. KOGNITIVY.
• Léky mění hladiny některých neurotransmiterů (zejména Ach a glutamát) a mohou
zpomalit tempo úbytku kognitivních funkcí.
• INHIBITORY ACETYLCHOLINESTRÁZY (donepezil, galantamin, rivastigmin)
• BLOKÁTORY NMDA glutamátergních receptorů (MEMANTIN)
• ATIDEPRESIVA A ANTIPSYCHOTIKA
• KOGNITIVNÍ TRÉNING (PSYCHOTERAPIE) a AKTIVIZACE PACIENTA (zdravý
životní styl, pohyb, relaxace, stabilní sociální zázemí, neměnit rychle
prostředí a zvyky pacienta)
ONEMOCNĚNÍ S PŘEVAHOU DEMENCE
PRIONÓZY (z angl. Proteinaceous infectious particles)
• Infekční částice tvořené jen molekulou bílkoviny
• Protein PrP (gen PRNP), přirozený protein mozku, má jiné konformační
uspořádání.
• Vznik těchto proteinů není plně objasněn, infekční je oko, mozková a míšní
tkáň.
• Vznikají tzv. SPONGIFORMNÍ ENCEFALOPATIE (mozek nabývá houbovitého
vzhledu v důsledku tvorby ostrůvků proteinu)
CREUTZFELDT-JAKOBOVA NEMOC (CJD)
• Vzácná, velmi rychle postupující demence/degenerace (přežití max. 1 rok od
rozvoje příznaků).
• Bývá často přítomný i tzv. MYOKLONUS (rychlé svalové záškuby), ATAXIE, ale i
další různorodá neurologická symptomatika.
• Diagnostika: EEG („EEG se mění na EKG“), specifické odběry z likvoru,
stanovení post mortem.
• Neexistuje žádná účinná léčba, pouze prevence.
ONEMOCNĚNÍ S PŘEVAHOU
DEMENCE
SEKUNDÁRNÍ DEMENCE
VASKULÁRNÍ DEMENCE
• Vzniká na podkladě cévních lézí mozku (nedokrvení i krvácení) – může být v rámci
malého/lokálního výpadku krevního zásobení nebo častěji difuzního poškození v
rámci chronického nedostatečného cévního zásobení.
• RIZIKOVÉ FAKTORY
• HYPERTENZE
• HYPERGLYKÉMIE (vysoká hladina cukru v krvi)
• HYPERLIPIDÉMIE (vysoká hladina tuků/cholesterolu v krvi)
• OBEZITA
• KOUŘENÍ
• MALÁ KOGNITIVNÍ REZERVA
• Často se kombinuje s Alzheimerovou demencí (cévní rizikové faktory jsou platné i pro
tento typ demence)
• Klinika záleží na lokalizaci léze/místě horšího cévního zásobení, může být i náhlý,
skokovitý (např. do jednoho roku po proběhlé cévní mozkové příhodě).
• V diagnostice pomáhá zejména MR.
• Léčba spočívá v maximální eliminaci jednotlivých rizikových faktorů.
ONEMOCNĚNÍ S PŘEVAHOU
DEMENCE
SEKUNDÁRNÍ DEMENCE
OSTATNÍ SEKUNDÁRNÍ DEMENCE
• METABOLICKÉ (jaterní encefalopatie, ledvinné selhání,
hypotyreóza, nedostatek vitamínu (B12, B1, B6, folát, vit. E))
• TOXICKÉ (alkohol, návykové látky, CO, NU některých léků)
• TRAUMATICKÉ (opakované úrazy hlavy – dementia
pugilistica, kontaktní sporty, box)
• NITROLEBNÍ EXPANZE (nádory, hydrocefalus)
• SYSTÉMOVÁ A AUTOIMUNITNÍ ONEMOCNĚNÍ (např.
