Cirkadiánní rytmy Dominik Puda Co se Vám pojí s pojmem cirkadiánní rytmus? ⓘ Start presenting to display the poll results on this slide. Cirkadiánní rytmy • Biorytmy • Cirkadiánní rytmy • Hodinové geny • Chronotypy • Zeitgebers • Chrono-výživa • Chrono-exercise • Jet lag (pásmová nemoc) Biorytmy • Evoluce – den a noc, střídání ročních období • Přizpůsobení organismů k periodickým změnám faktorů životního prostředí, spojených s rotací Země kolem vlastní osy a kolem Slunce (střídání dne a noci, roční období) • Minimum a maximum amplitudy sledovaných rytmů • Rytmy ultradiánní < 20 hodin • Rytmy infradiánní > 28 hodin • Rytmy cirkadiánní 20-28 hodin • Chronobiologie Cirkadiánní rytmy • Ovlivňují: • Spánek • Náladu • Metabolismus • Teplotu • Bdělost • Srdeční frekvenci • Krevní tlak • Vylučování moči • Produkci hormonů • Hlad • Kognitivní výkon • Sílu Hodinové geny • Komponenty cirkadiánních hodin • Geny se vzájemně ovlivňují a vytvářejí oscilace genové exprese • Ozubená kolečka mechanických hodinek • Základním principem je postupná aktivace genu ve formě cyklu, počáteční aktivace genu je regulována posledním genem v sekvenci (autoregulační smyčka, pro kterou jeden cyklus trvá cca 24 hodin) • Zajišťují rytmicitu ( i v neperiodickém prostředí) Transkripčně-translační zpětnovazebná smyčka 1. Transkripční aktivátory – CLOCK, BMAL1 řídí expresi negativních regulátorů PERIOD (PER) a CRYPTOCHROME (CRY) 2. PER a CRY slouží k inhibici transkripční aktivity CLOCK/BMAL1 (potlačují tedy svou vlastní expresi) 3. Jakmile dojde k poklesu hladiny PER a CRY, cyklus začíná znovu • Tato základní smyčka zapojuje řadu dalších transkripčních/translačních smyček a zahrnuje mnoho dalších událostí, které společně poskytují robustní 24hodinový cyklus Zdroj obrázku: Minegishi, S., Sagami, I., Negi, S., Kano, K., & Kitagishi, H. (2018). Circadian clock disruption by selective removal of endogenous carbon monoxide. Scientific Reports, 8(1), 11996. https://doi.org/10.1038/s41598-018-30425-6 Centrum CR „Centrální hodiny“ • Suprachiasmatická jádra (SCN) • Frontální hypothalamus • Cca 20 000 neuronů • Informace z oční sítnice (světlo/tma) – skrze retinohypotalamickou dráhu • Tyčinky, čípky, melanopsin „Periferní hodiny“ • Orgány, buňky • Téměř každá buňka má vlastní „hodiny“ • Synchronizace z centrálních hodin • vliv okolního prostředí (strava/cvičení) Zdroj obrázku: https://en.wikipedia.org/wiki/Retinohypothalamic_tract#/media/File:Circadian_rhythm_labeled.jpg • Zdroj: Zhang, Z., Xin, H., Li, M.-D., Circadian Rhythm of Lipid Metabolism in Health and Disease. Small Methods 2020, 4, 1900601. https://doi.org/10.1002/smtd.201900601 Markery CR • Teplota tělesného jádra • Oscilace v rozmezí ~0,8-1.0°C mezi minimem v noci a maximem v průběhu dne, minimum pozorováno typicky mezi 03:00-07:00 • Hladina melatoninu • Hormon tvořen v epifýze • K vyplavování dochází ve večerních hodinách – signál ze SCN • Zvýšení potřeby ke spánku cca 2 hodiny po začátku produkce • Zhruba 7 hodin po začátku produkce melatoninu je dosaženo nejnižší teploty tělesného jádra, po 12 hodinách od dosažení nejnižší teploty > obvykle dosaženo nejvyšší teploty jádra Markery CR • „Nejnižší“ bod CR (nadir) nastává ~7 hodin po nástupu melatoninu (CBTmin) • „Nejvyšší“ bod CR (peak) ~12 hodin po CBTmin • Maximální ospalost a nejhorší mentální/fyzický výkon v období 2-3 hodin před a po CBTmin • Maximální ostražitost a nejlepší mentální/fyzický výkon v období 2-3 hodin před a po CBTmax Markery CR • Osoba, která obvykle usíná v 23:00 a probouzí se v 7:00 bude mít nástup produkce melatoninu zřejmě okolo 21.hodiny, CBTmin ~4:00 a CBTmax ~16:00 • V jakém časovém rozmezí bude zřejmě podávat nejlepší výkon? Chronotypy Zdroj obrázku: https://medicina.ronnie.cz/c-33268-cirkadiannirytmy-i-uvod-do-problematiky.html ; dle Logan &McClung (2019) • Chronotyp jedince – přirozená variace v preferovaných dobách spánku a subjektivních dobách maximální čilosti • Skřivan/sova/„intermediate“ • V extrémních případech brzký chronotyp vstává, pozdní uléhá do postele • Do určité míry vliv genů (polygenní) • Věk ovlivňuje chronotyp • Dotazníky Ranní ptáčata Sovy Normální rozložení Ranní ptáčata Zdroj: https://www.fgu.cas.cz/articles/975-jste-skrivan-nebo-sova?fbclid=IwAR1UplOFc-Z1LT_D0RvG3zGK3lE0ZqhIuktpb9dup3-aPBk3o9xJuaT81OU „Zeitgeber“ CR • Externí stimul, který dokáže (re)synchronizovat tělesné hodiny • Modulují aktivitu hodinových genů • Světlo • Výživa • Cvičení „Blame it on T.A. Edison“ Cirkadiánní desynchronizace Cirkadiánní desynchronizace • Centrální a periferní hodiny nedostávají podněty ve správný čas • Příčiny: • Chronický jet lag • Noční směny • Nepravidelnost ve stravování • Nepravidelný spánkový režim • Osoby, které pracují v rámci nočních směn, spí méně hodin, mají vyšší tělesnou hmotnost a BMI index, a téměř 3x vyšší míru abdominální obezity, než osoby pracující ve dne (Brum et al.,2020) Zdroj obrázku: Maury, E. Off the Clock: From Circadian Disruption to Metabolic Disease. Int. J. Mol. Sci. 2019, 20, 1597. https://doi.org/10.3390/ijms20071597 „Zeitgeber(y)“ cirkadiánního rytmu • Světlo • Jedná se o nejdůležitější stimul, který upravuje (časuje) cirkadiánní systém - SCN • Změny ve vzorcích světelné expozice mohou rychle a podstatně posunout fázi CR • Zejména světlo o vysoké energii a nízké vlnové délce • Většina periferních hodin nezískává přímé informace o světle, jsou proto senzitivní k jiným „synchronizátorům“ Zdroj obrázku: https://webbtelescope.org/contents/media/images/01F8GF6NH5PTXGBVNVHR2TSQRB „Zeitgeber(y)“ cirkadiánního rytmu • Výživa • Stimul, který dokáže (pře)nastavit hodiny v periferních tkáních • dostupnost cirkulujících makronutrientů, hormony, metabolity • Příjem potravy > inzulín > exprese hodinových genů • Stimul výživy zřejmě působí na periferní tkáně rychleji nežli signál z SCN „Zeitgeber(y)“ cirkadiánního rytmu Cvičení • Stimul, který může mít vliv na zpoždění/urychlení „fáze“, zřejmě skrze vliv na produkci melatoninu (kortizol, tělesná teplota) Chronobiotika • Látky, které jsou schopné „měnit“ biologické rytmy a způsobit časový „posun“ • Využitelnost u pracovníků pracujících v rámci nočních směn? • Kofein, kreatin monohydrát, aminokyseliny (tryptofan) Chrono-výživa • Studuje interakce mezi biologickými rytmy a výživou • Zabývá se distribucí příjmu energie, frekvencí a pravidelností