roztroušená skleróza)
• PARANEOPLASTICKÉ (autoimunitní encefalitidy/limbické
encefalitidy)
• INFEKCE (neuroinfekce, HIV, Syfilis)
CEREBELÁRNÍ DEGENERACE
CEREBELÁRNÍ DEGENERACE
= neurodegenerace predilekčně postihuje mozeček a jeho dráhy
(+ většinou kmen, míchu či periferní NS)
• klinicky horšící se porucha volní hybnosti = HEREDITÁRNÍ ATAXIE
• řada různých klasifikací
• dle genomu SCA (Spinocerebellární ataxie) 1-7 + další
metabolické příčiny
• mezi nejčastější:
FRIEDREICHOVA ATAXIE (Friedreichova spinocerebellární
ataxie, FA/FRDA)
- Dědičné (AR), 1:50 000, frataxin (mitochondrie), od 10 roku
života (prům. 20 let), degenerace zadních míšních provazců a
mozečku (i kořeny a periferní nervy) = ataxie, poruchy stoje a
chůze z propriocepce i mozečkové koordinace, horší sluch i
zrak, poruchy řeči.
EXTRAPYRAMIDOVÁ
ONEMOCNĚNÍ
Extrapyramidová onemocnění
= onemocnění s poruchou hybnosti, která jsou
způsobena lézí jinde, než v hlavní motorické
pyramidové dráze (angl. Movement disorders)
• Porucha zejména bazálních ganglií (v hloubce a
mezi bílou hmotou uložená jádra šedé hmoty) a
jejich spojů - tyto centra ovlivňují hybnost, spíše
než sílu.
• HYPOkinetické poruchy (PN, P+)
• HYPERkinetické poruchy (třes, dystonie, chorea)
Extrapyramidová onemocnění
Onemocnění dělíme na hypokinetické (např. PN, P+) a
hyperkinetické poruchy (třesy, dystonie či chorea)
HYPOKINETICKÉ PORUCHY
• Parkinsonova choroba
• II. nejčastější neurodegenerativní choroba po AD
• 1 % osob nad 60 let (adult-onset), 10% onemocnění i před 40. rokem
• Příčinou je postupný zánik neuronů v oblasti BG substantia nigra (pars
compacta) v rámci středního mozku (mesencephala) a tím dochází k úbytku
dopaminu (neurotransmiteru), který je v této části buňkami produkován.
• Příčina se plně neví, ale předpokládá se zejména genetická porucha
(mutace genu PINK1, PARKIN, ALPHA SYNUCLEIN), ale i vnějších vlivů (mezi
rizikovými faktory je zatím prokázán vliv pesticidů a variace v LRRK2 genu)
• Průběh je individuální, chronický a progresivní
Zajímavost: Droga MPPP (RO 2-0718), opioidní analgetikum z
roku 1940 (Hoffmann-La Roche), které se původně zkoušelo
místo Morfinu má neurotoxický meziprodukt MPTP, který
specificky a ireverzibilně cílí dopamin produkující neurony.
Extrapyramidová onemocnění
• Parkinsonova choroba
• Klinické projevy (tzv. HYPOKINETICKO-RIGIDNÍ SYNDROM)
1) Hypokinéza – celkové zpomalení a snížení rozsahu pohybů. Často asymetricky.
• BRADYKINEZE = pomalé pohyby, může být i pomalé polykání (dysfagie)
• AKINEZE = absence pohybů (pokročilé stádium), ztížený start
• HYPOMIMIE (POKER-FACE syndrom, masked face) = ochuzení mimiky, snížená frekvence mrkání
• HYPOFONIE = tichá a monotónní řeč (může být přechodně i tzv. drmolení, překotně zrychlená
(TACHYFEMIE).
• MIKROGRAFIE = zmenšené písmo, pomalé psaní
2) Rigidita – patologické zvýšení napětí (tonu) kosterního svalstva (ztuhlost)
1) FENOMÉN OZUBENÉHO KOLA, převažují flexory (často asymetricky)
2) SKLONĚNÉ DRŽENÍ TĚLA (STOOPED POSTURE).
3) Statický tremor – klidový mimovolní třes (vymizí při spánku a pohybu)
1) PILL-ROLLING TREMOR - jako by někdo válel tabletku mezi ukazovákem a palcem, připomíná
počítání peněz.
4) Posturální nestabilita – poruchy stoje a chůze (kombinuje předchozí)
1) ŠOURAVÁ CHŮZE (tzv. SHUFFLING GAIT)
2) CHYBÍ SYNKINÉZY HKK (souhyby končetin), současně dva pohyby
3) FREEZING (zárazy, přešlapování na místě a nemožnost vykročit)
NEMOTORICKÉ PŘÍZNAKY
Zejména pokročilé stádium vede k depresi, demenci, poruchám spánku (živé sny) či
poruše čichu (toto je dáno poruchou i jiných dopaminergních částí mozku, např. pre-frontálního kortexu)
- nelze vyloučit dysfunkci i jiných transmiterů (jako acetylcholinu)
Extrapyramidová onemocnění
• Parkinsonova choroba
• Diagnostika:
• Typický klinický obraz
• Nukleární medicína (značený dopamin, DATScan) –
zobrazujeme úbytek dopaminergních neuronů.
• Reakce na léčbu
Parkinsonova choroba - léčba
• Kauzální léčba v současnosti neexistuje. Lze jen ovlivnit klinické
příznaky.
• ZVÝŠIT/NAHRADIT CHYBĚJÍCÍ DOPAMIN
• Samotný dopamin neprojde přes HEB
• LEVODOPA – prekurzor, který projde (DOPA-dekarboxyláza v mozku jí poté
rozloží na Dopamin)
• Zpočátku má velmi dobrý efekt (používá se i k diagnostice), enzym však obsahují zbývající
nigrostriatální neurony, kterých s postupem onemocnění ubývá = pozdní hybné
komplikace (zkracování účinku, fluktuace on/off)
• Na vrcholu dávky lze pozorovat i choreatické dyskinetické mimovolní pohyby – lék se
proto dávkuje často (ideálně na hodiny přesně) a v menším množství.
• Existuje i periferní DOPA-dekarboxyláza, která může rozložit LEVODOPU ještě před
vstupem přes HEB (přeměnit může až na epinefrin, který dělá např. arytmie), proto se
přidává k LEVODOPĚ ještě CARBIDOPA, která inhibuje periferní DOPA-dekarboxylázu)
Parkinsonova choroba - léčba
• Kauzální léčba v současnosti neexistuje. Lze jen ovlivnit klinické příznaky.
• ZVÝŠIT/NAHRADIT CHYBĚJÍCÍ DOPAMIN
• INHIBITORY COMT (catecholamin-O-methyltransferázy) - tedy enzymu, co degraduje dopamin
(ENTACAPONE, TOLCAPONE)
• INHIBITORY MAO-B (monoaminooxidáza B) – enzymu, který se také podílí na degredaci
dopaminu (SELEGILIN)
• Používají se jako doplňková léčba k základní léčbě levodopou.
• AGONISTÉ DOPAMINOVÝCH RECEPTORŮ
• stimulují D-receptory (pomáhají při nežádoucích účincích na GIT trakt)
• Např. BROMCRIPTIN, PRAMIPEXOL, ROPINIROL, ROTIGOTIN
• Aplikují se většinou v podobě transdermálních náplastí
• AMANTADIN – neznámým způsobem zvyšuje produkci dopaminu
• Lze používat i anticholinergika (pomáhají s tremorem, Benztropin)
Extrapyramidová onemocnění
Onemocnění dělíme na hypokinetické (např. PN, P+) a hyperkinetické poruchy
(třesy, dystonie či chorea)
HYPOKINETICKÉ PORUCHY
• Ostatní parkinsonské syndromy (Parkinsonismus a „Parkinson+ choroby“,
atypický parkinsonismus)
• Onemocnění nebo stavy, které mají podobné příznaky jako PN.
• Bývají však symetrické (hl. svaly hlavy a trupu – tzv. axiální svalstvo a daleko
častěji je postižena řeč, polykání a stabilita). Při terapii levodopou nedochází
k výraznému zlepšení (může být jen částečné v úvodu), mají rychlejší
progresi a často lze diagnózu plně stanovit až při pitvě (post mortem)
MULTISYSTÉMOVÁ ATROFIE (MSA) – Dříve Shy-Dragerův syndrom
• Vzácné (2-5/100000), postihuje výrazněji i autonomní systém (častěji poruchy močení,
zácpa, závratě při stoji, pocity celkové slabosti), příčina je neznámá (snad shlukování
alfa-synukleinu v různých typech buněk (teorie viz AN)
• Forma MSA-C (20%) má spíše poruchy autonomní, MSA-P (80%) má spíše projevy PN.