příjmu potravy, délkou období příjmu potravy a tím, jak všechny tyto faktory mohou ovlivnit zdraví • Systémy řídící metabolismus podléhají CR • Potrava opouští žaludek rychleji po dopoledních jídlech • Pohyby tlustého střeva – časté pohyby během dne, minimum během noci • Geny kódující produkci metabolických enzymů • DIT – ráno vyšší nežli večer • Správné fungování periferních hodin udržuje metabolické procesy v synchronizaci s prostředím – vliv na zdraví organismu Chrono-výživa • Co a jak jíme se v naší společnosti změnilo (stravování v nočních hodinách apod.) • Desynchronizace mezi hodinami a metabolismem > ztráta synchronizace rytmu > rozvoj metabolických onemocnění? • Větší distribuce energie ve večerních hodinách, zvýšená frekvence konzumace jídel, prodloužené okno konzumace jídel – faktory, které mohou přispívat k rozvoji kardiometabolických onemocnění • Studie (především na experimentálních zvířatech) poukazují na fakt, že příjem potravy v „nesprávném“ čase vede k rozvoji obezity (hlodavci) (Garaulet & Gómez, 2014) • Stejné jídlo snězené ráno a večer může vykázat odlišný metabolický vliv (Kanikowska et al., 2015) Time-restricted feeding (TRF) • Zaměřuje se na příjem potravy v „denním“ okně • 4-12 hodinové okno (8-10) • Redukce tělesné hmotnosti • Zlepšení tělesné kompozice u osob s nadváhou • Zlepšení glykemické odezvy, hlad krevních lipidů (lepší výsledky u osob s větším rizikem) • Zřejmě nemá negativní vliv na MPS (krátkodobý vs. dlouhodobý horizont!) • Negativní vliv na rytmus – vynechávání snídaně, příjem potravy pozdě v noci • Výsledek může být ovlivněn snížením příjmu kalorií, kalorickou restrikcí! • Další modulátory – délka studie, množství probandů, pohybová intervence • N= 139 • Kalorická restrikce vs. kalorická restrikce + TrF (8:00-16:00) • 12 měsíců • M=1500-1800 Kcal; Ž= 1200-1500 Kcal • 40-55 % S, 15-20% B, 20-30 % T • Hmotnost, obvod pasu, BMI, množství tukové hmoty, měření metabolických ukazatelů (plazmatická g, inzulínová senzitivita, TK, krevní lipidy) • Výsledky • 118 dokončilo (84,9 %) • -8,0 kg TRF; -6,3 kg CR (změny hmotnosti nebyly statisticky významné) Zdroj obrázku: Charlot, A., Hutt, F., Sabatier, E., & Zoll, J. (2021). Beneficial Effects of Early Time-Restricted Feeding on Metabolic Diseases: Importance of Aligning Food Habits with the Circadian Clock. Nutrients, 13(5), 1405. https://doi.org/10.3390/nu13051405 Pozorujete na sobě výkyvy výkonnosti v rámci dne? Kdy si myslíte (cítíte/víte), že podáváte nejlepší výkon? ⓘ Start presenting to display the poll results on this slide. • Sportovní výkon vykazuje aspekty CR • Peak time = akrofáze • Nepřímá evidence – světové rekordy (požadavky diváků, sledovanost..) • Silový trénink – spolehlivý ukazatel rytmů • Při porovnání výkonů mezi ranní (6:00-10:00) a večerní (16:00-20:00) hodinou téměř vždy lepší výkony večer (rozdíly až 18 %) (Gabriel & Zierath, 2019) Diurnální variace ve fyzickém výkonu • Dle výsledků je optimální čas pro fyzickou aktivitu mezi 16:30-18:30 • „peak time“ brzkých chronotypů - brzy odpoledne • „peak time“ pozdních chronotypů - pozdní odpoledne • Večerní chronotyp je nejvíce ovlivněn výkonem mimo jeho optimální čas