• Diagnostika je založena na klinických projevech, měření krevního tlaku (např. HUT test) a
urodynamickém vyšetření či EMG (anální, uretrální). Může pomoci MRI.
• Doposud neexistuje léčba, která by kauzálně chorobu vyléčila, ale i zpomalila. Můžeme
jen mírnit příznaky (prevence hypotenze). Asi 30-70% pacientů může mít benefit z
levodopy. Všichni pacienti profitují z rehabilitací.
Extrapyramidová onemocnění
Onemocnění dělíme na hypokinetické (např. PN, P+) a
hyperkinetické poruchy (třesy, dystonie či chorea)
HYPOKINETICKÉ PORUCHY
• Ostatní parkinsonské syndromy (Parkinsonismus a „Parkinson+
choroby“, atypický parkinsonismus)
MULTISYSTÉMOVÁ ATROFIE (MSA) – Dříve Shy-Dragerův syndrom
PROGRESIVNÍ SUPRANUKLEÁRNÍ PARALÝZA/PARÉZA (PSP)
• Také vzácná (5/100000), mimo hypokineticko-rigidní syndrom jsou i
poruchy hybnosti očních bulbů (okulomotoriky) = supranukleární paréza
vertikálního pohledu (pohled nahoru a hlavně dolů), poruchy konvergence,
blefarospazmus, retrakce víček), časná posturální instabilita, těžká dysartrie
a rychlá progrese demence.
• PSP-Parkinsonismus – částečně reaguje na levodopu, PSP-Klasik (SteeleRichardson-Olszewski)
– nereaguje a rychle progreduje
• Diagnóza je dle kliniky. Pomoci může MRI. Kauzální léčba v současnosti
neexistuje. Lze také velmi málo zpomalit průběh choroby.
Extrapyramidová onemocnění
Onemocnění dělíme na hypokinetické (např. PN, P+) a
hyperkinetické poruchy (třesy, dystonie či chorea)
HYPOKINETICKÉ PORUCHY
• Ostatní parkinsonské syndromy (Parkinsonismus a „Parkinson+
choroby“, atypický parkinsonismus)
MULTISYSTÉMOVÁ ATROFIE (MSA) – Dříve Shy-Dragerův syndrom
PROGRESIVNÍ SUPRANUKLEÁRNÍ PARALÝZA (PSP)
KORTIKOBAZÁLNÍ DEGENERACE (CBGD)
• velmi vzácné, bývá dystonie, myoklonus + kortikální
izolovaný příznak (apraxie, neglect sy., alien-limb sy. atp.),
kognitivní deficit. Pomáhá MRI, kde je jednostranná
asymetrická kortikální atrofie. Onemocnění je současnou
terapii neléčitelné.
Extrapyramidová onemocnění
Onemocnění dělíme na hypokinetické (např. PN, P+) a
hyperkinetické poruchy (třesy, dystonie či chorea)
HYPOKINETICKÉ PORUCHY
• Ostatní parkinsonské syndromy (Parkinsonismus a „Parkinson+
choroby“, atypický parkinsonismus)
MULTISYSTÉMOVÁ ATROFIE (MSA) – Dříve Shy-Dragerův syndrom
PROGRESIVNÍ SUPRANUKLEÁRNÍ PARALÝZA (PSP)
KORTIKOBAZÁLNÍ DEGENERACE (CBGD)
SEKUNDÁRNÍ VASKULÁRNÍ PARKINSONISMUS
- Velmi vzácný, je způsoben cévním onemocnění mozku
POLÉKOVÝ SEKUNDÁRNÍ PARKINSONISMUS
- zejména antipsychotika (neuroleptika) – např. haloperidol = blokuje
dopaminové receptory, dále např. metoclopramid (dopaminový antagonista,
lék proti zvracení), setrony (např. ondansetron)
TOXICKÝ SEKUNDÁRNÍ PARKINSONISMUS
- např. otravy oxidem uhelnatým (CO)
Extrapyramidová onemocnění
Onemocnění dělíme na hypokinetické (např. PN, P+) a
hyperkinetické poruchy (třesy, dystonie či chorea)
HYPERKINETICKÉ PORUCHY (ABNORMÁLNÍ POHYBY, DISKINÉZY)
• Řada poruch, mohou být primární (neznámá příčina a to buď familiární výskyt, či
sporadické) nebo sekundární (v důsledku nějakého onemocnění).