Diurnální variace ve fyzickém výkonu • Tělesná teplota silně spojena s fyzickým výkonem ? • Do jaké míry? • Zvýšení BT před cvičením může zlepšit výkon, ovšem samotná BT nedokáže pokrýt celkovou variabilitu v rámci dne • Výkon v ranních hodinách > prodloužení warm-up části > ovlivnění diurnální variace • Zvýšení CBT pomocí warm-upu > výkon stále nižší nežli odpoledne • Fluktuace hladiny biomarkerů v plazmě v odpovědi na trénink • Antioxidační enzymy, hormony Diurnální variace ve fyzickém výkonu • 121 výkonnostních sportovců • Rozřazení dle chronotypů • Následně vybráno 20 (stejný věk, výkonnost, cirkadiánní fenotyp odrážející výskyt v populaci – 25 % ECT, 50 % ICT, 25 % LCT) • BLEEP test 6x denně (7:00, 10:00, 13:00, 16:00, 19:00, 22:00) Diurnální variace ve fyzickém výkonu • Obecně nejhorší výkon v 7:00, nejlepší v 16 a 19 • Signifikantní rozdíly v maximálním výkonu mezi cirkadiánními fenotypy (chronotypy) • „peak time“ brzkých chronotypů - ~12:20 • „peak time“ intermediate chronotypů - ~15:50 • „peak time“ pozdních chronotypů – ~19:40 Diurnální variace ve fyzickém výkonu • Variace výkonu v průběhu dne • ECT a ICT – nevýrazné výkyvy v rozmezí 7- 10% • LCT – mnohem větší variace – až 26 % ! • Výkon navázán na čas od probuzení • ECT a ICT ~ 6h po probuzení • LCT až 11h po probuzení! Nezáleží na tom, v jakém denním období je podáván výkon, ale kolik hodin po probuzení? Diurnální variace ve fyzickém výkonu • Dle výsledků je optimální čas pro fyzickou aktivitu mezi 16:30-18:30 • „peak time“ brzkých chronotypů - brzy odpoledne • „peak time“ pozdních chronotypů - pozdní odpoledne • Večerní chronotyp je nejvíce ovlivněn výkonem mimo jeho optimální čas • Většina výzkumů provedena na mužích Diurnální variace ve fyzickém výkonu • Několik Review (většina narrative) • Bez meta-analýzy • 1.meta-analýza týkající se této problematiky Diurnální variace ve fyzickém výkonu • Vytrvalostní výkon • Oproti dalším testům komplexnější • Ze sledovaných proměnných nejmenší variabilita • 3-5 % Diurnální variace ve fyzickém výkonu • Wingate test • Peak průměrného výkonu – odpoledne • Všech 7 studií • Čím častější testování, tím větší variace • 3 testování – 2.5 – 7 % • 4-6 testování - 17 % a 18 % • Častější testování > větší šance zachycení nadir i peak Diurnální variace ve fyzickém výkonu • Handgrip strength • Jedná se o vhodný test pro zjištění max. síly? Diurnální variace ve fyzickém výkonu • Jump height test • 5/6 - signifikantní diurnální variace • Peak time 13:00 – 20:00 • Jedna studie se oproti ostatním odlišovala v mnoha aspektech • Vyšší teplota a vlhkost, ženy, mnohem vyšší výskok Diurnální variace ve fyzickém výkonu • Jak minimalizovat vliv diurnální variace? • Atlet • Chronotyp (dotazníky, on-line verze – dostupné free) • Kofein? • Trénink a soutěž • Obvyklý čas tréninku a obvyklý čas soutěže > snaha o sjednocení • Soutěž v ranních hodinách > prodloužit warm-up fázi > zvýšení CBT • V rámci max. silového výkonu • Trénink odpoledne > rozdíl mezi maximálním výkonem ráno a odpoledne (peak výkonu odpo) • Trénink ráno > výkon ráno a odpoledne se vyrovnává Zdroj tabulky: Simmons, N., Mandal, S., Paton, B., & Ahmed, I. (2022). Are Circadian Rhythms a New Frontier in Athletic Performance? Current Sports Medicine Reports, 21(1), 5. https://doi.org/10.1249/JSR.0000000000000929 Diurnální variace ve fyzickém výkonu Chrono-exercise • Obecně máme doporučení pro objem, frekvenci, intenzitu • Načasování cvičení? • Chrono-exercise – kdy? • Studium biologických rytmů a interakcí mezi metabolickými procesy • Zdravotní vs. výkonový aspekt (bude se lišit?) • 2 hlavní aspekty podpory zdraví • Regulační – cvičení/pohybová aktivita reguluje/resetuje biologické hodiny • Nalézt optimální načasování cvičení pro zefektivnění využití energetických substrátů a optimalizaci metabolismu Kim, H.-K., Radak, Z., Takahashi, M., Inami, T., & Shibata, S. (2023). Chrono-exercise: Time-of-day-dependent physiological responses to exercise. Sports Medicine and Health Science, 5(1), 50–58. https://doi.org/10.1016/j.smhs.2022.11.003 Chrono-exercise Kim, H.-K., Radak, Z., Takahashi, M., Inami, T., & Shibata, S. (2023). Chrono-exercise: Time-of-day-dependent physiological responses to exercise. Sports Medicine and Health Science, 5(1), 50– 58. https://doi.org/10.1016/j.smhs.2022.11.003 Synchronizace hodin v různých tkáních vytváří koordinovaný cirkadiánní rytmus metabolických procesů, jako je sekrece inzulínu, syntéza cholesterolu a výdej energie. Chrono-exercise – metabolismus substrátů Kim, H.-K., Radak, Z., Takahashi, M., Inami, T., & Shibata, S. (2023). Chrono-exercise: Time-of-day-dependent physiological responses to exercise. Sports Medicine and Health Science, 5(1), 50– 58. https://doi.org/10.1016/j.smhs.2022.11.003 Jet lag Hlavní symptomy Poruchy spánku Únava během dne GIT poruchy Nesoulad mezi vnitřními hodinami a časem cílové destinace (při rychlém cestování přes více než 2-3 časová pásma) Setkali jste se s jet lagem? Znáte nějaké způsoby, jak jet lag zvládnout? ⓘ Start presenting to display the poll results on this slide. Regulace spánku • Dvou procesový model spánku (Borbély et al., 2016) • Proces „C“ • Cirkadiánní proces • Melatonin • CBTmin • Proces „S“ • Spánková homeostáza • „Tlak“ – akumulace s rostoucím časem bdění (hromadění adenosinu) • Nesoulad mezi těmito procesy – poruchy spánku, problémy s usnutím, udržení spánku Jet lag vs. únava z cestování • Jet lag • Symptomy, které se objevují ve dnech po příletu • Bolest hlavy • Podrážděnost • Ospalost během dne • Neschopnost spát během noci • Nízká mentální a fyzická výkonnost • GIT problémy • Způsobeno desynchronizací CR (centrální a periferní hodiny, proces S) • Únava z cestování • Symptomy během letu, případně okamžitě po příletu • Únava • Dezorientace • Bolest hlavy • Převážně způsobeno – nedostatkem spánku, dehydratace, hypoxie, nízký tlak,… Jet lag – cestování na východ/západ Re-synchronizace obvykle trvá ~1 den za každé překročené časové pásmo při cestě na východ (1hodina za den) Re-synchronizace obvykle trvá 0,5 dne za každé překročené časové pásmo při cestě na západ (2hodiny za den) Cestování na východ/západ může ovlivnit cirkadiánní systém odlišně Při cestě na východ se cirkadiánní systém musí „posunout vpřed“ Při cestě na západ se cirkadiánní systém musí „opozdit“ Obecně bývá adaptace při cestování na