• Fokální – jedna část těla
• Segmentové – dvě nebo více spojených částí těla
• Multifokální – dvě nebo více nespojených částí těla
• Hemidistribuční – polovina těla
• Generalizované – celého těla
DYSTONIE = nepleťte si s myotonií!
• Centrální porucha svalového napětí (tonu), pomalé tonické mimovolní pohyby
způsobující kroucení a abnormální postavení postižené části těla.
• Jsou fokální – např. cervikální dystonie (stáčení hlavy), blefarospazmy (svírání
očních víček), nebo různé profesionální křeče (grafospazmus, písařská křeč) nebo
generalizované – např. torzní dystonie (dědičně podmíněná DYT1), sekundární v
důsledku dětské mozkové obrny, poléková (antipsychotika, metoklopramid, aj.)
• Při diagnostice se opíráme o kliniku, EMG a EEG (vylučujeme epilepsii)
• Léčba je obtížná. Medikamentózní mimo DOPA-responsivní dystonie je většinou
neúčinná, ale zkouší se. Lze aplikovat botulotoxin do postižených svalů. Jinak se
uplatňuje hluboká mozková stimulace (většinou vnitřního pallida).
Dystonie: https://www.youtube.com/watch?v=N_daWx-qcaw
Dystonie: https://www.youtube.com/watch?v=EjxXkeC1gUk
Extrapyramidová onemocnění
Onemocnění dělíme na hypokinetické (např. PN, P+) a
hyperkinetické poruchy (třesy, dystonie či chorea)
HYPERKINETICKÉ PORUCHY (ABNORMÁLNÍ POHYBY, DISKINÉZY)
DYSTONIE
CHOREA a BALISMUS
• Rychlé, variabilní a měnící se mimovolní pohyby až tanečního
charakteru
• Různé příčiny. Nejčastěji dědičné (Huntingtonova chorea), ale i např.
při revmatických onemocněních (Sydenhamova chorea, chorea
gravidarum).
• Balismus – zvláštní typ chorei, náhlý, prudký a velmi výrazný
mimovolní pohyb. Většinou vaskulární etiologie (léze).
HUNTINGTONOVA NEMOC (HD)
• = dědičná (AD), expanze tripletů CAG na 4. chromozomu (lze
sledovat tzv. anticipaci – každá další generace má horší
projev nemoci), porucha proteinu huntingtinu
• 4-10/100 000, manifestace ve středním věku (prům. 40. let)
• progredující CHOREA + kognitivní deficit + časté
psychiatrické poruchy (ztráta neuronu převážně BG)
• Diagnostika: klinický obraz, rodinná anamnéza, genetické
vyšetření, MRI
• Léčba: v současnosti neexistuje, lze pouze tlumit pohyby.
Chorea: https://www.youtube.com/watch?v=IJ-mSD_Y5Q4
Extrapyramidová onemocnění
Onemocnění dělíme na hypokinetické (např. PN, P+) a
hyperkinetické poruchy (třesy, dystonie či chorea)
HYPERKINETICKÉ PORUCHY (ABNORMÁLNÍ POHYBY, DISKINÉZY)
DYSTONIE
CHOREA a BALISMY
TREMOR (TŘES)
• Mimovolní, rytmický a oscilační pohyb jedné nebo více částí těla
• Nejčastější extrapyramidový syndrom
• Lze dělit dle závažnosti:
• FYZIOLOGICKÝ (končetiny, hlava + často jen při únavě a stresu)
• PATOLOGICKÝ (trvalý, porucha koordinace)
• Dle typu:
• KLIDOVÝ (STATICKÝ) – typicky PN, P+ (Pill-rolling, počítání peněz)
• AKČNÍ (DYNAMICKÝ) – vázán na nějakou činnost
• KINETICKÝ (vázán na pohyb)
• POSTURÁLNÍ (vázán na polohu – typicky esenciální třes)
• INTENČNÍ (zesiluje se při přibližování k cíli – typicky léze mozečku)
• Příčin je celá řada. Mimo jiná neurologická onemocnění (PN, P+ apod.) :
• Metabolické poruchy (jaterní a ledvinné selhání, poruchy štítné žlázy,
nedostatek některých vitamínů, Wilsonova nemoc)
• Polékové třesy (amiodaronový třes, antiepileptika,
bronchodilatancia)
• Toxické třesy (alkohol, návykové látky – kokain)
Extrapyramidová onemocnění
Onemocnění dělíme na hypokinetické (např. PN, P+) a
hyperkinetické poruchy (třesy, dystonie či chorea)
HYPERKINETICKÉ PORUCHY (ABNORMÁLNÍ POHYBY, DISKINÉZY)
DYSTONIE
CHOREA a BALISMY
TREMOR (TŘES)
ESENCIÁLNÍ TREMOR
• Izolovaný, převážně akční (posturální) třes zejména HKK
(ale i hlavy nebo jen hlasivek).