východ obtížnější Jet lag • Hodnocení CR a jet lagu • Nejpřesnější ukazatele – CBT, melatonin (ze slin) – nepraktické, vysoká cena • Dotazníky (Liverpool Jet Lag Questionnaire) • Vizuální analogová škála; 15 subjektivních hodnocení – spánek, únava, apetit, mentální výkon, funkce střev, opakovaně v rámci dne • Aktigrafie – informace o pohybu/odpočinku (minimum evidence pro evaluace jet lagu) • Mobilní aplikace • https://www.britishairways.com/travel/drsleep/public/en_gb • https://sleepopolis.com/calculators/jet-lag/ • https://www.timeshifter.com/ Jet lag • Intenzita a délka symptomů • Stoupá s počtem překročených časových zón • 3-4 časové zóny = jemnější symptomy nežli 10-12 zón • Ovlivněna směrem cestování • 8 časových zón na západ • Atlet bude ospalý • Narušený výkon ve večerních hodinách • Bude vstávat dříve než obvykle • 8 časových zón na východ • Atlet bude ospalý • Výkonnost narušena brzy odpoledne • Bude mít problém usnout v obvyklých hodinách (usíná později) • Chronotyp • Skřivan se bude lépe adaptovat na cestu na východ (snadnější posunout CR na „dřívější čas“) • Sova se bude lépe adaptovat na cestu na západ (snadnější posunout CR na „pozdější čas) Jet lag a sportovní výkon • Hlavní důvody negativního ovlivnění výkonu • Poruchy spánku (kvalita/kvantita) • Desynchronizace cirkadiánních rytmů (nadir a peak jednotlivých rytmů) • Zotavení z jet lagu • Resynchronizace vnitřních hodin na změny cyklu světlo-tma • Resynchronizace vnitřních systémů probíhá různou rychlostí (desynchronizace postupně mizí) • Často se stává, že se sportovci cítí hůře 2-4 den po příletu (při porovnání s prvním dnem) • Resynchronizace systémů C a S Regulace fází CR Zdroj: Roach, G. D., & Sargent, C. (2019). Interventions to Minimize Jet Lag After Westward and Eastward Flight. Frontiers in Physiology, 10. https://doi.org/10.3389/fphys.2019.00927 „peak“ „nadir“ Desynchronizace po letu směr západ/východ Zdroj: Roach, G. D., & Sargent, C. (2019). Interventions to Minimize Jet Lag After Westward and Eastward Flight. Frontiers in Physiology, 10. https://doi.org/10.3389/fphys.2019.00927 Jet lag – zvládání symptomů • Většina evidence pochází z výzkumu během laboratorních podmínek u obecné populace • Cíl: optimalizace spánku, „seřízení hodin“ • Terapie světlem • Spánek • Melatonin • Cvičení • Výživa • Stimulanty a sedativa Praktická doporučení • Cesta na západ • CS bude po příletu „popředu“ oproti času v zóně příletu • CS je potřeba opozdit, posunout vzad • Londýn (0 UTC) > Los Angeles (-8 UTC) • Cesta na východ • CS bude po příletu „pozadu“ oproti času v zóně příletu • CS je potřeba urychlit, posunout vpřed • Los Angeles (-8 UTC) > Londýn (0 UTC) Praktická doporučení • Pokud režim vyžaduje světlo v rámci dne –pobyt venku bez slunečních brýlí, v noci > jasné světlo, světelný box • Pokud režim vyžaduje vyhýbání se světlu >pobyt uvnitř s vypnutými světly; pokud je nutné vyjít ven > sluneční brýle s minimální propustností • Kompletní adaptace > CBTmin v místě příletu stejné jako v místě odletu (může trvat dny) • Částečná adaptace > CBTmin v místě příletu v nočním čase (čase spánku) • V této fázi jsou symptomy jet lagu znatelně redukovány (lepší