• Příčina plně neobjasněná (předpokládá se zejména role
genetiky pro často pozitivní rodinnou anamnézu). Často je
zmírněn při požití alkoholu.
• Diagnostika: založena na klinickém obraze
• Terapie: tlumíme antiepileptiky (primidon, klonazepam)
nebo betablokátory (propranolol). Do některých svalů je
možné aplikovat botulotoxin. Pro komplikované a těžké
případy zůstává hluboká mozková stimulace (DBS) – cílem
je intermediální jádro thalamu.
Esenciální tremor: https://www.youtube.com/watch?v=FsON79DZlW0
Extrapyramidová onemocnění
Onemocnění dělíme na hypokinetické (např. PN, P+) a hyperkinetické
poruchy (třesy, dystonie či chorea)
HYPERKINETICKÉ PORUCHY (ABNORMÁLNÍ POHYBY, DISKINÉZY)
DYSTONIE
CHOREA a BALISMY
TREMOR (TŘES)
TIKY
• Časté, krátké, opakované, stereotypní pohyby
• Nejedná se o postižení bazálních ganglií a mimovolní pohyby lze částečně
potlačit vůlí. Jsou zhoršovány stresovou situací.
• Typické pro oblast obličeje a šíje
• Zejména dětský věk, často spojeny s poruchami pozornosti (např. ADHD) a
často s věkem vymizí (zůstanou-li do dospělosti, jsou klasifikovány jako
chronické)
• VOKÁLNÍ x MOTORICKÉ; JEDNODUCHÉ (mrkání) X KOMPLEXNÍ (vykřikování
vět a automatismy).
TOURETTŮV SYNDROM (GTS,TS) a TOURETTISMUS
• Vrozené neuropsychiatrické onemocnění, komplexní tiky, koprolálie (vulgarismy),
OCD (obsedantně kompulzivní porucha), akatizie = pocit vnitřního neklidu, nucení k
provádění pohybů (často u psychóz). Psychoterapie, antipsychotika.
Extrapyramidová onemocnění
Onemocnění dělíme na hypokinetické (např. PN, P+) a
hyperkinetické poruchy (třesy, dystonie či chorea)
HYPERKINETICKÉ PORUCHY (ABNORMÁLNÍ POHYBY, DISKINÉZY)
DYSTONIE
CHOREA a BALISMY
TREMOR (TŘES)
TIKY
SYNDROM NEKLIDNÝCH NOHOU (RESTLESS LEGS SYNDROME)
• Nucení k pohybu DKK + nepříjemné pocity (např.
parestezie)
• Úlevu přináší chůze, potíže typicky v klidu a ve večerních
hodinách.
• Bývá nespavost.
• Příčina není plně objasněná, ale syndrom někdy doprovází
selhání ledvin, diabetes, neuropatie.
Děkuji za pozornost!
Zajímavé odkazy:
• Parkinsonova nemoc (Osmosis): https://www.youtube.com/watch?v=VIEUEV9wlyI
• Alzheimerova nemoc (Osmosis): https://www.youtube.com/watch?v=v5gdH_Hydes
• Huntingtonova chorea (Osmosis): https://www.youtube.com/watch?v=IuSaXiRVqg0
• Wilsonova choroba (Osmosis): https://www.youtube.com/watch?v=Cr8R_bnKAtk
• Prionózy (Osmosis): https://www.youtube.com/watch?v=dXcLb4oCYfg