spánek, snížená ospalost ve dne, lepší fyzická výkonnost) Praxe? • Adaptační protokoly založeny na předpokladech: • Osoba obvykle spí mezi 23:00-7:00, CBTmin ~04:00 (osoby s pozdějším, dřívějším časem spánku) • Osoba chce nastavit spánkovou periodu v příjezdové destinaci na stejný čas, jako v její obvyklé časové zóně • Přílet nastává v 13:00 • V případě dřívějšího/pozdějšího příletu může být potřeba protokol o jeden den opozdit/urychlit • Šedá barva = období spánku • Červený trojúhelník = minimum tělesné teploty, minimum CR • Červený kruh s „M“ = příjem melatoninu • Žlutá barva = vystavení se světlu • T = cestování • Arr= přistání v nové časové zóně • Cíl = opozdit fázi Zdroj: Roach, G. D., & Sargent, C. (2019). Interventions to Minimize Jet Lag After Westward and Eastward Flight. Frontiers in Physiology, 10. https://doi.org/10.3389/fphys.2019.00927 Zdroj: Janse van Rensburg, D. C., Jansen van Rensburg, A., Fowler, P. M., Bender, A. M., Stevens, D., Sullivan, K. O., … Botha, T. (2021). Managing Travel Fatigue and Jet Lag in Athletes: A Review and Consensus Statement. Sports Medicine, 51(10), 2029–2050. https://doi.org/10.1007/s40279-021-01502-0 • Šedá barva = období spánku • Červený trojúhelník = minimum tělesné teploty, minimum CR • Červený kruh s „M“ = příjem melatoninu • Žlutá barva = vystavení se světlu • T = cestování • Arr= přistání v nové časové zóně • Cíl = urychlení fáze Zdroj: Roach, G. D., & Sargent, C. (2019). Interventions to Minimize Jet Lag After Westward and Eastward Flight. Frontiers in Physiology, 10. https://doi.org/10.3389/fphys.2019.00927 Janse van Rensburg, D. C., Jansen van Rensburg, A., Fowler, P. M., Bender, A. M., Stevens, D., Sullivan, K. O., … Botha, T. (2021). Managing Travel Fatigue and Jet Lag in Athletes: A Review and Consensus Statement. Sports Medicine, 51(10 2029–2050. https://doi.org/10.1007/s40279-021-01502-0 • Černá barva – období „vyhýbání“ se světlu během dne (sluneční brýle, pobyt uvnitř budov,…) Zdroj: Roach, G. D., & Sargent, C. (2019). Interventions to Minimize Jet Lag After Westward and Eastward Flight. Frontiers in Physiology, 10. https://doi.org/10.3389/fphys.2019.00927 Zdroj: Roach, G. D., & Sargent, C. (2019). Interventions to Minimize Jet Lag After Westward and Eastward Flight. Frontiers in Physiology, 10. https://doi.org/10.3389/fphys.2019.00927 https://link.springer.com/article/10.1007/s40279-021-01502-0/figures/6 • Je možné začít s posunem CR ještě před odletem • Potenciálně může snížit čas adaptace po příletu • Může však negativně ovlivnit život před odletem • Pro opoždění CR během 3-4 dní před odletem směr západ • Postupně odkládat ulehnutí do postele a ranní vstávání (30-60 min/den) • Maximalizace odpoledního vystavení světlu, • Minimalizace ranního vystavení světlu • 3 mg melatoninu 1h po probuzení • Pro urychlení CR během 3-4 dní před odletem směr východ • Postupně urychlovat ulehnutí do postele a ranní vstávání (30-60 min/den) • Minimalizace odpoledního světla • Maximalizace ranního světla • 3 mg melatoninu 6,5h před spánkem Adaptace před odletem Rensburg, D. C. (Christa) J. van, Fowler, P., & Racinais, S. (2021). Practical tips to manage travel fatigue and jet lag in athletes. British Journal of Sports Medicine, 55(15), 821–822. https://doi.org/10.1136/bjsports-2020-103163 Zdroje: • Brum, M.C.B., Dantas Filho, F.F., Schnorr, C.C. et al. Night shift work, short sleep and obesity. Diabetol Metab Syndr 12, 13 (2020). https://doi.org/10.1186/s13098-020-0524-9 • Zhang, Z., Xin, H., Li, M.-D., Circadian Rhythm of Lipid Metabolism in Health and Disease. Small Methods 2020, 4, 1900601. https://doi.org/10.1002/smtd.201900601 • Potter, G. D. M., & Wood, T. R. (2020). The Future of Shift Work: Circadian Biology Meets Personalised Medicine and Behavioural Science. Frontiers in Nutrition, 7. Získáno z https://www.frontiersin.org/article/10.3389/fnut.2020.00116 • Miyazaki, T., Hashimoto, S., Masubuchi, S., Honma, S., & Honma, K.-I. (2001). Phase-advance shifts of human circadian pacemaker are accelerated by daytime physical exercise. American Journal of PhysiologyRegulatory, Integrative and Comparative Physiology, 281(1), R197–R205. https://doi.org/10.1152/ajpregu.2001.281.1.R197 • Kanikowska, D., Sato, M., & Witowski, J. (2015). Contribution of daily and seasonal biorhythms to obesity in humans. International Journal of Biometeorology, 59(4), 377–384. https://doi.org/10.1007/s00484-014-0871- z • Flanagan, A., Bechtold, D. A., Pot, G. K., & Johnston, J. D. (2021). Chrono-nutrition: From molecular and neuronal mechanisms to human epidemiology and timed feeding patterns. Journal of Neurochemistry, 157(1), 53– 72. https://doi.org/10.1111/jnc.15246 • Garaulet, M., & Gómez-Abellán, P. (2014). Timing of food intake and obesity: A novel association. Physiology & Behavior, 134, 44–50. https://doi.org/10.1016/j.physbeh.2014.01.001 • Charlot, A., Hutt, F., Sabatier, E., & Zoll, J. (2021). Beneficial Effects of Early Time-Restricted Feeding on Metabolic Diseases: Importance of Aligning Food Habits with the Circadian Clock. Nutrients, 13(5), 1405. https://doi.org/10.3390/nu13051405 • Gabriel, B. M., & Zierath, J. R. (2019). Circadian rhythms and exercise—Re-setting the clock in metabolic disease. Nature Reviews Endocrinology, 15(4), 197–206. https://doi.org/10.1038/s41574-018-0150-x • Ayala, V., Martínez-Bebia, M., Latorre, J. A., Gimenez-Blasi, N., Jimenez-Casquet, M. J., Conde-Pipo, J., … Mariscal-Arcas, M. (2021). Influence of circadian rhythms on sports performance. Chronobiology International, 38(11), 1522–1536. https://doi.org/10.1080/07420528.2021.1933003 • Janse van Rensburg, D. C., Jansen van Rensburg, A., Fowler, P. M., Bender, A. M., Stevens, D., Sullivan, K. O., … Botha, T. (2021). Managing Travel Fatigue and Jet Lag in Athletes: A Review and Consensus Statement. Sports Medicine, 51(10), 2029–2050. https://doi.org/10.1007/s40279-021-01502-0 • Rensburg, D. C. (Christa) J. van, Fowler, P., & Racinais, S. (2021). Practical tips to manage travel fatigue and jet lag in athletes. British Journal of Sports Medicine, 55(15), 821–822. https://doi.org/10.1136/bjsports-2020- 103163 • Borbély, A. A., Daan, S., Wirz-Justice, A., & Deboer, T. (2016). The two-process model of sleep regulation: A reappraisal. Journal of Sleep Research, 25(2), 131–143. https://doi.org/10.1111/jsr.12371